Po získání nezávislosti vedl zemi až do svého zavraždění v roce 1975šejkMudžíbur Rahmán. Prezidentství bylo později předánoZiauru Rahmánovi, který byl sám zavražděn v roce 1981. V 80. letech 20. století vládla diktatura Husajna Muhammada Eršáda, který byl svržen při masovém povstání v roce 1990. Po demokratizaci v roce 1991 určovala politiku země další tři desetiletí „bitva begumů“ meziChálidou Zijáovou aŠajch Vadžídovou. Vadžídová byla svržena v masovém povstání vedeném studenty v srpnu 2024 a byla vytvořena prozatímní vláda vedená nositelem Nobelovy cenyMuhammademJúnusem.
Název vznikl spojením dvou základů slov. Slovo "deš" se odvozuje od slova "deś", což znamená "země" nebo "kraj". Bengálci převzali své jméno od náčelníka Banga z kmene Bangů. Bangladéš tedy znamená "země Bengálců".
Přestože se můžeme setkat s tím, že se o Bangladéši hovoří v ženském rodě, podleÚstavu pro jazyk český je jediné přípustné skloňování podle rodu mužského.
Nalezené nástroje zdoby kamenné naznačují, že území dnešního Bangladéše bylo osídleno lidmi již před 20 000 lety. Užitímědi je doloženo k době zhruba 2000 př. n. l.[4] Krátce poté začalo pěstování rýže. Etnické složení bylo zformováno okolo roku 1000 př. n. l. příchodem kmene mluvícíhodrávidským jazykem, který se nazýval Bang. Od jména tohoto kmene jsou odvozena všechna historická označení oblasti – Vanga, Banga, Bangala, Bangal, Bengálsko i Bangladéš.[5] Nejstaršími státními útvary v oblasti byly patrněkrálovství Gauda, o němž se píše v textuMañjuśrīmūlakalpa, a které zřejmě existovalo ve 4. století př. n. l., snad souběžně existujícíkrálovství Vanga, nebo královstvíPundravardhana (či Pundra), o kterém se píše vMahábháratě.[6] Jeho existence je nejjistější, hlavním městem bylMahasthangarh.[7] Zbyly z něj jen ruiny, ale probíhá v něm archeologický průzkum a byl zde nalezen nejstarší nápis na území Bangladéše, pocházející ze 3. století př. n. l. Někdy v té době zaznamenali existenci oblasti i Evropané,antické zdroje hovoří o "království Gangaridai", které údajně odrazilo invaziAlexandra Velikého. Bývá ztotožňováno s královstvím Vanga, někteří archeologové se pokoušejí spojit tuto historii i s vykopávkami, jež v roce 1933 začaly u města Narsingdi.[8] Ty jsou spojovány rovněž s městem Souanagoura, které na svou mapu světa umístilKlaudios Ptolemaios. Římští geografové umisťovali do oblasti také velký přístav, mohlo by jít o dnešníČitágáon.
Od 2. století př. n. l. bylo území součástíMaurjovské říše. V té době pronikl do Bengálskabuddhismus a Bengálsko dokonce sloužilo jako základna buddhistickémisie naSrí Lanku. Po úpadku Maurjovské říše v 6. století získalo východní Bengálsko poprvé v historii samostatnost. Království se nazývaloSamatata, ale bylo velmi závislé na sousedníGuptovské říši.[9] Království bylo ovládnuto dynastií Varman, poté se ho podařilo ovládnout v 7. stoletíHaršovi, který začal v oblasti budovat novou velkou říši. Krátce poté, někdy v 7. století nebo o něco později, území ovládl vládceŠašanka. Bengálská historiografie ho velmi vyzdvihuje a označuje ho za "prvního nezávislého krále Bengálska".[10] Má být tvůrcembengálského kalendáře. Poté se moci chopili různé lokální dynastie. Nejvýznamnější byla buddhistická dynastie Pala, která oblast ovládala poměrně dlouho, zhruba v letech 750-1150. Za její vlády se zformovalabengálština a byl postaven klášterSómapura Mahávihára, dnes nejvýznamnější bangladéšská památka. Pobýval v něm i proslulý čínský buddhistický mnichSüan-cang.
Palu poté vystřídalahinduistická dynastie Sena. Ta ovlivnila dějiny Bengálska zcela zásadně. Svým konzervativním hinduismem a striktním vyžadovánímkastovních pravidel si znepřátelila místní obyvatelstvo. Velké množství Bengálců, zejména těch zařazených do nižších kast, tak začalo rezistovat konverzemi kislámu. Někdy se proto hovoří o specifickém,egalitářském rysu bengálského islámu.[11] Nová hinduistická dynastie, Déva, která vystřídala staré vládce, byla mnohem tolerantnější, ovšem šíření islámu se jí už zastavit nepodařilo.
Ten se nakonec prosadil i vojensky, na počátku 13. století, především díky turko-paštúnskému generálovi Muhammadu bin Bachtijarovi Khaljimu. Ten na severu Indie povraždil tisíce buddhistů, v Bengálsku měl však lépe připravenou půdu. Zhruba na jedno století se Bengálsko stalo součástí takřka "celoindického"Dillíského sultanátu. Roku 1352 vzniklBengálský sultanát, který se omezoval na bengálské území, což bylo pro rozvoj oblasti příznivější. Hlavním městem se stalaGauḍa (zvaná též Gaur), významným centrem byl iSunargaon, památkou na tuto éru jeBagerhat ("město mešit"). Bengálština v novém státě byla řečí většiny obyvatel,perština se stala řečí úřední a také řečí obchodu.
V 17. století byl ovšem stát pohlcen dalším "celoindickým" projektem,Mughalskou říší. Mughalové učinili nejdůležitějším městemDháku. Udělali z ni hlavní město bengálské provincie.[12] A také významné obchodní centrum. Na obchodu smušelínem se podílela hojně komunitaArménů, ale své základny měli v Bengálsku i Portugalci (tradičně, již od roku 1528 kontrolovali Čitágáon) a nově iNizozemci – 40 procent jejich dovozu z Asie bylo z Bengálska, v sortimentu textilu to bylo 50 procent a vhedvábí dokonce 80 procent.[13] Významným odvětvím se stala též stavba lodí – odhaduje se, že se v Bengálsku vyrobilo v té době ročně v průměru desetkrát více lodí než v celéseverní Americe. Odhaduje se též, že Bengálsko tvořilo asi polovinu hrubého domácího produktu celé říše. Část provincie zvaná Subah díky tomuto obchodu tak zbohatla, že místní lokální vládci, nawábové, se staly takřka nezávislými na centrální mughalské vládě. Stále více si také rozuměli s Evropany, s nimiž obchodovali. Památkou na mughalskou prosperitu je v Bangladéši především pevnostLalbagh.
Mughalové pomáhali Francii běhemsedmileté války proti Britům. Přímým důsledkem bylabitva u Palásí, kdeBritská východoindická společnost pod vedenímRoberta Clivea 22. června 1757 rozhodujícím způsobem porazila bengálské vojsko a jeho francouzské spojence, a to i díky zraděMir Džafara, vrchního velitele nawábské armády, který přeběhl k Britům za slib, že pod britskou správou bude jmenován bengálským nawábem.[14] Britové tak ovládli Bengálsko, jako první území v Indii, a v příštích sto letech postupně i celou Indii.
Roku1760 se stalo Bengálsko britskou kolonií. Došlo k jakési refeudalizaci (systém zamindarů)[15], avšak ještě závažnější bylo, že Britové podvázali "bengálský ekonomický zázrak". Ačkoli samotná Británie prožívalaprůmyslovou revoluci, v jí ovládnutém Bengálsku historikové rozpoznávají proces zvaný "deindustrializace Bengálska".[16] Přímým důsledkem bylbengálský hladomor v roce 1770, který zahubil 10 milionů lidí, tedy až třetinu bengálské populace.[17][18] Na prohlubující se zaostalost se umírněně snažili reagovat představitelé "bengálské renesance" jakoRámmohan Ráj, žádající reformy a vzdělání.[19][20][21] Ale od počátku 19. století vypuklo i několik násilných povstání (nejznámější bylo to vedenéTitumirem roku 1830).[22][23] Britská vláda je všechny bez potíží potlačila. Několik měst v Bangladéši se účastnilo iindického povstání roku 1857. Po porážce povstání a plném ovládnutíIndického subkontinentu se začali Britové pokoušet pozvednout více i oblast Bengálska. Založili řadu škol, včetně univerzity. V roce 1862 byla postavena železnice. Některé přístavy byly deklarovány jako bezcelní, což rozhýbalo obchod. V 90. letech 19. století začala masivní elektrifikace, stavěly se i kanalizační systémy důležité pro udrženíhygieny v již znovu silně obydlených oblastech. Historici soudí, že ve druhé polovině 19. století bylo Bengálsko nejvíce prosperující částíBritské Indie.[24]
V roce1905 bylo Bengálsko rozděleno na západní hinduistickou a východní muslimskou část.[25] Rozdělení se setkalo s odporem, a tak bylo Bengálsko v roce1915 opět sjednoceno. Pomalu se rodila moderní bengálská politika. Na počátku 20. století se po Morley-Mintově reformě (Indian Councils Act 1909) a reformě z roku 1919 (Government of India Act 1919) zvýšilo zastoupení Bengálců ve správě země. V roce 1913 byla založena Bengálská provinční muslimská liga s cílem prosazovat občanská práva. Během 20. let byla liga rozdělena na frakce, část podporovala radikální islamistické hnutí Chilafat, druhá část upřednostňovala spolupráci s Brity za účelem dosažení samosprávy. Jen menší segmenty bengálských elit byly ovlivněnyatatürkovskýmsekularismem.[26] Britská vláda v roce 1935 slíbila omezenou provinční autonomii. V roce 1937 bylo založeno Legislativní shromáždění Bengálska, největší zákonodárný sbor Britské Indie. Vzápětí vznikla první bengálská vláda, do jejího čela se postavilAbul Kasem Fazlul Huq.[27] V roce 1940 Huq podpořil Lahorskou rezoluci, která předpokládala poválečný vznik nezávislých muslimských států v severozápadní a východní části subkontinentu. Huq zůstal v čele vlády až do osudného roku 1943. Vláda podle všeho v tom roce podcenilainflaci, která zasáhla bangladéšskou ekonomiku v důsledkudruhé světové války. Výsledkem bylhladomor roku 1943, během nějž zemřely 3 miliony lidí a další miliony zchudly. K hladomoru přispěla britská koloniální správa a vládaWinstona Churchilla, která exportovala potraviny z Indie bez ohledu na potřeby místního obyvatelstva.[28][29][30][31]
V roce 1946 zvítězila ve volbách Bengálská provinční muslimská liga, která získala 113 z 250 mandátů.Husejn Šaheed Suhrawardy, který vynaložil marné úsilí o zachování jednotného Bengálska, byl nakonec jeho posledním premiérem. V roce1947 nechaliBritovéBritskou Indii svému osudu. Bengálsko bylo opět rozděleno podle náboženství. Převážněhinduistický západ připadlIndii a muslimský východ se stal součástíIslámské republiky Pákistán. Západní Pákistán byl vzdálen od východního přes 1500 km.
Demonstrace Hnutí za bengálský jazyk (1953)
Východní Bengálsko, jehož hlavním městem se stala Dháka, bylo nejlidnatější provincií pákistánské federace. Bylo také nejvíce kosmopolitní z provincií Pákistánu. V roce 1950 zákonodárné shromáždění Východního Bengálska přijalo pozemkovou reformu, čímž zrušilo polofeudální zamindarský systém. Hnutí za bengálský jazyk, jež vzniklo roku 1952, bylo první známkou tření mezi geograficky oddělenými částmi Pákistánu (Den jazykového hnutí, 21. únor, se dnes v Bangladéši slaví jako státní svátek). V roce 1955 bylo Východní Bengálsko v rámci snahy o unifikaci země přejmenováno na Východní Pákistán. Napětí stoupalo v celé zemi a pákistánská armáda v roce 1958 vojenským pučem na jedenáct let nastolila v celém Pákistánu vojenskou vládu.
Po převratu vzrostly politické represe, což rozdmýchalo bengálský nacionalismus a odpor vůči diktátu ze západní části země. Tento sentiment byl posílen kroky, jako byla stavba přehrady Kaptai a násilné vysídlení obyvatel kvůli ní. Podle Bengálců západní Pákistán praktikoval rozsáhlou ekonomickou diskriminaci východního Pákistánu: vyšší vládní výdaje v západní části země, finanční převody z východního do západního Pákistánu, využívání devizových přebytků východního Pákistánu k financování západního dovozu, a to vše navzdory tomu, že východní Pákistán vyprodukoval 70 procent pákistánských příjmů z vývozu, zejména díky svému vývozujuty ačaje.[32] Nesmírně citlivá byla i jazyková otázka, Pákistán zakázal bengálskou literaturu a hudbu ve státních médiích.[33] Nespokojenost vybublala na povrch v podobě bengálského povstání roku 1969.[34] Vojenský diktátorAjub Chán jím byl sice přinucen k rezignaci, ale jeho nástupceJahja Chán ihned znovu vyhlásilstanné právo. Olej do ohně přililcyklón Bhola, který v roce 1970 zdevastoval pobřeží východního Pákistánu a zabil půl milionu lidí.[35] Ústřední vláda byla kritizována za špatnou reakci. Ve volbách v prosinci 1970 jasně zvítězila silně nacionalistická strana Awami (Lidová liga) žádající nezávislost Východního Bengálska. Získala 167 ze 169 křesel určených pro východ v pákistánském Národním shromáždění.
Když západ Pákistánu neumožnil vůdci této stranyMudžíburu Rahmánovi převzít premiérský post východní provincie, propukly nepokoje. V Dháce se sešlo dvoumilionové shromáždění.[36] 23. března byla prvně vztyčena bangladéšská vlajka, o dva dny později poslala vojenská junta na východ země armádu.[37] Rahmán byl zatčen a odvlečen doKaráčí. Před svým zatčením však o půlnoci 26. března vyhlásil nezávislost Bangladéše, což vyvolalo mohutné lidové povstání apartyzánskou válku známou jakobangladéšská válka za nezávislost. Partyzánská armáda se nazývalaMuchti Bahini. Následné masakry prováděné pákistánskými vojáky Bangladéšané dnes označují zagenocidu.[38] Odhady mrtvých se na obou stranách velmi liší, pohybují se od 300 000 až po 3 miliony. Miliony lidí také uprchly do Indie. Globální veřejné mínění se obrátilo proti Pákistánu. Tomu se nedařilo ani na bojišti – téměř celá země kromě hlavního města byla osvobozena bangladéšskými silami koncem listopadu. Po vstupu Indie do války byla v polovině prosince osvobozena i Dháka. Pod mezinárodním tlakem Pákistán pustil 8. ledna 1972 Rahmána z vězení. Indičtí vojáci zemi opustili 12. března 1972, tři měsíce po skončení války. Pákistán uznal Bangladéš v roce 1974, po nátlaku většiny muslimských zemí.
Ústavodárné shromáždění přijalo ústavu Bangladéše dne 4. listopadu 1972. Hovořila o sekulární, pluralitní parlamentní demokracii, obsahovala ovšem také odkazy na socialismus. Předseda vlády Rahmán ostatně záhyznárodnil hlavní průmyslová odvětví.[39] Bral si stále více pravomocí a jeho hospodářská politika nebyla úspěšná – v roce 1974 propukl hladomor. V lednu 1975 zavedl Rahmán vládu jedné strany, podlesovětského vzoru. Zakázal všechny noviny kromě čtyř státních tiskovin. Proti tomu však armáda uspořádala puč, během něhož byl Rahmán zavražděn. V roce 1977 se prezidentem stal šéf armádyZiaur Rahmán.Zprivatizoval průmyslová odvětví a uspořádal všeobecné volby v roce 1979. Vznikl poloprezidentský systém, v němž vládla Bangladéšská nacionalistická strana, a to až do roku 1982. V tom roce přišel další vojenský puč. Vládu vojáků smetlo až povstání roku 1990. V roce 1991 se konaly volby a byla obnovena demokracie.[40]
Demokratickému systému dominovaly strany vedené dvěma ženami, Národní strana vedenáBégam Chálidu Zijáovou a Lidová liga vedenáŠajch Hasína Vadžídovou, dcerou Mudžíbura Rahmána. Vadžídová po masivních protestech v srpnu 2024 rezignovala a uprchla do Indie. Ve funkci jí nahradilMuhammad Júnus.[41] Lidová liga byla v roce 2025 zakázána s odkazem na ustanovení protiteroristického zákona.[42]
Bangladéšský státní znak je tvořen leknínem, který je ze dvou stran ohraničen rýžovými snopy. Nad leknínem jsou čtyři hvězdy a tři spojené listyjutovníku.
Bangladéš leží vjižní Asii vBengálském zálivu. Téměř celý je obklopen sousedníIndií, jen na jihovýchodě má malou hranici sMyanmarem, leží však velmi blízkoNepálu,Bhútánu aČíny. Země má rozlohu 148 460 km² a dělí se na tři regiony. Většině země dominuje úrodnádelta Gangy (79 %), největší říční delta na světě.[43] Přináší úrodné náplavy, ale také ničivé záplavy. Severozápadní a centrální část země tvoří náhorní plošiny Madhupur a Barind. Na severovýchodě a jihovýchodě se rozkládajívěčnězelené horské masivy.
Delta Gangy je tvořena soutokem řekGangy (místní názevPadma nebo Pôdda),Brahmaputry (Džamuny nebo Džomuny) aMeghny a jejich přítoků. Ganga se spojuje s Džamunou (hlavním tokem Brahmaputry) a později se spojuje s Meghnou, která se nakonec vlévá do Bengálského zálivu. Bangladéš je nazýván „zemí řek“,[44] protože se v něm nachází více než 57 přeshraničních řek, což je nejvíce ze všech národních států. Problémy s vodou jsou politicky komplikované, protože Bangladéš leží po proudu Indie.[45] Zejména v severní části země se místní obyvatelé potýkají s problémem rozsáhléeroze způsobené rozšiřováním říčních toků v oblasti.[46]
Bangladéš je převážně bohatě úrodná rovinatá země. Většina území se nachází v nadmořské výšce menší než 12 m a odhaduje se, že pokud by se hladina moře zvedla o 1 m, bylo by zaplaveno asi 10 % území.[47] Celkem 12 % země pokrývají pahorkatiny. Mokřady haor mají význam pro světovou ekologickou vědu. Nejvyšším bodem Bangladéše jeMowdok Mual ležící vČittágongských horách nedaleko hranic s Myanmarem s nadmořskou výškou 1064 m.[48]
V Bangladéši tvoří lesní porosty přibližně 14 % celkové rozlohy země, což odpovídá 18 834 km² lesa v roce 2020, oproti 19 203 km² v roce 1990. Přirozeně se obnovující lesy v roce 2020 pokrývaly 17 253 km² a vysázené lesy 1 580 km². Z přirozeně se obnovujícího lesa bylo 0 % vykázáno jakoprales (tvořený původními druhy dřevin bez jasně viditelných známek lidské činnosti) a přibližně 33 % plochy lesa se nacházelo v chráněných územích. Za rok 2015 bylo hlášeno 100 % plochy lesů ve veřejném vlastnictví.[49][50]
Záplavy pocyklonu v Bangladéši v roce 1991, při kterém zahynulo přibližně 140 000 lidí
Bangladéš mátropické monzunové podnebí, které se vyznačuje velkými sezónními výkyvy srážek, vysokými teplotami a vysokou vlhkostí. Regionální klimatické rozdíly v této rovinaté zemi jsou malé, ačkoli lze pozorovat určité rozdíly mezi charakterem počasí v severních a jižních oblastech, protože podhorské nížiny v první z nich majívlhké subtropické klima ovlivněnémonzuny. Podle bangladéšského meteorologického oddělení je v Bangladéši šest ročních období v závislosti na teplotě, srážkách a směru větru: mírná a chladná zima od prosince do února, horké a slunečné léto neboli předmonzunové období od března do května, poněkud chladnější a velmi vlhké monzunové období od června do září a příjemný, kratší a chladnější podzim neboli postmonzunové období v říjnu až listopadu.[51] Obecně se maximální letní teploty pohybují v rozmezí 38 až 41 °C. Nejteplejším měsícem je na většině území země duben. Nejchladnějším měsícem je leden, kdy se průměrná teplota na většině území země pohybuje mezi 16-20 °C přes den a kolem 10 °C v noci.
Bangladéšská voda je často kontaminovánaarsenem kvůli jeho vysokému obsahu v půdě – toxickému arsenu z pitné vody je vystaveno až 77 milionů lidí.[52]
Budova parlamentu (během studentských nepokojů roku 2024)Prezidentský palác Bangabhaban
Ústava stanovuje Bangladéš jakounitární stát s parlamentní vládou, kterou má vést volenýpremiér.[53] Dlouhé období výjimečného stavu ale znemožnilo toto uspořádání státu uskutečnit. Od zákazu Lidové ligy (Awami) v roce 2025 je dominantní politickou stranou v zemi Bangladéšská nacionalistická strana založená v roce 1978 prezidentem Ziaurem Rahmánem. Strana je vnímána jakostředopravicová. Vyznává ekonomický liberalismus, v politických otázkách je spíše konzervativní.
OrganizaceReportéři bez hranic zařadila Bangladéš v Indexu svobody tisku roku 2025 na 149. místo ze 180 zemí, což nicméně značí zlepšení oproti roku předchozímu, kdy byl Bangladéš na 165. pozici. Organizace kritizuje především situaci ve státní televizi (BTV), státním rozhlase (Betar) a státní tiskové agentuře (Sangbad Sangstha), které slouží dle ní k vládní propagandě. Lepší situace je v tištěných médiích, nezávislost si udržují největší deníky, bengálsky psanýProthom Alo aDaily Star, který vychází v angličtině.[54]
Lidskoprávní organizaceAmnesty International o situaci v zemi v roce 2025 uváděla: "Svoboda projevu je i nadále potlačována drakonickým zákonem o kybernetické bezpečnosti, který nedodržuje mezinárodní zákony a standardy. (...) Nová prozatímní vláda začala řešit otázku násilných zmizení, nicméně rodiny zmizelých stále čekají na pravdu a spravedlnost.Rohingští uprchlíci nadále čelí zoufalým životním podmínkám vtáborech, bez přístupu k základním službám. Náboženské menšiny a domorodé národy čelí násilí. Oděvní dělníci nadále trpí zastrašováním, obtěžováním a potlačováním svých práv na svobodu sdružování a pokojného shromažďování."[55]
Problémem zůstává i korupce. Mezinárodní organizaceTransparency International zařadila Bangladéš vIndexu vnímané korupce roku 2024 na 151. místo ze 180 zemí.[56] Podle Globálního indexu otroctví z roku 2023 bylo v Bangladéši k roku 2021 zotročeno odhadem 1,2 milionu lidí, což je jedna z nejvyšších hodnot na světě.[57]Homosexualita je trestná dle paragrafu 377 trestního zákoníku, naopaktranssexualita atransvestitismus jsou tolerovány v komunitách známých jakohidžra. Příslušníci těchto komunit mají od roku 2024 dokonce přístup domešit.[58]
Bangladéš je v globální politice považován zastřední mocnost (middle power).[59] Hraje důležitou geopolitickou roli v Indo-Pacifiku. Roku 1972 vstoupil doCommonwealthu aangličtina stále hraje významnou roli, vyučuje se na všech školách a na některých je i vyučovacím jazykem.[60] To však neznamená geopolitickou vazbu na Evropu či Západ, naopak vládnoucí Bangladéšská nacionalistická strana je vnímána zejména jako pročínská.Čína je největším obchodním partnerem a největším dodavatelem zbraní.[61]Japonsko je zase největším poskytovatelem ekonomické pomoci v Bangladéši a obě země udržují strategické partnerství.[62] Velmi robustní jsou rovněž vztahy se zeměmiBlízkého východu (zejm. seSaúdskou Arábií), odkud přichází 59 procentremitencí (příjmů zasílaných do Bangladéše bangladéšskými pracovníky v cizině). Vztahy jsou dobré navzdory špatným pracovním podmínkám bangladéšských dělníků v těchto zemích.[63] Vztahy s Indií jsou pro Bangladéš klíčové, avšak jsou komplikovány spory ovodohospodářskou politiku, zejména naGanze, a střelbou na bangladéšské civilisty na hranicích.[64][65] Vztahy s Pákistánem jsou komplikovány jeho popíráním bangladéšské genocidy v roce 1971.[66] Nejvíce napjaté jsou od roku 2016 vztahy sMyanmarem (dříve Barma), a to kvůli útěku 700 000rohingských uprchlíků právě do Bangladéše. Bangladéšská vláda je v čele mezinárodní kritiky Myanmaru za vojenské operace proti Rohingům a požaduje jejich právo na návrat doArakanu.[67] Naproti tomu sama je objektem mezinárodní kritiky za situaci v rohingských uprchlických táborech.[68] Bangladéš hraje významnou roli v globální diplomacii jako lídr Fóra klimaticky zranitelných.
Typické je, že armáda se podílí nejen na zabezpečení vnější ochrany, ale zasahuje do vnitřní bezpečnosti v obdobích politických nepokojů. Po mnoho let byl Bangladéš největším světovým přispěvatelem domírových sil OSN. Vojenský rozpočet Bangladéše představuje 1,3 % HDP a v roce 2021 činil 4,3 miliardyamerických dolarů.[69] Země má třetí největší obranný rozpočet vjižní Asii a 35. největší armádu na světě.[70] Většina bangladéšského vojenského vybavení pochází z Číny.[71] V roce 2002 podepsaly Bangladéš a Čína dohodu o obranné spolupráci. V roce 2019 Bangladéš ratifikovalSmlouvu o zákazu jaderných zbraní.[72]
Motijheel v hlavním městě Dháce je největší obchodní čtvrtí ve městě.Most Padma, otevřený v roce 2022, je silniční a železniční most, který se klene přes řekuPadma.
Na celkovémhrubém domácím produktu (HDP) se zhruba 52 % podílí rozsáhlýsektor služeb, následujeprůmyslový sektor (35 %), zatímcozemědělství je zdaleka nejmenší a tvoří pouze 11 % celkového HDP;[79] přestože je největším odvětvím zaměstnanosti a poskytuje zhruba polovinu všech pracovních sil (čísla k roku 2023).[80] Více než 84 % příjmů z vývozu pochází ztextilního průmyslu.[81] Bangladéš je druhým nejvýznamnějším vývozcem oděvů na světě a hraje klíčovou roli v celosvětovém průmyslurychlé módy, neboť vyváží pro různé západní módní značky.[82] Je také významným producentemjuty,[83]rýže,[84] ryb,[85]čaje[86] a květin.[87] K dalším významným průmyslovým odvětvím patří stavba lodí, farmaceutický průmysl, ocelářství, elektronika a kožené zboží.[88] Největším obchodním partnerem Bangladéše je Čína, která se na celkovém obchodu podílí 15 %, následovaná Indií s 8 %.[89]
Soukromý sektor tvoří 80 % HDP ve srovnání s klesající rolí státních podniků.[90] V bangladéšské ekonomice převažují rodinné konglomeráty a malé a střední podniky. Mezi největší veřejně obchodovatelné společnosti v Bangladéši patří BEXIMCO, BRAC Bank, BSRM, GPH Ispat, Grameenphone, Summit Group a Square Pharmaceuticals.[91] Burzy cenných papírů v Dháce a Čitágongu jsou dvojčaty kapitálových trhů v zemi.[92] Jehotelekomunikační průmysl je jedním z nejrychleji rostoucích na světě, na konci listopadu 2024 měl 189 milionů předplatitelů mobilních telefonů.[93] Hlavními problémy hospodářského růstu jsou politická nestabilita,[94] vysokáinflace,[95] endemickákorupce,[96] nedostatečné dodávky energie[97] a pomalé provádění reforem.[95]
Bangladéš ještě v roce 2009 zažíval každodenní výpadky proudu několikrát denně. V roce 2022 však problém vyřešil a dosáhl 100% elektrifikace.[98] Přechází nazelenou ekonomiku a má největší programsolární energie na světě.[99] RozestavěnáRuppurská jaderná elektrárna, která je ve výstavbě za pomoci ruské společnostiRosatom, bude první provozovanoujadernou elektrárnou v zemi.[100] Očekává se, že první ze dvou stavěných bloků bude uveden do provozu v roce 2025. Bangladéš má i nadále obrovské nevyužité zásobyzemního plynu, zejména na moři.[101]
Bangladéš měl při sčítání lidu v roce 2022 169,8 milionu obyvatel,[103] což se v roce 2023 zvýšilo na 171,4 milionu.[2] Jeosmou nejlidnatější zemí světa,pátou nejlidnatější zemí Asie anejhustěji osídlenou zemí na světě, pokud se nepočítajíměstské státy a ostrovní trpaslíci, s průměrnouhustotou zalidnění 1 155 osob/km2.[104] Bangladéšskáúhrnná plodnost, která kdysi patřila k nejvyšším na světě, zaznamenala dramatický pokles z 5,5 v roce 1985 na 3,7 v roce 1995, až na 1,9 v roce 2022,[105] což je pod úrovní reprodukční plodnosti 2,1.[106] Od roku 1951, kdy žilo v Bangladéši 44 milionů osob, vzrostl počet obyvatel skoro čtyřikrát. Většina obyvatelstva žije na venkově, ve městech žije v roce 2023 pouze 40 % obyvatelstva.[107] V metropolitní oblastiDháky žije až 24 milionů lidí, což z ní činí jedno znejvětších a nejhustěji osídlených měst na světě. Bangladéš mávěkový medián zhruba 28 let, 26 % celkové populace je ve věku 14 let a méně[108] a pouhých 6 % obyvatel ve věku 65 let a více.[109]
Bangladéšané pracující na rýžovém poli
Bangladéš je etnicky a kulturně homogenní společností, neboťBengálci tvoří 99 % obyvatelstva.[79] Mezi menšinové obyvatelstvo patříČakmové, Marmové,Santálci, Mrosové, Tančangové, Bawmové, Tripurové, Khasisové, Khumové, Kukisové,Gárové a Bisnuprijští Manipurové. OblastČittágonských hor zažila v letech 1975-1997 nepokoje a povstání v rámci autonomního hnutí původních obyvatel. Ačkoli byla v roce 1997 podepsána mírová dohoda, region zůstává militarizovaný.[110] Uprchlíci hovořícíurdsky dostali v roce 2008 od Nejvyššího soudu občanství.[111] Bangladéš také od roku 2017 hostí více než 700 000 rohingských uprchlíků, čímž se stal jednou z největších uprchlických populací na světě.[112]
Hlavní a největší město Bangladéše Dháka je z hlediska administrativy rozděleno na dvě části, severní a jižní část, aby byla zajištěna lepší občanská vybavenost. Existuje 12 městských oblastí, ve kterých se konají volby starostů: Dháka jih, Dháka sever,Čitágáon, Comilla,Khulaná, Mymensingh,Silét, Rajshahi, Barisal, Rangpur, Gazipur a Narayanganj. Starostové jsou voleni na pět let. Celkem je v Bangladéši 506 městských center, z nichž 43 měst má více než 100 000 obyvatel.
Státním náboženstvím Bangladéše jeislám.[114] Ústava však také prosazuje sekularismus a zajišťuje rovná práva všem náboženstvím.[115][114] Každý občan může svobodně praktikovat jakékoli náboženství.
Islám je nejpočetnější náboženství v celé zemi, vyznává ho přibližně 91 % obyvatelstva.[113] Převážná většina bangladéšských občanů jsou bengálští muslimové, kteří vyznávajísunnitský islám.[116] Země je třetím nejlidnatějším státem s muslimskou většinou na světě a má čtvrtou největší celkovou muslimskou populaci.[117]
Páteční modlitba v Dháce
Bengálštíhinduisté tvoří druhou největší náboženskou menšinu v zemi a třetí největší hinduistickou komunitu na světě. Podle sčítání lidu z roku 2022 tvoří hinduisté 8 % celkové populace,[116][113] při sčítání lidu v roce 2011 tvořili 8,5 % obyvatel.
Třetím nejrozšířenějším náboženstvím jebuddhismus, k němu se však hlásí pouhých 0,6 % obyvatelstva.[116] Bangladéšští buddhisté jsou soustředěni mezi kmenovými etniky vČittágonských horách a bengálskou buddhistickou menšinou v pobřežnímČitágáonu, která většinou vyznáváthéravádovou školu.[116]
Čtvrtým nejpočetnějším náboženstvím jekřesťanství (0,3 %), jen 0,1 % obyvatel vyznává jiná náboženství, napříkladanimismus, nebo jebez vyznání.[116]
Bangladéšská kultura se prolíná s kulturoubengálské oblastiindického subkontinentu. Vyvíjela se po staletí a zahrnuje kulturní rozmanitost řady bangladéšských sociálních skupin. Významnou roli ve vývoji bengálské kultury sehrála bengálská renesance 18. a počátku 19. století, kdy zde působili významní bengálští spisovatelé, světci, autoři, vědci, badatelé, myslitelé, hudební skladatelé, malíři a filmaři. Bangladéšská kultura v průběhu staletí asimilovala vlivy islámu, hinduismu, buddhismu a křesťanství. Projevuje se v různých formách, včetně hudby, tance, dramatu,uměleckého řemesla,folklóru, literatury, filozofie, náboženství, slavností a také ve svébytné kuchyni skulinářskou tradicí.
K nejvýznamnějším památkám v Bangladéši patří městoBagerhat zvané též město mešit. Bylo založeno v15. století tureckým generálem Khanem Jahan Alim a bylo zapsáno na seznamsvětového dědictví UNESCO.[126] Druhou bangladéšskou architektonickou památkou, jíž se této cti dostalo, jebuddhistický klášterSómapura Mahávihára vystavěný již na přelomu 8. a 9. století.[127] Dnes je možno spatřit jen jeho pozůstatky. Nacházejí se nedaleko města Paharpur. Příkladem mughalské architektury je pevnostLalbagh.[128] Unikátem moderní architektury jeJatija Sangsad Bhaban, sídlo bangladéšského parlamentu, jež navrhlbrutalistický americký architektLouis Kahn, nebo národní mešitaBaitul Mukarram.[129] Významným architektem mrakodrapů bylFazlur Rahman Khan.
Začátek fotografie v Bangladéši spadá do roku 1971, kdy Bangladéš vyhrál válku za osvobození od Pákistánu. V té době byla nevyhnutelně nejvýznamnější fotografie z válečného období, což také značně pomohlo dokumentovat historii. Od války se fotografie a fotožurnalistika začleňují a pokrývají celou řadu témat včetně portrétů, krajiny, politiky, divoké přírody nebo módy. Jako v mnoha zemích byl vývoj techniky, řemesla a umění mimo jiné důsledkem změny technologie, zlepšování ekonomických podmínek a míry uznánífotografie jako svéprávné formyumění.Fotografie se v Bangladéši vyvíjela za spoluúčasti a zájmu od počátků tohotoumění k úspěchůmBangladéšanů ve světě fotografie do dnešních dní. Je pozoruhodné, že fotografie byla zavedena a rozvíjena jako institucionální a akademická disciplína prostřednictvím osobního úsilí, bez jakékoli zmínitelné pomoci nebo podpory ze strany vlády.
Muhammad JúnusRaketa Falcon 9 Block 5 vynáší první bangladéšskou družici na oběžnou dráhu
Na území Bangladéše se narodil významný vědecDžagadíščandra Bose. Ve fyzice se zabýval šířenímrádiových vln amikrovln, přičemž jako první člověk použilpolovodič k detekci radiového signálu. V biologii přispěl především k výzkumu rostlin mj. jako vynálezce crescografu, přístroje na měření růstu rostlin.
Nejslavnějším bangladéšským sociálním vědcem je ekonomMuhammad Júnus. Proslavil se velmi úspěšným konceptemmikroúvěru (poskytování drobných půjčekchudým podnikatelům, kteří jsou málo kredibilní na to, aby získaliúvěr od tradiční banky). Roku2006 obdržel spolu sGrameen Bank, kterou založil,Nobelovu cenu zamír. Z banky ho však bangladéšská vláda donutila roku 2011 odejít.[133] V roce 2024 se Muhammad Júnus stal předsedou prozatímní vlády.[134]
Bengálská kuchyně je ve světě velmi populární, byť je obvykle prodávána pod značkou "indická kuchyně". Například v Británii je 80 procent z 8000 "indických restaurací" vlastněno Bengálci.[136] Drtivá většina z nich jsou potomci námořníků zeSilétu, tzv. lascarů.[137] Proto většina Evropanů míní "indickou kuchyní" právě kuchyni bengálskou.
Nejpopulárnějším sportem v Bangladéši jekriket. Bangladéšská kriketová reprezentace došla na světovém šampionátu nejdál do čtvrtfinále. K nejslavnějším bengálským kriketistům patří Sakib Al Hasan.[138] Národním sportem jekabadi. ŠachistaNiaz Murshed se v roce 1987 stal prvním šachovým velmistrem v jižní Asii. Olympijských her se Bangladéš zúčastnil poprvé až roku 1984. Dosud (k roku 2018) se mu nepodařilo získat žádnou medaili.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuBangladesh na anglické Wikipedii.
↑Bangladesh country profile [online]. 4 March 2011 [cit. 2025-02-18].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abPopulation, total - Bangladesh [online]. [cit. 2025-04-04].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑World Economic Outlook Database, October 2024 Edition. (Bangladesh) [online].International Monetary Fund [cit. 2025-01-27].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑MAJUMDAR, Ramesh Chandra.The History of Bengal .... [s.l.]: University of Dacca 950 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: 0CsLAQAAIAAJ.
↑CHATTOPADHYAY, Annapurna. A BRIEF NOTE ON THE ETHNO-HISTORICAL APPROACH TO THE CITIES OF ANCIENT BENGAL.Proceedings of the Indian History Congress. 2001, roč. 62, s. 64–70.Dostupné online [cit. 2021-02-23].ISSN2249-1937.
↑GHOSH, RANJUSRI. PUNDRAVARDHANA IN THE FIRST PHASE OF URBANIZATION (4th Century B.C. - 3rd Century A.D.) — A Study.Proceedings of the Indian History Congress. 1996, roč. 57, s. 199–209.Dostupné online [cit. 2021-02-23].ISSN2249-1937.
↑MCCUSKER, John J.History of World Trade Since 1450. [s.l.]: Macmillan Reference USA 905 s.Dostupné online.ISBN978-0-02-865842-1. (anglicky) Google-Books-ID: aoIsQwAACAAJ.
↑WANNER, Michal. Bitva u Palásí 23. 6. 1757.Historie a vojenství.. 1997, roč. 42, čís. 1, s. 3 – 19.
↑BADEN-POWELL, B. H. The Origin of Zamindari Estates in Bengal.The Quarterly Journal of Economics. 1896, roč. 11, čís. 1, s. 36–69.Dostupné online [cit. 2025-08-22].ISSN0033-5533.doi:10.2307/1881726.
↑MISHRA, Brijesh K.; RASTOGI, Siddhartha. Colonial Deindustrialisation of India: A Review of Drain Theory.South Asian Survey. 2017-03-01, roč. 24, čís. 1, s. 37–53.Dostupné online [cit. 2025-08-22].ISSN0971-5231.doi:10.1177/0971523118782755. (EN)
↑MALLIK, Senjuti. The British East India Company and the Great Bengal Famine of 1770: Towards a Corporate Colonial Biopolitics.Geographical Review. 2024-08-07, roč. 114, čís. 4, s. 464–488.Dostupné online [cit. 2025-08-22].ISSN0016-7428.doi:10.1080/00167428.2024.2325977.
↑CHAUDHURI, Nani Gopal. Some of the Results of the Great Bengal and Bihar Famine of 1770.Proceedings of the Indian History Congress. 1949, roč. 12, s. 239–244.Dostupné online [cit. 2025-08-22].ISSN2249-1937.
↑PANIKKAR, K. N. RATIONALISM IN THE RELIGIOUS THOUGHT OF RAMMOHAN ROY.Proceedings of the Indian History Congress. 1973, roč. 34, s. 182–190.Dostupné online [cit. 2021-02-23].ISSN2249-1937.
↑DHAR, Pulak Naranyan. Bengal Renaissance: A Study in Social Contradictions.Social Scientist. 1987, roč. 15, čís. 1, s. 26–45.Dostupné online [cit. 2025-08-22].ISSN0970-0293.doi:10.2307/3517400.
↑KOPF, David.British Orientalism and the Bengal Renaissance: The Dynamics of Indian Modernization 1773-1835. [s.l.]: Univ of California Press 336 s.Dostupné online.ISBN978-0-520-36163-8. (anglicky) Google-Books-ID: LCboDwAAQBAJ.
↑ What was Titumir’s Barasat Rebellion: Revisiting Bengal’s bamboo fortress of resistance.The Business Standard [online]. 2024-11-19 [cit. 2025-08-22].Dostupné online. (anglicky)
↑ Reimagining the Colonial Bengal Presidency Template (Part I) | Daily sun.www.daily-sun.com [online]. [cit. 2021-02-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-02.
↑ Partition of Bengal | Indian history.Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-23].Dostupné online. (anglicky)
↑BASIR-UL-HAQ SINHA, Mohammad. Nationalism within the Ummah: A Discussion of Atatürk in the Works of Kazi Nazrul Islam.BRIQ Belt & Road Initiative Quarterly, 4(4), 68-79 [online]. [cit. 2025-08-22].Dostupné online.
↑ The Tiger of Bengal.The Daily Star [online]. 2014-04-25 [cit. 2025-08-22].Dostupné online. (anglicky)
↑GREENOUGH, Paul R. Indian Famines and Peasant Victims: the Case of Bengal in 1943-44.Modern Asian Studies. 1980, roč. 14, čís. 2, s. 205–235.Dostupné online [cit. 2025-08-22].ISSN0026-749X.
↑ Bengálským hladomorům a milionům mrtvých se Churchill jen cynicky smál.EXtra.cz [online]. 17. srpna 2015 [cit. 2019-06-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-23.
↑ 50 let od Churchillovy smrti a 10 nejspornějších momentů jeho života.plus.rozhlas.cz [online]. 25. leden 2015. Roč. Český rozhlas.Dostupné online.
↑ Hladomor v Bengálsku zahubil miliony lidí. Odpovědnost nese Churchill.Deník Referendum [online]. 17. srpna 2019.Dostupné online.
↑ Bangladesh - The "Revolution" of Ayub Khan, 1958-66.countrystudies.us [online]. [cit. 2021-02-23].Dostupné online.
↑ The sky, the mind, the ban culture.The Daily Star [online]. 2010-06-02 [cit. 2021-02-23].Dostupné online. (anglicky)
↑HASHMI, Taj. The 1969 Mass Uprising in East Pakistan: As I saw it.South Asia Journal [online]. 20. 1. 2020 [cit. 2021-02-23].Dostupné online.
↑ Před půlstoletím zasáhl Východní Pákistán extrémně silný cyklon Bhola. O život připravil půl milionu lidí.ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-02-23].Dostupné online.
↑OLDENBURG, Philip. “A Place Insufficiently Imagined”: Language, Belief, and the Pakistan Crisis of 1971.Journal of Asian Studies. 1985-08-01, roč. 44, čís. 4, s. 711–733.Dostupné online [cit. 2025-08-22].ISSN0021-9118.doi:10.2307/2056443.
↑BASS, Gary Jonathan.The Blood Telegram: Nixon, Kissinger, and a Forgotten Genocide. [s.l.]: Alfred A. Knopf 499 s.Dostupné online.ISBN978-0-307-70020-9. (anglicky)
↑BOISSONEAULT, Lorraine. The Genocide the U.S. Can't Remember, But Bangladesh Can't Forget.Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2021-02-23].Dostupné online. (anglicky)
↑MANIRUZZAMAN, Talukder. The Fall of the Military Dictator: 1991 Elections and the Prospect of Civilian Rule in Bangladesh.Pacific Affairs. 1992, roč. 65, čís. 2, s. 203–224.Dostupné online [cit. 2021-02-23].ISSN0030-851X.doi:10.2307/2760169.
↑ ‚Nejkrvavější období od nezávislosti.‘ Protivládní nepokoje si v Bangladéši vyžádaly přes 1000 životů.Český rozhlas [online]. 29. srpna 2024.Dostupné online.
↑ All Awami League activities banned until ICT trial completed.Dhaka Tribune [online]. [cit. 2025-08-22].Dostupné online. (anglicky)
↑Aditi Rajagopal.How the World's Largest Delta Might Slowly Go Under Water [online]. 8 February 2020 [cit. 2020-03-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 February 2020.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑No Place Like Home – BANGLADESH: LAND OF RIVERS [online]. [cit. 2020-03-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 September 2020.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SUVEDĪ, Sūryaprasāda.International watercourses law for the 21st century. [s.l.]:Ashgate Publishing, 2005.ISBN978-0-7546-4527-6. S. 154–166.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HORÁČEK, Tomáš. Bangladéš se potýká s rostoucí nenasytností řek.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-11-10].Dostupné online.
↑abBangladesh [online]. CIA, The World Factbook [cit. 2016-11-17].Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-01. (anglicky)
↑Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194. [s.l.]: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2023.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 September 2024.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Global Forest Resources Assessment 2020, Bangladesh [online]. [cit. 2024-09-19].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 September 2024.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑WALKER, Brian. Study: Millions in Bangladesh exposed to arsenic in drinking water - CNN.com.www.cnn.com [online]. [cit. 2021-02-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ Constitution of Bangladesh.www.pmo.gov.bd [online]. [cit. 25-04-2010].Dostupné v archivu pořízeném dne 30-01-2009.
↑HASSAN, Asif Mustaba. Bangladesh at 50: On the Path to Becoming a Middle Power.The Diplomat [online]. 2021-12-16 [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ Training, Language and Culture.rudn.tlcjournal.org [online]. [cit. 2025-08-23].Dostupné online.
↑BHATTACHARJEE, Joyeeta. Decoding China-Bangladesh relationship.Observer Research Foundation [online]. 2018-06-27 [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑HUSSAIN, Shazzad. 50 Years of Japan-Bangladesh Ties: From Economic to Strategic Partnership.The Diplomat [online]. 2022-02-10 [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ Experts: Middle East remains key to Bangladesh's fortunes in a changing world.Dhaka Tribune [online]. [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ India and Bangladesh Conflict Over the Ganges River.Climate-Diplomacy [online]. 1957-01-01 [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ Bangladesh sees highest border deaths in 10 years.Dhaka Tribune [online]. [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ Should Pakistan apologize to Bangladesh for the 1971 war?.Deutsche Welle [online]. 2021-03-30 [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ Bangladesh PM says Rohingya refugees must return to Myanmar.Al Jazeera [online]. [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ Rohingya refugees in peril in Bangladesh as support wanes: UN.Al Jazeera [online]. [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ Military expenditure (% of GDP) - Bangladesh.World Bank Open Data [online]. [cit. 2025-08-23].Dostupné online.
↑ Indian Army vs Bangladesh Army: Can Yunus army beat India? How powerful is Bangladesh Army?.India.com [online]. [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ Rivals India and China woo Bangladesh with aid totalling $ 46 b.Daily FT [online]. [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (English)
↑AHMED, Zobaer.Bangladesh at 50: From 'basket case' to rising economic star [online].Deutsche Welle, 16 December 2021 [cit. 2022-09-30].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑A Journey Together: Bangladesh and World Bank Celebrate Historic Partnership [online]. 22 January 2023 [cit. 2025-01-09].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Labor force, total - Bangladesh [online]. [cit. 2022-09-30].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Unemployment, total (% of total labor force) (modeled ILO estimate) - Bangladesh [online]. [cit. 2022-09-30].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SAKIB, Shanaullah.Respite from fall in forex reserves, dollar market stable [online]. 19 October 2024 [cit. 2025-01-09].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HASAN, Md Mehedi. Remittance hit all-time high in 2024.The Daily Star. 2 January 2025.Dostupné online [cit. 9 January 2025].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abBangladesh. [s.l.]: Central Intelligence AgencyDostupné online. (anglicky)
↑BYRON, Rejaul Karim.Labour Force Survey 2022: Agriculture still main job generator [online]. 30 March 2023 [cit. 2025-01-11].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑AKINREBIYO, Femi.Bangladesh's leap from poverty to textile powerhouse offers lessons for countries in Africa [online]. 16 February 2024 [cit. 2025-01-11].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑IMANDAR, Nikhil.Fast fashion drove Bangladesh - now its troubled economy needs more [online].BBC, 7 September 2024 [cit. 2025-01-16].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CHOUDHURY, Serajul Islam.A symbol of our degradation [online]. 2 June 2024 [cit. 2025-01-09].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑MAHMUD, Iftekhar. Rice production rising high in Bangladesh.Prothom Alo. 17 June 2023.Dostupné online [cit. 9 January 2025].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑MAHMUD, Iftekhar. Bangladesh globally second in freshwater fish production.The Daily Star. 10 June 2024.Dostupné online [cit. 9 January 2025].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CHOWDHURY, Dwoha; HALDER, Sukanta. Long-term plan behind high tea production.The Daily Star. 22 August 2023.Dostupné online [cit. 9 January 2025].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Floriculture: A lucrative sector in Bangladesh [online]. 12 September 2020 [cit. 2022-10-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 October 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑AHADUZZAMAN; SARKAR, Prottasha; ANJUM, Aniqa; KHAN, Easir A. Overview of Major Industries in Bangladesh.Journal of Chemical Engineering. 7 December 2017, s. 51–58.doi:10.3329/jce.v30i1.34798.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HAROON, Jasim Uddin.China Bangladesh's top trading partner in FY24 [online]. 11 December 2024 [cit. 2025-01-11].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Public sector needs to keep pace with private sector [online]. 20 January 2022 [cit. 2022-10-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 October 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑DS30 Index | Dhaka Stock Exchange [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ISLAM, Shadique Mahbub.A tale of two capital markets [online]. 25 June 2024 [cit. 2025-01-09].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Mobile Phone Subscribers in Bangladesh [online]. [cit. 2025-01-09].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Infrastructure enhancements will underpin growth in Dhaka [online]. 30 September 2020 [cit. 2025-01-12].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abAHMED, Shakil.Why is it taking so long to stabilise the economy? [online]. 20 October 2024 [cit. 2025-01-12].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑AHMED, Sadiq.Why is it taking so long to stabilise the economy? [online]. 22 May 2024 [cit. 2025-01-12].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑RAHMAN, Asifur; KARMAKER, Konkon.Power supply may not improve anytime soon [online]. 11 September 2024 [cit. 2025-01-12].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ How 100% electrification changed the rural game.The Business Standard [online]. 2022-03-14 [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ Bangladesh Solar Home Systems Provide Clean Energy for 20 million People.World Bank [online]. [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ Rooppur nuclear power plant: Power generation deferred.Prothom Alo [online]. 2024-05-19 [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑DETSCH, Jack. Bangladesh: Asia’s New Energy Superpower?.The Diplomat [online]. 2014-11-14 [cit. 2025-08-23].Dostupné online. (anglicky)
↑Population, total - Bangladesh [online]. [cit. 2025-01-19].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Population and Housing Census 2022: Post Enumeration Check (PEC) Adjusted Population [online]. 18 April 2023 [cit. 2023-05-30].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 May 2023.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Population density (people per sq. km of land area) – Bangladesh [online]. [cit. 2022-10-04].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Fertility rate, total (births per woman) – Bangladesh [online]. [cit. 2022-10-04].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BORA, Jayanta Kumar; SAIKIA, Nandita; KEBEDE, Endale Birhanu; LUTZ, Wolfgang. Revisiting the causes of fertility decline in Bangladesh: the relative importance of female education and family planning programs.Asian Population Studies.Routledge, 21 January 2022, s. 81–104.doi:10.1080/17441730.2022.2028253.S2CID246183181.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Urban population (% of total population) – Bangladesh [online]. [cit. 2022-10-04].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Population ages 0–14 (% of total population) – Bangladesh [online]. [cit. 2022-10-04].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Population ages 65 and above (% of total population) – Bangladesh [online]. [cit. 2022-10-04].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑RASHIDUZZAMAN, M. Bangladesh's Chittagong Hill Tracts Peace Accord: Institutional Features and Strategic Concerns.Asian Survey. 1998, s. 653–70.doi:10.2307/2645754.JSTOR2645754.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SHADMAN, Onchita; SCHÖNBAUER, Roland.How a Bangladesh court ruling changed the lives of more than 300,000 stateless people [online]. 23 February 2015 [cit. 2025-01-27].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Bangladesh Is Not My Country [online].Human Rights Watch, 5 August 2018 [cit. 2022-09-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 September 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcPopulation and Housing Census 2022: Preliminary Report [online]. Bangladesh Bureau of Statistics, August 2022 [cit. 2024-09-25]. S. 16.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abThe Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part I) [online]. [cit. 2025-01-12].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The Constitution of the People's Republic of Bangladesh (part II) [online]. [cit. 2025-01-12].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcde2022 Report on International Religious Freedom: Bangladesh [online]. [cit. 2025-01-08].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Muslim Population by Country [online]. Pew Research, 27 January 2011 [cit. 2013-10-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 July 2013.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑RATUL, Tanvir.History of Charyapada. [s.l.]: University Press 41 s.Dostupné online.ISBN979-8-5011-6020-0. (anglicky) Google-Books-ID: BjVfzwEACAAJ.
↑HUSSAIN, Azfar. Some Issues in Medieval Bangla Literature: Baru Chandidas and Vidyapati.The Daily Star [online]. 2020-01-18 [cit. 2025-08-22].Dostupné online. (anglicky)
↑RADICE, William. The Significance of Madhusudan Dutt and his Epic.India International Centre Quarterly. 2003, roč. 30, čís. 1, s. 73–88.Dostupné online [cit. 2025-08-22].ISSN0376-9771.
↑DUTT, A. K.; DHUSSA, R. Novelist Sarat Chandra's Perception of his Bengali Home Region: A Literary Geographic Study.GeoJournal. 1981, roč. 5, čís. 1, s. 41–53.Dostupné online [cit. 2025-08-22].ISSN0343-2521.
↑ Kazi Nazrul Islam Dies; Bangladesh Poet Was 77 (Published 1976).The New York Times. 1976-08-30.Dostupné online [cit. 2021-02-22].ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ The forgotten 19th Century feminist.BBC News.Dostupné online [cit. 2021-02-22]. (anglicky)
↑MATĚJKA, Jaroslav. Spisovatelka na útěku.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2005-02-11 [cit. 2025-08-22].Dostupné online.
↑ Historic Mosque City of Bagerhat.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-02-22].Dostupné online. (anglicky)
↑ Ruins of the Buddhist Vihara at Paharpur.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-02-22].Dostupné online. (anglicky)
↑ Lalbagh Fort - Banglapedia.en.banglapedia.org [online]. [cit. 2021-02-23].Dostupné online. (anglicky)
↑AHMED, Maruf. Jatiya Sangsad Bhaban: Kahn’s creation and a nation’s symbol of hope.The Daily Star [online]. 2025-07-04 [cit. 2025-08-22].Dostupné online. (anglicky)
↑POLIAČIK, Martin. Život Muhammadov.Denník N [online]. 2016-10-27 [cit. 2018-12-04T20:02:37Z].Dostupné online. (slovensky)
↑JIRSA, Luboš. Nositel Nobelovy ceny za mír Yunus přinesl Bangladéši šanci na stabilitu, říká analytik | Svět.Lidovky.cz [online]. 2024-08-19 [cit. 2025-08-22].Dostupné online.
↑ Odteď už téměř bez údržby! SpaceX vyzkoušela přelomový model Falconu 9.iDNES.cz [online]. 2018-05-11 [cit. 2021-02-22].Dostupné online.
↑AKBAR, Ahsan. From kala bhuna to shatkora curry – let's all get a taste for Bangladesh.The Guardian. 2021-03-21.Dostupné online [cit. 2025-08-22].ISSN0261-3077. (anglicky)
↑COLAS, Alejandro.Food, Politics, and Society: Social Theory and the Modern Food System. [s.l.]: Univ of California Press 287 s.Dostupné online.ISBN978-0-520-96552-2. (anglicky) Google-Books-ID: hidtDwAAQBAJ.
↑RAJESH, S. Why Shakib Al Hasan is one of cricket's greatest allrounders.ESPN Cricinfo [online]. 2020-03-24 [cit. 2025-08-22].Dostupné online.
FILIPSKÝ, Jaroslav, a kol.Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Cejlonu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003.ISBN80-7106-657-5.
.jpg)
%2c_Dhaka%2c_Bangladesh_NK.JPG)
.jpg)
.svg)
