Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že hovylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též nadiskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Automobilový průmysl jestrojírensképrůmyslové odvětví, které se zabývávývojem,výrobou,marketingem aprodejemmotorových vozidel. Jmenovitě do tohoto odvětví patří všechnyautomobilky, ale také jejich subdodavatelé. Největší světovou automobilkou jeToyota (podle tržeb i počtu prodaných vozů), která na pomyslném trůnu vystřídalaGeneral Motors v roce2008 (po 27 letech).[1] Největším subdodavatelem jeněmecký strojírenský gigantBosch, který má obchodní vztahy v podstatě se všemi světovými automobilkami.[2] Automobilový průmysl úzce souvisí také se strojírenským,elektrotechnickým achemickým průmyslem. Je na něm také z velké části závislýtěžební ahutnický průmysl. V roce2010 bylo ve světě vyrobeno téměř 78 milionů motorových vozidel, což je oproti předchozímu roku nárůst o 25,8 %.[3] Celosvětově je v provozu přes 1 mld. automobilů.[4] Obrovský vzestup motorizace zažívá zejménaČína aIndie.
Jako na houpačce: americká automobilkaHummer z koncernuGM prožila na začátku nového tisíciletí obrovský vzestup, po kterém následoval ještě větší pád a Hummer se ocitl před zánikem.[5] Po bankrotuGM vzhledem k strmě klesajícím prodejům bylo rozhodnuto o zrušení automobilky Hummer. Poslední vůzHummer H3 sjel z výrobní linky24. května2010.[6]
Celosvětově automobilový průmysl přímo zaměstnává minimálně 8,5 mil. lidí.[7] Na výrobu dopravních prostředků jsou ale navázána další odvětví průmyslu, která jsou na autoprůmyslu více či méně závislá.
Státy s největším počtem zaměstnanců v automobilovém průmyslu (absolutně):[7]
Výroba automobilů a jiných motorových vozidel prošla od roku1885, kdyKarl Benz vyrobil svůj prvníautomobil, bouřlivým vývojem. Od ruční výroby se přešlo díkyHenry Fordovi k masové produkci. V mnoha průmyslově vyspělých zemích (vUSA,Japonsku,Německu,Jižní Koreji) je automobilový průmysl nejdůležitějším odvětvím celého tamního průmyslu.
Automobily jsou s námi již přes 100 let a bezpochyby jsou i módními a elegantními doplňky každodenního života. Stejně tak jakodomy čioblečení, tak i automobily za posledních 100 let respektovaly mnohémódní trendy. Ty se pak diametrálně odlišovaly dlekontinentů (patrné je to zejm. na vozech zEvropy vs.USA), vzniklo mnoho designérských studií, které byly zaměřeny jen na vzhled a přilákání pozornosti, jejich šance na sériovou výrobu však byla mizivá.
V roce1892 získal německý inženýrRudolf Diesel patent navznětový motor, který roku1897 také jako první na světě postavil.[10] Nejprve se tento motor užíval ve strojírenských podnicích jako stacionární motor pro pohon strojů, později po zlepšení (zejména odlehčení) se začal používat také k pohonu automobilů.[11][12]
Prvním automobilem zkonstruovaným na územíČeska byl v roce1897Präsident (na počest prezidenta rakouského autoklubu) postavený vKopřivnické továrně pro výrobu a prodej kolejových vozidel (Nesselsdorfer wagenbaufabriksgesellschaft). V roce1898 jej následoval také prvnínákladní automobil.
Podrobnější informace naleznete v článku automobil.
Dalším důležitým milníkem je bezpochyby zavedenísériové výroby, která zlevnila a standardizovala výrobu. Tento výrobní postup, kdy se pohybuje výrobek na výrobním pásu a každý pracovník dělá pouze jeden úkon, zavedlHenry Ford roku1913. Touto metodou bylo možné masové rozšíření automobilů. ModeluFord T se v letech 1908–1927 prodalo přes 16,5 milionu kusů. Tento princip se následně přenesl do Evropy. V Česku se začal záhy používat vBaťových závodech, v automobilovém průmyslu pak poprvé uŠkody.
Podrobnější informace naleznete v článku Sériová výroba.
Ve20. letech se vývojspalovacího motoru velmi zrychlil a automobily se i nadále rychle zdokonalovaly. Ještě v roce1919 bylo 90% prodaných vozů otevřených, v roce1929 jižbylo 90% uzavřených.[13] Roku1930 na automobilový průmysl dopadlaVelká hospodářská krize, která celé automobilové odvětví sužovala až do koncedruhé světové války. Během této doby však zaniklo mnoho automobilových výrobců, jiné automobilky se spojily.
Ve30. letech byly již v podstatě vynalezeny téměř všechny dnešní mechanické technologie, i když některé byly později znovu objeveny ve prospěch někoho jiného.
Po válce se automobilový průmysl začíná vzpamatovávat ze škod způsobených druhou světovou válkou a přeorientovává se zpět na civilní sektor. Na konci40. let je v podstatě ustaven dnešní design a koncepce vozidel.
Na začátku50. let se v Evropě projevuje velký zájem o malé levné vozy. Typickými zástupci tehdejší doby jeLloyd 300 čiBMW Isetta. Nejmenším sériově vyráběným automobilem je dodnesbritskýPeel P50, který se vyráběl od roku1962 do roku1965 na ostrově Man. Jeho prodejní cena byla 199 liber.[14]
Na počátku60. let se vUSA staly populárními tzv.muscle cars – výkonná auta s pohonem zadních kol a obvyklemotorem V8, stvořená pro legální i pouliční závody.[16]Ford tak roku1964 představil legendárníFord Mustang,Chevrolet vypustil do konkurenčního bojeChevrolet Camaro a následovaly je další auta jako napříkladDodge Charger. Všechno se změnilo v roce1973 s příchodemropné krize. Najednou auta, která polykala desítky litrů benzínu na 100 km se dostala do pozadí zájmu a éra masivního ničení pneumatik rychle skončila. A s ní také tato auta. Do středu zájmu se pakFord Mustang vrátil až v roce2005, kdy byla představena 5. generace v moderním retro stylu a opět jej následovala konkurence.
V oblasti technologií pak nalezlo široké uplatnění nezávislé zavěšení kol a vstřikování paliva, později pak řízené elektronikou. Na přelomu60. a70. let se začínají masivně používatplastové materiály, které nahrazujídřevo,ocel a jiné materiály.[17] Tento trend přetrvává dodnes. Roku1974 přicházíPorsche s inovací svého modelu911 a nově je jeho motor vybaven předkompresí.[18]
80. a90. léta byla ve znamení zvyšování výkonu a zvětšování jednotlivých modelů (dobře vidět je to např. naVolkswagenu Golf, který během 6 generací významně povyrostl ve všech směrech) a zvláště v 90. letech začala důležitější roli hrát bezpečnost. Auta začala procházet nárazovými crash-testy aEuro NCAP zavedl metodiku hodnocení, kdy bezpečnost vozidla značí hvězdičky (přičemž 5 je nejlépe). Bariérové zkoušky se vyvíjely, ale podstata zůstává stále stejná – co nejlépe ochránitřidiče při případnénehodě. Výsledné poranění posádky, resp. figuríny odpovídá určitému bodovému ohodnocení a součet ze všech bariérových zkoušek pak určitému počtu hvězdiček. Body se strhávají i za sebemenší prohřešky jako např. při odskočení západky u dveří, kvůli které přišlaŠkoda Fabia 2. generace o pátou hvězdičku.[19] A právě bezpečnost dala vzniknout novým elektronickým systémům jako jeABS čiESP. Důvodem byly jednak snahy automobilek o inovativní řešení, za masovým rozšířením pak stál tlak odborné veřejnosti. Nejznámějším případem budiž nechvalné převráceníMercedesu A při tzv.losím testu.[20] Ten se provádí právě za účelem ověření manévrovatelnosti vozidla a simuluje vyhnutí selosu, který náhle vběhne před vůz.Mercedes po tomto selhání upravil podvozek a začal systém ESP montovat sériově.[21] A právě příchod moderních systémů začal promlouvat i do hodnoceníEuro NCAP – v roce2009 byla změněna metodika a důležitou roli začala nově hrát ochrana chodců (testuje se již od r. 1998) a pomocné systémy.[22] Dosáhnout maximálního počtu pěti hvězdiček je nyní obtížnější a v budoucnu budou pravidla ještě tvrdší. (Euro NCAP stanovil přechodné období, kdy budou plynule zvyšovány nároky na vůz.)
Roku1985 se vEvropě poprvé prodávají vozidla vybavenákatalyzátorem.[23] Ten snižujeemise automobilů, avšak vyžadujebezolovnatý benzín. V USA se tento systém používal již dříve. Téhož roku se na evropský trh dostávají také první automobily s palubním počítačem, který má přinést řidiči více informací o vozidle.[24]
Do nového tisíciletí vstoupily automobilky se snahou zaplnit i tu sebemenší skulinu na trhu – vznikly tak různé karosářské varianty modelů a automobilky začaly představovat další a další modelové řady (patrné je to např. u Peugeotu, kde došlo k velkému nárůstu modelových řad nebo u BMW, které opět vstoupilo do segmentu vozidel nižší střední třídy modelemřady 1 a zároveň představilo modelyX3,X5, pozdějiX6). Zajímavá je také protichůdnost posledních novinek. Na jedné straně stále menšíminiautomobily do městských aglomerací jako např.Tata Nano a na druhé straně pakcrossovery – např.Audi Q7. Automobilky také začaly současně vyrábět dvě generace vozidel (nejznámější je asi příkladOctavie 2. generace a Octavie 1. generace, která se prodávala dál pod označením „Tour“ současně, dále např.Peugeot 206 a 207,Opel Astra G a H, atd.).[25] Došlo ke smíšení několika kategorií, které daly vzniknout mnoha novým segmentům (jmenujme např. dnes populárníCrossovery). A v mnoha případech daly vzniknout konceptovým abstraktním vozidlům jako jeCitroën Cruise Crosser.[26] Jednotlivé segmenty se stále více prolínají a již nelze přesně stanovit hranici jako před 20 lety.
Poslední roky jsou pak zejména ve znamení snižováníspotřeby aemisí CO2. Úzce s tím také souvisí snížení hmotnosti vozidel a snižováníobjemů motorů. Motory jsou nově vybavovány systémyStop-start, které mají za úkol snížit spotřebu,[28] jsou vybavoványfiltry pevných částic, které zase mají snížit množství vypuštěnýchsazí,[29] je zvyšován vstřikovací tlak a optimalizovánospalování. K tomu všemu se na trh derouhybridní vozidla. Ta lze rozdělit do několika podskupin.[30] Skupina tzv. "full-hybridů", které poháníelektromotory a v případě potřeby je doplňujíspalovací motory, které buďto pohání vůz nebo vyrábíelektřinu. Dále "mild-hybridy", které mají trvale spřažen elektrický motor se spalovacím – čistěelektrický pohon je tedy nemožný. Za další podskupinu hybridů lze považovat vozidla, která používají setrvačníky či akumulátory ke krátkodobému uchování energie. Poslední kategorii tvoří vozidla na čistě elektrický pohon, která se dobíjejí ze zásuvky. Ani jedna vozidla ovšem zatím nemají zekonomického aniekologického hlediska příliš velký význam. Důvody jsou zejména vysoká hmotnost (daná přítomností baterií a 2 motorů), značné výrobní náklady a celková složitost vozidla.[31] Nevýhodou je také nízký dojezd na baterie (malá kapacita akumulátorů) a problémy s jejich životností (životnost baterií je velmi omezená, obnova drahá a recyklace starých baterií zatěžuje životní prostředí). Zajímavá je také opačná situace, kdy jsou dotrolejbusů zabudováványdieselagregáty, jenž se mohou, v případě výpadku proudu či na kratší vzdálenosti, stát zdrojem elektřiny. V tomto směru jsou spíše otázkou blízké budoucnosti vozidla čistě na elektrický pohon, které zatím trpí příliš malou kapacitouakumulátorů.[32][33] V Česku probíhaly pokusy s elektromobily již v dobách socialismu, k sériové výrobě však nikdy nedošlo. Ke zdánlivě úspěšnému konci dotáhla v roce 1992 svůj projektEla01 na báziŠkody Favorit firmaČEZ.[34] Ovšem ani tento vůz se nedočkal rozšíření. Úspěch tedy mohl slavit až malý pickupTatra Beta, který se vyráběl v Příboře v letech 1996–1999. Prvním sériově vyráběným českým nákladním vozidlem na elektrický pohon je počin letňanskéAvie, která využívá technologieanglické firmySmith.[35] V roce 2010 by prodeje elektromobilů měly tvořit 250 ks z celkem 450 vyrobených Avií.[36]
V letech2008–2009 na automobilový průmysl těžce dopadla světová hospodářská krize. Všechny světové automobilky začaly propouštět (vyjmačínských výrobců). V Česku tomu není jinak a propouštějí takřka všichni významní zaměstnavatelé.[37] Americké automobilky tzv.„Detroitské trojky“ –Ford,GM aChrysler – se ocitly na pokrajibankrotu a žádalyKongres o půjčky.[38] Po dlouhých vyjednáváních nakonecKongres poskytl automobilkám půjčku v hodnotě 15 miliarddolarů.[39][40] AutomobilkaGeneral Motors však ale nebyla schopna splácet své závazky a byla tak donucena projít řízeným bankrotem. Vláda USA zaplatila dluhy GM a získala za to 60% podíl ve firmě.[41] V podobné situaci se ocitl i Chrysler. Tomu pomohlFiat, který tak získal 20% Chrysleru.[42] K zisku se "trojlístek velkých amerických automobilek" opět vrátil v roce2010.[43] Automobilky Detroitské trojky však nejsou v potížích osamělé – do ztrát se propadla většina světových automobilek.[44] Kritickou situaci se některé státy snažily zachránit stimulacemi typušrotovného, které bylo zavedeno např. v Německu[45] či na Slovensku.[46] Zavedení šrotovného společně s neochotou firem utrácet zapříčinilo, že se na výsluní v posledních dvou letech dostaly malé levné automobily.[47] Ty podpořilo i zavedení omezení vjezdu do center evropských měst, které má za úkol zlepšit ovzduší v metropolích tím, že ze svých center „vyženou“ zastaralá neekologická auta.[48] Není proto divu, že se automobilky snaží dostat na trh nová malá auta (jmenujme např. konceptyVW[49] či BMW[50]).
Dnes je již kladen důraz nejen na ekologický provoz vozidel, ale také na ekologickou výrobu samotných vozů a na jejichrecyklovatelnost. Proto jsou jednak továrny přísně kontrolovány (množství vypouštěných zplodin do ovzduší, znečištění vodních toků a půdy či sledování produkce odpadu a jeho třídění) a také regulovány (emisní povolenky a další poplatky). A jednak existuje legislativní podpora (např. Norsko, Nizozemí) elektromobilů, které méně zatěžují životní prostředí snížením emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší, snížením hlukové zátěže, snížením emisí skleníkových plynů a snížením spotřeby fosilních paliv. V České republice má prodej elektromobilů stále nízký podíl – 0,27 %.[51] Přesto se stále rozšiřuje síť nabíjecích stanic, čímž se snižuje problém omezeného dojezdu některých elektromobilů. V současnosti je v ČR podle databáze MPO 131 veřejných stanic, ale celkem je okolo 470 stanic. Celkový počet 470 stanic zahrnuje všechny dobíjecí stanice pro elektromobily, které jsou veřejně přístupné (veřejné dobíjecí stanice) a stanice, které jsou přístupné za určitých podmínek širšímu okruhu uživatelů (např. hotely, restaurace, sportoviště). Nejsou zahrnuty však dobíjecí stanice, které jsou určeny jen pro firemní zaměstnance.[52]
Konkurenční boj žene automobilky stále kupředu. Modely jednotlivých automobilek se stále porovnávají a každý koncern se snaží být o krok napřed. Jejich výrobky testují redaktoři motoristických magazínů, jsou podrobovány odborné kritice, vedou se o nich vášnivé debaty na odborných fórech, ale i v hospodách, a v neposlední řadě jsou vnímány svými majiteli. Vznikají také mnohé ankety, které mají najít to nejlepší auto. Tou asi nejznámější a nejprestižnější je v Evropě „Auto roku“ (anglicky:Car of the Year).
V důsledku nezvládnutého přechodu na výrobuelektromobilů se automobilový průmysl vNěmecku ocitl v krizi.[54][55]Volkswagen v roce 2024 plánoval, že poprvé ve své historii zavře výrobní závody v Německu.[56]
Již od počátku automobilové produkce některé automobilky mezi sebou spolupracují nebo se dokonce spojují tak, aby dokázali lépe čelit konkurenci. A to jak společným vývojem lepších výrobků, tak rozložením vývojových (popř. i výrobních)nákladů a z toho plynoucího zvýšenízisku. Jako příklad z historie uveďme jednu z nejznámějšíchfúzí, kdy v roce1932 vzniklo spojením firemAudi,DKW,Horch aWanderer základ dnešníhoAudi.
Fúze aspolupráce jsou v automobilové branži na denním pořádku. Spolupráce nabývá nejrůznějších rozměrů. Spolupracuje se např.:
pouze na některých částech vozidel (příklad: motory 1.7 CDTi (59 a 74 kW)OpeluAstra pochází odIsuzu),
nebo na celkové paletě nabízených vozidel (příklad:Škoda Auto aVolkswagen – Škodovka sdílí motory, podvozkové platformy a další díly s VW u všech vozidel).
Naprosto běžná je i situace, kdy automobilka drží významný menšinový podíl v jiné automobilce. Mezi důležité vztahy patří:
Ford Motor Company drží 2,1 % v automobilce Mazda.
Dongfeng Motor Corporation je zapojen do společných podniků s několika firmami v Číně: Honda, Hyundai, Nissan, PSA Peugeot Citroen.
Následující soupis zachycuje přehled největších koncernů vyrábějící osobní a lehké užitkové vozy a jejich značky. Vzhledem k různým akvizicím, domlouvaným partnerstvím, nákupům nemusí být přehled zcela aktuální. Zahrnuje známé značky osobních automobilů, nejedná se však o zcela kompletní souhrn všech výrobců a jejich značek.
Automobilový průmysl patří mezi nejdůležitějšíprůmyslová odvětví v Česku. Produkuje více než 20 % objemu výroby, přímo zaměstnává více než 120 tisíc lidí a při plném využití své kapacity vyprodukuje více než 1,2 milionu osobních automobilů za rok.[58] Celkem průmysl tvoří 35 % českého hospodářství.[59] Velmi významně se také podílí na českémexportu. V lednu2010 tvořily stroje a dopravní prostředky podíl na vývozu 54,3 %.[60] V roce 2016 se v Česku vyrobilo 1 351 124 motorových vozidel, což bylo meziročně o 8,2% více.[61] Za 1. pololetí2010 bylo v Česku vyrobeno 559 093 ks vozidel (+18,04 %).[62] Osobních vozidel 556 706 ks, nákladních 579 ks, autobusů 1 228 ks, přípojných 351 ks a 229 ks motorek. Nejprodávanější značkou aut zde je Škoda Auto.
Oblast automobilového průmyslu nabízí jako první možnost uplatnění strategie "Průmysl 4.0".[63]
Zelená dohoda pro Evropu plánuje zákaz prodeje nových osobních automobilů sespalovacími motory po roce 2035 a postupný přechod naelektromobilitu.[64] V případě neúspěchu při přechodu na výrobuelektromobilů by mohl být ohrožen evropský automobilový průmysl.[65] Podle výpočtu poradenské společnostiDeloitte by v případě úplného zániku automobilového průmyslu v Česku mohlo přijít o práci až 1,4 milionu lidí aHDP by klesl o čtvrtinu.[66]
Na Slovensku je prodej značek podobný tomu v Česku. Pozice české Škodovky je však na Slovensku významně oslabena. Obecně celého koncernuVolkswagen, resp. německých výrobců. Je to způsobeno jinými vazbami slovenské ekonomiky i samotným vnímáním lidí. Značný vliv zde hraje to, že Německo není sousedním státem Slovenska, což má na německé automobilky negativní vliv. Na rozdíl od Česka se tak ojeté vozy nedovážejí přes hranice (spokojený zákazník pak při výběru nového vozu mnohdy zůstane u stejné značky), není zde populační vazba na Německo (Češi (zejm. z příhraničních oblastí) se mnohdy znají s Němci, kteří často jezdí ve vozech domácí výroby a propagují tak své vozy).
Nejprodávanější značky na Slovensku v kategorii osobních aut (M1) za roky 2008, 2009, 2010
Státy s více než 10 miliony automobilyNová auta v přístavuRotterdam.Několikapatrové garáže vMarina City vChicagu
Celosvětová produkce automobilů v roce 2007 dosáhla 73,3 mil. ks vozidel. Celý automobilový trh následně zasáhla světová hospodářská krize a prodej nových vozidel klesl až na 61 mil. v roce2009. Od té doby však opět roste a v roce 2014 dosáhla 89,7 milionu kusů.
Následující tabulka ukazuje státy světa, ve kterých se vyrábějí motorová vozidla. Státy jsou řazeny podle množství vyrobených vozidel v roce2010.[3] Vzhledem k nízké srovnávací základně z minulého roku zaznamenali významní producenti velké vzrůsty výroby.
Tabulka ukazuje koncerny s největšími tržbami. V tabulce lze nalézt oproti největším koncernům (viz výše) významné rozdíly. Např. Daimleru zde patří 4. příčka, podle prodaných kusů je však až 12. Je to způsobeno produkcí dražších a luxusnějších vozů (Mercedes-Benz,Maybach).
↑Felix R. Paturi.Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha: Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky). Kapitola Auto s výbušným motorem, s. 216.
↑Felix R. Paturi.Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha: Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky). Kapitola První auta na benzin od Maybacha-Daimlera a Benze, s. 322–323.
↑Ralph Stein.The Automobile Book. [s.l.]: Paul Hamlyn Ltd, 1967. (anglicky)
↑Felix R. Paturi.Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha: Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky). Kapitola Spalovací motor bez svíček, s. 334.
↑Felix R. Paturi.Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha: Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky). Kapitola První Dieselův motor, s. 344.
↑GEORGANO, G.N.Cars: Early and Vintage, 1886-1930. London: Grange-Universal, 1985.
↑(anglicky)BBC Isle of Man - History - The small car with the big reputation [online]. Douglas, Isle of Man: BBC Isle of Man, 20 March 2008.Dostupné online.
↑Felix R. Paturi.Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha: Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky). Kapitola Kotoučové brzdy u aut, s. 483.
↑Felix R. Paturi.Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha: Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky). Kapitola Umělé hmoty při výrobě automobilů, s. 512.
↑Felix R. Paturi.Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha: Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky). Kapitola Auto s předkompresí, s. 547.
↑DVOŘÁK, František. Škoda Fabia má za crashtest jen čtyři hvězdičky.iDnes.cz [online]. 2007-07-25 [cit. 2010-08-02].Dostupné online.
↑Redakce Automagazínu. Hvězda v kotoulech: Problémy Mercedesu.AUTO magazín. Prosinec 1997, čís. 12, s. 14–17.
↑Auto.cz. Mercedes-Benz A 160 - Áčko - tentokrát s ESP!.Auto.cz [online]. 1998-06-11 [cit. 2010-08-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-09.
↑ŠPRINCL, David. Nové rány. Fotografie Euro NCAP.Svět Motorů. 2009, roč. 63, čís. 9, s. 6–10.ISSN0039-7016.
↑Felix R. Paturi.Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha: Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky). Kapitola Katalyzátory výfukových plynů, s. 578.
↑Felix R. Paturi.Kronika techniky. Příprava vydání Bodo Harenberg; redakce Dušan Kubálek; překlad Daiela Řezníčková. první české. vyd. Praha: Fortuna Print, 1993. 652 s. (Kroniky). Kapitola Více informací pro řidiče, s. 578.
↑VAVERKA, Lukáš. Smart fortwo: Standardně s micro hybrid drive a další novinky pro rok 2009.Auto.cz [online]. 2008-07-14 [cit. 2010-08-02].Dostupné online.
↑ Stop/Start systémem šetří palivo.www.carmotor.cz [online]. [cit. 2010-07-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-17.
↑MARKOVIČ, Jan. Čtyři hybridní auta a každé z nich pracuje na trochu jiném principu.iHNed.cz [online]. 2010-09-16, rev. 2010-09-16 [cit. 2010-09-25].Dostupné online.
↑ Jsou hybridy ekologické?.OSEL.cz [online]. [cit. 2010-08-02].Dostupné online.
↑POHANKA, Tomáš. BMW představuje další auto na elektřinu.Týden.cz [online]. [cit. 2010-08-02].Dostupné online.
↑NĚMCOVÁ, Veronika. Automobilka GM vyhlásila bankrot, USA postihl největší průmyslový krach.iDnes.cz [online]. 2009-06-01 [cit. 2010-08-02].Dostupné online.
↑ČTK. Fiat může koupit Chrysler. Spojením tak bude konkurovat Volkswagenu.iHNed.cz [online]. 2009-07-24 [cit. 2010-08-14].Dostupné online.
↑HRDLIČKOVÁ, Lucie. Motorové srdce Detroitu po Obamově resuscitaci znovu bije. Automobilky vydělávají.iHNed.cz [online]. 2010-08-10, rev. 2010-08-10 [cit. 2010-08-10].Dostupné online.
↑FinWeb.cz. Největší automobilka světa Toyota oznámila obří ztrátu. A bude hůř, přiznává.iHned.cz [online]. 2009-05-08 [cit. 2010-08-02].Dostupné online.
↑ČTK. Fabie jdou na dračku, šrotovné v Německu svědčí prodejům aut.iDnes.cz [online]. 2009-02-12 [cit. 2010-08-02].Dostupné online.
↑VILČEK, Ivan. Šrotovné zavádí také Slovensko.Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-02-27 [cit. 2010-08-02].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-20.
↑ČTK. Šrotovné v Európe zvýšilo záujem o malé autá a znížilo podiel dieselov.automix.sk [online]. 2009-12-16 [cit. 2010-08-02].Dostupné online. (slovensky)
↑ Koncept Volkswagen UP!.www.volkswagen.cz [online]. [cit. 2010-07-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-20.
↑VOKÁČ, Luděk. Chystá se kapesní BMW, bude to elektromobil z unikátního plastu.iDnes.cz [online]. 2010-07-14 [cit. 2010-08-02].Dostupné online.
↑ZVĚŘINOVÁ IVA, ŠČASNÝ MILAN, MARTÍNKOVÁ ZUZANA, MÁCA VOJTĚCH, Rozvoj trhu s elektromobily v České republice: veřejná podpora a zkušenosti ze zahraničí. Rozvoj trhu s elektromobily v České republice: veřejná podpora a zkušenosti ze zahraničí.TZB-info [online]. Centrum pro otázky životního prostředí, UK, 14-05-2019 [cit. 2019-07-30].Dostupné online.
↑ Češi a Slováci urvali historický rekord, jsou největšími výrobci aut v přepočtu na obyvatele.Zprávy E15.cz.Dostupné online [cit. 2017-01-18].
↑Komentář k údajům za 1. pol. 2010 [online]. Sdružení automobilového průmyslu, 2010, rev. 2010 [cit. 2010-08-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-14.
↑PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11
↑ Green Deal po Česku vláda odkládá. Podle odborníků ji vyděsily povolenky.Deník.cz [online]. 25. července 2024.Dostupné online.
↑ Automotive čelí gigantické vlně změn, téměř polovina továren nepřežije.Hospodářské noviny [online]. 12. září 2024.Dostupné online.
↑NĚMEC, Jan. Autoland vs. Green Deal. Český autoprůmysl se změní od základů.Ekonom [online]. 12. září 2024.Dostupné online.
↑PREHĽAD REGISTRÁCIÍ NOVÝCH OSOBNÝCH A MALÝCH ÚŢITKOVÝCH AUTOMOBILOV V SR [online]. [cit. 2011-01-11].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-24.
↑abPREHĽAD REGISTRÁCIÍ NOVÝCH OSOBNÝCH A MALÝCH ÚŢITKOVÝCH AUTOMOBILOV V SR [online]. [cit. 2010-08-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-07.
↑abcdEU Economic Report [online]. [cit. 2010-08-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-11. (anglicky)
↑iHNed.cz. Deset nejprodávanějších aut všech dob. Corolla, Golf, Escort....iHNed.cz [online]. 2010-08-05 [cit. 2010-08-16].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
_IMG_0850.jpg)
.jpg)
.png)
