Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Aun Schan Su Ťij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Do Aun Schan Su Ťij
TajemníkNárodní ligy pro demokracii
Úřadující
Ve funkci od:
27. září 1988
Členka Sněmovny reprezentantů Svazového shromáždění Myanmaru
Ve funkci:
2. květen 2012 – 30. březen 2016
PředchůdceSoe Tint
Volební obvodKawhmu
Většina46,730 (71.38%)
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní liga pro demokracii

Narození19. června1945 (80 let)
Rangún
Myanmar (Barma)Myanmar (Barma)Myanmar (Barma)
NárodnostBarmánka
ChoťMichael Aris
RodičeAun Schan, Chin Ťij
DětiAlexander, Kim
PříbuzníAun Schan Oo (bratr)
SídloNové Dillí (1960–1964)
Oxford (od 1964)
New York (od 1969)
jezero Inya
Myanmar
Šimla
Londýn
Rangún
54 University Avenue
Alma materDáma Shri Ram College pro ženy (1960–1964)
St Hugh's College (1964–1967)
Škola orientálních a afrických studií Londýnské univerzity (od 1987)
Základní vzdělání High School No. 1 Dagon
Univerzita v Dillí
Convent of Jesus and Mary
Profesepolitička,spisovatelka alidskoprávní aktivistka
Náboženstvíthéravádový buddhismus
OceněníThorolf Rafto Memorial Prize (1990)
Nobelova cena za mír (1991)
International Simón Bolívar Prize (1992)
Cena Džaváharlála Néhrúa (1993)
čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1994)
… více naWikidatech
PodpisAun Schan Su Ťij, podpis
CommonsAung San Suu Kyi
Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Aun Schan Su Ťij (barmskyအောင်ဆန်းစုကြည်, v anglické transkripciAung San Suu Kyi; *19. června1945Rangún) je politička a generální tajemnice stranyNárodní liga pro demokracii vMyanmaru (Barma). Od března2016 byla myanmarskou ministryní zahraničí a od dubna téhož roku speciální státní kancléřkou (de facto premiérkou) a prezidentskou mluvčí. Ve všech funkcích skončila1. února2021 postátním převratu.[1]

V roce1990 obdrželaSacharovovu cenu za svobodu myšlení, v roce1991 na návrh Václava HavlaNobelovu cenu míru.

Je dcerou generálaAun Schana, zakladatele Komunistické strany Barmy, který v roce1947 vyjednal nezávislost Barmy naSpojeném království a v témže roce byl zavražděn svými konkurenty.

Životopis

[editovat |editovat zdroj]

Aun Schan Su Ťij vystudovala naOxfordské univerzitě vAnglii, kde potkala svého budoucího manžela, se kterým má dvě děti. Do Barmy se vrátila v roce1988, aby se starala o svoji nemocnou matku.

Ve stejném roce odstoupil dlouholetý vůdce vládnoucísocialistické strany, generál Ne Win, což vedlo k masovým demonstracím za demokratizaci. Demonstrace označované jakoPovstání 8888 byly násilně potlačeny a novávojenská junta převzala moc. Aun Schan Su Ťij, silně ovlivněnáGándhího filozofií nenásilí, vstoupila do politiky, aby pomohla demokratizaci. Vládnoucí vojenská junta ji ale v roce1989 zavřela do domácího vězení. Byla jí nabídnuta svoboda, pokud odejde ze země, což ale Aun Schan Su Ťij odmítla.

Vojenská junta v roce1990 vyhlásila všeobecné volby, které stranaNárodní liga pro demokracii vedená Aun Schan Su Ťij přesvědčivě vyhrála. Výsledky ale junta prohlásila za neplatné a odmítla jí předat moc. To vedlo k mezinárodnímu odsouzení junty a (částečně i) k uděleníNobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij v následujícím roce. Finanční cenu v hodnotě 1,3 miliónu amerických dolarů Aun Schan Su Ťij použila k založení zdravotní a vzdělávací nadace pro lid Barmy. V roce 1990 byla Aun Schan Su ŤijEvropským parlamentem udělenaSacharovova cena za svobodu myšlení.

Barack Obama aHillary Clintonová s Aun Schan Su Ťij v jejím domě v Rangúnu

Z domácího vězení byla propuštěna v červenci1995. Bylo jí také dáno jasně najevo, že pokud opustí zemi, aby navštívila svoji rodinu v Anglii, nebude jí povolen návrat. Aun Schan Su Ťij zůstala v Myanmaru a už se nikdy neviděla se svým manželem, který zemřel v roce1999.

Opakovaně jí bylo znemožněno setkat se s přívrženci své strany a v září2000 na ní bylo znovu uvaleno domácí vězení. Po sérii vyjednávání vedenýchOrganizací spojených národů (OSN) byla propuštěna6. května2002 . Vládní mluvčí řekl, že Aun Schan Su Ťij má svobodu pohybu, „protože jsme přesvědčeni, že můžeme jeden druhému věřit“. Aun Schan Su Ťij prohlásila, že nastává „nový úsvit pro naši zemi“.

Od května 2003 byla opětinternována v Rangúnu, kde žila v částečné izolaci pod dozorem vojenské junty. Po vládním režimem nepovolené návštěvě Američana Johna Yettowa jí bylo domácí vězení v srpnu 2009 prodlouženo o dalších 18 měsíců. 13. listopadu 2010 byla propuštěna z domácího vězení.[2]

V roce 2013 jako host konferenceForum 2000 navštívila Českou republiku.[3] Su Ťij tehdy připomněla své přátelství sVáclavem Havlem: „Není lepších přátel než těch, se kterými sdílíme stejné hodnoty. I my v Barmě jsme byli s bývalým prezidentem Václavem Havlem hladoví po demokracii a lidských právech, a tak jsme se stali přáteli napříč oceány a kontinenty.“[4]

V listopadu 2015 Su Ťij vyhrála volby a stala se neoficiální hlavou státu. V září 2017 Aun Schan Su Ťij obhajovala postup myanmarské armády, která provádělaetnické čistky vůči muslimské menšiněRohingů. Podle Su Ťij se jednalo o protiteroristickou operaci.[5]

Podle zprávy vyšetřovatelů OSN z roku 2018 došlo v Myanmaru kegenocidě muslimů, ke které přispěla i Su Ťijina vláda.[6]

Dne 3. června 2019 se Su Ťij setkala v Praze s českým premiéremAndrejem Babišem, se kterým jednala o posílení spolupráce mezi Českou republikou a Myanmarem. Babiš ocenil její úsilí o demokratizaci Myanmaru.[7]

Dne 1. února 2021 byla společně s prezidentemWin Myinem zadržena armádou po údajné manipulaci listopadových parlamentních voleb, ve kterých sNárodní ligou pro demokracii vyhrála. Dle armády doprovázely volby rozsáhlé podvody a žádala po volební komisi revizi výsledků voleb, což komise odmítla. Zároveň byl se zadržením Su Ťij vyhlášen v zemi výjimečný stav na dobu jednoho roku.[8][9] Soud ji odsoudil (stejně jako prezidenta) ke čtyřem letům vězení, vůdce vojenské junty trest na začátku prosince snížil na dva roky.[10]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. V Barmě se uskutečnil převrat. Armáda převzala moc, zadržela vládnoucí nobelistku Su Ťij i prezidenta | Svět.Lidovky.cz [online]. 2021-02-01 [cit. 2021-03-10].Dostupné online. 
  2. ČTK, jzl. Držitelka Nobelovy ceny míru Su Ťij je po sedmi a půl letech domácího vězení volná.iHNed.cz [online]. 2010-11-13 [cit. 2010-11-13].Dostupné online. 
  3. Do Prahy přijela držitelka Nobelovy ceny Su Ťij. Svět zklamal její chladný přístup k vraždám Rohingů.Česká televize [online]. 3. června 2016.Dostupné online. 
  4. Nečekané přátelství napříč kontinenty a oceány. Jaký vztah má barmská vůdkyně Su Ťij k Česku a Havlovi?.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 3. června 2017.Dostupné online. 
  5. "Asijský Václav Havel na pranýři. Su Ťij, dřív živé svědomí planety, přihlíží genociděArchivováno 14. 9. 2017 naWayback Machine.". Seznam.cz. 14. září 2017.
  6. Barmská armáda spáchala genocidu. OSN vyzvala ke stíhání šesti generálů, ke zločinům podle vyšetřovatelů přispěla i vláda Su Ťij.Hospodářské noviny [online]. 27. srpna 2018.Dostupné online. 
  7. Česko posílí spolupráci s Barmou, řekl Babiš po jednání se Su Ťij.iDnes.cz [online]. 3. června 2019.Dostupné online. 
  8. Převrat v Barmě: Armáda zadržela politiky včetně Su Ťij a chopila se moci.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-03-10].Dostupné online. 
  9. Barmská armáda zadržela šéfku nastupující vlády Su Ťij a další. Na rok vyhlásila výjimečný stav.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2021-02-01].Dostupné online. 
  10. Vůdce barmské junty zkrátil Su Ťij trest ze čtyř na dva roky.Seznam Zprávy [online].Seznam.cz [cit. 2021-12-06].Dostupné online. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
NositeléNobelovy ceny za mír
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
2001–2025
NositeléSacharovovy ceny za svobodu myšlení

Nelson Mandela /Anatolij Marčenko i.m. (1988)Alexander Dubček (1989)Aun Schan Su Ťij (1990)Adem Demaçi (1991)Matky z Plaza de Mayo (1992)Oslobođenje (1993)Taslima Nasrinová (1994)Leyla Zanaová (1995)Wej Ťing-šeng (1996)Salima Ghezaliová (1997)Ibrahim Rugova (1998)Xanana Gusmão (1999)¡Basta Ya! (2000)Izzat Ghazzawi /Nurit Peled-Elhanan /Zacarias Kamwenho (2001)Oswaldo Payá Sardiñas (2002)Kofi Annan /OSN (2003)Běloruská asociace novinářů (2004)Dámy v bílém /Reportéři bez hranic /Hauwa Ibrahimová (2005)Aljaksandar Milinkevič (2006)Salí Mahmúd Osman (2007)Chu Ťia (2008)Memorial (2009)Guillermo Fariñas (2010)Asmaa Mahfouz /Ahmed al-Senussi /Razan Zaitouneh /Ali Ferzat /Muhammad Buazízí i.m. (2011)Nasrín Sotúdeová /Džafar Panahí (2012)Malála Júsufzajová (2013)Denis Mukwege (2014)Ráif Badawí (2015)Nadja Muradová /Lamíja Bašárová (2016)Venezuelská demokratická opozice (2017)Oleh Sencov (2018)Ilham Tohti (2019)Běloruská demokratická opozice (2020)Alexej Navalnyj (2021)lid Ukrajiny (2022)Mahsá Amíníová (2023)María Corina Machadová /Edmundo González Urrutia (2024)

Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Lidé |Politika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aun_Schan_Su_Ťij&oldid=25252624
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp