Atum (možno číst také jakoItem,Tem neboTemu; významjména není zcela jasný, snad „Úplný“ nebo „Neexistující“,[1] je překládáno také jako „Veškerenstvo“ nebo „Nerozlišené“,[2] případně „Všechno“ nebo „Nic“, obecně jej „lze spojovat s motivy úplnosti, dokončení, ale také dokonání a neexistence“[3]) je zpravidlaantropomorfnístaroegyptskýbůh.
Atum byl uctívaný ve starobylémnáboženském centru v Iunu. Zde byl v rámcikosmologicko-kosmogonické nauky o Devateru bohů pokládán za praboha a za Stvořitele ostatních bohů a všeho existujícího; v tomto svém aspektu v rámcikrálovskéideologie vystupuje v rolimytického předka panovníka. Nejpozději odStaré říše byl chápán jako zosobněníSlunce a stal se jedním z hlavních reprezentantůslunečníhokultu. V synkretickém pojetí mohl představovat odpolední slunce, zatímcoRe zosobňoval polední aCheprer ranní fázi jeho cesty po obloze.
Podle dochovaných starověkých egyptských textů zplodil Atum své první potomky, bohy Šu aTefnut, pomocí masturbace[4][5]. Tento příběh je zaznamenán také vTextech Pyramid (například kouzlo 527[6]).