| Břevnov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha 6, nepatrná částPraha 5 |
| Správní obvod | Praha 6, nepatrná částPraha 5 |
| Obvod | Praha 6, nepatrná částPraha 5 |
| Obec | Praha |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′0″ s. š.,14°21′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 25 756 (2021)[1] |
| PSČ | 169 00, 162 00, 160 12, 160 17 |
| Počet domů | 2 343 (2024)[2] |
| PočetZSJ | 15 |
 | |
  Břevnov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 490032 |
| Kódk. ú. | 729582 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Břevnov (německyBreunau) jeměstská čtvrť akatastrální územíPrahy, náležející téměř celé k městské částiPraha 6, ale nepatrnou částí (krátkým úsekem uliceSpiritka) zasahující i do městské částiPraha 5. Břevnov sousedí s následujícími pražskými katastrálními územími: Na severozápadě sLibocí, na severu sVeleslavínem, na severovýchodě seStřešovicemi, na východě sHradčany, na jihu seSmíchovem aMotolem a na západě sŘepy aRuzyní. Břevnov je tvořen 15 základními sídelními jednotkami:Svatá Markéta,Velký Břevnov,Nový Břevnov,Strahov,U Ladronky,U Císařky,Kajetánka,Vypich,Pod Nemocnicí,Střešovická nemocnice,Na Bateriích,Na Větrníku,Petřiny II,Petřiny III aMalý Břevnov.
Na území Břevnova pramení potokBrusnice. Část Břevnova je právě tímto potokem zformována a Brusnici vděčí Břevnov za svůj poměrně členitý reliéf. Nejnižšínadmořská výška Břevnova je v místě, kde Brusnice opouští území Břevnova. Naopak nejvyšším místem Břevnova jeMalý Břevnov s nadmořskou výškou přibližně 383 m. Obyvatelstvo je ze 47,2 % tvořeno muži, ženy tvoří 52,8 %, 89,5 % obyvatel je starší 15 let.
Starším názvemBřevňov[3] Do němčiny se v současnosti název nepřekládá (Břevnov), dříve se ovšem vyskytovaly také variantyBřewnow neboBřewňow[4] čiBržewniow[5], pouze za druhé světové války se používal tvarBreunau[6].
.jpg)
Břevnov byl poprvé písemně zmíněn jakovilla Břevnova k roku993 v zakládací listiněBřevnovského kláštera, nejvýznamnější zdejší historické budovy, centra náboženství, kultury a vzdělanosti. Podle legendy o založení kláštera byl název odvozen z břevna spadlého do pramene potoka Brusnice. Filologové však soudí, že vesBřevnová byla označena podle břeven (klád), ze kterých byla postavena a že mohla být starší než klášter.[7]
Břevnov od středověku nebyl jen klášterní vesnicí, ale provozoval také klášterní pivovar, cihelnu a kamenolom, v němž se těžil stavební kámen (opuka) a písek. Zpustošení kláštera husity v roce 1420 vedlo k přenesení správy do Broumova a zabírání břevnovských pozemků pražskými měšťany. Jejich domy a viniční usedlosti daly vznik Velkému Břevnovu, od roku 1790 také Malému Břevnovu aTejnce.
Podle statistické ročenky míst v Království českém z roku 1872 byl Velký Břevnov městem okresuSmíchov, skládal se z osad Malý Břevnov, Horní Liboc a Tejnka, podle sčítání z 31. prosince 1869 v něm žilo 2896 obyvatel ve 168 domech, to je přibližně 17 osob na jeden dům. Převažovala tedy zástavba vesnická.[8]. Ze srovnání s dalšími předměstskými obcemi Prahy vyplývá, že Břevnov byl tehdy dvakrát větší nežDejvice a přibližně stejně velký jakoHradčany. Dne 27. dubna 1907 císařFrantišek Josef I. v projevu nazval Břevnov městem a po něm následovalo oficiální povýšení mezi města.[9] Z poslední předválečné statistické ročenky Českého království z roku 1913 vyplývá, jak zásadním rozvojem město za 40 let prošlo: skládalo se ze samostatných osad Malý Břevnov, Petřina, Větrník a Vypichov (Vypich, německy Wypichow nebo Wypich). Počet obyvatel se zvýšil téměř čtyřikrát na 11116 a žili ve 424 domech. Z dobových fotografií již lze sledovat řadovou výstavbu na Bělohorské silnici, která se stala páteřní ulicí města. Samostatným městem Břevnov zůstal do konce roku 1921, poté se s dalšími předměstskými obcemi stal součástíVelké Prahy. Spolu s horníLibocí,Střešovicemi aVeleslavínem tvořil tehdejšíPrahu XVIII. Na dálkovou dopravu po Karlovarské silnici navázala výstavba tramvajové trati.
Během druhé poloviny 20. století utrpěl Břevnov několik urbanistických a architektonických šoků. Jedním z nich byla výstavba ulice Pionýrů (dnešníPatočkovy) v padesátých letech, která jednak rozdělila Břevnov na dvě části a jednak došlo při výstavbě této dopravní tepny ke zbourání vnější obvodové zdi kláštera a několika dalších staveb v areálu kláštera. Takto zmizela původní vstupní brána do areálu, pivovar, část ovčína a byl výrazně zmenšen Pivovarský rybník. Patočkova ulice je dnes jednou z hlavních příjezdových cest do Prahy a v tomto směru zcela nahradila původní historickou trasu, která zhruba kopíruje Bělohorskou ulici.
V sedmdesátých letech 20. století došlo k výstavbě obytného panelovéhosídliště v těsné blízkosti kláštera, na místě původní obce Břevnov. Z původní zástavby zbylo jen několik domů v blízkosti areálu kláštera a kaplička na místě někdejší návsi. Protože na výstavbě sídliště se podíleli vězňové a mnohé z nově postavených bytů byly určeny pro rodiny pracovníků ministerstva vnitra, bylo často hanlivě nazývánosídlištěm Obušek, častějiNa pendreku.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 702 | 3 669 | 5 251 | 7 758 | 11 116 | 12 752 | 18 512 | 26 065 | 29 031 | 33 184 | 29 970 | 25 950 | 24 459 | 26 275 | 25 756 |
| Počet domů | 147 | 207 | 251 | 337 | 424 | 492 | 1 063 | 1 611 | 1 611 | 1 970 | 2 065 | 2 211 | 2 231 | 2 306 | 2 343 |
Na území Břevnova se nachází stanice metra APetřiny. Dalšími stanicemi metra, které mají význam pro obsluhu Břevnova, jsouHradčanská,Malostranská aDejvická nalince A.
V Břevnově jezdítramvajové linky 1, 2, 22, 23, 25, 96 a 97. Hlavní trasy tramvají vedou ulicemi Na Petřinách (konečná zastávka Sídliště Petřiny, linky 1, 2 a 96) a Bělohorská (konečné zastávky Královka, Vypich, Bílá Hora, linky 22, 23, 25 a 97). Hlavními ulicemi jsou Patočkova, Bělohorská a Na Petřinách.
V severozápadním výběžku Břevnova se nachází budovaÚstavu makromolekulární chemieAkademie věd ČR postavená v letech 1960–1964 podle projektuKarla Pragera. Legendou tohoto ústavu se stal jeho bývalý ředitelOtto Wichterle, jemuž je věnován pomník před budovou.
Za povšimnutí stojí větší množství bývalých hospodářských usedlostí, z nichž už dnes žádná neslouží svému původnímu účelu nebo se z nich dochovalo pouze torzo. Mezi nejznámější patříLadronka. Dnes je tento nově rekonstruovaný objekt částečně přístupný veřejnosti. Dalšími jsou napříkladKajetánka,Šleiferka,Spiritka,Petynka,Hybšmanka,Kneislovka,Tejnka neboLiborka.
Díky historickým souvislostem vešel ve známosthostinec U Kaštanu, kde byla roku 1878 založenaČeskoslovanská sociálně demokratická strana. Dnes je díky rozšířené Bělohorské třídě budova hostince asi o třetinu zmenšena a kromě pohostinství je v ní kulturní centrum Kaštan provozovanéUnijazzem.
Osobitou stavbou jeHotel Pyramida naDlabačově, původně Dům rekreaceROH, postavený v letech 1980–1985 podle projektu Nedy a Miloslava Cajthamlových.
Z ptačí perspektivy a na mapách jsou jistě nepřehlédnutelnéStrahovské stadiony, za zmínku stojíStadion Evžena Rošického a zejménaVelký strahovský stadion. V blízkosti Břevnovského kláštera se nachází plochodrážní stadionMarkéta, na kterém se pořádají i mezinárodnímotocyklové závody. Mezi největší komplexy na katastrálním území Břevnova patříÚstřední vojenská nemocnice (ÚVN). Její stavba byla započata v roce 1936 a probíhala s přestávkami prakticky během celého 20. století. Atmosféru Břevnova minulých století si z velké části uchovalBřevnovský hřbitov v sousedství kláštera. Pohřbeni jsou zde mimo jinéKarel Kryl,Jan Patočka aJan Anastáz Opasek.
Územím Břevnova prochází směrem od východu na západpoutní cesta z pražské Lorety dokláštera v Hájku. Cesta byla lemována dvacetikapličkami z let 1720–1726. Dodnes se dochovalo dvanáct z těchto kaplí, pět z nich stojí na území Břevnova. V posledních dvou dekádách jsou dochované kaple postupně opravovány.
V roce 2004 byla u autobusové zastávky Břevnovská postavena kovoválávka pro pěší přes Patočkovu ulici podle návrhu architekta Marka Housky.
Za socialismu a krátce po sametové revoluci (1952–1992) nesly čtyři ulice jména hrdinů románuMladá garda Alexandra Fadějeva (1945). Šlo o ulice Olega Koševého (Oleg Koševoj), Ljuby Ševcovové (Ljubov Ševcovová), Serjoži Tulenina (Sergej Ťulenin) a Valji Borcové (Valerija Borcová).
GalerieBřevnov na Wikimedia CommonsObrázky, zvuky či videa k tématuBřevnov na Wikimedia Commons
Slovníkové hesloBřevnov ve Wikislovníku
Encyklopedické hesloBřevnov vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích