| Avi Shlaim | |
|---|---|
 | |
| Narození | 31. října1945 (79 let) Bagdád,Irák |
| Bydliště | Spojené království |
| Národnost | Židé |
| Alma mater | Jesus College, Cambridge London School of Economics University of Reading |
| Povolání | historik |
| Zaměstnavatel | University of Oxford |
| Ocenění | Společník Britské akademie (2006) British Academy Medal (2017) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Avraham „Avi“ Shlaim FBA (*31. října1945) jeizraelskýhistorik,emeritní profesor mezinárodních vztahů nauniverzitě v Oxfordu a členBritské akademie . Je jedním z izraelskýchNových historiků,[1] skupiny izraelských učenců, kteří předložili kritické výklady dějinSionismu a Izraele.[2]
Shlaim se narodil bohatým židovským rodičům v iráckémBagdádu. Rodina žila v sídle s deseti služebníky. Jeho otec byl dovozcem stavebních materiálů s vazbami na irácké vedení, včetně tehdejšího premiéraNuriho al-Saida.[3]
Situace iráckých Židů se zaIzraelské války za nezávislost v roce 1948 stala problematickou. V roce 1951 byl Shlaimův otec jedním ze 100 000 Židů, kteří se zaregistrovali, aby opustili zemi a vzdali se svého občanství. Následující zákon rozhodl, že všichni kdo opustili zemi, ztratili veškerá práva, včetně majetkových práv. Rodina Shlaimů ztratila veškerý svůj majetek. Jeho otec ilegálně překročil hranici na mezkovi, zatímco Shlaim, jeho matka a sestry přiletěli na Kypr a znovu se sešli v Izraeli.[3]
Shlaim odešel z Izraele do Anglie ve věku 16 let, aby studoval na židovské škole.[3][4] V polovině šedesátých let se vrátil do Izraele, aby sloužil vIzraelských obranných silách, poté se v roce 1966 přestěhoval zpět do Anglie, aby studoval historii naJesus College vCambridge . Titul BA získal v roce 1969.[5] V roce 1970 získal titulMSc (Econ.) v oboru Mezinárodní vztahy naLondon School of Economics a PhD naUniversity of Reading.[6] Od roku 1970 do roku 1987 byl přednášejícím a docentem politologie na University of Reading.
Oženil se s vnučkouDavida Lloyda George, který byl britským premiérem v doběBalfourovy deklarace. Od té doby žije v Anglii a má dvojí občanství, britské a izraelské.[7]
Shlaim vyučoval Mezinárodní vztahy na Reading University, se specializací na evropskou problematiku. Jeho akademický zájem o historii Izraele začal v roce 1982, kdy byly otevřeny izraelské vládní archivy oArabsko-izraelské válce v roce 1948, zájem, který se prohloubil, když se stal členemSt. Antony's College vOxfordu v roce 1987.[3] V letech 1987–1996 byl docentem Mezinárodních vztahů uAlastaira Buchana v Oxfordu a v letech 1993–1995 a 1998–2001 ředitelem postgraduálního studia ve stejném oboru. V letech 1995–1997 obdržel Research ReadershipBritské akademie a v letech 2003–2006 Research Professorship.
Shlaim byl přítomen jako externí zkoušející při obhajobě disertační práceIlana Pappého, dalšího významného Nového historika. Shlaimův přístup ke studiu historie je formován jeho vírou, že „posláním historika je hodnotit“.[3]
Pravidelně přispívá do novinThe Guardian a v lednu 2009 podepsal deníku zaslaný otevřený dopis, v němž odsuzuje roli Izraele veválce v Gaze.[8]
V článku veSpectator, Shlaim nazval premiéraBenjamina Netanjahua jako „zastánce doktríny trvalého konfliktu,“ popisujíc jeho politiku jako pokus vylučující mírové řešení konfliktu sPalestinci. Dále označil izraelskou zahraniční politiku za politiku podporující stabilitu arabských režimů před vznikajícími demokratickými hnutími běhemArabského jara.[9]
Shlaim je členem britskéLabouristické strany.[10] V srpnu 2015 byl signatářem dopisu kritizují The Jewish Chronicle za články spojujícíJeremyho Corbyna s údajnýmiantisemity.[11]
Izraelští historiciJoseph Heller aYehoshua Porath tvrdili, že Shlaim „uvádí své čtenáře v omyl argumenty, že Izrael zmeškal příležitost k míru, zatímco Arabové striktně hledají mírovou cestu“.[12][13]
V roce 2012 v článku akademického časopisuShofar, Shai Afsai kritizoval Shlaima za opakování příběhu „nevěsta je krásná, ale provdala se za jiného muže“, pro které Afsai nemohl dohledat původní zdroj, ve Shlaimově knize knizeThe Iron Wall: Israel and the Arab World, 2001.[14]
PodleYoava Gelbera je Shlaimovo tvrzení, že došlo k úmyslné a předem promyšlené protipalestinské „tajná dohodě“ meziŽidovskou agenturou a králem Abdalláhem, jednoznačně vyvráceno listinnými důkazy o rozvoji kontaktů mezi Izraelem a Jordánskem před, během a po válce.[15] Marc Lynch však napsal, že „objemné důkazy v [Gelberově] knize neumožňují tak jasný verdikt“.
V roce 2006 byl Shlaim zvolen členemBritské akademie (FBA), britské Národní akademie humanitních a sociálních věd.[16]
Dne 27. září 2017 byl Shlaim vyznamenánmedailí Britské akademie "za celoživotní úspěchy".[17]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuAvi Shlaim na anglické Wikipedii.
{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.. Letter to the editor signed by over 300 academics, writers, and others.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Obrázky, zvuky či videa k tématuAvi Shlaim na Wikimedia Commons