Po vylepšení technologie se v roce 1857 podařilo nafotografovatdvojhvězduAlkor aMizar – tentokrát nakolodiovou skleněnou desku. Dokumentacezatmění Slunce v červenci 1860 dala odpověď na otázku, zdaprotuberance ve skutečnosti představují sluneční erupce. V roce 1872Henry Draper pořídil první spektrum fixní hvězdy – a opět to bylo u hvězdyVega.Pierre Janssen pořídil roku 1874 první záznam zpřechodu Venuše přes sluneční disk – na jeho snímku byly poprvé patrnégranulace konvektivních proudů. Dne 22. prosince 1891 seMax Wolf stal prvním fotografem, který zdokumentovalplanetku.
Syn Johna DraperaHenry Draper patřil k průkopníkům astrofotografie, v roce 1880 se stal prvním člověkem, který nafotografovalsouhvězdí Orionu, což byl první astrosnímek zhlubokého vesmíru. Ale ještě před tím sestrojil teleskop Newtonova typu s průměrem zrcadla 15 1/2 palců a ohniskovou vzdáleností 150 palců. S ním na přelomu let 1862 – 1863 vytvořil několik fotografií hvězdné oblohy a v létě 1863 kolem 1 500 fotografií povrchu Měsíce. K fotografování používal metodudaguerrotypie. Dne30. září1872[1] vyfotografoval jako první hvězdné spektrum – u hvězdyVega vsouhvězdí Lyry. Vedl expedici, která měla za cíl v roce1874 fotografovatpřechod Venuše přes sluneční disk. 30. září 1880 získal prostřednictvím 33centimetrového refraktoru jako první snímek hvězdné mlhoviny (Velké mlhoviny mlhoviny vOrionu).
V roce 1884 potom následovala fotografieGalaxie v Andromedě (A. A. Common), první snímek galaxie. O 15 let pozdějiJulius Scheiner v Postupimi poprvé pořídil spektrum tohoto objektu.
Dalším průkopníkem na poli astrofotografie byl NěmecMax Wolf. Během své návštěvy USA na začátku20. století se začal zajímat o tehdy nový obor astrofotografie, což ho přivedlo k setkání sE. E. Barnardem. Jejich setkání vyústilo v dlouholetou korespondenci, spolupráci a přátelství. Smrt jeho přítele v roce 1923 Wolfa silně zasáhla a vedla k sepsání dlouhéhonekrologu.[2] Jedním z jeho přínosů bylo pozorování temných mlhovin, které byly již od dobWilliama Herschela pro astronomy záhadou. V některých částech oblohy se nachází jen černé pozadí, ve kterém zcela chybí hvězdy. Pečlivým pozorováním a fotografováním oblastí společně s Barnardem dokázali, že se jedná o oblasti neprůhledných prachových mračen.[3]
Edward Emerson Barnard byl americký astronom a průkopník použití fotografie při mapování oblohy, známý objevem Jupiterova měsíce Amalthea v roce 1892 a objevy několika komet. V roce1916 objevil hvězdu s největším známým vlastním pohybem, která byla na jeho počet nazvánaBarnardova hvězda. V devíti letech se stal asistentem fotografa v Nashvillu a jednou si přinesl malýobjektiv z rozbitého dalekohledu. Protože byl zručný, sestrojil si malý teleskop, kterým pozoroval noční oblohu. Vefotografickém ateliéru zůstal celých sedmnáct let a získal zde zkušenosti, které později využil při fotografování hvězdné oblohy. Později se mu dostala do rukou astronomická publikace odThomase Dicka a v roce 1876 si koupil 5-palcový (130 mm) refraktor (cena činila 2/3 jeho ročního platu). Dne9. září1892 objevil Saturnův měsíc Amalthea a na fotografickém snímku z12. října1892 objekt, který byl určen jako kometa s periodou oběhu 6,5 roku. Stal se tak prvním astronomem, který objevil kometu za použití fotografie. Objev měsíce Amalthea vedl k zájmu ostatních astronomů o hledání dalších měsíců pomocí astrofotografování. Po jeho smrti byl výběr jeho fotografií publikován v díle„A Photographic Atlas of Selected Regions of the Milky Way“, dokončeném v roce 1927E. B. Frostem, tehdejším ředitelem Yerkesovy observatoře, a Barnardovou neteříM. R. Calvertovou.
Dnes je astrofotografie rychle se rozvíjejícíkoníček, který je populární mezi fotografy, amatérskými astronomy a zájemci všech věkových kategorií. Je to dáno relativně snadnou dostupností astrofotografických zařízení, snižujícími se náklady a částečně i jednoduchostí použití.
V České republice shromažďuje snímky amatérských astrofotografů portál astrofotky.cz,[4] nejlepší snímky měsíce zveřejňuje server astro.cz[5] a existuje také soutěž o amatérského fotografa měsíce.[6]
Bledě modrá tečka: Ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů (až za Plutem) vypadá Země z pohledu sondyVoyager 1 jako svítící špendlíková hlavička (modrobílá skvrna zhruba uprostřed pravého hnědého pruhu) v temnotě vesmíru. NASA tuto fotografii pořídila na doporučeníCarla Sagana
↑CLERKE, Agnes M., Projekt Gutenberg.A Popular History of Astronomy During the Nineteenth Century, Fourth Edition, Post 8vo., reprinted February, 1908 [online]. [cit. 2010-02-08].Dostupné online. (anglicky)
↑Astronomický ústav AVČR – ocenění [online]. Akademie věd České republiky, 2008 [cit. 2009-05-06].Dostupné online.
↑GRYGAR, Jiří.Úspěch českého astronoma amatéra a o českých novách [online]. Amatérská prohlídka oblohy, 29. srpna 2003 [cit. 2007-09-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04.
↑2008 ASP Annual Award Winners – Amateur Achievement Award – Stevel Mandel [online]. Astronomical Society of the Pacific [cit. 2009-11-26].Dostupné online.