Asie ([ázije]) je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,9 miliardami obyvatel je nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlenýsvětadíl, který tvoří součástkontinentu zvanéhoEurasie, popř.Eurafrasie. Rozkládá se především navýchodní aseverní polokouli. Pokrývá 8,6 % povrchuZemě (29,9 % souše) a její obyvatelstvo představuje 60 %světové populace. Během20. století se počet lidí žijících v Asii téměř zčtyřnásobil. Pojmenování pochází zakkadského slovaasu, které znamená východ či rozbřesk.
Ani hranici s Austrálií aOceánií není snadné stanovit. Australská pevnina se sice asijské nedotýká, ale mezi nimi leží velké množství ostrovů, u nichž není vždy jasné, ke kterému světadílu je přiřadit. OstrovNová Guinea se obvykle řadí k Oceánii, což znamená, že územíIndonésie zasahuje do obou světadílů.Zoogeografové pracují s tzv.Wallaceovou linií, která odděluje ekosystémy považované za čistě asijské od smíšených asijsko-australských.
Nejjasněji vymezená je hranice Asie aSeverní Ameriky. Ty jsou odděleny 88 km širokouBeringovou úžinou v místech, kde se k sobě blíží asijská Čukotka a americkáAljaška.
Východ: UprostředBeringova průlivu se nacházírusko-americké souostrovíDiomédovy ostrovy, které fyzickogeograficky nepatří jednoznačně ani k Asii, ani k Americe (západní ostrov leží asi 35 km od asijské pevniny, východní ostrov asi 36 km od americké), politicky je však rozděleno mezi Rusko a Spojené státy. Tříkilometrovým průlivem mezi oběma ostrovy také probíháDatová hranice. Přiřadíme-li ruský ostrov k Asii, bude jeho východní okraj nejvýchodnějším bodem světadílu (169°0' z. d.)
Jih: Záleží na tom, které ostrovy ještě přiřadíme k Asii a které již k Austrálii. Při nejjednodušší variantě, kdy hranice vede meziMalajským souostrovím na asijské straně aostrovy Ashmore a Cartier na australské, se nejjižnější bod nachází na ostrůvku uindonéského ostrovaRoti (11°1' j. š.)
Západ: I v Egejském moři leží velké množství ostrovů. Mnohé z nich leží těsně u pobřežíMalé Asie (např.Samos 1,6 km daleko), ale politicky náležíŘecku. Zohlednění jejich geologické spřízněnosti s asijskou pevninou by zřejmě umožnilo posunout hranici až na západní pobřeží ostrovůLesbos aChios (25°50' v. d.), na druhé straně by to ale znamenalo, že část řeckého území leží v Asii, což je v rozporu se všeobecně přijímaným názorem. Nejzápadnější ostrov podtureckou správou jeGökçeada, ta má ale zřetelně blíž k evropské než k asijské části Turecka. Za nejzápadnější výspu Asie lze tedy buď považovat ostrovBozcaada (25°58' v. d.), nebo prohlásit, že veškeré egejské ostrovy už patří k Evropě bez ohledu na svou vzdálenost od asijské pevniny.
Sibiřská (angarská) platforma představuje velký stabilní blok. Aldanský a anabarskýštít obsahují horniny až 3,5 miliardy let staré. Člení se následovně:
Indická platforma aMadagaskar byly původně spojeny s Afrikou, ale vetřetihorách se vydaly na sever k Asii. Madagaskar se oddělil a zůstal poblíž Afriky, zatímco Indie narazila do Čínské platformy, čímž vyvolala mohutné vrásnění, jehož výsledkem jeHimálaj.
Nejstarší kontinentální jádra se vytvořila během protoindickéhogeotektonického cyklu. Nejstaršímetamorfity jsou staré až 3,5 miliardy let.Během dhárvárského geotektonického cyklu došlo k sedimentaci, vulkanickým procesům a průnikůmgranitů, dotvářela sekontinentální jádra.
Arabská platforma byla původně součástí Afriky, ale začala se od ní oddělovatpříkopovou propadlinou, jejíž velkou část nyní vyplňujeRudé moře. Nejstarší horniny jsou asi 1 miliardu let staré a nacházejí se v haliské formaci. Asi polovinu platformy tvoří prekambrickémetamorfity, druhá polovina se skládá z granitoidů. Na západním okraji eroduje a klesá do příkopu Rudého moře. Východní okraj se zvedá i s akumulovanými usazeninami. Mezi vlastním štítem aPerským zálivem je mocnýplatformní pokryvprvohor,druhohor atřetihor. Nacházejí se tu hojné formace s ložiskyropy z období svrchníkřídy aeocénu.
Kaledonidy jsou horská pásma, jejichž vývoj začal během staršíchprvohor, tedy v době, kdy na území dnešníEvropy probíhalo kaledonské vrásnění. Jejich zvedání podél starých zlomů mnohdy pokračovalo i později.
Hercynidy jsou horská pásma, jejichž vývoj začal během mladších prvohor, tedy v době, kdy na území dnešní Evropy probíhalo hercynské vrásnění. Jejich zvedání podél starých zlomů mnohdy pokračovalo i později.
Ve Střední Asii jsou hercynidy silně promíchané s kaledonidy a nejde o samostatný horský systém. Hercynského stáří je např. západní část Ťan-šanu (Kyzylkumsko-ťanšanská větev), Kazašská pahorkatina, nebo jižní část Altaje a Sajanů (Irtyšsko-zajsanská větev).
Kérala v jižní Indii má vlhké tropické podnebí ovlivněné sezonními monzunyStep v Mongolsku se vyznačuje horkými léty a chladnými zimami
Vzhledem k obrovské rozloze Asie zde najdeme všechny hlavní podnebné pásy. Velká území v nitru kontinentu mají silněkontinentální podnebí s velkými teplotními rozdíly mezi zimou a létem.Tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře dosahuje nejvyšších hodnot v lednu v oblastiUlánbátaru aSibiře (103 kPa). Vznikátlaková výše(anticyklóna) nad střední Sibiří. Naopak velkátlaková níže(cyklóna) vzniká v červenci kolemDillí (99,5 kPa). Nejnižší lednové teploty na Sibiři mohou klesnout i pod −50 °C, v jižní Asii zůstávají kolem +25 °C. Rozpětí průměrných červencových teplot je od 5 do 35 stupňů.
Množstvísrážek je ovlivněno především vysokými asijskými horstvy. Jih a jihovýchod kontinentu je extrémně vlhký, naopak vesrážkovém stínu za Himálajem leží velmi suchépouštní oblasti. Roční období v Himálaji a na jih od něj jsou ovlivňována pravidelnýmimonzuny.
Plovoucí trh veVietnamu kde se počet obyvatel od roku 1979 téměř zdvojnásobilMuslimští poutníci vMekce. Asie je kolébkou všech hlavních světových náboženství.Různorodé obyvatelstvo Asie od sibiřskýchČukčů až po filipínskéNegrity (1904)
Kolem roku 1900 žilo v Asii 947 milionu lidí.[3] Od té doby počet obyvatel Asie vzrostl čtyřnásobně a v roce 2012 dosáhl 4 175 038 363 a stále stoupá.[4] Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20 let.
V Asii žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel máIndie s 1,4 mld. osob.
↑Egypt leží větší částí v severní Africe a menší částí v západní Asii; počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část (na východ odSuezského průplavu).
↑Gruzie leží celá na jih odKumomanyčské sníženiny, a tedy v Asii, ale podle některých zahraničních koncepcí může část jejího území být řazena do Evropy. Udávaná rozloha a počet obyvatel zahrnuje i separatistické republikyAbcházii aJižní Osetii, nad kterými gruzínská vláda ztratila kontrolu.
↑OstrovKypr patří fyzickogeograficky k Asii, i když má historické a sociopolitické vazby s Evropou.Severokyperská turecká republika je na rozdíl odKyperské republiky na jihu ostrova (s převládající řeckou populací) uznávána jen Tureckem.
↑Pásmo Gazy aZápadní břeh Jordánu, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovanáIzraelem, alede facto spravovaná palestinskou samosprávou.
↑Turecko zasahuje malou částí území do východní Evropy (Balkán) a větší částí do Asie (Malá Asie); počet obyvatel a rozloha jsou uvedeny pouze pro asijskou část.
↑Západní břeh Jordánu aPásmo Gazy, společně označované OSN jako „Okupovaná palestinská území“, jsou území částečně okupovanáIzraelem, alede facto spravovaná palestinskou samosprávou.