401: 21. srpna 2002 411: 20. dubna 2006 421: 10. říjen 2007 431: 11. března 2005 501: 22. dubna 2010 521: 17. července 2003 531: 14. srpna 2010 541: 26. listopadu 2011 551: 19. ledna 2006
Atlas V je dvoustupňovánosná raketa původně vyvinutá společnostíLockheed-Martin, dnes je vyráběna společným podnikem společností Lockheed aBoeing:United Launch Alliance (ULA). První stupeň se nazývá CCB (Common Core Booster) a spalujeRP-1 (petrolej) a kapalnýkyslík, o jeho pohon se stará jeden motor ruské konstrukceRD-180. Druhý stupeň je Centaur V1 s motoryRL-10A-4-2 na kapalnývodík a kyslík. Pomocné rakety byly vyvinuty společností Aerojet výhradně pro Atlas V a nazývají se jednoduše Atlas V SRB (Atlas V Solid Rocket Booster). První start se konal v srpnu2002 a od té doby startovala více než padesátkrát s téměř 100% úspěšností (pouze jednou selhal horní stupeň a náklad nebyl dopraven na požadovanou dráhu). Je to nejrychlejší raketa co kdy byla postavena – v kombinaci s motorem na tuhá palivaStar 48, použitým jako 3. stupeň, udělil Atlas V sonděNew Horizons při opuštění planety Země rekordní rychlost 58 350 km/h.
V roce 2014 v souvislosti s ruskou anexí Krymu začala ULA z bezpečnostních důvodů hledat náhradu pro motor prvního stupně rakety, rozhodla se proto investovat do vývoje motoruBE-4 společnostiBlue Origin.[1] V roce 2021 přestala ULA nabízet starty raket Atlas V.[2]V roce 2022, v rámci sankcí uvalených na Rusko v souvislosti sruskou invazí na Ukrajinu, byly dodávky z Ruska ukončeny.
Atlas V je nejmladším členem rodinyraket Atlas, většina pohonných a naváděcích systémů je shodná se staršími verzemi nebo jsou jejich přímými následovníky. Nejvýraznější změnou oproti starším verzím je přepracovaný první stupeň, který využívá konstrukci ze slitinhliníku, podobně jakoET (externí nádrž) raketoplánuSpace Shuttle a použití nových motorů ruské konstrukceRD-180, které jsou pokračovateli motorůNK-33. Ruské motory RD-180 byly použity poprvé na raketě Atlas IIIA v roce2000. Motory RD-180 využívajíuzavřený cyklus a jsou dvoukomorové (mají dvě spalovací komory a dvě trysky), jejich počátky spočívají v ruském měsíčním programu a neúspěšné raketěN1. Tehdejší neúspěch byl zčásti způsoben právě koncepcí motorů NK-33 s uzavřeným cyklem, tehdejší úroveň metalurgie se nedokázala vyrovnat s extrémními podmínkami, při nichž pracuje turbína pohánějící turbočerpadla. Problém byl vyřešen a z toho vzešel motorRD-170 používaný na raketáchZenit-1, RD-180 je předělaná verze pro potřeby Atlasu V.
Druhý stupeňCentaur V1 je pokračovatelem v 50 let staré vývojové řadě raketových stupňů Centaur, první start se konal již v roce1958. K pohonu je využíván osvědčený motor Pratt&WhitneyRL-10A-4-2 na kapalnýkyslík avodík. Jako jeho předchůdci, obsahuje navigační systém společný pro první i druhý stupeň.
Nazývá seAtlas CCB –Common Core Booster, jedná se o podobnou konstrukci jako první stupeň raketyDelta IV. Pohon zajišťuje jeden dvoukomorový motorRD-180ruské konstrukce. Palivo jeRP-1 a kapalnýkyslík. Na rozdíl od Delty IV, neobsahuje první stupeň samostatný naváděcí systém a je tak řízen společnou avionikou umístěnou v druhém stupni. Nádrž pro RP-1 je umístěna vespod a nádrž na kapalný kyslík je nad ní, nádrže jsou vyráběny pomocí technologie isogrid. Hmotnost prázdného CCB je 22 461kg, při plných nádržích hmotnost dosahuje až 307 tun, včetně systému pro zavěšení pomocných raket (272 kg) a přechodového mezistupně pro Centaur (1297 kg). Průměr CCB je 3,81 metru a výška 32,46 metru. Samotný CCB s motorem RD-180 dodávátah 4,152 MN a palivo vydrží při běžném plném tahu 253sekund.
Různé verze stupněCentaur jsou používány již 50 let a za tu dobu prošly mnoha změnami. Základní koncept se však nezměnil. Pohání jej motorRL-10A-4-2, jako palivo mu slouží kapalný kyslík a vodík. Používá se ve dvou verzích Centaur V1 a V2, ta druhá má dva motory. Délka stupně je 12,68 metru a průměr 3,05 metru. Celková hmotnost stupně je 22 825 kg (V1) resp. 23 050 kg (V2). Tah verze V1 je 99,2 kN, verze V2 má tah dvojnásobný.Specifický impuls je u obou verzí shodný, 451 sekund. Druhý stupeň obsahuje společný naváděcí systém pro oba stupně a je umístěn ve speciálním boxu, v přední části. Aerodynamický kryt nákladu je vyroben z kompozitních materiálů a má dvě základní verze podle průměrů – 4 a 5,4 metru.
Atlas V SRB, někdy uváděno Aerojet SRB byly vyvinuty společností Aerojet výhradně pro Atlas V. Jedná se omotory na tuhé pohonné látky a jejich konstrukce je podobná jako u motorůGEM, které používajírakety Delta. Používají se v počtu 0 až 5.
Varianta Atlas V Heavy využívá shodné koncepce jako Delta IV Heavy a jako pomocné motory používá dva CCB (první stupeň) připojené k centrálnímu stupni, tato konfigurace ještě nebyla nikdy použita (březen 2015).
Varianty raket Atlas V se značí trojmístným číslem. První číslice značí typ aerodynamického krytu nákladu, 4 pro čtyřmetrovou verzi a 5 pro pětimetrovou. Druhé číslo je počet pomocných raket, varianta heavy je značena H a poslední číslo značí počet motorů druhého stupně.