Atlético de Madrid (celým názvem:Club Atlético de Madrid) ješpanělskýfotbalový klub, který sídlí vMadridu. Od sezóny 2002/03 působí vPrimera División, španělské nejvyšší fotbalové soutěži. Klubové barvy jsou modrá, bílá a červená.[2]
Založen byl dne26. dubna1903 jakoAthletic Club de Madrid, který založili třibaskičtí studenti žijící vMadridu. V roce1921 se stalo Atlético kompletně nezávislým naAthleticu Bilbao (a Basků), přičemž madridský celek hrál v tomto partnerství jakousi baskickou enklávu mimo Bilbao.[1] V letech 1939–1947 byl klub součástífrankistických vzdušných sil po fúzí s Aviación Nacional zeZaragozy.[4] Na počátku roku1941 pak vymizel z názvu anglický Athletic, který byl nahrazen španělským názvem Atlético (čímž bylo také vymazáno poslední pouto na baskický Athletic).[5] Stalo se tak z důvodu pečlivéhofrankistického potírání všechanglicismů v zemi.[5] V této době se stal také fotbalovou jedničkou v Madridu, kdy poprvé a také naposled nahradilReal Madrid z pozice toho silnějšího klubu ve městě.[4] Opětovná změna nastala až v padesátých letech, kdy se stal z Realu hegemon nejen ve Španělsku, ale i na evropské půdě.[4] Po těchto změnách nebylo Atlético v konečném součtu následujících padesáti let příliš dominantní oproti městskému rivalovi a nebo katalánskéBarceloně (jediné tituly "Rojiblancos" v této éře pochází ze sezón1965/66,1969/70,1972/73,1976/77 a1995/96), přičemž dokonce na počátku nového milénia přišel teprve druhý sestup z nejvyšší soutěže.[1] Po návratu do La Ligy začala postupná změna k lepšímu a po nástupuDiega Simeoneho v roce2011 došlo k načatí další zlaté éry klubu (započaté titulem v sezóně2013/14 a následovaných dvěma finálovými účasti v LM –2013/14,2015/16).[1]
Tým původně založili26. dubna1903 jakoAthletic Club de Madrid třibaskičtí studenti žijící vMadridu. Viděli v něm jakousi větev týmuAthletic Bilbao. V roce1904 se připojili k odpadlým hráčům z týmuReal Madrid. Začali hrát v barvách jakoAthletic Bilbao, tedy v modré a bílé, ale od roku1911 hrají ve svých současných barvách. Důvod této změny není znám s naprostou jistotou. V roce1919 společnost Compañía Urbanizadora Metropolitana, která budovala podzemní komunikační systém v Madridu, získala půdu poblíž univerzity. Jako součást projektu zde byl vybudován sportovní stadión pojmenovaný Estadio Metropolitano de Madrid s kapacitou 35 800 diváků. Od roku1923 jej měl pronajmutý právě klub Atlético de Madrid (tehdy ještě Athletic Club de Madrid) až do roku1966, kdy se tým přestěhoval do svého současného působiště, tehdy nově vybudovaného stadiónuEstadio Vicente Calderón. Po přestěhování týmu byl Estadio Metropolitano de Madrid zdemolován a nahrazen budovami, které patří univerzitě.
Roku1921 se Athletic Madrid stal nezávislým naAthleticu Bilbao a od roku 1923 se usadil na svém prvním stadiónu. Ve20. letech zvítězil třikrát v soutěžiCampeonato del Centro, v letech1921 a1926 skončil na druhém místě v poháruCopa del Rey. Na základě těchto výsledků došlo roku1928 k pozvání klubu do soutěžePrimera DivisiónLa Ligy. Během první sezóny byl manažerem týmu AngličanFred Pentland, avšak v roce1930 klub sestoupil do nižší soutěžeSegunda División. V roce1934 se pod vedením Pentlanda opět vrátil zpátky do nejvyšší soutěže. O dva roky později tým znovu sestoupil poté, co jej v polovině sezóny převzalJosep Samitier. V témž roce však došlo k začátkušpanělské občanské války v jejímž důsledku byla klubu „udělena milost“ a jeho sestup společně s La Ligou byl pozastaven.
V roce1939, kdy se La Liga opět rozběhla, se Athletic Madrid sloučil s týmem Aviación Nacional zeZaragozy, tím vznikl týmAthletic Aviación de Madrid. Aviación Nacional byl původně založen roku1937 členy španělského letectva. Bylo jim slíbeno účastnické místo v Primera División v sezóně 1939-40, ale španělská fotbalová federace toto zamítla. Klub se tedy sloučil s Athléticem, které během občanské války ztratilo 8 mužů sestavy. Tento celek se nakonec tohoto ročníku nejvyšší soutěže zúčastnil, avšak jen díky tomu, že půda, na níž hrál týmReal Oviedo, byla během konfliktu poškozena. S manažeremRicardem Zamorou se tým následně stal v roce1940 poprvé v historii mistremŠpanělska, tj. vítězem La Ligy, následujícího roku jej obhájil.
V roce1941 diktátorFrancisco Franco zakázal týmům používat ve svých názvech cizojazyčná slova a jména. Tým se tedy přejmenoval naAtlético Aviación de Madrid. V roce1947 se tým rozhodl ze svého jména odstranit vojenskou příslušnost a přejmenoval se na svůj současný názevClub Atlético de Madrid. V témž roce se mu podařilo zvítězit na stadionu Metropolitano nadRealem Madrid 5:0, což je dosud nejvyšší vítězství týmu nad svým městským rivalem.
V letech1950 a1951 pod vedením manažeraHelenia Herrery a s pomocíLarbi Benbareka,marockého fotbalisty a jedné z prvních afrických hvězd, získal Atlético Madrid další dva tituly mistra Španělska. S odchodem Herrery v roce1953 však tým začal sklouzávat zaReal Madrid aFC Barcelonu, po zbytek50. let naň zbyly bitvy o třetí tým země sAtléticem Bilbao. V závěru 50. a během60. a70. let Atlético de Madrid bojoval sBarcelonou o pozici druhého nejlepšího týmu země. V sezóně 1957/58 obsadil post manažeraČechoslovákFerdinand Daučík (též Fernando Daucik) a dovedl tým až na druhé místoLa Ligy. Tímto výsledkem se kvalifikoval do příštího ročníku PMEZ. Vedenbrazilskými útočníkyVavou aEnrique Collarem dosáhl klub semifinále poté, co porazil týmyDrumcondra FC,CSKA Sofia aFC Schalke 04. V semifinále však narazil na svého úhlavního rivala –Real Madrid. V prvním utkání zvítězil Real 2:1 na domácím hřišti, v druhém však na stadionu Metropolitano zvítězil Atlético 1:0. Rozhodující třetí duel se hrál na neutrální půdě vZaragoze, vítězství a postup nakonec slavil konkurenční Real, který zde vyhrál 2:1.
Atlético nakonec Realu připravilo pomstu, pod vedením manažeraJosé Villalongy, bývalého kouče městského rivala, porazili bílý balet ve dvou po sobě následujících finále španělského poháruCopa del Rey v letech1960 a1961. Roku1962 zvítězil vPoháru vítězů pohárů, když porazil v opakovaném fináleFiorentinu 3:0. O rok později došel opět do finále této soutěže, tentokrát však podlehlTottenhamu Hotspur 5:1. Atlético táhl v této doběEnrique Collar, který se stal vlivným hráčem, společně se záložníkyMiguelem Jonesem aAdelardem. Toto nejlepší období v historii klubu se však shoduje s obdobím, kdy v letech1961–1980 kraloval La Lize právě jiný madridský tým – Real Madrid.
Krátce po porážce ve finále PMEZ angažovalo Atlético jako trenéra svoji bývalou hvězduLuise Aragonése. Ten vedl tým v několika obdobích, konkrétně v letech 1974–1980, 1982–1987, 1991–1993 a 2002–2003. Jeho první úspěch přišel velmi brzy. Bayern Mnichov jako vítězPMEZ odmítl účast naInterkontinentálním poháru, a tak jej jako druhý tým nahradilo právě Atlético. V tomto poháru porazilo celkově ve dvou zápasech (první 0:1, druhý 2:0)argentinský týmCA Independiente. Aragonés také tým dovedl k vítězství vCopa del Rey v roce1976 a vLa Lize v roce1977.
Během jeho druhého období trénování dovedl tým na druhé místo v La Lize a vítězství vCopa del Rey. Velmi mu k tomu pomohlmexický kanonýrHugo Sánchez, který nastřílel v lize 19 branek a obdrželTrofeo Pichichi. Ten stejný také skóroval dvakrát ve finále španělského poháru, ve kterém Atlético poraziloAthletic Bilbao 2:1. Sánchez v týmu strávil jedinou sezónu, poté se odebral přes město doRealu Madrid. I přes tuto ztrátu dovedl Aragonés tým k vítězství vešpanělském superpoháru v roce1985. O rok později dokormidloval tým do finálePoháru vítězů pohárů, kde však podlehl 3:0Dynamu Kyjev.
Jesús Gil se stal prezidentem týmu v roce1987. Atlético tehdy již deset let neslavilo titulLa Ligy a zoufale se snažilo o nějaký úspěch. Gil přivedl několik velice drahých hráčů, např.Paula Futreho. Avšak titul zůstáuval stále nedotknutelný. Gil v následujících letech najal a propustil hodně manažerů, např.Césara Luise Menottiho,Rona Atkinsona,Javiera Clementa a vracejícího seLuise Aragonése v honbě za úspěchem. Až v roce1996, kdy byl manažeremRadomir Antić, se sestavou obsahující jména jakoJosé Luis Caminero,Luboslav Penev,Diego Simeone,Milinko Pantić,Juan Manuel Lopéz aKiko, ten vytoužený úspěch přišel. Atlético tehdy vyhrálo jak ligu, tak národní pohár. Ale ani tento výsledek nijak nezměnil Gilovu taktiku, Antić se u týmu udržel ještě následující tři sezóny, poté byl v roce1998 nahrazenArrigem Sacchim. Následující rok se nakrátko Antić vrátil, avšak již záhy jej vystřídalClaudio Ranieri. Sezóna 1999/00 však skončila pro tým katastrofou. Ranieri byl vyhozen a třetí příchod Antiće selhal zabránění nevyhnutelného. I přes úspěch v Copa del Rey, kde tým dokráčel až do finále, došlo k sestupu doSegunda División, druhé nejvyšší španělské fotbalové ligy. Zde Atlético strávilo dvě sezóny. V roce2001 se neumístilo na postupových pozicích, o rok později se stalo celkovým vítězem.
Před smrtíJesúse Gila v roce2004 se stal novým prezidentem klubuEnrique Cerezo. Nové tisíciletí ukázalo, že v tabulce by se Atlético mělo pohybovat okolo středu. V roce2006 se k týmu přidalo několik velice zdatných fotbalistů –Fernando Torres, jeden z největších talentů nedávné minulosti španělského fotbalu,portugalští reprezentanti a internacionálovéCostinha aManiche aArgentinecSergio Agüero. Přestože tým vynakládá nemalé finanční částky na platy svých kvalitních hráčů, dobré výsledky prosazuje jen s velkým úsilím. V červnu2007 klub opustil Torres, který se upsalanglickémuLiverpoolu, opačným směrem putoval jiný Španěl –Luis García. ZVillarrealu přišel reprezentantUruguayeDiego Forlán.
V sezoně 2013/14 vyhrálo Atlético titul v La Lize, když udrželo za zády Real i Barcelonu. Ve fináleLigy mistrů UEFA 2013/14 proti Realu Madrid mělo na dosah celkový triumf, ale nakonec prohrálo s městským rivalem 1:4, když v nastaveném čase vedlo 1:0, ovšem chvíli před koncem vyrovnalSergio Ramos na 1:1 a mužstvo se poté vprodloužení úplně zhroutilo.
Na začátku sezony 2014/15 získalo španělský Superpohár (Supercopa de España), když porazilo Real. Byla to druhá trofej klubu v této soutěži.[9]
S koncem sezóny 2016/17 přišlo i rozloučení se stadionem Vicente Calderóna. V nové sezóně se klub přestěhuje do supermoderního fotbalového stánku Wanda Metropolitano.[10] Někdy se označuje rovněž jako La Peineta. Původně se jednalo o městský stadión, jehož přestavba byla zamýšlena pro možné budoucí využití při olympiádě v Madridu. Nicméně město nikdy nevyhrálo volbu zaručující konání tohoto sportovního svátku v roce 2012. Proto v roce 2007 byla podepsána dohoda mezi radnicí, klubem a titulárním sponzorem pivovarem Mahou o rekonstrukci stadiónu na nový moderní fotbalový stánek pro Atlético Madrid. Kontroverze ovšem budí čínskýsponzor Wanda Group. Ta se stala titulárním sponzoremMetropolitano, to rozlítilo některé fanoušky Colchoneros, kteří považují jméno čínského konglomerátu v názvu stadionu za výsměch historii klubu.[11] Kapacita činí 68 000 míst.
S novou sezónou 2017/18 přichází i modernizace klubového loga. Jedná se spíše o evoluci, která měla za úkol přiblížit logo nové éře Atlética. Vyznačuje se jednoduchostí, lehkostí, redukcí zdobných prvků a celkově zaoblenějšího tvaru.[12]
–Club Atlético de Madrid: 2000/01 (sk. 5), 2001/02 (sk. 5), 2002/03 (sk. 5), 2004/05 (sk. 5), 2008/09 (sk. 5), 2011/12 (sk. 5), 2015/16 (sk. 5), 2017/18 (sk. 5), 2018/19 (sk. 5)
Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, zlaté podbarvení – 1. místo, stříbrné podbarvení – 2. místo, bronzové podbarvení – 3. místo, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže
↑abc"Why everything you know about the Madrid derby might be wrong" [online]. fourfourtwo.com, 07.01.2015 [cit. 2019-11-06].Dostupné online. (anglicky)
↑ Página oficial del Atlético de Madrid - Wanda Metropolitano.Club Atlético de Madrid [online]. [cit. 2017-07-09].Dostupné online. (španělsky)
↑ Memes, críticas y polémica: por qué el Atlético Madrid le puso "Wanda" a su nuevo estadio.Infobae [online]. [cit. 2017-07-09].Dostupné online. (španělsky)
↑ Atlético de Madrid: El Atlético presenta su nuevo escudo - Marca.com.Marca.com.Dostupné online [cit. 2017-07-09]. (španělsky)
↑"Trofeo Ciudad de Zaragoza " Memorial Carlos Lapetra" (Zaragoza-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06].Dostupné online. (anglicky)
↑"Shanghai - International Tournaments" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06].Dostupné online. (anglicky)
↑"Trofeo Memorial Jesús Gil y Gil 2005-2019" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06].Dostupné online. (anglicky)
↑"Liverpool 1 Atletico Madrid 1 (Atletico win 5-4 on pens): Diego Simeone's side a step too far for Jurgen Klopp's Reds" [online]. telegraph.co.uk, 02.08.2017 [cit. 2019-11-06].Dostupné online. (anglicky)
↑"Liverpool lose to Atletico Madrid on penalties in Audi Cup final" [online]. bbc.com, 02.08.2017 [cit. 2019-11-06].Dostupné online. (anglicky)
↑Primer Equipo [online]. Atlético de Madrid [cit. 2022-09-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-02.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ab"RESULTADOS HISTÓRICOS DEL FÚTBOL ESPAÑOL" [online]. arquero-arba.futbolme.net [cit. 2019-05-23].Dostupné online. (španělsky)
↑ab"RESULTADOS HISTÓRICOS DE LAS LIGAS ESPAÑOLAS DE FÚTBOL EN CATEGORÍA REGIONAL" [online]. arquero-arba.futbolme.net [cit. 2019-05-23].Dostupné online. (španělsky)
.jpg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
