V roce 1916 se spojily německé firmyRapp Motorenwerke aGustav Otto Flugzeugwerke do společnosti Bayerische Flugzeugwerke. O rok později se přejmenovala naBayerische Motoren Werke (Bavorské Motorové Závody) – BMW. Zpočátku se pouze specializovala na výrobu leteckých motorů. S jedním navíc získala světový rekord, poté co Franz Diemer dosáhl s letadlem poháněným překomprimovaným motorem BMW IV rekordní výšky 9 759 metrů v roce 1919.
Poprvní světové válce nesmělo Německo vyrábět letadla ani letecké motory. BMW začala vyrábět motory, které dodávala neleteckým výrobcům; mj. dvouválcový vzduchem chlazenýboxer značceVictoria. V roce 1922 zkonstruovala první motocyklBMW R32 s motorem dodávaným dříve Victorii. Byl ale umístěn napříč rámu a zadní kolo poháněl zakrytýkardanový hřídel značně snižující potřebnou údržbu. Řešení se pro BMW stalo symbolické a v dalších generacích je stále používá. V roce 1922 byla otevřena továrna vMnichově, na místě kde automobilka sídlí dodnes.
Vzmáhající se firma vstoupila do automobilového průmyslu na podzim 1928 převzetím automobilkyDixi vEisenachu, která už téměř pouze montovala jediný model na základě licence na anglický lidovýmalý vůzAustin Seven. Až v roce 1931 se začal vyrábět automobil vlastní konstrukce – Dixi 3/15. Vůz byl velice úspěšný a prodalo se ho kolem 16 000 kusů. Původní model měl motor objemu 750 cm³ a výkonu 11 kW (14 k). Pozdější verze z roku 1932 nazývaná 3/20 PS byla větší, měla vyšší výkon a modernější konstrukci.
Začátkem třicátých let již měly všechny modely charakteristickou masku chladiče. Nejdůležitějším modelem 30. let je 303 z roku 1933 s 1,2litrovým šestiválcem. Vůz nabízel skvělé jízdní vlastnosti a navíc se dodávaly různé karoserie. Dále následovaly modely 309, 315 a 319. Tato stále malá vozidla se zasloužila o zvětšení produkce a tím zvyšování zisku automobilky. Asi nejznámějším předválečným vozem značky je model 328. Lehký elegantní roadster se vyráběl od roku 1936 do roku 1940. Byl poháněn šestiválcem se třemikarburátory Solex (1 971 cm³) a výkonem 57 kW (77 k). Vůz dosahoval maximální rychlosti 150 km/h a stal se tak nejrychlejším sériově vyráběným vozem své doby. Typ 328 byl na svou dobu velmi moderní. Zmizely stupačky a přední světlomety byly zapuštěny do karoserie, což bylo u předválečných vozů naprosto výjimečné. Stal se velice oblíbeným hlavně veVelké Británii, kde se stal zakladatelem tradice anglických roadsterů. Byla vyvinuta i závodní verze, která dosahovala nevídanýchúspěchů. Mezi největší úspěchy patřilo vítězství v závoděMille Miglia a24hodinovém závodě v Le Mans.Pro tento závod byla zkonstruována speciální verze kupé od italské návrhářské firmy Carrozzeria Touring. Posledními předválečnými modely byly 321 a 335.
Okupovaná továrna vEisenachu pokračovala v rozděleném Německu podruhé světové válce ve výrobě předválečných modelů se značkou BMW, kterou po sporech změnila naEMW (Eisenacher Motorenwerk). Bombardováním téměř zničené závody v Mnichově dosud vyráběly motocykly a letecké motory. V roce 1952 spustily výrobu automobilů.
Prvním vyráběným modelem byl velký sedan 501 s výrazně zlepšenou poháněcí soustavou předválečných BMW.Karosářsky moderní čtyřdveřový vůz s 2litrovým šestiválcem podpořil obnovu značky a opětovné zařazení mezi výrobce vyšších tříd. Těžký a drahý typ však nemohl konkurovat hlavnímu soupeři Mercedes-Benz 220 (řada W187) a vyrobilo se jej nesrovnatelně méně.Luxusní BMW 502 s 2,6litrovýmV8 přidané roku 1954 už bylo dostatečně výkonné, ale na poválečnouEvropu příliš drahé. Tento motor poháněl další luxusní BMW padesátých let – nejhezčí bylo kupé507. Neslavily ovšem vyhlížený úspěch, byl o ně malý zájem.
Ztrátovou společnost v době propadu motocyklového trhu zachránila licenční výroba italských minivozůIsetta. Zdokonalené BMW 250 Isetta[8][9][ve zdroji nenalezeno] vydávané za „Motocoupé“ – napůl motocykl akupé, s vlastním přepracovaným nuceně vzduchem chlazeným motocyklovým 8,8 kW (12 k) jednoválcem R25 se od dubna 1955 stalo velmi oblíbené. BMW je dokázala vyrábět v mnohem větším množství než malí výrobci; ač příliš nevydělávaly, byly ziskové. Stály 2580 DM, základníVolkswagen Brouk s předlouhým dodáním 3790 DM.[10] V únoru 1956 je doplnilo 9,5 kW (13 k) BMW 300 Isetta. V říjnu 1956 následované verzí „Export“ s posuvnými okny místo jejich vlepených seskupení po stranách a nepanoramatickým zadním sklem.[11][12] S plátěným skládacím zakrytím místo panoramatického skla je doplnilo provedení Cabriolet.
Dalším modelem umožňujícím značce přežít se od prosince 1957 stal malý čtyřmístný BMW 600 vycházející z Isetty.[13][14][15][ve zdroji nenalezeno] Měl ale delší zcela novýpodvozkový rám,[16][ve zdroji nenalezeno] poslední samostatný u BMW. S normálním rozchodem zadních kol a bez úzkého dvoukolí nelapal výmoly. Na pravém boku přibyly zadní boční dveře k sedačce ve druhé řadě.[17][18] Za ní byl nad převodovkou zavazadlový prostor[19][20] a ne mělký tác nad motorem[ujasnit] vyžadující na větší zavazadla nosič za kabinou nebo přívěsný vozík. Řadicí páka i ruční brzda se z levé strany pod oknem přesunuly na podlahu.[21] Za zadní nápravous vlečenými rameny, která podstatně zvýšila bezpečnost jízdy silnějšího typu a u víceválcových řad – upravenou používalo BMW až do 90. let, se stala nepříjemnou pro hlavního soupeře Mercedes-Benz, byl přepracovaný nuceně vzduchem chlazený 14 kW (19,5 k) motocyklový dvouválcový boxer R67.[22][ve zdroji nenalezeno]
Prodloužením vůz ovšem ztratil možnost snadnějšího parkování při stání čelem k chodníku se vstupem přímo na něj.[23][ve zdroji nenalezeno] Podobně špatně se z něj ovšem vystupovalo.[24][ve zdroji nenalezeno] Byl příliš velký na minivůz a velmi podivný na žádoucí malý vůz; lidově se mu přezdívalo „velká Isetta“. Za 3890 DM byl příliš drahý.Hans Glas už vyráběl 2+2 místnýminivůz Goggomobil připomínající zmenšené moderní vozy za výchozí cenu 2950 DM a přibývající ojeté VW Brouk se stávaly cenově dostupnými. BMW 600 nesplnil prodejní očekávání, umožnil však pokračující vývoj.[zdroj?]
22 kW (30 k) BMW 700 ze srpna 1959 se zvětšeným motorem a stejnoukoncepcí pohonu za 4760 DM stálo ještě víc. Mělo však karoserii vzhledu moderního vozu,[25][26][27] jako první BMW isamonosnou.[28][29][ve zdroji nenalezeno] Úspěšnězávodilo a ještě lépe se prodávalo, zvláště ve Spojených státech. Jak dvoudveřovýtudor, takkupé nebokabriolet.[ujasnit] Překonalo krizi a zrodilo úspěšnou tradici sportovně komfortních BMW s bočními okny zakončenými tzv. Hofmeisterovou křivkou.[30]
V roce 1962 se začal vyrábět sedan vyšší střední třídy BMW 1500 s motorem vpředu a pohonem zadních kol, který šel dobře na odbyt a předznamenal další vývoj značky. Rozšířená nosná základnaC-sloupku z jednodílné ocelové konstrukce učinila Hofmeisterovu křivku mnohem zřetelnější. Se stoupající prosperitou ukončilo BMW roku 1965 výrobu modelů 700, jejichž nabídku mezitím doplnil i delší 700 Luxus (600 skončily už v roce 1959, Isetty roku 1962). Od roku 1966 BMW postupně obohatilo nabídku modely střední třídy 1600, 1800 a 2000klasické koncepce.[31] Užší a kratší dvoudveřová provedení dostala označení s dvojkou na konci, tedy 1502, 1602, 1802 a 2002. V roce 1967 koupilo BMW společnost Hans Glas zDingolfingu a postavilo zde svou druhou továrnu na automobily.
Čtyři roky po ukončení výroby modelů 501/502 přibyla v roce 1968 luxusní třída interně označená BMW E3.[32] S pružnými šestiválcovými motory mířila na Mercedes-Benz. Shodou okolností ve stejné době jakoAudi 100.
V 70. letech čekal společnost rozmach, když otevřela továrnu vLandshutu. V roce 1972 představila první sériově vyráběný vůz sturbo motorem – BMW 2002 Turbo, který se ale kvůliropné krizi (měl spotřebu 22 l/100 km) málo prodával.
V roce 1973 BMW oslavilo 50. výročí výroby motocyklů, po tuto dobu bylo vyrobeno 500 000 kusů. V tomtéž roce se začala vyrábět první generace řady 5, která nahradila modely 1500 až 2000 a zavedla nové trojčíselné označení určující modelovou řadu a poskytující informace o motoru. V roce 1976 se představila „trojková“ řada nahrazující modely typu 1502 až 2002 a čtyřmístnácestovním kupé vyšší střední třídyřady 6. V roce 1977 se začaly vyrábět luxusní sedanyřady 7 nahrazující třídu E3 a zahájila se výroba motocyklů vBerlíně.
Zpřísňující seemisní limity vedly BMW k výrobě motocyklů s vodou chlazenými ležatými řadovými 4 válcovými a 3 válcovými motory K100 a K75 s kardanovými hřídely, které mířily proti rostoucí japonské konkurenci s 4 válcovými motory.
V osmdesátých letech se představila nová generace „trojkové“ řady (1982), s nejlepším modelem označeným M3. Od roku 1981 se prodává řada 5 se vznětovým motorem (2,4 l) jako tehdejší nejrychlejší diesel. Její třetí generace se začíná prodávat od roku 1988. Druhou generaci BMW 7 E32 z roku 1986 pohání vedle šestiválcových motorů jednotka V12 v modelu 750iL jako první německý poválečný dvanáctiválec.
V září 1989 se představila náhrada řady 6, luxusní spíše 2+2místné kupéBMW 850i s motorem V12 namířené do zcela jiného tržního segmentu, proti luxusnímu kupé Mercedes-Benz 500 SEC. V srpnu 1990 irácká armádaSaddáma Husajna napadlaKuvajt a globální ekonomika se ocitla v recesi. O vůz určený pro severoamerický trh byl malý zájem a od léta 1993 jej doplnil levnější 840Ci s V8, stále ale o zhruba 25% těžší než řada 6. Osmiválcová jednotka začala pohánět i řadu 7.
Jako první evropská automobilka BMW vznesla požadavek na používání bezolovnatého benzínu, a tak představila jedny z prvních evropských vozů skatalyzátory. V roce 1994 koupilo BMW společnost Rover Group, kam spadaly vozyRover,MG (tyto dvě jsou již zaniklé) aLand Rover. O rok později začala firma dodávat své motory BMWRolls-Royce pro letadloMcDonnell Douglas.
Součástí koncernu BMW jsou i dceřiné společnosti jako BMW Technik GmbH, která se zabývá vývojem nových automobilů a celkovým výzkumem celé automobilové dopravy. Další z nich je BMW M GmbH, která se zabývá výrobou sportovních a závodních vozů a okruhových speciálů.
Administrativní budova zvaná „čtyřválec“ jemnichovským sídlem BMW, v popředí budova muzea.
1916: Založena v Mnichově společnost BMW na výrobu leteckých motorů.
1919: BMW dosáhlo světového rekordu, když Franz Diemer dosáhl s motorem BMW IV výšky 9759 m.
1922: Postavena továrna v Mnichově.
1923: V Mnichově byl sestrojen první motocykl BMW R32.
1927: BMW získalo 29 světových rekordů díky svým leteckým motorům.
1928: BMW odkoupilo závod v Eisenachu a začíná vyrábět první automobil Dixi na základě licence.
1931: Rozbíhá se výroba prvního automobilu konstrukce BMW – Dixi 3/15.
1932: BMW 3/20
1933: Model 303
1934: Výroba leteckých motorů se přesunula do samostatného závoduFlugmotorenbau GmbH.
1936: Byl představen nejslavnější předválečný model značky model 328.
1937: Byl překonán rychlostní rekord na motocyklu značky BMW 280 km/h.
1938: Model 328 roadster vítězí v závodě Mille Miglia.
1945: Na konci války byla většina továren na územíVýchodního Německa a byly proto zabrány. Všechna výroba byla přesunuta do Mnichova, ale spojenci nařídili její zastavení na 3 roky.
1948: Z Mnichova vyjíždí první motocykl po konci války – BMW R 24.
1951: Brány mnichovské továrny opouští první poválečný automobil, model BMW 501.
1956: Postaveny v současnosti nejcennější modely značky 503 a507.
1962: Luxusní sedan 1500.
1967: Odkoupena společnost v Dingolfingu, kde je postavena druhá továrna.
1972: Představena nová řada 5. Založení společnostiBMW M GmbH.
1973: Výroba prvního sériově vyráběného automobilem s turbo motorem – BMW 2002 Turbo
1975: Představena novátrojková řada.
1979: Vyvinut první motor na světě s elektronickým řídícím systémem. Zahájen výzkum
Automobilka se také objevila vmotorsportu, startovala v 80. letech v seriáluDTM, kde v roce 2012 získal s jejich vozem titulBruno Spengler. Dále startovali veWTCC aETCC, kde získali několik titulů díkyAndymu Priaulxovi. Tým také zkusilWRC v 80. letech, s jejich vozem startoval napříkladBernard Béguin. V letech2011 a2012 startovali se svým týmem jako Mini –Mini WRC Team.
Tým se také objevil veFormuli 1, a to koncem 50. letech a začátkem 60. let. Pak působili mnoho let jako dodavatelé motorů, například u týmuWilliams. V roce2006 se vrátili do Formule 1 pod názvemBMW Sauber. Jejich hlavní závodnickou dvojicí byliNick Heidfeld a PolákRobert Kubica, který pro BMW vyhrálVelkou cenu Kanady 2008. Tým na konci roku2009 F1 opustil.