Azoikum, azoický (z řečtinya = ne, bez,zóon = živočich). V geologii se tímto názvem označovaly formace, ve kterých nebyly nalezenyzkameněliny.
Termínazoikum původně použil R. I.Murchison (1845) pro souborpředsilurských formacíkrystalických horninFinska, které tehdy byly bez nálezů zkamenělin. Později jej používali i jiní (H. Credner,E. Kayser,K. Zittel) pro spodní oddílprekambria (prahory –archaikum - azoikum). VČechách jej používalJoachim Barrande (1852), který vrstvy, jež se nyní řadí kalgonkiu, zařazoval do svých azoických etáží. Protože však i v nejstarších dnes známých geologických formacích se předpokládá existence organismů, používá se nověji termínu azoikum pro astrální (česky hvězdné) období vývoje země, to jest ono období vývoje země, které uplynulo od jejího zformování v samostatné nebeské těleso do vzniku zemského moře. Nedoporučuje se však užívat pro jeho proměnlivost a neurčitost a zejména proto, že pro všechny jeho významy již existují přesnější, jednoznačné výrazy.[1]
 | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |