Na původu pojmenování ostrovů není shoda. Dle nejtradičnější teorie vychází z portugalského slovaaçor, „jestřáb“. Tyto dravce prý první objevitelé spatřili létat nad ostrovy.[1] Na ostrovech však nežijí a není jasné, jestli tam opravdu někdy žili.
Azory údajně objevil v roce 1427 kapitánGonçalo Velho, který se plavil ve službách princeJindřicha Mořeplavce. Portugalci ostrovy prozkoumali a prohlásili je za Portugalsko. Gonçalo Velho se pak s pomocí svých krajanů plavil na ostrovy a zakládal tam kolonie, nejprve na ostrově Santa Maria a poté na São Miguel. Noví osadníci stavěli domy, zakládali vesnice a čistili křoví a skály, aby mohli pěstovat obilí, vinnou révu, cukrovou třtinu a další rostliny. Přivezli domácí zvířata, jako slepice, králíky, skot, ovce, kozy a prasata.
V roce 1490 žilo na ostrovech Terceira, Pico, Faial, São Jorge a Flores 2000Vlámů. Protože tam byla tak velká vlámská osada, Azory se v té době staly známými jako Vlámské ostrovy nebo Flandry. Za toto vlámské osídlení byl zodpovědný princ Jindřich Mořeplavec, který povolil některým Vlámům usadit se na Azorách.
V 1522, byla městaVila Franca do Campo a hlavní městoSão Miguel zpustošena zemětřesením a sesuvem půdy, který zabil asi 5000 lidí. Hlavním městem se staloPonta Delgada. Město Vila Franca do Campo bylo přestavěno a dnes je prosperujícím rybářským a jachtařským přístavem. Ponta Delgada získala status města v roce 1546.
Po smrti portugalskéhokardinála-krále Jindřicha v roce 1580 se dostal na portugalský trůnšpanělský král Filip II., který vyslal svou flotilu, aby vyčistila Azory od odpůrců jeho vlády. Španělsko drželo Azory od roku 1580 do roku 1642. Poté se ostrovy dostaly zpět pod vládu Portugalska.
BěhemAnglo-španělské války v roce 1589 byly ostrovy vypleněny Angličany. Hlavní město bylo vypáleno. Koncem 16. století byly Azory přelidněné. V reakci na následné ekonomické problémy emigrovali někteří lidé z Azor do Spojených států, Kanady a Brazílie.
V roce 1902 začala lodní doprava mezi americkým Bostonem a Itálií přes Azory a Gibraltar. Služba skončila v roce 1921 a za celou dobu, od roku 1902, bylo přepraveno asi 58 000 azorských Portugalců.
V roce 1943, za druhé světové války, pronajal portugalský vládceAntónio de Oliveira Salazar portugalské letecké a námořní základny na Azorách Spojenému království. To pomohlo Britům a Američanům chránitkonvoje a přepadat nepřátelské německé ponorky.V roce 1945 byla na ostrově Terceira postavena nová letecká základna s názvemLajes Field. Tuto leteckou základnu využívají společně Američané a Portugalci. Lajes Field používají pro tankování americká nákladní letadla směřujících do Evropy, Afriky a na Střední východ. Americké námořnictvo má také v přístavuPraia da Vitória, asi tři km od Lajes Field malou eskadru svých lodí.
Palác Sant´Ana v Ponta Delgada - sídlo vlády Azor
V roce 1976 se Azory staly jednou z autonomních oblastí Portugalska (Região Autónoma dos Açores). Mají vlastní vládu a autonomnílegislativu v rámci vlastního politicko-správního uspořádání. Ostrovy nemají nezávislé právní postavení, s výjimkou volebního práva. Tak jako celé Portugalsko jsou Azory součástí Evropské unie a Schengenského prostoru. Jsou také v celní unii Evropské unie.
Podrobnější informace naleznete v článku Azorská vlajka.
Azorská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma svislými pruhy, modrým a bílým, o poměru šířek 2:5. Přes dělicí linii pruhů je zobrazen stylizovaný letící žlutýjestřáb. Nad ním je v půlkruhu devět žlutých, pěticípých hvězd. Přihorním rohu je umístěn štítportugalského státního znaku.[2]
Souostroví je tvořeno devíti obydlenými ostrovy:São Miguel (největší),Pico,Terceira,São Jorge,Faial,Flores,Santa María,Graciosa aCorvo. Jsou součástíStředoatlantského hřbetu – včetně podmořské části jsou vysoké 4000 metrů, pobřeží je strmé. Z geologického hlediska se Azory nacházejí nad aktivním trojitým spojením tří hlavních světovýchtektonických desek (Severoamerická deska, Euroasijská deska a Africká deska). Od počátku osídlení ostrovů, kolem 15. století, bylo registrováno 28 sopečnýcherupcí (15 pozemských a 13 podmořských). Ostrůvky se téměř stále slabě otřásají. Poslední významná sopečná erupce, sopka Capelinhos (Vulcão dos Capelinhos), nastala u pobřeží ostrovaFaial v roce 1957. K poslední vulkanické činnosti došlo v podmořských horách a podmořských sopkách u pobřeží Serrety a v průlivu Pico-São Jorge. Region byl centrem intenzivní seismické aktivity. Seismické události jsou obvykle nízké až střední intenzity. Nejsilnější zemětřesení bylo zaregistrováno v roce 1757 poblížCalhety na ostrově São Jorge, které přesáhlo 7 stupňůRichterovy stupnice. Další zemětřesení bylo na ostrově Terciéra v roce 1980. Město Algar do Heroismo bylo téměř zničeno, avšak bylo postaveno znovu. Na Terciéře se nachází zajímavá vulkanická jeskyně Algar do Arvao, která je zpřístupněna tunelem a soustavou schodišť.[3] Na ostrově Sao Miguel vyvěrají ze země na mnoha místech horké prameny. Na zahradě Terra Nostra v Sao Miguel je termální koupaliště s železitou hořčicově zbarvenou vodou. Na Sao Miguel najdeme také obrovské strmékaldery,[3] vzniklé propadem vrcholu sopky do vyprázdněného kráteru. Nejvyšší horou souostroví jePonta do Pico (2351 m n. m.), která je i nejvyšší horou celého Portugalska.
Podnebí východní skupiny ostrovů (São Miguel a Santa Maria ) je obvykle klasifikováno jakostředomořské, zatímco střední a západní skupina (zejména Flores a Corvo) je vlhčí – subtropická a celkově deštivější kvůli účinkůmGolfského proudu. Vládne zde mořskésubtropické podnebí, se silnými větry. Vlivem Golfského proudu tu nejsou velké teplotní výkyvy, v létě se teplota pohybuje kolem 23 °C a v zimě klesá k 16 °C. Ani teplota vody nepodléhá větším změnám, osciluje mezi 17 °C a 24 °C.
Vlhké subtropické klima svědčí různým druhům rostlin, nejvíce se zde však daříhortenziím, které rostou téměř všude. Nejedná se o původní květinu. Dostala se sem asi z Asie, ale přesto se stala symbolem těchto ostrovů.[5]
Na ostrovech se vyskytuje mnohoendemických druhů rostlin a zvířat. Většina (75 %) těchto endemitů jsoučlenovci aměkkýši. Na Azorách se pravidelně vyskytují nové druhy (např. kolem roku 2013 bylo objeveno 30 různých nových druhů suchozemskýchplžů).Vegetace ostrovů se kolonizací velmi změnila. Velká část dřevin v posledních 600 letech zmizela kvůli těžbě dřeva na nářadí, budovy, lodě, palivové dřevo atd. a kvůli uvolnění půdy pro zemědělství. Ochránci přírody však úspěšně znovuzalesnili některé části Azor původní vegetací vavřínového lesa (laurissilva).
Azory mají nejméně dva endemické druhy ptáků. Je tohýl azorský neboliPriolo, který žije v horách na východním konci ostrova São Miguel, který je klasifikován organizací BirdLife International jako ohrožený a dálebuřňák Monteiroův, popsaný vědci teprve v roce 2008. Ostrůvky Formigas (portugalské slovo pro „mravenci“), včetně oblasti známé jakoDollabaratský útes, mají prostředí vhodné pro živočichy jako jsoučerné korály amanty, různé druhy žraloků, velryb amořských želv. Do Azorskéhomořského parku (který má plochu přibližně 900 000 km,2 bylo přidáno sedmnáct novýchmořských rezervací se zvláštním statutem ochrany. V horkých pramenech na ostrově São Miguel jsou pozoruhodná místa, kde se vyskytujíextremofilní mikroorganismy.
Na počátku 15. století byly Azory neobydlené. Osídlování začalo v roce 1439 přistěhovalci z pevninského Portugalska a Španělska,sefardskými Židy,Maury, Italy,Vlámy a Afričany zGuineje,Kapverd aSvatého Tomáše a Princova ostrova. Počínaje 17. stoletím emigrovalo mnoho Azorských obyvatel do Brazílie, Uruguaye, Spojených států a Kanady. Na počátku 21. století bylo Portugalsko vrecesi, hlavně v letech 2011 až 2013. To mělo za následek vysokou míru nezaměstnanosti na pevnině i na Azorách a také to vedlo k nárůstu emigrace z Azor.
Většina obyvatel je římskokatolického vyznání. V průběhu roku se na Azorách konají náboženské slavnosti a festivaly, jako např. Festival Svatého Krista Pána zázraků (Senhor Santo Cristo dos Milagres) v Ponta Delgada, který je největší individuální náboženskou událostí na Azorských ostrovech. Koná se v neděliRogation (Neděle proseb) v 5. neděli po velikonocích. Na Azorách se též koná karneval.
Nejvíce obyvatel je zaměstnáno ve službách, v zemědělství, rybolovu a cestovním ruchu. Na ostrovech není masový turismus.[6] Vláda se snaží oudržitelný rozvoj a zavedla různá opatření na ochranu svých přírodních, kulturních a historických zdrojů.
Pěstuje se hlavně ovoce a vinná réva, dále čaj, tabák a zelenina, vyváží se zejména víno a ryby. Pro pěstování vinné révy[6] se ukázal jako nejvhodnější ostrov Pico, dříve pokládaný za neúrodný. Čaj se pěstuje hlavně na San Miguelu. V roce 2023 činil HDP na Azorách[7] 5,4 miliardy EUR, s HDP na obyvatele 22 346 EUR, což je 88 % průměru Portugalska a 59 % průměru EU27.
↑Censos - Resultados definitivos. Região Autónoma dos Açores - 2011 [online]. Instituto Nacional de Estatistica [cit. 2014-12-15].Dostupné online. (portugalsky)
↑ Nejvzdálenější regiony | Fakta a čísla o Evropské unii | Evropský parlament.www.europarl.europa.eu [online]. 2025-03-31 [cit. 2025-04-18].Dostupné online.
.jpg)
_(cropped).jpg)
.jpg)
_(13984731116).jpg)
_(cropped).jpg)
