Balkon je vyvýšenápředsazená konstrukce sezábradlím, obvykle vyčnívající zprůčelí, přístupná z budovy dveřmi a otevřená do vnějšího prostoru. Balkon může být také krytý, zasklený a zčásti nebo úplně zapuštěný do stěny budovy, takže konstrukčně představuje kombinaci balkonové konzoly alodžie. Název přišel do češtiny přes němčinu, francouzštinu a italštinu, původně pochází z germánskéhobalke,trám.
Balkon na třetím nádvoří Pražského Hradu Balkony na průčelí baziliky sv. Petra v Římě Sídliště Neuperlach (Mnichov)
Obliba balkonů začíná v italskérenesanci, kde balkon sloužil jednak k pobytu na čerstvém vzduchu a slunci, ale zároveň byl ozdobou budovy. Balkony mohou sloužit i k ceremoniálním účelům, jako například prezidentský balkon na třetím nádvoříPražského hradu nebo balkonbaziliky svatého Petra vŘímě, odkud dává požehnání nově zvolenýpapež. Vnitřní balkony alóže patří od renesance k vybavenídivadel, později koncertních a kongresových sálů i sportovních stadionů. Podobné konstrukce v kostelích a modlitebnách se nazývajíempora (pro věřící, často po stranách) nebokruchta (pro hudebníky a zpěváky, v zadní části lodi).
Kryté balkony začínají v barokní době a dominují v 19. století. Ve 20. století převládá civilní využití balkonů k pobytu na slunci, například v zahradních vilách, a v hromadné bytové výstavbě od poloviny 20. století bývají balkony navíc zčásti nebo úplně zapuštěné, v přízemí případně zamřížované.
_(25668706653).jpg)
