| Avia BH-9 | |
|---|---|
 Avia BH-9 | |
| Určení | cvičný apozorovací letoun |
| Výrobce | Avia |
| Šéfkonstruktér | Pavel Beneš aMiroslav Hajn |
| První let | 25. listopadu1923 |
| Zařazeno | 1924 |
| Uživatel | Československé letectvo |
| Vyrobeno kusů | 11 |
| Vyvinuto z typu | Avia BH-5 |
| Další vývoj | Avia BH-10,Avia BH-11,Avia BH-12 |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Avia BH-9 byl československýdolnokřídlý dvoumístnýjednoplošník, který se používal jakocvičný a turistický letoun. Slavil úspěchy v mnoha závodech a získal několik rekordů i na dálkových tratích.[1]
.jpg)
Prvním letounem odvozeným od typuAvia BH-5 byla Avia BH-9, která byla zalétána 25. listopadu 1923. Tato letadla se používala v čs.vojenském letectvu od ledna 1924 s označením B-9 jakocvičný,průzkumný aakrobatickýletoun. Výrobcem byla továrnaAvia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice.[2]
Tento typ vznikl úpravou BH-5 na základě objednávky Ministerstva národní obrany. Zájem projevený armádou vedl k objednávce upraveného prototypu a 10 letadel. V československém letectvu byl využíván až do počátku 30. let v leteckých učilištích. Potom byly v letech 1933-1935 některé stroje prodány (převedeny) doAeroklubu RČs. a do letekMasarykovy letecké ligy.
Avie BH-9 se účastnily od poloviny20. let do poloviny30. let řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.[3]
.jpg)
Od svého předchůdce (BH-5) se lišil dvojím řízením a motorovým ložem, které bylo připraveno pro zástavbu nového,hvězdicového motoruWalter NZ-60 (1923). Otevřenékokpity osádky byly v tandemovém uspořádání, chráněné pouze malými větrnými štítky.[2]
Letadlo BH-9 zkonstruovali zakladatelé továrny Avia a letečtíkonstruktéřiPavel Beneš aMiroslav Hajn, oprotiBH-1 resp.BH-5 byla zvýšena pevnost draku a byl použit silnějšímotor.[4] Typ BH-9 byl jednomotorový dvoumístný,dolnokřídlý vzpěrovýjednoplošník s pevným podvozkem a ostruhou.[5] Používala jejčeskoslovenská armáda k výcviku pilotů. Dosahoval rychlosti při zemi 155 km/ hod. a rychlosti cestovní 120–130 km/hod. Do 2000 m vystoupal za 11 min. 45 vt. a do 3000 m za 30 minut, největší dosažitelná výška 4000 m, jak uváděl v červnu 1925 časopis Svazu československých pilotů Letec.[6]
Trup měl čtyřhranný průřez, pouze první přepážka byla ve tvaruelipsy. Dřevěná kostra trupu byla potaženapřekližkou.Motor Walter NZ-60 byl upevněn přímo na první trupové přepážce,vrtule dvoulistá, pevná, dřevěná. Hlavní, pevnýpodvozek s průběžnou osou odpruženougumovými provazy měl vysokotlaká kola, v zádi trupu byla ostruha.Křídlo bylo celodřevěné, s tlustým profilem.Křidélka bylasvařena zocelových trubek a byla řízena táhly. Stabilizátor byl celodřevěný, směrové a výškovékormidlo bylo z ocelových trubekpotaženýchplátnem.[7]
Prokurýrní lety mohlo být druhé řízení určené pro žáka vyřazeno z provozu. Letoun nebyl vyzbrojen.[4]
Avia BH-9 sloužila včeskoslovenském letectvu, vAeroklubu RČs. a jeho pobočkách, vMasarykově letecké lize (MLL) a také jako soukromý letoun. Letouny vlastněné armádou (výr. č. 2-41/L-BONF, 11/L-BONG, 12/L-BONH a 2/L-BONP) létaly do února 1931 i s civilnímiimatrikulacemi. Po vyřazení z armády byly letounům BH-9 v letech 1933-1935 přiřazeny vleteckém rejstříku imatrikulace výr. č. 8/OK-LIT, 9/OK-IPF, 10/OK-AZE a 11/OK-VAN.[8] Avie BH-9 se účastnily ve dvacátých letech řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.
V roce 1924 na letounu Avia BH-9 amatérskýpilot, JUDr.Zdeněk Lhota ustanovil na uzavřeném 100 km okruhuKbely,Nové Benátky,Říp, Kbely čs. národní rekordy „Rychlost na 1000 km“ s hodnotou 120,088 km/hod a „Rekord na vzdálenost“, když 13. května uletěl 1200 km za 9:46:47 h a dosáhl průměrné rychlosti 123 km/h.[9] Není divu, že na leteckém dni ve Kbelích, pořádaném dne 18. května 1924 se těšil tehdy již populární pilot i jeho letadlo živé pozornosti 30 tisíc návštěvníků.[10] Dále zvítězil dr. Lhota na Avia BH-9 v kategorii sportovních letadel do výkonu 100 HP 7. září 1924 v závodě o putovní „Cenu prezidenta republiky“.[11]
Mnohem častěji tento letoun proslul jako aktér propagačních dálkových letů. V květnu 1925 s jednoplošníkem BH-9 (L-BONF) uskutečnil let z Prahy do Říma a zpět přesBělehrad. V neděli 17. května 1925 odstartoval při Leteckém dni Svazu československých pilotů ze státního letiště Praha u Kbel a přes Bratislavu, Terst a Bolognu doletěl do Říma.[12] Zpáteční cestu vykonal 23. května přes Pisu, Bolognu, Záhřeb, Bělehrad, Novi Sad a Budapešť do Prahy, kam doletěl 1. června.[13][14] Trať těchto letů měřila 3500 km. Uskutečnil-li se let Lhotův do Říma, pak nutno poznamenat, že Ministerstvo veřejných prací (MVP) celý podnik nejen finančně, ale i morálně podporovalo, dále je třeba zmínit továrny na letadlaAvia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, která vypravila letadlo, jakož i továrny na motoryJos. Walter a spol., která připravila motorWalter NZ-60.[6]
.jpg)
Por. Josef Jíra (L-BONG) provedl ještě v roce 1925 dálkové lety do Paříže a Londýna. A také se účastnil soutěže Coppa d'Italia 1925 avšak bez výraznějšího úspěchu. Vynahradil si to dálkovým nonstop letem Praha – Paříž/Le Bourget – Praha (1800 km), který vykonal 31. srpna 1926 průměrnou rychlostí 130 km/h.[15] Předtím, 5. července 1926 za sokolského sletu uspořádal Aeroklub RČs. velké letecké závody na trase Praha – Hradec Králové – Ostrava – Olomouc – Nitra – Bratislava – Brno – České Budějovice – Plzeň – Praha. Na letounu BH-9 získal první cenu vojenský pilot Václav Vlček.[3]
Od roku 1927 byly dálkové lety uznávány za mezinárodní rekordyFAI. Letouny byly rozděleny do kategorií podle objemu válců motorů a hmotnosti letounu. Šlo o modifikovaný návrh, který v základu vypracoval a FAI předložil Aeroklub republiky Československé (ARČs). Jako jedni z prvních se zapsali do rekordních análů pilot škpt. Václav Vlček s cestujícím škpt. Vladimírem Charouskem, kteří uletěli 26. července 1927 600 km a současně vytvořili národní rekord v rychlosti na 100 km hodnotou 134,6 km/h.[16] Ještě v prosinci 1927 tento výkon překonal sám škpt. Václav Vlček s por. Břetislavem Chrastinou v kategorii lehkých dvoumístných letadel o prázdné hmotnosti do 400 kg výkonem 1305,546 km.[17]
Vrcholný výkon zaznamenala 11. července 1928 posádka štábní kapitán letectvaJosef Heřmanský a podporučík ing. Ant. Macháček. Na dvoumístné verzi letounu BH-9 (L-BONP) vytvořili světový rekord na uzavřeném okruhu výkonem 1 500 km za 11 hodin a současně vytvořili rychlostní národní rekord 146,734 km/h.[18][19]
Ještě v září 1934 stárnoucí BH-9 (OK-IPF) obsadila 2. místo v Národním letu Republiky Československé za pilotáže amatérskéhopilota ing. Vladimíra Guta (prodejce vozůBugatti vČSR) s tov. Novákem.[20] Poslední BH-9 (OK-IPF, výr. č. 9) létala až do roku 1939. Tento letoun v původním vojenském barevném provedení (standardní tříbarevná kamufláž – hnědá, okrová, zelená/hliník) je ve sbírkáchNárodního technického muzea v Praze.[1]
Československo_(8190727231).jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématuAvia BH-9 na Wikimedia Commons