Baptisté jsoukřesťané vyznávající víru v Ježíše Krista. Hlásí se kradikálnímu křídluprotestantské reformace.[1] S ostatními protestantskými denominacemi sdílejí základní články víry, liší se však svým důrazem na osobní a vědomě vyznanou víru ve křtu (nekřtí nemluvňata) a pojetím církevního sdružování.[2]
Majíkongregační strukturu – každý místnísbor je samostatný a každý člen sboru se demokraticky podílí na jeho vedení. Jednotlivé sbory jsou většinou sdruženy do národních jednot, do kontinentálních seskupení (např.:Evropská baptistická federace) aSvětového svazu baptistů. Název baptisté má svůj původ v řeckém slověbaptisein (βαπτίζειν), což znamená “ponoření” neboli křest.
Baptisté věří, že každé společenství křesťanů, každý sbor jemístní církví v biblickém slova smyslu. Každý sbor je samostatný a nezávislý na jiných sborech či jiném nadřízeném orgánu. S těmi, kdo sdílejí stejné přesvědčení, se sdružují do národních a mezinárodních svazů.
Baptisté se nikdy nechtějí pokoušet přivést někoho k víře donucením. Rozhodnutí víry musí učinit každý naprosto dobrovolně. Právě mezi baptisty vzniklo jedno z prvních hnutí zanáboženskou svobodu – vyznávají, že před Bohem je za svůj život zodpovědný každý sám za sebe. Vzhledem k tomu, že odmítají jakékoliv násilí ve věcech svědomí, požadují také důslednouodluku církve od státu.[3] Věří, že spojení církve a státní moci bylo v dějinách církve vždy ke škodě.[4]
Stane-li se někdo členem baptistického sboru, stává se tím také součástí misijního hnutí – každý baptista je misionářem.Misie znamená šíření radostné zvěsti – evangelia o Boží lásce, o odpuštění hříchů a věčném životě díky oběti PánaJežíše Krista. Misie však také zahrnuje ochranu slabých a bezmocných, pomoc v nouzi, šíření pokoje. Obojí, sociální pomoc i evangelizace, jsou nedílnou součástí misie. Baptisté chtějí i tímto způsobem vyjádřit, že v Ježíši Kristu mohou všichni nalézt plný život.
Bezprostřední kořeny baptistů se nacházejí mezianglickými separatisty vzešlými z širokého proudupuritanismu, jakožto důsledkuanglické reformace. První baptisté se zrodili roku1609 v holandskémAmsterdamu, kam se z Anglie uchýlilJohn Smyth, který se tři roky předtím rozešel sanglikánskou církví. Skupina separatistů kolem něj původně uprchla do Holandska kvůli pronásledování ze strany státní (anglikánské) církve. John Smyth a jeho spolupracovníkThomas Helwys[5] se v exilu oddělili od jiných souvěrců (separatistů) a vytvořili roku 1609 první baptistický sbor. Skupina už v Holandsku usilovala onáboženskou svobodu a byla ovlivněna reformačním hnutím, zvlášťmennonity, potomky staršíhoanabaptistického hnutí. První baptistický sbor naanglické půdě, kam se Thomas Helwys z Holandska navrátil, vznikl v roce 1611 v Londýně.[6]
Sbory baptistů vEvropě (mimo Velkou Británii) byly založeny převážně v 19. století vlivem německého misionáře a průkopníka baptismuJohanna Gerharda Onckena. Za vzdálených dozvuků působenínovokřtěnců, především však hnáni vlnoupietismu 19. století, baptisté zakládali nové sbory nejprve v Německu a odtud v celé Evropě. Dnes jsou baptistické denominace v téměř každé evropské zemi.[7]
Na českém území začaly vznikat baptistické sbory před více než sto lety díky německým misionářům. Misijní práce tehdy začala především mezi německy mluvícím obyvatelstvem a Čechy žijícími na území Polska. Toto období je spjato s misionáři jako byliGottfried Alf,August Meereis[8] čiMagnus Knappe. Snad úplně první čeští baptisté se objevili v roce1872 v polskémZelově.[4] První český baptistický sbor vznikl vHleďsebi u Veltrus v roce1885.[9] U jeho zrodu stál August Meereis aJindřich Novotný, který se stal jeho prvním kazatelem.
V prvním roce vzniku Československa jako samostatného státu bylo ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického. Při svém založení měla tato jednota 9 sborů se 1300 členy.Chelčického jméno v jejím názvu mělo pro baptistické sbory zásadní význam. Vytvořil se tak myšlenkový most mezi baptisty a českým předchůdcem reformace, který dříve než sami baptisté kázal myšlenky, na než kladli baptisté velký důraz. Jednou z těchto myšlenek byla radikální odluka církve a státu a požadavek svobodného školství.[4]
Název denominace byl počátkem 50. let zjednodušen na Bratrská jednota baptistů (BJB). Ta až do konce roku 1993 zahrnovala všechny baptistické sbory na území Československa. K 1.1.1994 došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání k rozdělení BJB na dvě organizačně samostatné Jednoty - v České republice a ve Slovenské republice.
Bratrská jednota baptistů v České republice (1994–2019)
Bratrská jednota baptistů zahrnovala do roku 2019, kdy došlo vlivem dlouhodobého pnutí k jejímu rozkolu, téměř všechny baptistické sbory na území České republiky. V roce 2019 se rozdělila na dvě státem uznané denominace,Bratrskou jednotu baptistů (BJB) aSpolečenství baptistických sborů (SBS), a jedno doposud (2021) neregistrované uskupení s názvem Evangelikální baptisté.[10] Od roku 2016 rovněž působí na území České republiky neformální společenství sborů Síť víry,[11] které zahrnuje sbory sdružené jak v BJB tak SBS a dále baptistické sbory, které BJB kvůli svému odklonu od baptistického směrem kekonzervativně evangelikálnímu pojetí křesťanství nepřijala.
Na území České republiky působí v současné době několik formálních i neformálních baptistických uskupení:
Bratrská jednota baptistů
Církev a náboženská společnost registrovaná podle zákona č. 308/1991 Sb. Členství v Bratrské jednotě baptistů je od jejího rozdělení v roce 2019 výlučného charakteru.
Evangelikální baptisté
Neregistrované společenství sborů, které se v letech 2018–2019 o své vůli rozhodly odejít z Bratrské jednoty baptistů, když ta podle jejich názoru nepatřičně váhala s vyloučenímsboru v Praze 4 z jednoty.
Síť víry
Neformální baptistické uskupení zahrnující některé sbory obou výše zmíněných denominací a baptistické sbory v žádné z nich (registrované dle spolkového zákona).
Společenství baptistických sborů
Církev a náboženská společnost registrovaná podle zákona č. 3/2002 Sb. Sbory sdružené ve Společenství baptistických sborů mohou být součástí vícero baptistických uskupení. Členství je otevřené podobně jako je tomu v případě jiných baptistických svazů ve světě. Společenství je tvořeno jedinýmsborem v Praze 4, který byl r. 2019 vyloučen z Bratrské jednoty baptistů.
Po celém světě je přibližně 100 milionů baptistů.[12] V roce 2019 zahrnovalSvětový svaz baptistů 47 milionů členů ve 241 členských denominacích.[13] Ne všichni baptisté patří do Světového svazu, v roce 2004 kvůli teologickým neshodám z něj vystoupilanejvětší baptistická denominace ve Spojených státech se 16 miliony členy. Velké svazy baptistů jsou také v Asii, Africe a Jižní Americe, například vIndii (2.4 milionů členů),Nigérii (7 milionů) neboBrazílii (1.2 milionů).[13] Spolu s dětmi (baptistékřtí až na základě osobního vyznání víry) jsou baptisté společenstvím, které tvoří až přes 110 milionů lidí.[14] Největším rozvojem prošli baptisté utíkající z Evropy zanáboženskou svobodou doUSA. Dnes jsou ve Spojených státech po katolících největší křesťanskou komunitou. Silné zastoupení mají zvlášť v jihovýchodních státech USA.
↑ Evangelikální baptisté.evangelikalnibaptiste.cz [online]. [cit. 24.3.2020].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Síť víry – sdružení baptistů.sitviry.cz [online]. [cit. 11.8.2020].Dostupné online.
↑MELTON, J. Gordon; BAUMANN, Martin.Religions of the World: A Comprehensive Encyclopedia of Beliefs and Practices [online]. [cit. 2020-01-31].Dostupné online.
↑ab Světový svaz baptistů - statistika.www.baptistworld.org [online]. [cit. 20.8.2020].Dostupné online.
↑JOHNSON, Robert E.A Global Introduction to Baptist Churches [online]. Cambridge: CUP, 2010 [cit. 2020-05-13].Dostupné online.
