Březen je podlegregoriánského kalendáře třetíměsíc vroce. Má 31 dní. Český název měsíce se odvozuje odbřezosti samic zvířat. Druhý výklad odkazuje na rašeníbříz.[1] V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglickyMarch,německyMärz,slovenskyMarec) odvozen od latinskéhoMartius, což bylo pojmenování podlemytologickéhoMarta, boha války a zemědělství. V tento měsíc se také bojeschopní římští občané scházeli se za hradbamiŘíma naMartově poli. Po zimě začínalo období příhodné pro vedení bojů a trvalo do října.
Vřímském kalendáři byl březen původně prvním měsícem v roce, neboť zima byla obdobím bez měsíců. V roce 713 př. n. l. římský králNuma Pompilius do kalendáře začlenil ileden súnorem jako poslední dva měsíce roku. Na počátku roku (1. a 15. března) volil římský liddva konzuly. V roce153 př. n. l. museli být konzulové z vojenských důvodů zvoleni o dva měsíce dříve a počátek roku se proto posunul na 1. leden.
Během března se naseverní polokouli prodlužuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku50. rovnoběžky a15. poledníku, je první březnový den dlouhý okolo 10 hodin a 59 minut. Slunce vychází přibližně v 6.43 a zapadá v 17.42 hodin středoevropského času. Poslední den v březnu je delší o hodinu a 52 minut. Slunce vychází okolo 6.39 a zapadá v 19.30 hodin středoevropského letního času.
Podle meteorologických měření v pražskémKlementinu byla od 18. století nejvyšší březnová teplota zaznamenána 31. března 2021 (22,9 °C) a nejnižší 1. března 1785 (-27,6 °C). Průměrné březnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 2,2 do 8,5 °C.[2] Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 22. března 1927 vMělníku (26,2 °C) a nejnižší 2. března 1929 vJindřichově Hradci (-32 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 5. března 1970 vDeštném v Orlických horách (93,9 mm).[3]
Teplotní průměr v březnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
V Československu byl březen od roku 1955 označován jakoMěsíc knihy na počest slovenského popularizátora knihMateja Hrebendy, který se narodil10. března 1796. Pod záštitou ministerstva kultury byly během března pořádány akce na podporu čtenářství a propagace knih. Po roce 1989 už ministerstvo přestalo tyto akce organizovat aMěsíc knihy prakticky zanikl.[4] Od roku 1996 jej do určité míry nahradila akceTýden knihoven a od roku 2009 takéBřezen – měsíc čtenářů.[5] V letech 1998–2008 zase každoročně probíhala informační kampaňBřezen – měsíc internetu. Termíny jako "Březnová ústava" či "doba pobřeznová" odkazují na období porevoluci v Rakouském císařství, která vypukla13. března 1848.
↑WACLAWIČOVÁ, Martina. Jak vznikly názvy jarních měsíců.Reflex.cz [online]. 2019-04-14 [cit. 2021-02-04].Dostupné online.
↑Historická data – Praha Klementinum [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22].Dostupné online.
↑Historické extrémy [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22].Dostupné online.
↑ Březen – měsíc knihy: Kde se vzal a jak je tomu dnes?.eurozpravy.cz [online]. 2016-03-05 [cit. 2021-02-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-09.
↑ Začíná Týden knihoven. Lidi láká na besedy se spisovateli.TÝDEN.cz [online]. 2019-09-30 [cit. 2021-02-04].Dostupné online.
