Aruba je ostrov v Karibském moři, který tvoří jednu z konstitučních zemíNizozemského království. Ostrov má rozlohu 180 km² a rozkládá se na jihoamerickém kontinentální šelfu vKaribském moři, západně odCuraçaa a 30 kilometrů od severního pobřežíVenezuely. Povrch ostrova je převážně kopcovitý, ale nejvyšší bod ostrovaJamanota dosahuje nadmořské výšky pouze 189 metrů. Jižní pobřeží je lemováno množstvímkorálových útesů. Správním střediskem ostrova je městoOranjestad. V roce 2020 žilo na ostrově přibližně 119 tisíc osob.
Prvními Evropany, kteří ostrov objevili, byli v roce1499 Španělé. V průběhu17. století se ostrov stal majetkem Nizozemí, když byl roku1636 dobyt Nizozemci a od roku1845 tvořila součástNizozemských Antil. 1. ledna1986 získal ostrov zvláštní status v rámciNizozemského království. V roce 1928 postavila firmaRoyal Dutch Shell na Arubě prvníropnou rafinérii. Zařízení bylo postaveno na západ od hlavního města Oranjestad, brzy přibylo další v oblasti nyní známé jako San Nicolas na východním konci Aruby. Tyto rafinérie zpracovávaly ropu z obrovskýchvenezuelských ropných polí, což na ostrov přineslo prosperitu. Rafinérie na Arubě se stala jednou z největších na světě.[2] Běhemdruhé světové války bylo Nizozemsko okupovánonacistickým Německem. V roce 1940 se ropná zařízení na Arubě dostala pod kontrolu nizozemské exilové vlády vLondýně, což přimělo německé námořnictvo k několika útokům na tato zařízení, zejména v roce 1942. Zejména díky úsilí arubského politikaHenny Emana získala Aruba v roce 1947 značnou nezávislost v rámci nizozemské koloniální říše a v srpnu 1947 i ústavu zvanou Staatsreglement. V roce 1954 byla v Nizozemsku přijata Charta Nizozemského království, která upravuje rámec vztahů mezi Nizozemskem a zámořskými územími. Vytvořila jednotku zvanouNizozemské Antily, která spojila všechny holandské kolonie v Karibiku do jednoho správního celku. Toto uspořádání nemělo na Arubě pozitivní ohlas, protože nový celek tam byl vnímán jako ovládanýCuraçaem. V roce 1972 na konferenci vNizozemské Guayaně navrhl arubský politikBetico Croes vytvoření společenství čtyř jednotek spojených personální unií nizozemským panovníkem: Aruba, Nizozemsko,Surinam a Nizozemské Antily. Založil stranuMovimiento Electoral di Pueblo, jejímž cílem byla větší autonomie, ale otevřeně hovořila i o tom, že konečným cílem je nezávislý stát. V roce 1976 s tímto výhledem Aruba přijala vlastní vlajku a státní hymnu. V březnu 1977 se konalo referendum, v němž 82% účastníků hlasovalo pro plnou nezávislost na Nizozemsku. Napětí se zvyšovalo, Croes ještě zintenzívnil tlak na nizozemskou vládu uspořádáním generální stávky v roce 1977. Poté byl přijat nizozemským předsedou vládyJoopem den Uylem, výsledkem byla dohoda na přípravě zprávy o možnostech nezávislosti nazvanéAruba en Onafhankelijkheid, achtergronden, modaliteiten, en mogelijkheden; een rapport in eerste aanleg (Aruba a nezávislost, pozadí, modality a příležitosti; předběžná zpráva). V březnu 1983 Nizozemci udělili Arubě autonomii v rámci království. V srpnu 1985 Aruba vypracovala ústavu. 1. ledna 1986, po volbách do svého prvního parlamentu, Aruba oficiálně vystoupila z Nizozemských Antil, a stala se jednou ze zemí Nizozemského království. Zároveň ohlásila, že počítá s plnou nezávislostí plánovanou na rok 1996. Roku 1986 rovněž zavedla vlastní měnuarubský florin (před tímto datem byl v oběhugulden Nizozemských Antil). Ve stejném roce zemřel Croes, který byl vyhlášen za "Libertador di Aruba", velkého osvoboditele národa. Prvním premiérem v historii se ale nestal, ve volbách těsně před smrti byl poražen Henny Emanem z Arubanské lidové strany.[3] Konec 80. let byl dobou kulminace nadšení z vize nezávislosti. Hodně však změnilo uzavření ropných rafinerií, hlavního zdroje relativního blahobytu Aruby. Od té doby začala Aruba sázet na cestovní ruch a začala zvažovat i negativní důsledky případné nezávislosti. V roce 1990 arubský premiérNelsona Odubera požádal v nizozemském parlamentu o odklad přechodu na plnou nezávislost, a to bez určení nového termínu. Článek ústavy, který plánoval úplnou nezávislost Aruby, byl z ní vypuštěn v roce 1995. Aruba též zintenzivnila spolupráci s dalšími jednotkamiAntil, zejména na rozvoji turistického ruchu.
Aruba,závislé území Nizozemského království, užívá vedle nizozemských symbolů i své vlastní. Mezi symboly patří vlajka, znak a hymna.
Arubská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3, se dvěma vodorovnými, úzkými, žlutými pruhy v dolní části listu. V jeho levém horním rohu je červená, bíle lemovaná čtyřcípá hvězda.
Vlajka ostrova byla přijata 18. března 1976 a od 1. ledna 1986, když se Aruba stala autonomní zemí v rámci Nizozemského království, nahradila dřívější vlajku Nizozemských Antil.[4]
Tato část článku potřebuje úpravy.
Konkrétní problémy:Heraldický popis
Arubský znak byl přijat usnesením ostrovní vlády dne 15. listopadu 1955.
Znak tvoří štít v barevné kombinaci azurové, zlaté, červené, zelené a stříbrné. Znak se skládá ze čtyř dílů, z nichž první znázorňuje rostlinu aloe ve zlaté barvě s azurovým pozadím. Druhá čtvrtina zobrazuje zelenou horu Hooiberg (jeden z vrcholů Aruby), která se vynořuje ze šesti vln v azurové a stříbrné barvě. Třetí čtvrtina ukazuje dvě spojené ruce v červené barvě se zlatým pozadím, symbolizující dobré vztahy Aruby se zbytkem světa. Poslední čtvrtina zobrazuje stříbrné ozubené kolo s červeným pozadím, které představuje průmysl jako zdroj příjmů. Znak kryje lev v červené barvě a dole je obklopen dvěma vavřínovými ratolestmi.
Arubská hymna je píseňAruba dushi tera[ujasnit], kterou napsal arubský hudebník a skladatel Juan Chabaya Lampe. Přijata byla 18. března 1976.[zdroj?]
V 19. století proběhla na ostrovězlatá horečka. Po uzavření arubské rafinérie se turistický ruch stal hlavním zdrojem příjmu pro ostrovní ekonomiku a dnes je v něm zaměstnána většina populace ostrova. Jedinou tržní plodinou, která se na ostrově pěstuje, jealoe, jejíž výtažky se používají převážně v kosmetice a farmaceutickém průmyslu. Nejvýznamnější exportní položky jsou ropné produkty a alkoholické nápoje.
- ↑Waaruit bestaat het Koninkrijk der Nederlanden? [online]. Rijksoverheid - nizozemská ústřední vláda [cit. 2020-03-20].Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Historia di Aruba.www.historiadiaruba.aw [online]. [cit. 2020-06-21].Dostupné online.
- ↑MÉNDEZ-MÉNDEZ, Serafin; MENDEZ, Serafín Mendez; CUETO, Gail.Notable Caribbeans and Caribbean Americans: A Biographical Dictionary. [s.l.]: Greenwood Publishing Group 492 s.Dostupné online.ISBN 978-0-313-31443-8. (anglicky) Google-Books-ID: NLPrMMKmynwC.
- ↑Arubská vlajka naFlags of the World
.jpg)
.jpg)
.svg)
