Aude jeřeka na jihuFrancie (Midi-Pyrénées,Languedoc-Roussillon). Její celková délka je 224,1 km. Plocha povodí měří 6074 km² a zasahuje na území šestidepartementů (Aude,Pyrénées-Orientales,Ariège,Haute-Garonne,Tarn aHérault).
Římané nazývali řekuAtax. Někteří antičtí autoři nazývali řekuNarbôn (např.Polybius). V roce 1342 nazval RoussillonCartulary z Alartu řekuAuda resp.Ribera d'Aude. Vestředověku se pro řeku objevují pojmenováníAdice, zaseAtax,Fluvium Atacis,Flumine Atace,Flumen Ataze aJuxta Aditum fluvium.
Pramení na severních svazíchPyrenejí vMassif du Carlit vnadmořské výšce 2185 m na území obceLes Angles nadstejnojmenným horským jezerem, kterým následně protéká. Teče rovnoběžně s řekouTêt. V oblastiCapcir má charakter horské řeky a naplňuje několikpřehradních nádrží (Matemale,Puyvalador). Následně se zahlubuje do soutěsek a protéká prastarou krajinou. OdAxatu protéká předpyrenejskýmivápenci přes řadu malých obcí (Quillan,Espéraza,Couiza,Alet-les-Bains aLimoux). Poté se blíží keCarcassonne a mění svůj hlavní směr ze severního na východní. Tato změna směru je důsledkempirátství vodních toků po vzniku Pyrenejí. Na dolním toku je řeka klidnější a vyplňuje hlubokoubrázdu, která odděluje právěPyreneje aFrancouzské středohoří. Přijímá zde řadu přítoků, z nichž jsou nejvýznamnějšíOrbieu zprava aArgent-Double aCasse zleva. Teče rovnoběžně sCanal du Midi, klikatí se mezivinicemi a vtéká do naplaveninové pláně uNarbonne. Následně část naplňuje síť zavlažovacích kanálů a starobylých rybníků a zbytek se vlévá doLvího zálivu doStředozemního moře mezi obcemiFleury aVendres resp. mezi městyNarbonne aBéziers na hranicích departementůAude aHérault.
NadCarcassonne přijímá Aude jen krátké strmé horské řeky a potoky. Níže pak přijímá i větší řeky a to převážně zleva z pohoříMontagne Noire. Přítoky od pramene k ústí zachycuje tabulka:
Zdrojem vody jsou převážnědešťovésrážky. Nejvíce vody má řeka v pozdnízimě a najaře v důsledkutánísněhu vPyrenejích. Průměrnýprůtok vody činí uCarcassonne 20,4 m³/s, uMoussanu 44,2 m³/s a vústí přibližně 50 m³/s. Nejméně vody má vsrpnu, kdy průtok u Moussanu dosahuje jen 9,8 m³/s. Maximální průtok činil 78,6 m³/s vúnoru.
Mimořádné a náhlédešťovésrážky, které jsou charakteristické prostředomořské podnebí vpodzimní sezóně, mohou způsobit devastujícízáplavy, k čemuž došlo ve dnech12. a13. listopadu1999. Tyto záplavy zasáhly dolní tok řeky a vyžádaly si 35obětí na životech, stovky lidí byly evakuoványhelikoptérami nebo zachráněni z tisíců zničenýchdomů,obchodů aprovozoven. Bylo zničeno 5000 havinic, množstvísilnic, rozvodůpitné vody akanalizací. Katastrofa byla způsobena kombinací dvoubouřek. Jedna z nich způsobila přívalové srážky o velikosti 620 mm během dvou dní uLézignan-Corbières, což je více než celoroční úhrn a k tomu se přidala bouře nadLvím zálivem, která zvedla hladinu moře o 80 cm a pomocívětru avln zvedla dál už tak zvednuto hladinu řeky.
Plavba naraftech akánoích je možná téměř po celé délce řeky.
Protéká městyRouze,Matemale,Formiguères,Axat,Belvianes-et-Cavirac,Quillan,Campagne-sur-Aude,Espéraza,Montazels,Couiza,Alet-les-Bains,Limoux,Carcassonne,Trèbes,Narbonne,Coursan,Cuxac-d'Aude,Saint-Nazaire-d'Aude,Olonzac,Lespignan,Vendres.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuAude (river) na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuAude na Wikimedia Commons