| Bílovice nad Svitavou | |
|---|---|
 Panorama Bílovic | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Šlapanice |
| Obec s rozšířenou působností | Šlapanice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′50″ s. š.,16°40′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 725 (2025)[1] |
| Rozloha | 14,70 km²[2] |
| Katastrální území | Bílovice nad Svitavou |
| Nadmořská výška | 236 m n. m. |
| PSČ | 664 01 |
| Počet domů | 902 (2021)[3] |
| Početčástí obce | 1 |
| Početk. ú. | 1 |
| PočetZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Těsnohlídkovo nám. 1000 664 01 Bílovice nad Svitavou obec |
| Starosta | Miroslav Boháček (STAN) |
| Oficiální web | www |
  Bílovice nad Svitavou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 582824 |
| Kód části obce | 4553 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Bílovice nad Svitavou (německyBilowitz) jsouobec vokrese Brno-venkov vJihomoravském kraji. Rozkládají se vDrahanské vrchovině, severně odbrněnské městské částiBrno-Maloměřice a Obřany, s níž také sousedí. Obec leží naželezniční trati Brno – Česká Třebová a protéká jí řekaSvitava, v jejíž blízkosti se na území katastru obce nacházejí četné chaty i bývalá léčebna dlouhodobě nemocných. V katastru obce se také nacházejí rozsáhlé lesy. Dominantu obce tvoří zdejšíkostel sv. Cyrila a Metoděje. Svým charakterem, významem i počtem obyvatel (žije zdepřibližně 3 700[1] obyvatel) odpovídají spíše menšímuměstu nežvesnici.
Název vesnice byl odvozen od osobního jménaBiel („bílý“). Původně šlo o pojmenování obyvatel vsi, výchozí tvarBielovici znamenal „Bielovi lidé“. Přívlasteknad Svitavou byl připojen v roce 1924.[4]
Bílovice bývaly oblíbeným místem výletů obyvatelBrna již zaprvní republiky. Chodívali pěšky od konečné stanice tramvaje zObřan podél řekySvitavy do Bílovic, případně i dále. Zejména v období předdruhou světovou válkou byly Bílovice oblíbeným letním sídlem a výletním místem řady českých umělců.
Často sem jezdíval a později zde i řadu let žil novinář a spisovatelRudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů olišce Bystroušce. Trvale zde žil i básníkS. K. Neumann, jehož zdejší pobyt inspiroval k básnické sbírceKniha lesů, vod a strání. Prázdniny v tichém údolí Svitavy pravidelně trávívalibratři Čapkové, v bývalém mlýně U Julinků býval častým hostem malířAlois Kalvoda, do Randulovy vily jezdíval sochařFranta Úprka, do vily rodiny Poláčků zase malířkaZdenka Braunerová. Bílovice dobře znali i básníciJakub Deml,Viktor Dyk aFrantišek Gellner, spisovateléJiří Mahen aMarie Majerová, malíři a sochařiOtakar Kubín aVincenc Makovský, herciKarel Höger aOldřich Nový či hudební skladatelLeoš Janáček – ostatně TěsnohlídkovyPříhody lišky Bystroušky se staly libretem stejnojmenné Janáčkovy opery. I nyní do Bílovic směřují turisté a cykloturisté cíleně nebo jimi projíždějí.
Nejstarší doložené zprávy o obci jsou z roku 1419,[5] ale podle archeologických nálezů tu jistě osada existovala mnohem dřív. Severovýchodně od sokolovny se v lokalitě „Hradisko“ nachází ostrožna s někdejšímhradiskem, v němž se našly artefakty kultury moravské malované keramiky zmladší doby kamenné ajevišovické kultury zpozdní doby kamenné. Podstatně mladší pamětihodností je pseudogotickýkostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený v letech 1908–1913. Přibližně ze stejného období pochází i řada romantických vil a secesních domů s četnými historizujícími prvky. Podél řeky Svitavy vedeželeznice z Brna do České Třebové a dále do Prahy, postavená v letech 1843–1848.
V Bílovicích nad Svitavou vznikla tradiceVánočních stromů republiky. Zasloužil se o to novinář Rudolf Těsnohlídek. V roce 1919 před Štědrým dnem nalezl s přáteli v lese odložené děvčátko, které později dostalo jméno Liduška. V místě nálezu dítěte je dnes pomníček, nachází se nedaleko hájovny lišky Bystroušky nad nově zbudovaným rybníčkem. Spisovatel a novinář Těsnohlídek inicioval v roce 1924 první charitativní sbírku pro chudé a opuštěné děti. Ta se uskutečnila v Brně na náměstí Svobody pod smrkem dovezeným z Bílovic. Těsnohlídkův Vánoční strom republiky byl spolu s německým Výmarem první v Evropě. Tato tradice se později rozšířila do ostatních měst.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 780 | 832 | 919 | 1 078 | 1 414 | 1 846 | 2 214 | 2 545 | 2 455 | 2 219 | 2 253 | 2 043 | 2 302 | 2 302 | 3 868 |
| Počet domů | 113 | 122 | 150 | 185 | 270 | 298 | 422 | 676 | 546 | 568 | 572 | 626 | 665 | 827 | 902 a 884 |
Obcí procházíželezniční trať Brno – Česká Třebová a v km 164,3 na níž ležízastávka Bílovice nad Svitavou. Ta je obsluhovánapříměstskou vlakovou linkou S2Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), již provozujíČeské dráhy. Do obce zajíždíbrněnské městské autobusové linky 75 a N94 a regionální linka IDS JMK 210. Obslužnost sídlišť Polanka a Nivy je zajištěna minibusovou linkou 211 provozovanouDopravním podnikem města Brna a dotovanou z rozpočtu obce. Přes obec vedesilnice II/374 z Brna do Adamova, z níž v dolní části obce odbočujesilnice II/383 ve směru na Řícmanice a Kanice.
V obci působířímskokatolická farnost, která vznikla oddělením odfarnosti Brno-Obřany v době stavby místníhokostela svatého Cyrila a Metoděje z let1908–1913. Malou modlitebnu na Palackého ulici zde má kazatelská staniceCírkve československé husitské, která patřila pod dnes již zaniklounáboženskou obec vBrně-Husovicích a poté dodnes pod náboženskou obec vBrně-Maloměřicích.[8] Po druhé světové válce v obci také působila kazatelská stanicehusovického sboruČeskobratrské církve evangelické.[9]
Můžete se vypravit například podél řeky na pravěké hradiště Obřany, kolem myslivny lišky Bystroušky k Janáčkově studánce a dál doTěsnohlídkova údolí, k zříceniněobřanského hradu či k vápencové skáleŠumbera, opředené mnoha pověstmi. Pomník z vápencových balvanů připomíná, že zde bylo oblíbené místo básníkaS. K. Neumanna. Západně od Bílovic nad Svitavou se nachází další zajímavá přírodní lokalita – lesnická naučná stezka. Severně od Bílovic, na zalesněném ostrohu nad silnicí zÚtěchova doAdamova, kdysi stával gotickýhrad Ronov; dnes už zbyla jen malá zřícenina.
Obrázky, zvuky či videa k tématuBílovice nad Svitavou na Wikimedia Commons