| Avia BH-5 | |
|---|---|
 Avia BH-5 (replika) | |
| Určení | cvičný,spojovací letoun aakrobatický letoun |
| Původ | Československo |
| Výrobce | Avia |
| Šéfkonstruktér | Pavel Beneš aMiroslav Hajn |
| První let | 1923 |
| Uživatel | Československo |
| Vyrobeno kusů | 1 kus |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Avia BH-5 je přímým následovníkem prvních letounů továrnyAvia, typuAvia BH-1 (1920) aAvia BH-3 (1921) mladých konstruktérůPavla Beneše aMiroslava Hajna. Oproti nim byl však větší, výrazně zpevněný, aerodynamicky a technologicky lépe propracovaný. Opět šlo o celodřevěný dvoumístnýletoun, oproti BH-1 exp. mělkřídla kromě plátna z větší částipotažená i překližkou.
Tento sportovnídolnoplošník byl zalétán 14. června1923. Původně jej poháněl hvězdicový šestiválec Anzani 6A3 o výkonu 51 kW/70 k. Později byl do letounu vestavěn motorWalter NZ-60, první československý motor určený především pro sportovní a školní letouny. Jednalo se o čtyřdobý zážehovývzduchem chlazenýhvězdicový leteckýpětiválec s rozvodemOHV (řízený vačkovým kotoučem, s jedním sacím a jedním výfukovým ventilem na válec) a tlakovým oběžným mazáním se suchou klikovou skříní. Motor poháněl přímo pravotočivouvrtuli.[1] První český motor byl namontován do letadla Avia BH-5 dne 4. září 1923.[2]
Na přelomu července a srpna 1923 získal svou první mezinárodní trofej a získal poprvé v historii pro československé sportovní létání mezinárodní úspěch.Zdeněk Lhota se zúčastnil ve dnech 29.7. až 1.8.1923 na tomto letadle (imatrikulace L-BOSA) mezinárodních závodů turistických letadel v Bruselu, kde se umístil jako první. Získal tak putovní "Pohár belgického krále" a cenu pro turistiku belgického Aeroklubu. Výjimečnost celého závodu pak podtrhl i králAlbert I., který osobně předal Lhotovi vítězný pohár. Cestu tam a zpět vykonal vzduchem. Let zpět prolétl Zdeněk Lhota s mezipřistáním vMohuči průměrnou rychlostí 138 km/h, což byl v roce 1923 zajímavý výkon nejen v kategorii sportovních letounů. Československá sportovní letadla Avia tím vstoupila úspěšně na mezinárodní kolbiště.[3]
Ve stejném roce 1923 ještě zvítězila Avia BH-5 v kategorii D v závodě o cenu Presidenta republiky a továrna získala i peněžitou odměnu ve výši 5000 Kč.
Na základě těchto úspěchů a účasti na podzimních manévrecharmády v září 1923 se o letoun začala zajímat i armáda. Byla to osvědčená praxe z doby před první světovou válkou, kdy zejména francouzští letečtí konstruktéři se snažili tímto způsobem prosadit svá letadla u armády.[1] V roce 1923 se to podařilo také Avii a po provedení vojenských zkoušek objednalo MNO sérii nepatrně upravenýchAvií BH-9,BH-10 a později ještěBH-11, které byly úspěšné v mnoha domácích i mezinárodních závodech a při rekordních a propagačních letech. Samotnou Avii BH-5, která byla vyrobena pouze v jednom kusu, po ukončení zkoušek armáda odkoupila a zařadila do svého stavu jako cvičný a kurýrní letoun.
Letoun byl s úspěchem vystaven i na mezinárodní letecké výstavě v Praze v roce 1924.[4]
V roce 2007 představilaHistorická letka republiky Československé ve vzduchu věrnou repliku Avie BH-5, vybavenou originálním motoremWalter NZ-60. V roce 2008 pak členové této organizace zopakovali vítězný let do Bruselu z roku 1923, tentokrát ve skupině sAvií BH-1. Při této příležitosti Avii BH-5 pilotoval Milan Mikulecký, a Avii BH-1 Marcel Sezemský, kvůli závadě na doprovodném vozidle technické podpory se Avia BH-5 vrátila do České republiky na palubě letounuLockheed C-130 HerculesBelgického letectva.[5]
_na_leteck%25C3%25A9_v%25C3%25BDstav%25C4%259B_v_Praze_(1924).jpg)
Data dle[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématuAvia BH-5 na Wikimedia Commons