Tento článek je o plodu. O botanickém zařazení banánu pojednává článekBanánovník.
Banán a jeho řezNezralé banány na banánovníku
Banán je protáhlé žlutéovoce (nesladké druhy s vyšším obsahemškrobu (plantain)zelenina[1]) aplodbanánovníku (epigeickábobule). Jde o velice žádanoukomoditu produkovanou zemědělcitropických zemí, kde tvoří významnou složku potravy. Banány mívají obvyklehmotnost mezi 115–200 g, ta je však významně závislá na konkrétnímkultivaru. Z této váhy asi 80 % představuje jedlou část a zbývajících 20 % připadá na kožovitou slupku. Banán se (po kukuřici a rýži) stal třetí plodinou, u níž je znám celý jejígenom.[1]
Plody se liší velikostí, barvou a pevností, ale obvykle jsou tvaru podlouhlého a zakřiveného, s měkkou dužninou, pokrytou slupkou, která může mít různé zbarvení, jednak z důvodu zralosti nebo existují například odrůdy s červenou slupkou. Téměř všechny moderní odrůdy jsou bez semen.Vůně,chuť akonzistence plodů je významně ovlivněnateplotou, při které dozrávají. Při nízkých teplotách šednou a kazí se. Banány dodávané na trhmírného pásma (tedy i k nám) jsou sklízené tak, že dozrávají během dopravy. Snížení teploty během této doby zvyšuje životnost plodů a taky kvalitu konečného produktu, ale, jak již bylo zmíněno výše, negativně ovlivňuje jejich kvalitu, proto při dopravě nikdy nebývají chlazeny pod 13,5 °C. Proto se také nedoporučuje ukládat nakoupené banány do lednice, protože jejich kvalita tím značně utrpí.[2] Zajímavostí je, jak se nechávají banány dozrávat. Tento proces probíhá v tzv. tlakových komorách, do kterých se celé nerozbalené kartony s banánovými plody umístí. V tlakové komoře dojde „k omačkání plodů“ plynem (etylen), čímž se nastartuje zrychlený proces zrání. Zralost banánů (v obchodech, popř. skladech) se určuje speciální stupnicí dle podílu zahnědlých skvrn a ploch na slupce. S postupujícím zráním se banán také zakulacuje.[1]
Banány rostou ve visícíchtrsech, od několika po mnoho kusů ve vrstvě (zvané téžruka) v mnohovrstevném svazku. Celek visících trsů se nazývákmen.
Mezi nejhojněji pěstovaný kultivar banánu patřítriploidní odrůda vzniklá zkřížením druhůMusa acuminata aMusa balbisiana. Tento druh je bez semen (kvůli konzumaci), takže se musí rozmnožovat pouze vegetativně, v důsledku čehož je velice náchylný k nemocem a různým plísním.[3]
Heslo „Banany čili Pisangi“ zPoučného slovníku domácího (Olomouc 1885)Řez původním divokým banánem se semeny, díky nimž nebyl odkázán navegetativní rozmnožování jako pěstovaný banán.
Syrový banán bez slupky se skládá ze 75 % vody, 23 %sacharidů, 1 % bílkovin a zanedbatelného množství tuku. 100 gramů banánu obsahuje 89kalorií, 24 % doporučeného denního nutričního příjmuvitamínu B6 a malé množstvívitamínu C, manganu, draslíku a vlákniny.
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových banánech.[4]
Banánovník je zpravidla napaden bakterií hnědé hniloby brambor –Ralstonia solanacearum, se kterou snad žije dokonce v určité symbióze a kterou známe v podobě hnědých flíčků a ploch na banánové slupce.
V roce 2002 se celosvětově prodalo přes 12 miliónů tun banánů. Státy Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny exportovaly každý přes 1 milión tun banánů.
V roce 2023 činila světová produkce 139 milionů tun. Země s nejvyšší produkcí banánů byly státy Indie a Čína, které vypěstovaly 26 % světové produkce.Asijské státy se na celkovém množství podílely přibližně 51,9 %,Americké státy vyprodukovaly 23,9 % a africký kontinent 22,5 %[5]
Deset největších producentů banánů v roce 2023:[5]
Podle údajů za rok 2023 byly největšími vývozci banánů státyEkvádor (3,9 milionů tun),Guatemala (2,7 milionů tun),Kostarika (2,2 milionů tun),Filipíny (2 miliony tun) aKolumbie (1,7 milionů tun).
↑abc Čerstvý utržený banán chutná úplně jinak než koupený u nás v obchodě – ČRo Rádio Česko (Český rozhlas).www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2012-10-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-04.
↑ Africe hrozí další hlad, životně důležité banánovníky napadají nemoci.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2009-8-31].Dostupné online.
↑McCance a Widdowson's:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008,ISBN978-0-85404-428-3
