Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že hovylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též nadiskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Auma Obamová[1], Maya Soetoro-Ngová[2][3], Bernard Obama[2][3], George Obama[2][3], Mark Okoth Obama Ndesandjo[2][3], David Ndesandjo[2][3], Abo Obama[2][3] a Malik Abongo Obama[2][3] (sourozenci) Stanley Armour Dunham (děd z matčiny strany)[2][3] Madelyn Dunhamová (babička z matčiny strany) Lolo Soetoro (otčím)[4] Hussein Onyango Obama (dědeček z otcovy strany) Habiba Akumu Obamová (babička z otcovy strany)
cena Grammy za nejlepší album mluveného slova (2005) NAACP Image Award – Chairman's Award (2005) cena Grammy za nejlepší album mluveného slova (2006) NAACP Image Award for Outstanding Literary Work, Nonfiction (2007 a 2021) Phoenix Award (2008) … více naWikidatech
Barack Obama se narodil matce Stanley Ann Dunhamové,americké bělošce. Jeho otcem byl Barack Hussein Obama Sr., který pocházel z kmene Luo vKeni, jež v té době byla ještě koloniíSpojeného království. Otec byl synem místního náčelníka a vystudoval ekonomii naHarvardově univerzitě v americkéCambridgi blízkoBostonu. Od rodiny záhy odešel a vrátil se do své rodné země Keni, kde se stal vládním úředníkem. Zemřel v hlavním městěNairobi při automobilové nehodě v roce 1982. Obamova matka vystudovala naHavajské univerzitě oborkulturní antropologie a zemřela v polovině 90. let narakovinu.
Obama strávil své rané dětství v havajskémHonolulu, avšak od svých šesti do deseti let žil v hlavním městěIndonésieJakartě se svojí matkou a nevlastním otcem Lolo Soetorem,[8] za kterého se Dunhamová provdala v roce 1965. V roce 1971 byl poslán zpět k prarodičům naHavaj, kde mohl získat lepší vzdělání. Zde se o něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová (zemřela 2. listopadu 2008 na rakovinu). Prarodiče Obamovi zaplatili soukromé studium na akademii Punahou School v Honolulu. Matka se rozvedla a vrátila se na Havaj.
Po absolvování Punahou School v roce 1979 si Obama pro další studium překvapivě vybral Occidental College v Los Angeles. Při pobytu v Kalifornii si vyjasnil svoji rasově smíšenou identitu. V roce 1981 přestoupil na známouColumbia University, kde v roce 1983 získal titul bakaláře při studiupolitologie. Během studií se zajímal např. o jaderné odzbrojování.[9] Jeho studijní průměr byl 2,6.[10]
Po studiích se přestěhoval doNew Yorku, kde pracoval jako komunitní pracovník. V roce 1985 přijal nabídku práce v Chicagu jako terénní pracovník v tamější velké chudinské čtvrtiFar South Side s převážně černošským obyvatelstvem. Po smrti prvního afroamerického starostyChicagaHarolda Washingtona, který díky svému právnickému vzdělání dokázal prosadit mnoho opatření ve prospěch menšin, se Obama rozhodl studovat na Právnické fakultě (Law School)Harvardovy univerzity v Bostonu. Zde byl brzy zvolen prvním afroamerickým šéfredaktorem prestižního školního časopisuHarvard Law Review. Právnickou fakultu této univerzity ukončil roku 1991 s vyznamenáním.
V roce 1992 se Barack Obama oženil s afroamerickou právničkouMichelle Robinsonovou, se kterou se seznámil při praxi v advokátní kanceláři. Mají spolu dvě dcery; Malia Ann se narodila v roce 1998 a Natasha (známá jako Sasha) v roce 2001.
Přes velké množství nabídek z renomovaných advokátních kanceláří se rozhodl pro kancelář Miner, Barnhill&Galland, kde se zabýval pomocí minoritám a ochranoulidských práv. V letech 1993–2004 přednášel ústavní právo naChicagské univerzitě.[11]
V roce 1995 napsal svou autobiografiiSny mého otce: Příběh rasy a dědictví (Dreams from My Father: A Story of Race and Inheritance), která se v roce 2004 stala bestsellerem a její mluvená verze získala v roce 2006cenu Grammy.[12]
V roce 2006 napsal Obama další knihu s názvemSmělost naděje: Myšlenky na uskutečnění amerického snu (The Audacity of Hope: Thoughts on Reclaiming the American Dream).
Roku 1997 byl Barack Obama poprvé zvolen doSenátu Illinois, kde sloužil do roku 2004. V roce 2000 neúspěšně kandidoval doSněmovny reprezentantů USA. V roce 2003 pak oznámil svoji kandidaturu na post senátoraSpojených států. Tehdy pro něj začal pracovat skvělý manažer předvolebních kampaníDavid Axelrod. V demokratických primárkách pro tyto volby vyhrál Obama s 53 % všech hlasů. Již tehdy používal volební heslo: „Yes, we can“ („Ano, my můžeme“ – jako odpověď na snahu o změnu ve společenských poměrech v USA).[11]
V roce 2004 přednesl nakonventuDemokratické strany hlavní projev sjezdu, díky kterému zaznamenal velký nárůst popularity. V témže roce byl zvolen doSenátu Spojených států. Obdržel více než 70 % hlasů oproti 29 %republikánského protikandidáta Afroameričana Alana Keyese.[11] Byl v pořadí teprve pátýmAfroameričanem, který se stal americkým senátorem.[13]
Při svém působení vSenátu USA se Obama zaměřoval hlavně na záležitosti týkající se státuIllinois. Byl členem senátního výboru pro mezinárodní vztahy a navštívilRusko,východní Evropu,Izrael aIrák.
Roku 2006 navštívil Afriku. VKeni, zemi původu svého otce, se nechal vyšetřit naHIV, aby tak propagoval prevenci a vyšetření této choroby. V Čadu se setkal s uprchlíky z Dárfúru, poté, co muSúdánem nebylo uděleno vízum, neboť kritizoval tamější situaci.[11]
Jako senátor USA podpořil návrhy zákonů, které byly zaměřeny na větší kontrolu zbraní občanů a větší kontrolu využívání federálních zdrojů. Vyslovil se také pro návrhy zákonů, které prosazovaly zpřísnění kontroly lobbistů, volebních podvodů, změn klimatu, nukleárního terorismu a péče o válečné veterány.
Dne 10. února 2007 veSpringfieldu vIllinois Barack Obama oficiálně oznámil, že se bude ucházet o nominaci Demokratické strany doprezidentských voleb v roce 2008. Jeho strategie byla založená na využití internetu, přes který dostal drobné finanční dary od milionů občanů. Nominačního klání se pak zúčastnil spolu s dalšími kandidáty, z nichž největší podporu získalaHillary Clintonová.[14]
Po posledních primárkáchDemokratické strany (3. června 2008) vJižní Dakotě aMontaně získal Barack Obama definitivně nominaci na prezidentskou kandidaturu (tedy překročil hranici potřebných 2118 delegátů), která mu byla oficiálně přidělena na srpnovém sjezdu Demokratické strany (25. – 28. srpna 2008) vPepsi Centru vDenveru (státColorado). Stal se tak vůbec prvním oficiálním kandidátem jedné ze dvou největších stran, který neměl bílou barvu pleti.[15]
V průběhu volební kampaně roku 2008 zatkly americké úřady v Denveru čtyři osoby podezřelé z toho, že chtěly na Obamu spáchat atentát. Oznámila to 25. srpna 2008 televizní staniceCBS a mluvčí Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) potvrdila, že je případ vyšetřován. Podle televize jeden ze zatčených uvedl, že chtěl střílet na Obamu z velmi výhodné pozice, a to puškou na vzdálenost 750 metrů. Atentát měl být spáchán 28. srpna 2008 během Obamova projevu na sjezduDemokratické strany, který jej měl oficiálně nominovat jako kandidáta na úřad prezidentaUSA.[17]
Od počátku října do volebního dne byly naplánovány tři televizní, celostátně vysílané debaty mezi prezidentskými kandidáty, Obamou a McCainem, trvající zhruba hodinu a půl. Již první debatu, která proběhla 7. října 2008, vyhrál podle bezprostředních anket mezi diváky stanicCNN a CBS Barack Obama. Duel se konal za situace, kdy kandidát Republikánské stranyJohn McCain naléhavě potřeboval zvrátit rostoucí podporu veřejnosti pro Obamu jak na celostátní úrovni, tak v klíčových státech, kde byl souboj nejtěsnější.[18] Podle průzkumu pro CNN považovalo 54 % diváků za vítěze televizního klání Obamu, McCaina jen 30 %. V důležité otázce ekonomické situace měl Obama rovněž zhruba dvacetiprocentní náskok před svým soupeřem.[19]
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že jivylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též nadiskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Dne 4. listopadu 2008 zvítězil Barack Obama vprezidentských volbách, když porazil republikánského kandidátaJohna McCaina. Stal se tak historicky prvnímafroamerickým prezidentem Spojených států amerických. 20. ledna 2009 složil za přítomnosti téměř dvou milionů lidí veWashingtonu, D. C. slavnostní přísahu a ujal se funkce.
Obama zvítězil ve volbách především díky podpoře mladších, vzdělanějších voličů, Afroameričanů a tzv.latinos, tj. občanů pocházejících z některé latinskoamerické země (Mexiko,Kuba a jiné). Podle průzkumů hlasovalo více než 90 % Afroameričanů pro Obamu. Menší podporu měl u starších a manuálně pracujících občanů, u kterých v předvolebních průzkumech vedl kandidát Republikánské strany McCain o několik procentních bodů. Obama měl větší preference u žen než u mužů.
Brzy po vítězství začal Obama sestavovat svou budoucí vládu (viz infobox) a po inauguraci provádět první opatření, například vydal pokyn k uzavřenívěznice na základně Guantánamo.[20]
Při své první cestě do Evropy počátkem dubna 2009 se nejprve zúčastnil summitu skupiny G20 vLondýně, poté summituNATO veŠtrasburku a 4. a 5. dubna summitu USA a Evropské unie v Praze. Zde naHradčanském náměstí přednesl projev, který se týkal převážně problematiky jaderného odzbrojování. Projev vyslechlo na místě asi 30 000 lidí a sledovaly jej milióny rozhlasových a televizních posluchačů na celém světě.[21] Obama vyjádřil v tomto projevu též obdiv k demokratickým tradicím českého národa.[22]
Obama začínal své funkční období jako jeden z nejpopulárnějších prezidentů, podle průzkumů jej v době nástupu do úřadu podporovalo 78 % Američanů. Míra podpory však brzy začala klesat a ve třetím čtvrtletí roku 2009 čítala již jen 53 %.[23]
Obama se stal prezidentem v době počátkufinanční krize, jako reakci na ni začal vydávat balíčky na záchranu ekonomiky včetně nákupu dluhopisů. I když se ekonomika USA dostala do recese, podařilo se Obamovi rychle vrátit růst HDP a klesání nezaměstnanosti.
V červnu 2009 vyhlásila jedna z největších amerických průmyslových firem,automobilkaGeneral Motors, bankrot. Totální kolaps, který by ohrozil ekonomiku, Obama odvrátil tak, že společnostznárodnil, kdy jí federální vláda poskytla 49,5 miliardy dolarů na splácení dluhů, za což nabyla 61,8 procenta akcií. Firma následně podnikla restrukturalizaci a státní podíl byl postupněodprodáván až do roku 2013. Prodejem akcií vláda získala 39 miliard dolarů, celkem tedy vládní intervence stálafederální rozpočet zhruba 10,5 miliardy.[24][25]
V rámci úsporných opatření při sestavování federálního rozpočtu na rok 2011 Obama rozhodl o zrušeníprojektu Constellation, v rámci kterého mělo dojít k návratu na Měsíc.[26]
Během prvního období zvýšil zadlužení země o 20 % HDP, ke konci prvního období se mu ovšem podařilo deficit snížit. Inflace byla na začátku krize velmi nízká, vzápětí se začala zvyšovat a Obamovi se ji v prvním období nepodařilo snížit.
Podrobnější informace naleznete v článku Obamacare.
Na počátku roku 2010 Obamova obliba u občanů USA klesla — podle jednoho průzkumu veřejného mínění[zdroj?] — dočasně pod 50 %. Podle komentátorů[zdroj?] byla hlavní příčinou stále ještě špatná hospodářská situace po velké finanční krizi let 2008 a 2009. Kritiky politických oponentů i mnohých řadových obyvatel, ale také souhlasu odborných kruhů a značné části veřejnosti v USA a ve světě, se dostalo finančním injekcím vlády USA a Federální rezervní banky za účelem oživení ekonomiky. Se souhlasem a kritikou se setkala také zdravotnická reforma (The Patient Protection and Affordable Care Act[27], též populárně nazývána jakoObamacare[28]), která narazila na odpor republikánů i určité části demokratů[zdroj?] ve Sněmovně reprezentantů a jejímuž prosazení věnoval prezident Obama značné úsilí od podzimu 2009. Po určitých počátečních úspěších, jako schválení sněmovní verze reformy ve Sněmovně reprezentantů a senátní verze reformy v Senátu, z nichž Obama upřednostňoval spíše tu druhou verzi, však Obamovo úsilí o rychlé schválení reformy podle jeho představ narazilo na překážky.[zdroj?]
Dne 19. ledna 2010 došlo k doplňovacím senátním volbám vMassachusetts. Původně se předpokládalo hladké vítězství demokratů, kteří dané křeslo drželi 57 let, senátní volby v Massachusetts neprohráli od roku 1972 a jejichž kandidátka měla na počátku kampaně dle průzkumů preferencí 20 % náskok. Nicméně republikánScott Brown postavil svoji kampaň především na odmítání Obamovy zdravotnické reformy a demokratickou kandidátkuMarthu Coakley nakonec s tímto tématem porazil o 5 % hlasů. Ačkoliv demokratičtí představitelé nejprve tvrdili, že to nemění nic na jejich snaze prosadit reformu co nejdříve[zdroj?], vítězstvím Browna ztratili fakticky supervětšinu v Senátu, a tím pádem i schopnost čelit republikánskémuobstrukčnímu řečnění (tzv. filibusteringu). Senát tím byl pro konečné schválení reformy dočasně neprůchodný.[zdroj?] 21. ledna oznámila demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantůNancy Pelosiová, že pro schválení senátní verze beze změn nebude ve Sněmovně pravděpodobně dostatek hlasů.[29] Přesto se nakonec 21. března 2010 podařilo schválit ve Sněmovně reprezentantů kompromisní návrh zdravotnické reformy, pro který hlasovalo 219 demokratů. Proti návrhu hlasovalo 34 demokratů a všichni republikánští poslanci.[30] Následně byla takto upravená zdravotnická reforma schválena v Senátu USA. Unijní státy ovládané Republikánskou stranou na to reagovaly vytyčováním legislativy, která má znemožnit zavedení některých principů reformy na jejich území[zdroj?] a vůči jejich občanům. Zároveň oznámily některé státy úmysl napadnout reformu u Nejvyššího soudu USA, avšak nedosáhly v tomto směru úspěchu.
V dubnu 2010 Obama společně s ruským prezidentemDimitrijem Medveděvem na summitu v Praze podepsaldohodu START, ve které se obě země zavávaly do sedmi let omezit počet strategických hlavic na 1550.[32]
V prosinci 2011 Obama ukončilválku v Iráku. Přestože před volbami slíbil, že se veškeré bojové jednotky se stáhnou do 16 měsíců od jeho uvedení do funkce,[36] k ukončení bojových operací došlo až o další tři měsíce později, a to 1. září 2010, kdy v projevu z Oválné pracovny prohlásil, že operaceIrácká svoboda skončila a Iráčané nyní mají hlavní zodpovědnost za bezpečnost své země.[37] K definitivnímu stažení veškerých sil však došlo až o dalších 15 měsíců později, kdy 18. prosince 2011 poslední vojáci opustili irácké území.[38]
Americká zpravodajská službaCIA, která je odpovědná prezidentovi Spojených států, se od konce roku 2012 angažovala vobčanské válce v Sýrii a při pokusu o svržení syrské vlády vycvičila a vyzbrojila přibližně 10 000 protivládních povstalců.[39][40] Mnozí z nich v roce 2014 přeběhli kIslámskému státu.[41]
Dne 6. listopadu 2012 se konaly v USAprezidentské volby, ve kterých Obama porazil svého konkurenta,republikánského kandidátaMitta Romneyho a obhájil svůj úřad na další čtyři roky (do ledna 2017). K vítězství bylo zapotřebí získat 270 volitelských hlasů (electoral vote). Obama získal 332 volitelských hlasů včetně těch za státFloridu, kde se hlasy voličů musely přepočítávat. Byl úspěšný také u většiny voličů (popular vote), a sice poměrem hlasů 50,5 % (Obama) ku 48,0 % (Romney).[42]
Během druhého období se Obamovi podařilo snížit deficitfederálního rozpočtu na 2,5 % HDP (k roku 2014). Též se mu podařilo snížit nezaměstnanost na 6% (k roku 2014). Růsthrubého domácího produktu (HDP) byl poměrně rychlý, kromě prvního kvartálu roku 2014, kdy klesl z důvodu tuhé zimy a menšího vytváření zásob, a ve druhém čtvrtletí roku 2014 byl opět očekáván růst 3,5 %. Inflace se držela během druhého období kolem 2 %.
Vývoj amerického státního dluhu v letech 1940–2015
Avšak za celou dobu, po kterou byl prezidentem Barack Obama, seamerický státní dluh zdvojnásobil na téměř 20 000 miliard US-dolarů.[43] Obama byl některými republikány a fiskálními konzervativci kritizován za nadměrné utrácení.[44] Ke konci května 2015 dosáhlo zahraniční zadlužení USA 6 135 miliard US-dolarů. Velkou část amerických státních obligací držely dvě hospodářské mocnosti, a to komunistickáČína s 1 270 miliardami dolarů aJaponsko s 1 215 miliardami dolarů.[45]
Při setkání s čínským prezidentemSi Ťin-pchingem během návštěvyČíny v listopadu 2014 Obama prohlásil, že Spojené státy uznávají, žeTibet je nedílnou součástí Číny a nepodporují nezávislost Tibetu.[46] V červnu 2016, při setkání sdalajlámou, Obama znovu zopakoval, že Spojené státy považují Tibet za součást Číny.[47]
Obamova administrativa byla kritizována za podporusaúdské vojenské intervence v Jemenu, při které došlo k útokům na civilisty a k dalším válečným zločinům ze strany arabské koalice vedené Saúdy.[48] Obamova vláda čelila také kritice kvůli dodávkám zbraní doSaúdské Arábie v celkové hodnotě 110 miliard dolarů[49] a za mlčení k porušování lidských práv v této zemi.[50]
Obama během svého funkčního období značně rozšířil útokybezpilotních letounů v Pákistánu, Jemenu a dalších státech.[51] OrganizaceAmnesty International se domnívá, že se Spojené státy při útocích bezpilotních letounů veválce proti terorismu dopustily válečných zločinů, protože při útocích ve velkém zabíjejí neozbrojené civilisty.[52] Útoky označil za porušení mezinárodního práva také vyšetřovatel OSN Ben Emmerson.[51] Z uniklých dokumentů vyplývá, že při náletech bezpilotních letounů v Afghánistánu tvořili civilisté přibližně 90% obětí.[53]
V prosinci 2016 Obama umožnil projít rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzujícíIzrael kvůli stavběžidovským osad na okupovaných palestinských územích.[54]
Obama a kubánský vůdceRaúl Castro v Havaně, 22. března 2016
V prosinci roku 2014 Obama oznámil změnu politiky vůči Kubě, zmírnění cestovních omezení pro cesty na Kubu a plán opětovně otevřít velvyslanectví. Ministru zahraničí Johnu Kerrymu dal za úkol, aby jednal s Kubou o normalizaci vzájemných vztahů.[55] V červnu 2015 byla na základě dohody Obamy s kubánským prezidentemRaúlem Castrem otevřena velvyslanectví v Havaně a Washingtonu.[56] V březnu 2016 Obama jako první americký prezident po 88 letech navštívil Kubu.[57] V říjnu 2016 byla normalizace vztahů s Kubou formálně implementována podpisem prezidentské směrnice.[58]
Obama udělil za celou dobu ve funkci milost nebo zmírnění trestu celkem 1 927 jednotlivcům odsouzeným za federální zločiny - více než předchozích 13 prezidentů dohromady. Jako jedno ze svých posledních opatření Obama 3 dny před skončením druhého funkčního obdobízmírnil tresty 209 odsouzeným, mezi nimiž bylaChelsea Manningová, která si tak z trestu 35 let za vyzrazení obsahu utajovaných dokumentů odpykala 6 let (propuštěna byla v květnu 2017).[59]
V květnu 2016 zpravodajský serverCNN uvedl, že po odchodu z prezidentského úřadu, v lednu 2017, vyjádřil Obama záměr si pronajmout dům vewashingtonské rezidenční čtvrti Kalorama, jenž v roce 2014 zakoupil bývalýClintonův tiskový mluvčí Joe Lockhart za více než 5 milionů dolarů. Dům postavený v roce 1928 disponuje devíti ložnicemi a osmi koupelnami. Tímto krokem (setrváním v blízkosti hlavního města USA) se Obama odlišil od většiny předchozích prezidentů. Jako důvod uvedl studium mladší dcery Sashi Obamové na střední škole bez nutnosti změny prostředí.[60]
V listopadu 2020 během prezidentské kampaně vystoupil na předvolebních mítincích, aby podpořil demokratického kandidáta na prezidenta a svého bývalého viceprezidentaJoea Bidena.[61]
V červenci 2024 po odstoupení Joea Bidena podpořil demokratickou kandidátku na prezidentkuKamalu Harrisovou.[62][63] V červenci 2025 jej prezidentDonald Trump obvinil zvlastizrady a snahy zmanipulovat volby.[64]
Dne 9. října 2009 obdržel Barack ObamaNobelovu cenu míru jako jeden z nejméně očekávaných kandidátů. Hlavním důvodem pro zvolení Obamy byly podle příslušného výboru jeho„mimořádné snahy řešit problémy s důrazem na právo a dialog“. Barack Obama se v několika svých projevech, mj. vPraze, vyslovil pro svět bez jaderných zbraní, podpořil jednání s muslimskými zeměmi a věnoval se také blízkovýchodnímu mírovému procesu. Pro Obamu hlasoval pětičlenný výbor jednomyslně.[65] Kromě souhlasných ozvěn ve světě bylo ocenění Obamy podrobeno některými komentátory silné kritice, neboť podle nich obdržel cenu za styl, sliby a projevy, nikoliv za reálné výsledky.[66] Z ocenění byl do určité míry na rozpacích i sám Obama, který prohlásil: „Abych byl upřímný, nemám pocit, že bych si zasloužil být ve společnosti tolika přelomových osobností.“ Obama přislíbil, že se bude nyní ještě více snažit o udržení míru.[67] Cenu převzal krátce poté, co oznámil vyslání dalších 30 tisíc mužů doAfghánistánu, během přebírání ceny ve svém projevu hájil tzv.spravedlivou válku.[68]
Barack Obama čelil obviněním, že udržuje dlouholeté přátelství sBillem Ayersem aBernardine Dohrnovou, bývalými vůdci skupinyWeatherman, jež v současnosti patří mezi význačné představitele chicagské extrémní levice.[69] Nicméně se prokázalo, že neměl s Ayersem blízký vztah.[70]
Mentorem mladého Barryho Obamy na Havaji byl černošský komunistický aktivista a spisovatelFrank Marshall Davis, který byl v padesátých letech (mccarthismus) vyšetřován americkýmSněmovním výborem pro neamerickou činnost. Právě Davis přesvědčil mladého Obamu, jehož vychovávali jeho bílí prarodiče z matčiny strany, aby více zdůrazňoval svou černošskou identitu a jako své první jméno používal nikoli Barry, nýbrž Barack.[71]
K Obamovým přátelům se také řadil radikální pastorJeremiah Wright. Mezi jeho výroky patřilo tvrzení, že virus HIV byl záměrně vynalezen a použit americkou vládou jako zbraň proti černochům a obvinění vlády USA ze zosnování útoků z 11. září 2001.[72] Wright patřil v osmdesátých letech minulého století k Obamovým blízkým přátelům. Wright Obamu a jeho manželku Michelle oddal a pokřtil jejich dvě dcery. Barack Obama se v roce 2008 nicméně od reverenda Wrighta distancoval.[zdroj?]
Obama a saúdský králSalmán během návštěvy Rijádu v Saúdské Arábii 27. ledna 2015
Obamu v prezidentských volbách v roce 2008 podpořilLouis Farrakhan, vůdce černošské nacionalistické organizaceNation of Islam, který je znám svýmiantisemitskými výpady.[73] Během předvolební debaty si Obama od své soupeřkyHillary Clintonové vysloužil kritiku za to, že se od Farrakhana dostatečně nedistancoval.[74] Obama a Farrakhan se znali mnoho let.[75] V roce 2018 se v médiích objevila fotka z roku 2005, na které spolu Obama a Farrakhan pózují.[76]
V roce 2008 se v rámci předvolební kampaně objevila na internetu obvinění, že se Obama nenarodil v americkém státěHavaj ale vKeni, což by mu znemožnilo stát se prezidentem Spojených států. Když Obama zveřejnil svůj rodný list, byl svými odpůrci obviněn z falšování. Obě obvinění byla následně vyvrácena.[77][78]
Bývalý bezpečnostní technik pracující proNSA a CIAEdward Snowden vynesl v roce 2013 informace o masivním a do té chvíle před veřejností utajovaném celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA.[79][80] Za Obamovy vlády se sledování komunikace amerických občanů i cizinců značně rozrostlo a na tajném vládním programuPRISM se začaly podílet společnosti jako Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, YouTube a Apple.[81] Sledována byla i komunikace světových politiků včetně německé kancléřkyAngely Merkelové, italského premiéraBerlusconiho nebo izraelského premiéraNetanjahua.[82] Obama po odhalení tajného programu tvrdil, že o odposlechu Merkelové nevěděl.[83] NSA popřela tvrzení německého listu Bild am Sonntag, že Obama o odposlouchávání Merkelové věděl od roku 2010.[84]
V listopadu 2014 Obama vydalvýkonné nařízení, což je forma prezidentského dekretu, kterým de facto legalizovat pobyt až 5 milionů ilegálních přistěhovalců ve Spojených státech.[85] Obama tak obešel republikány ovládanýKongres, ale podle kritiků tím překročil své ústavní pravomoci a porušil americkouÚstavu, proto celkem 26 americkýchstátů v čele s Texasem podalo na Obamovu administrativu žalobu.[86] V červnu 2016 byl Obamův výnos zablokovánNejvyšším soudem.[87]
