Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Astrachaň

Souřadnice:46°21′ s. š.,48°2′6″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Astrachaň
Астрахань
Astrachaň – znak
Znak
Astrachaň – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice46°21′ s. š.,48°2′6″ v. d.
Nadmořská výška−28 m n. m.
Časové pásmoUTC+4[1]
StátRuskoRuskoRusko
Federální okruhJižní
OblastAstrachaňská
Astrachaň na mapě
Astrachaňská oblast na mapě Ruska
Astrachaň
Astrachaň
Město na mapě Astrachaňské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha209 km²
Počet obyvatel465 990 (2025)[2]
Hustota zalidnění2 229,6 obyv./km²
Správa
StarostaAlena Vjačeslavovna Gubanovová (2015–2020)
Vznik1558
Oficiální webwww.astrgorod.ru
Telefonní předvolba(+7)8512
PSČ414000–414058
Označení vozidel30
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Astrachaň (ruskyА́страхань,tatarskyÄsterxan) je město na jihuevropské částiRuské federace poblížKaspického moře. Leží v deltě řekyVolhy, 1 270 km jihovýchodně odMoskvy. Je správním střediskemAstrachaňské oblasti. Žije zdepřibližně 466 tisíc[2] obyvatel. Je to nejsušší evropské město.[3]

Historie

[editovat |editovat zdroj]
Astrachaň v 17. století

Středověk

[editovat |editovat zdroj]

První zmínka o městě je od cestovatelů, a to ze začátku13. století, tehdy ještě stávalo na pravém břehu Volhy pod názvemXacitarxan [chadžitarchan], z něhož se postupně vyvinula dnešní podoba názvu Astrachaň jeho zkomolením. DobyvatelTamerlán ho během svých výbojů roku1395 vypálil a zničil. Mezi lety14591556 bylo město centremastrachaňského chanátu, tatarského státu útočícího proti Rusům. V roce1556 byl dobytIvanem Hrozným, ruskýmcarem, který nechal roku1558 postavit o 12 km po proudu na pahorku nad Volhou, zvanémZaječí nebo téžDlouhý vrch, novýkreml. Roku1569 obléhala město vojskaosmanské říše, která však město nedobyla a musela ustoupit. O rok později se tureckýsultán zřekl svých práv na město, což pomohlo otevřít Volhu ruskémuobchodu. V letech15881589 se zatím dřevěnýAstrachaňský kreml dočkal přestavby na kamenné opevnění s osmi věžemi; s plochou 11 ha a trojúhelníkem hradeb o obvodu 1 544 m, které je ozdobou Astrachaně dodnes. V 18. století se město rozvíjelo jako ruská brána k orientu – přicházeli sem obchodníci z Arménie,Persie a dalších zemí a usazovali se tu.

Moderní doba

[editovat |editovat zdroj]

Astrachaň byla dějištěm povstání v letech16701671, kdy ji drželStěnka Razin a jeho armáda kozáků 17 měsíců. K další městské vzpouře došlo ještě v letech17051706. V 18. století díky iniciativěPetra Velikého zde byla vybudovánaloděnicepřístav, účelem těchto staveb byla výstavba loďstva pro případný vpád doPersie. Později získalo město významná práva i odKateřiny Veliké, díky čemuž mohlo postupně budovatprůmysl. Roku1717 se stalo centremgubernie, roku1719 pak bylo vypleněno Peršany, 7. února1918 se zde k moci dostalibolševici.

Pamětihodnosti

[editovat |editovat zdroj]

K nejvýznamnějším pamětihodnostem Astrachaně patříkreml (městská pevnost) ze 16. století s uspenským chrámem, vybudovaným v letech 1699–1710 a trojickým chrámem (původněklášterním), vybudovaným v letech 1602–1605.

Ekonomika

[editovat |editovat zdroj]

Astrachaň je centremrybolovu a loďařství, zpracovává se zde ale takérákoschemikálie. V okolí města se těžízemní plyn.

V Astrachani a v jeho přístavišti je speciální ekonomická zóna Lotos.

V květnu 2021 byla guvernérem astrachaňského regionu Igorem Babuškinem podepsána smlouva s německou logistickou společností Martrade Holding na výrazné rozšíření přístavu ve městě. Postaveny budou moderní kontejnerové terminály. První fáze rozšíření astrachaňského přístaviště má být dokončena na konci roku 2023 a spočívá v rozšíření současného kotviště a vybudování čtyř terminálů s kapacitou 3,3 milionu tun zboží ročně. Druhá etapa rozšíření a modernizace astrachaňského přístaviště je naplánována do roku 2026. Celková investice bude činit více než 27 miliard rublů. Do roku 2031 má obrat nákladu přístaviště přesáhnout 8 milionů tun zboží. Vytvořeno bude v přístavišti nových 800 pracovních míst.[4]

Slavní rodáci

[editovat |editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat |editovat zdroj]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Ruský federální zákon 107-ФЗMoskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky) 
  2. abЧисленность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2025 года.Moskva:Federální služba státní statistiky. 25. dubna 2025.Dostupné online.
  3. Nejsušší město Ruska? PPF tu investovala 60 milionů eur.Aktuálně.cz [online].Economia, 2013-07-27 [cit. 2022-04-19].Dostupné online. 
  4. Астраханский порт построят при поддержке немецких инвесторов.www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-06-01].Dostupné online. (rusky) 
  5. Boris Mikhailovich Kustodiev, 1878–1927 – UK Disability History Month [online]. [cit. 2023-02-28].Dostupné online. (anglicky) 
  6. Darya Pishchalnikova.Doping Wiki [online]. [cit. 2023-02-28].Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Ruská federace
Federální subjekty Ruska
Republiky
Kraje
Oblasti
Federální města
Autonomní oblast
Autonomní okruhy
  1. ¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součástUkrajiny.
  2. ² Spravováno orgányŤumeňské oblasti
  3. ³ Spravováno orgányArchangelské oblasti
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Astrachaň&oldid=24607400
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp