Bahenní sopka je tvar zemského povrchu vytvořený periodickými erupcemi bahna, vody a plynů, zejménauhlovodíků. Vzniklý tvar připomíná plochý kuželsopky. Bahenní sopky mají rozměry od jednotek metrů po stovky metrů na výšku a kilometry na šířku.[1] Erupce bahenní sopky může být doprovázená samovznícením uvolňovaných uhlovodíků, čímž vznikají ohnivé sloupy o výšce až stovky metrů.[2]
Princip bahenních sopek je jiný než umagmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouštísedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenníkrátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jakogejzír spolu s unikajícím plynem a drobnýmštěrkem.[3]
Bahenní sopky jsou vázány natektonicky aktivní oblasti, na ložiskaropy a izemního plynu.
Největší jsou vÁzerbájdžánu, především v regionuQobustan, kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlísopečné plyny, oheň abahno.[4] Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.
Obrázky, zvuky či videa k tématubahenní sopka na Wikimedia Commons