V prosinci 2016 v rozhovoru proNPR Obama uvedl, že „Spojené státy čekají nevyhnutelnédemografické změny“ a „i když dnes zastavíte veškerou imigraci, tak jenom díky vyšší porodnosti se tato země stane hnědší“.[88][ujasnit]
Barack Obama bývá často uváděn jako vzor dobře zvládnutého politického marketingu. Volební tým Baracka Obamy využil ve volbách 2012 internetové stránky s výzvou k akci,A/B testování, dobře zpracovanou stránku pro darování, e-mailový marketing, blog, prvky sociálních sítí integrované do webu, segmentaci kampaní podle jednotlivých oblastí, intenzivní komunikaci na Facebooku, Twitteru i YouTube a mobilní verzi stránek.[89][90] Společnost comScore zveřejnila analýzu o využití online médií během kampaně. Obama zaplnil web svojí kampaní z 86 %. Dařilo se mu také na sociálních médiích, kde nasbíral 26 milionů fanoušků. Protikandidát Mitt Romney získal pouze 1,6 milionů fanoušků.[91]
Obamův volební tým také využíval program, který sbíral osobní data uživatelůFacebooku. Podle bývalé Obamovy spolupracovnice společnost Facebook o sběru dat věděla, ale nic nepodnikla.[92] Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem v roce 2016 byly podobné praktiky kritizovány v souvislosti se skandálem britské společnostiCambridge Analytica.[93]
OBAMA, Barack.Cesta za sny mého otce: jedna z nejpůsobivějších autobiografických knih o sebepoznání a hledání vlastní identity (Dreams From My Father). Překlad Marie Čermáková-Frydrychová. Praha: Štrob, Širc & Slovák, 2009. 382 s.ISBN978-80-903947-6-6.
OBAMA, Barack.Odvaha doufat: úvahy o vzkříšení amerického snu (The Audacity of Hope). Překlad Lucie Matějková. Voznice: Leda, 2010. 344 s.ISBN978-80-7335-251-6.
OBAMA, Barack.Země zaslíbená (A Promised Land). Překlad Martin Svoboda. Praha: Argo, 2021. 764 s.ISBN978-80-257-3632-6.[94]
↑Volby ve Spojených státech a hlasy barevných obyvatel [online]. Český rozhlas Radiožurnál, 2008-05-06 [cit. 2020-08-26].Dostupné online.
↑MACASKILL, Ewen; GOLDENBERG, Suzanne; SCHOR, Elana. Barack Obama to be America's first black president.The Guardian [online]. 05-11-2008 [cit. 19-02-2016].Dostupné online.ISSN0261-3077.
↑SAILER, S.:America's Half-Blood Prince: Barack Obama's "Story of Race and Inheritance". VDARE Books. 2009.ISBN978-0-578-00037-4 s. XVIII
↑ 5 Facts We Know About Obama's College Years.www.theblaze.com [online]. [cit. 2013-03-28].Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-27.
↑STRUHA, Kamil. Osm důvodů, proč se novým americkým prezidentem stal Obama.iDNES.cz [online].MAFRA, 2008-11-05 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑ Clintonová oficiálně ukončila svou kampaň a podpořila Baracka Obamu.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-8-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-09-19.
↑ Barack Obama vybral svého kandidáta na viceprezidenta.Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-08-23 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑ V USA zatčeny čtyři osoby podezřelé, že chtěly zabít Obamu.Respekt.cz [online]. Respekt [cit. 2008-8-26].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-03.
↑TOMÁŠEK, Pavel. McCain nezvládl klíčový duel, do Bílého domu míří Obama.Aktuálně.cz [online].Economia, 2008-10-08 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑HOUSKA, Ondřej. Nový americký prezident nařídil zavřít do roku vězení Guantánamo.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2009-01-22 [cit. 2023-10-04].Dostupné online.
↑VOŽENÍLEK, Lukáš. Záchrana, která se vyplatila. Před 15 lety bankrotoval General Motors.Seznam Zprávy [online].Seznam.cz, 2024-06-01 [cit. 2024-06-04].Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie.www.onenewsnow.com [online]. [cit. 2010-01-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-27.
↑POLOCHOVÁ, Iveta. Deset amerických států chce Obamovu zdravotní reformu napadnout u soudu.iDNES.cz [online].MAFRA, 2010-03-23 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑WIRNITZER, Luboš; KRATOCHVÍL, Jan. Medveděv a Obama v Praze podepsali odzbrojovací smlouvu.iDNES.cz [online]. 2010-04-08 [cit. 2024-11-19].Dostupné online.
↑VITÁK, Václav. "Jestřábem" v Obamově administrativě je Clintonová.Aktuálně.cz [online].Economia, 2011-05-19 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑KABRHELOVÁ, Lenka; VYDROVÁ, Michaela. Ruský premiér Putin podrobil vojenskou operaci v Libyi ostré kritice.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2011-03-21 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑ Smrt bin Ládina je vítězstvím svobody, gratuluje Izrael.Aktuálně.cz [online]. 2011-05-02 [cit. 2024-11-06].Dostupné online.
↑ Obama nesplní slib, bojové jednotky USA zůstanou v Iráku do srpna 2010 - Novinky.www.novinky.cz [online]. 2009-02-27 [cit. 2024-12-02].Dostupné online.
↑ČTK. Obama oznámil konec bojových operací v Iráku.Deník.cz. 2010-09-01.Dostupné online [cit. 2024-12-02].
↑ Americká mise v Iráku skončila, zemi opustili poslední vojáci.Natoaktual [online]. 2011-12-18 [cit. 2024-11-27].Dostupné online.
↑ U.S. has secretly provided arms training to Syria rebels since 2012.Los Angeles Times. 21. června 2013.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Secret CIA effort in Syria faces large funding cut.The Washington Post. 12. června 2015.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ US air strikes in Syria driving anti-Assad groups to support Isis.The Guardian. 23. listopadu 2014.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Tibet patří Číně, krotil Obama čínské vášně po schůzce s dalajlámou.ČT24 [online]. Česká televize, 2016-06-15 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑ Senate rejects bill blocking U.S.-Saudi arms deal; rights groups applaud “growing dissent” on Yemen war crimes.Salon. 21. září 2016.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BLAKE, Andrew. Obama-led drone strikes kill innocents 90% of the time: report.The Washington Times [online]. 2015-10-15 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑ Izrael si kvůli rezoluci OSN předvolal velvyslance 11 zemí včetně USA.ČT24 [online]. Česká televize, 2016-12-26 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑MILENKOVIČOVÁ, Ivana; MÁNERT, Oldřich. USA se sbližují s Kubou. Bezduchý ústupek, protestují republikáni.iDNES.cz [online]. 2014-12-17 [cit. 2024-11-26].Dostupné online.
↑LIPTAK, Jim Acosta,Elise Labott,Kevin. U.S. and Cuba to announce embassy openings | CNN Politics.CNN [online]. 2015-06-30 [cit. 2024-11-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ What Is the Nation of Islam?.Newsweek [online]. 2018-01-26 [cit. 2022-10-15].Dostupné online. (anglicky)
↑MARTIN, Andy.Columnist Says Barack Obama 'Lied To The American People;' Asks Publisher to Withdraw Obama's Book [online]. New York: PR Newswire, 2004-08-10 [cit. 2020-08-27].Dostupné v archivu.
↑KASÍK, Pavel. Je to ještě horší. NSA sleduje „prakticky všechno, co děláte na internetu“.iDNES.cz [online].MAFRA, 2013-08-01 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑DRAHNÝ, Stanislav. Jak nás potichu sledují americké stroje.Reflex.cz [online]. 2013-06-07 [cit. 2022-04-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-13.
↑ Americké odposlouchávání Merkelové a dalších politiků bylo rozsáhlejší.Novinky.cz [online]. Borgis, 23. února 2016.Dostupné online.
↑ Obama o odposlouchávání Merkelové prý věděl. Šéf NSA měl prezidenta osobně informovat.Hospodářské noviny [online]. 2013-10-27 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑MÁDR, Daniel. NSA odposlouchávala Merkelovou deset let, vyplývá z tajného dokumentu.iDNES.cz [online].MAFRA, 2013-10-27 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Pět milionů imigrantů unikne vyhoštění. Obama oznámil klíčovou reformu.iDNES.cz [online].MAFRA, 2014-11-21 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑ Obamova imigrační reforma má zatím utrum.ČT24 [online]. Česká televize, 2015-02-17 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑ Deadlocked Supreme Court deals big blow to Obama immigration plan.CNN [online]. 2016-06-23 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
↑ The Digital Politico: 5 Ways Digital Media is Shaping the 2012 Presidential Election.Comscore, Inc. [online]. [cit. 2022-10-15].Dostupné online. (anglicky)
↑ Facebook Data Scandal: When Obama Harvested Facebook Data On Millions To Win In 2012, Everyone Cheered | Stock News & Stock Market Analysis - IBD.Investor's Business Daily [online]. 2018-03-19 [cit. 2022-10-15].Dostupné online. (anglicky)
↑HOUSKA, Ondřej. Barack Obama v knize Země zaslíbená vzpomíná na Bílý dům. A nechybí mu pokora ani sebereflexe.Plus [online]. Český rozhlas, 2022-04-19 [cit. 2022-04-25].Dostupné online.
.jpg)
.png)
.jpg)
