Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Asie

Souřadnice:39°0′0″ s. š.,108°0′0″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránceAsie (rozcestník).
Asie
Rozloha44 603 853 km²
Počet obyvatel4 905 362 000 (k 13. července 2025)
Počet států48
RegionyStřední Asie

Východní Asie
Severní Asie
Jihovýchodní Asie
Jihozápadní Asie

Jižní Asie
Souřadnice39°0′0″ s. š.,108°0′0″ v. d.
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons

Asie ([ázije]) je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,9 miliardami obyvatel je nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlenýsvětadíl, který tvoří součástkontinentu zvanéhoEurasie, popř.Eurafrasie. Rozkládá se především navýchodní aseverní polokouli. Pokrývá 8,6 % povrchuZemě (29,9 % souše) a její obyvatelstvo představuje 60 %světové populace. Během20. století se počet lidí žijících v Asii téměř zčtyřnásobil. Pojmenování pochází zakkadského slovaasu, které znamená východ či rozbřesk.

Hranice Asie

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií.
Regiony Asie:
     Severní Asie
     Střední Asie
     Jižní Asie
     Východní Asie

Nejzazší body asijské pevniny:

Různé historické verze hranic mezi Evropou a Asií

Vzhledem k pozemnímu spojení Asie s Evropou iAfrikou se někdy rozcházejí názory na to, kudy vést hranici mezi těmito kontinenty. Rozšířená a na českých školách vyučovaná verze hranice mezi Evropou a Asií vede z Bajdarackého zálivu po východním úpatíUralu (Ural leží celý v Evropě), dále po řeceEmbě, po pobřežíKaspického moře aKumomanyčskou sníženinou na sever odKavkazu (Kavkaz je častěji označován jako Asie) doAzovského moře. Dále k jihozápadu oba světadíly oddělujeČerné moře, průlivBospor,Marmarské moře a průlivDardanely. Do obou světadílů zasahuje územíRuska,Kazachstánu aTurecka.

OdAfriky je Asie oddělenaSuezským průplavem.Sinajský poloostrov už tedy leží v Asii aEgypt tak zasahuje částí území do Afriky a částí do Asie. Dále na jih oba světadíly oddělujeRudé moře.

Ani hranici s Austrálií aOceánií není snadné stanovit. Australská pevnina se sice asijské nedotýká, ale mezi nimi leží velké množství ostrovů, u nichž není vždy jasné, ke kterému světadílu je přiřadit. OstrovNová Guinea se obvykle řadí k Oceánii, což znamená, že územíIndonésie zasahuje do obou světadílů.Zoogeografové pracují s tzv.Wallaceovou linií, která odděluje ekosystémy považované za čistě asijské od smíšených asijsko-australských.

Nejjasněji vymezená je hranice Asie aSeverní Ameriky. Ty jsou odděleny 88 km širokouBeringovou úžinou v místech, kde se k sobě blíží asijská Čukotka a americkáAljaška.

Nejzazší body na ostrovech:

  • Sever:Arktický mys (81°16' s. š.) naostrově Komsomolecruském souostrovíSeverní země
  • Východ: UprostředBeringova průlivu se nacházírusko-americké souostrovíDiomédovy ostrovy, které fyzickogeograficky nepatří jednoznačně ani k Asii, ani k Americe (západní ostrov leží asi 35 km od asijské pevniny, východní ostrov asi 36 km od americké), politicky je však rozděleno mezi Rusko a Spojené státy. Tříkilometrovým průlivem mezi oběma ostrovy také probíháDatová hranice. Přiřadíme-li ruský ostrov k Asii, bude jeho východní okraj nejvýchodnějším bodem světadílu (169°0' z. d.)
  • Jih: Záleží na tom, které ostrovy ještě přiřadíme k Asii a které již k Austrálii. Při nejjednodušší variantě, kdy hranice vede meziMalajským souostrovím na asijské straně aostrovy Ashmore a Cartier na australské, se nejjižnější bod nachází na ostrůvku uindonéského ostrovaRoti (11°1' j. š.)
  • Západ: I v Egejském moři leží velké množství ostrovů. Mnohé z nich leží těsně u pobřežíMalé Asie (např.Samos 1,6 km daleko), ale politicky náležíŘecku. Zohlednění jejich geologické spřízněnosti s asijskou pevninou by zřejmě umožnilo posunout hranici až na západní pobřeží ostrovůLesbos aChios (25°50' v. d.), na druhé straně by to ale znamenalo, že část řeckého území leží v Asii, což je v rozporu se všeobecně přijímaným názorem. Nejzápadnější ostrov podtureckou správou jeGökçeada, ta má ale zřetelně blíž k evropské než k asijské části Turecka. Za nejzápadnější výspu Asie lze tedy buď považovat ostrovBozcaada (25°58' v. d.), nebo prohlásit, že veškeré egejské ostrovy už patří k Evropě bez ohledu na svou vzdálenost od asijské pevniny.

Asijské geografické rekordy

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Nejvyšší hory asijských zemí.

Mnohé asijské geografické rekordy jsou současně světovými rekordy.

Deštný prales na Borneu

Geologie

[editovat |editovat zdroj]
Asijský světadíl – počítačový model pohledu z vesmíru

Asie vznikla spojením několikaplatforem.Sibiřská platforma byla v minulosti samostatným kontinentem, který se spojil s Baltikou, čímž vzniklo pohoříUral.Čínská platforma se pospojovala z menších bloků (Severní Čína,Blok Jang-c' aJižní Čína) a nakonec se spojila seSibiří. V nejmladší době pak do Asie narazily dvě platformy, které se oddělily od někdejšíGondwany:Indická aArabská.

Sibiřské jednotky

[editovat |editovat zdroj]

Sibiřská (angarská) platforma představuje velký stabilní blok. Aldanský a anabarskýštít obsahují horniny až 3,5 miliardy let staré. Člení se následovně:

Čínské jednotky

[editovat |editovat zdroj]
Jihočínská krasová oblast

Čínská platforma je rozdělena na vystupující masívy, mezi nimiž leží mladší jednotky. Obsahujeprekambrické štíty:

Buddhistickástúpa naTibetské náhorní plošině

Čínská platforma také zahrnuje řaduplošin a poklesovýchpánví. Ty jsou pokrytypaleozoickými,mezozoickými akenozoickýmisedimenty různého charakteru a mocnosti.Krystalické podloží leží místy ve větších hloubkách než 10 km.

Kundwanská Asie

[editovat |editovat zdroj]
Himálaj v Nepálu

Indická platforma aMadagaskar byly původně spojeny s Afrikou, ale vetřetihorách se vydaly na sever k Asii. Madagaskar se oddělil a zůstal poblíž Afriky, zatímco Indie narazila do Čínské platformy, čímž vyvolala mohutné vrásnění, jehož výsledkem jeHimálaj.

Na západě Indické platformy se nacházejí vodorovně uloženéčedičové vrstvyvulkanického původu, kterým se říkátrapy (např.Dekánské trapy čisibiřské trapy). Až 100 m silná vrstva čediče překrývá stará jádra.

Nejstarší kontinentální jádra se vytvořila během protoindickéhogeotektonického cyklu. Nejstaršímetamorfity jsou staré až 3,5 miliardy let.Během dhárvárského geotektonického cyklu došlo k sedimentaci, vulkanickým procesům a průnikůmgranitů, dotvářela sekontinentální jádra.

Arabská platforma byla původně součástí Afriky, ale začala se od ní oddělovatpříkopovou propadlinou, jejíž velkou část nyní vyplňujeRudé moře. Nejstarší horniny jsou asi 1 miliardu let staré a nacházejí se v haliské formaci. Asi polovinu platformy tvoří prekambrickémetamorfity, druhá polovina se skládá z granitoidů. Na západním okraji eroduje a klesá do příkopu Rudého moře. Východní okraj se zvedá i s akumulovanými usazeninami. Mezi vlastním štítem aPerským zálivem je mocnýplatformní pokryvprvohor,druhohor atřetihor. Nacházejí se tu hojné formace s ložiskyropy z období svrchníkřídy aeocénu.

Kaledonidy

[editovat |editovat zdroj]
Pohoří Altaj

Kaledonidy jsou horská pásma, jejichž vývoj začal během staršíchprvohor, tedy v době, kdy na území dnešníEvropy probíhalo kaledonské vrásnění. Jejich zvedání podél starých zlomů mnohdy pokračovalo i později.

Sibiřské a středoasijské kaledonidy vznikly z tzv. uralsko-mongolské mobilní zóny mezifenosarmatskou,sibiřskou ačínskou platformou. Patří semAltaj,Sajany,Ťan-šan,Kazašská pahorkatina,Sibiřské starokaledonidy(salairidy).

Čínské kaledonidy leží zčásti ve východníČíně, kromě toho k nim patří pohoříNan-šan. Najdeme zde 5 až 6 km mocný sinijský komplexfylitů,kvarcitů,zelenokamenů amramorů.

Hercynidy

[editovat |editovat zdroj]

Hercynidy jsou horská pásma, jejichž vývoj začal během mladších prvohor, tedy v době, kdy na území dnešní Evropy probíhalo hercynské vrásnění. Jejich zvedání podél starých zlomů mnohdy pokračovalo i později.

Ve Střední Asii jsou hercynidy silně promíchané s kaledonidy a nejde o samostatný horský systém. Hercynského stáří je např. západní část Ťan-šanu (Kyzylkumsko-ťanšanská větev), Kazašská pahorkatina, nebo jižní část Altaje a Sajanů (Irtyšsko-zajsanská větev).

Mongolsko-ochotské hercynidy se táhnou z Mongolska až k Ochotskému moři.

Vnitročínské hercynidy se táhnou meziPamírem a východočínskými kaledonidami. Patří semKchun-lun (vklíněn mezitarimský atibetský masiv) aČchin-ling (vklíněn meziseveročínský astředočínský blok).

Sibiřské a středoasijské hercynidy a kaledonidy jsou na velkých plochách pokrytydruhohorními atřetihorními nezvrásněnými vrstvami, které tak tvoří mladéplatformy:Západosibiřská nížina,Turanská nížina,Tádžická pánev.

Alpidy

[editovat |editovat zdroj]
Údolí řeky Hunza v pohoříKarákóram

Alpidy jsou horská pásma, jejichž vývoj začal vedruhohorách nebo později. Některé se začaly zvedat běhemkimmerského vrásnění, některé až běhemalpinského.

Tethydní alpidy vznikly z bývalého oceánuTethys a jde o asijskou částAlpsko-himálajského systému. Patří semPontidy,Anatolidy aTauridyTurecku, ostrovKypr,Krymsko-kavkazská oblast,Malý Kavkaz aArménská vysočina,Zagros (Iranidy), centrálnííránské pásmo s lutským masivem,makránsko-balúčistánská flyšová jednotka,východoíránská pohoří,ománská ofiolitová zóna, orogenní zónaAlborzu,Kopet Dag,centrální pákistánský hřbet (kvétský hřbet),pamírsko-hindúkušsko-karákoramská elevace,Himálaj aTranshimálaj,Indoganžská nížina.

Alpinského stáří jsou také pásma podél pobřežíTichého oceánu, tzv.cirkumpacifické alpidy, které ovšem vznikly kontaktem jiných desek (pacifickéeurasijskou) běhemdruhohorníhojenšanského vrásnění. Patří sem starší pásma v Laosu,Čukotsko-katasijský vulkanický pás (Kamčatka). Vetřetihorách vzniklavulkanická pásmaKuril,Japonska aFilipín, jakož i další ostrovní oblouky na západním okraji pacifické desky (Velké aMalé Sundy,Moluky aj.)

Zemětřesení a sopečná činnost

[editovat |editovat zdroj]

Mnoho výše uvedených oblastí je seizmicky aktivních azemětřesení zde nejsou vzácným jevem. Týká se to ostrovních oblouků na stykulitosférickýchdesek, např.Japonsko,Tchaj-wan,Sumatra, ale i mnoha oblastí alpsko-himálajského systému (např.Malá Asie,Kavkaz,Írán,Kašmír) i jiných zlomových oblastí (např.Sečuánská pánev).

Oblastívulkanického původu je v Asii celá řada, dodnes činné sopky najdeme opět především ve východní Asii podél okraje Tichého oceánu:Kamčatka,Japonsko,Filipíny,Indonésie.

Vodstvo

[editovat |editovat zdroj]
Ganga je posvátná řekahinduismu

V Asii se nacházejí mnohé z nejdelších anejvodnějších veletoků na Zemi, mj.Čchang-ťiang(Dlouhá řeka, Evropanům známá též jakoJang-c’-ťiang),Chuang-che(Žlutá řeka),Ob,Jenisej,Lena,Amur,Mekong,Brahmaputra,Ganga,Indus,Eufrat aTigris. Velké sibiřské řeky (Ob, Jenisej, Lena) odtékají doSeverního ledového oceánu, čínské a indočínské veletoky (Chuang-che, Čchang-ťiang a Mekong) míří na východ doTichého oceánu, další směřují k jihu doIndického oceánu. Velké oblasti v nitru Asie jsoubezodtoké, tj. bez spojení sesvětovým oceánem. Řeky se buď ztrácejí v pouštích (např.Gobi,Taklamakan,Karakum,Kyzylkum), nebo končí ve více méně slaných jezerech, odkud se voda vypařuje (Balchaš,Aralské jezero,Kaspické moře). Z významných řek se to týká např.Amudarji,Syrdarji aTarimu. Naopak nejhlubší jezero světaBajkal (odkud voda odtéká řekouAngarou) je sladkovodní a odhaduje se, že obsahuje asi pětinu světových zásobsladké vody.

Podnebí

[editovat |editovat zdroj]
Kérala v jižní Indii má vlhké tropické podnebí ovlivněné sezonními monzuny
Step v Mongolsku se vyznačuje horkými léty a chladnými zimami

Vzhledem k obrovské rozloze Asie zde najdeme všechny hlavní podnebné pásy. Velká území v nitru kontinentu mají silněkontinentální podnebí s velkými teplotními rozdíly mezi zimou a létem.Tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře dosahuje nejvyšších hodnot v lednu v oblastiUlánbátaru aSibiře (103 kPa). Vznikátlaková výše(anticyklóna) nad střední Sibiří. Naopak velkátlaková níže(cyklóna) vzniká v červenci kolemDillí (99,5 kPa). Nejnižší lednové teploty na Sibiři mohou klesnout i pod −50 °C, v jižní Asii zůstávají kolem +25 °C. Rozpětí průměrných červencových teplot je od 5 do 35 stupňů.

Množstvísrážek je ovlivněno především vysokými asijskými horstvy. Jih a jihovýchod kontinentu je extrémně vlhký, naopak vesrážkovém stínu za Himálajem leží velmi suchépouštní oblasti. Roční období v Himálaji a na jih od něj jsou ovlivňována pravidelnýmimonzuny.

V Asii rozlišujeme tytoklimatické oblasti podleKöppena:

Vegetace

[editovat |editovat zdroj]
Tajga vzápadosibiřské rovině

V severní Asii (na Sibiři) jsou hlavnímibiotopytundra,lesotundra atajga. V mírném podnebném pásu najdemelistnaté opadavé lesy mírného pásu,lesostep astep, dále na jih pakpolopouště apouště. V jižní a jihovýchodní Asii pak původní společenstva spadají podmonzunové opadavé lesy atropické deštné lesy.

Velká území na Sibiři pokrývá trvale zmrzlá půda (permafrost). Dále na jih ji lze nalézt v Tibetu kvůli vysoké nadmořské výšce.Ledovce se zachovaly v nejvyšších pohořích (např.Himálaj,Pamír,Ťan-šan), ale kvůliglobálnímu oteplování se zkracují.

Obyvatelstvo

[editovat |editovat zdroj]
Plovoucí trh veVietnamu kde se počet obyvatel od roku 1979 téměř zdvojnásobil
Muslimští poutníci vMekce. Asie je kolébkou všech hlavních světových náboženství.
Různorodé obyvatelstvo Asie od sibiřskýchČukčů až po filipínskéNegrity (1904)

Kolem roku 1900 žilo v Asii 947 milionu lidí.[3] Od té doby počet obyvatel Asie vzrostl čtyřnásobně a v roce 2012 dosáhl 4 175 038 363 a stále stoupá.[4] Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20 let.

V Asii žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel máIndie s 1,4 mld. osob.

Politická geografie

[editovat |editovat zdroj]



Regiony a státy

[editovat |editovat zdroj]
Hongkong byl do roku 1997 britskou kolonií
Teherán je hlavní město Íránu
Tradiční japonská svatba všintoistické svatyni Meidži
Hinduistický festival vSingapuru
Procesí Ruské pravoslavné církve vŽidovské autonomní oblasti na Sibiři
Katolické procesí vManile na Filipínách
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam asijských států.
Název regionu[5] a území s vlajkouRozloha
(km²)
Počet obyvatel
(odhad k 1. 7.2002)
Počet obyvatel
(odhad k roku2018)
Hustota osídlení
(ob./km²)
Hlavní město
Severní Asie:
RuskoRuskoRusko[p 1]13 115 20039 129 729144 500 0003,0Moskva
Střední Asie:
KazachstánKazachstánKazachstán[p 2]2 346 92713 472 59318 280 0005,7Astana
KyrgyzstánKyrgyzstánKyrgyzstán198 5004 822 1666 316 00024,3Biškek
TádžikistánTádžikistánTádžikistán143 1006 719 5679 101 00047,0Dušanbe
TurkmenistánTurkmenistánTurkmenistán488 1004 688 9635 851 0009,6Ašchabad
UzbekistánUzbekistánUzbekistán447 40025 563 44132 960 00057,1Taškent
Východní Asie:
ČínaČínaČína[p 3]9 584 4921 384 303 7051 393 000 000134,0Peking
Tchaj-wanTchaj-wanTchaj-wan[p 4]35 98022 548 00923 570 000626,7Tchaj-pej
HongkongHongkongHongkong (Čína)[p 5]1 0927 303 3347 451 0006 688,0Hongkong
JaponskoJaponskoJaponsko377 835126 974 628126 500 000336,1Tokio
Jižní KoreaJižní KoreaJižní Korea98 48048 324 00051 640 000490,7Soul
MacaoMacaoMacao (Čína)[p 6]25461 833631 63618 473,3Macao
MongolskoMongolskoMongolsko1 565 0002 694 4323 170 0001,7Ulánbátar
Severní KoreaSeverní KoreaSeverní Korea120 54022 224 19525 550 000184,4Pchjongjang
Jihovýchodní Asie:
BrunejBrunejBrunej5 770350 898428 96260,8Bandar Seri Begawan
FilipínyFilipínyFilipíny300 00084 525 639106 700 000281,8Manila
IndonésieIndonésieIndonésie[p 7]1 419 588227 026 560267 700 000159,9Jakarta
KambodžaKambodžaKambodža181 04012 775 32416 250 00070,6Phnompenh
LaosLaosLaos236 8005 777 1807 062 00024,4Vientiane
MalajsieMalajsieMalajsie329 75022 662 36531 530 00068,7Kuala Lumpur
Myanmar (Barma)Myanmar (Barma)678 50042 238 22453 710 00062,3Neipyijto[p 8]
SingapurSingapurSingapur6934 452 7325 639 0006 425,3Singapur
ThajskoThajskoThajsko514 00062 354 40269 430 000121,3Bangkok
VietnamVietnamVietnam329 56081 098 41695 540 000246,1Hanoj
Východní TimorVýchodní TimorVýchodní Timor[p 9]15 007952 6181 268 00063,5Dili
Jižní Asie:
AfghánistánAfghánistánAfghánistán647 50027 755 77537 170 00042,9Kábul
BangladéšBangladéšBangladéš144 000133 376 684161 400 000926,2Dháka
BhútánBhútánBhútán47 0002 094 176754 39444,6Thimbú
IndieIndieIndie[p 10]3 290 7971 062 969 5041 353 000 000323,0Nové Dillí
ÍránÍránÍrán1 648 00066 622 70481 800 00040,4Teherán
MaledivyMaledivyMaledivy300320 165515 6961 067,2Male
NepálNepálNepál140 80025 873 91728 090 000183,8Káthmándú
PákistánPákistánPákistán[p 11]795 423149 732 510212 200 000188,2Islámábád
Srí LankaSrí Lanka65 61019 576 78321 670 000298,4Kolombo
Jihozápadní Asie:
ArménieArménieArménie[p 12]29 8003 330 0992 965 000111,7Jerevan
ÁzerbájdžánÁzerbájdžánÁzerbájdžán[p 13]86 6009 000 0009 981 000103,9Baku
BahrajnBahrajnBahrajn665656 3971 569 000987,1Manáma
EgyptEgyptEgypt[p 14]63 5561 378 15921,7Káhira
GruzieGruzieGruzie[p 15]69 7004 630 8413 731 00066,4Tbilisi
IrákIrákIrák437 07224 001 81638 430 00054,9Bagdád
IzraelIzraelIzrael20 7706 029 5298 884 000290,3Jeruzalém
JemenJemenJemen527 97018 701 25728 500 00035,4Saná
JordánskoJordánskoJordánsko92 3005 307 4709 956 00057,5Ammán
KatarKatarKatar11 437793 3412 782 00069,4Dauhá
KuvajtKuvajtKuvajt17 8202 111 5614 137 000118,5Kuvajt
KyprKyprKypr[p 16]9 250775 9271 189 00083,9Nikósie
LibanonLibanonLibanon10 4003 677 7806 849 000353,6Bejrút
OmánOmánOmán212 4602 713 4624 829 00012,8Maskat
PalestinaPásmo Gazy[p 17]3631 203 5912 048 0003 315,7Gaza
Saúdská ArábieSaúdská ArábieSaúdská Arábie1 960 58223 513 33033 700 00012,0Rijád
Spojené arabské emirátySpojené arabské emirátySpojené arabské emiráty82 8802 445 9899 631 00029,5Abú Zabí
SýrieSýrieSýrie185 18017 155 81416 910 00092,6Damašek
TureckoTureckoTurecko[p 18]756 76857 855 06882 000 00076,5Ankara
PalestinaZápadní břeh Jordánu[p 19]5 8602 303 6602 676 000393,1Rámaláh
Celkem43 810 5823 902 404 19389,5

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Poznámky

[editovat |editovat zdroj]
  1. Rusko zasahuje menší částí doVýchodní Evropy a větší částí do severní Asie; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  2. Kazachstán zasahuje menší částí dovýchodní Evropy a větší částí do střední Asie; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  3. Údaje platí jen pro pevninskou Čínu, nezahrnujíHongkong,Macao,Tchaj-wan ani částiDžammú a Kašmíru, které Čína kontroluje, ale nárokuje si jeIndie.
  4. Údaje jsou pro území které jede facto pod kontrolou vládyČínské republiky. Nároky na něj si ale činí iČínská lidová republika.
  5. Hongkong je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
  6. Macao je Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky.
  7. Indonésie leží na rozhraní Asie aOceánie; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část, tedy bezZápadní Nové Guiney aMoluckých ostrovů.
  8. Hlavní městoMyanmaru bylo oficiálně přesunuto z Rangúnu do nově vybudovaného města na západ odPjinmany6. listopadu2005.
  9. Východní Timor mohou někteří autoři řadit doOceánie místo do Asie.
  10. Včetně těch částíDžammú a Kašmíru, které kontrolujePákistán neboČína.
  11. Udávaná rozloha a počet obyvatel nezahrnuje územíÁzád Kašmíru aGilgit - Baltistánu, která Pákistán spravuje, ale nárokuje si je iIndie.
  12. Arménie leží v západní Asii, ale vzhledem k historickým a sociopolitickým vazbám bývá někdy vnímána jako evropský stát.
  13. Ázerbájdžán leží celý na jih odKumomanyčské sníženiny, a tedy v Asii, ale podle některých zahraničních koncepcí může část jeho území být řazena do Evropy. Uvedená rozloha a počet obyvatel zahrnuje iNachičevan, autonomníexklávu Ázerbájdžánu obklopenouArménií,Íránem aTureckem.
  14. Egypt leží větší částí v severní Africe a menší částí v západní Asii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část (na východ odSuezského průplavu).
  15. Gruzie leží celá na jih odKumomanyčské sníženiny, a tedy v Asii, ale podle některých zahraničních koncepcí může část jejího území být řazena do Evropy. Udávaná rozloha a počet obyvatel zahrnuje i separatistické republikyAbcházii aJižní Osetii, nad kterými gruzínská vláda ztratila kontrolu.
  16. OstrovKypr patří fyzickogeograficky k Asii, i když má historické a sociopolitické vazby s Evropou.Severokyperská turecká republika je na rozdíl odKyperské republiky na jihu ostrova (s převládající řeckou populací) uznávána jen Tureckem.
  17. Pásmo Gazy aZápadní břeh Jordánu, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovanáIzraelem, alede facto spravovaná palestinskou samosprávou.
  18. Turecko zasahuje malou částí území do východní Evropy (Balkán) a větší částí do Asie (Malá Asie); počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
  19. Západní břeh Jordánu aPásmo Gazy, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovanáIzraelem, alede facto spravovaná palestinskou samosprávou.

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. JTOYER.What is the World Largest Peninsula? [online]. [cit. 2012-02-03].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-07. (anglicky) 
  2. WORLD'S LARGEST PENINSULA [online]. [cit. 2011-05-17].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-25. (anglicky) 
  3. "UN report 2004 data" (PDF).
  4. PopulationData.netArchivováno 23. 3. 2016 naWayback Machine..
  5. Kontinentální regiony podlekategorizace OSN (mapa).

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Regionysvěta
Afrika
Amerika
Asie
Evropa
Oceánie
Polární oblasti
Oceány
Moře
Světadíly
Jednotlivé kontinenty
Superkontinenty
Geologické superkontinenty
Historické kontinenty
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Geografie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Asie&oldid=25510504
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp