Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Arméni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arméni
Հայեր
Hayer
1. řada Tigranés Veliký, Mesrop Maštoc, Vardan Mamikonjan, Mojžíš z Chorény, Řehoř z Nareku 2. řada: Levon I, Chačatur Abovjan, Mkrtič Chrimjan, Hovhannes Tumanjan, Andranik 3. řada: Aram Manukjan, Komitas, Martiros Sarjan, Aram Chačaturjan, William Saroyan 4. řada: Tigran Petrosjan, Viktor Ambarcumjan, Charles Aznavour, Vazgen Sarkisjan, Serj Tankian
Populace
cca 8 mil.[1]
ArménieArménieArménie3 145 354[2]
RuskoRusko1 182 388[3]–2 900 000[4]
USAUSA483 366[5]–1 500 000[6]
FrancieFrancieFrancie250 000[7]–750 000[8]
GruzieGruzieGruzie248 929[9]
SýrieSýrieSýrie150 000[10]
Vlajka Náhorního KarabachuNáhorní Karabach (de facto)137 380[11]
ÍránÍránÍrán120 000[12]
LibanonLibanonLibanon100 000[13]
UkrajinaUkrajinaUkrajina100 000[14]
TureckoTureckoTurecko60 000[15]
KanadaKanadaKanada55 740[16]
AbcházieAbcházie41 864[17]
Jazyk(y)
Arménština
Náboženství
Arménská apoštolská církev,Arménská katolická církev

Arméni jsou starobylýnárodindoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obýváArménskou vysočinu, v níž leží dnešníArménie.

Dlouhá a bolestná historie Arménů způsobila, že z přibližně osmi milionů příslušníků národa žije pět milionů vdiaspoře, zejména vRusku,USA aFrancii. Jednou z posledních pohrom bylatureckágenocida Arménů (1915–1918), kvůli níž mají Arméni s Tureckem dodnes velmi napjaté vztahy. Arméni hovoříarménským jazykem, který používá zvláštnípísmo. Dnes se téměř všichni hlásí kArménské apoštolské církvi.

Osobnosti

[editovat |editovat zdroj]

Otcem arménské vědy je starověký učenecAnania Širakaci. Významným botanikem bylArmen Tachtadžjan. V časech SSSR se proslavil astronomViktor Amazaspovič Ambarcumjan a letecký konstruktérArťom Mikojan. Arménský původ měl i rakouský matematikEmil Artin, známý průkopníkeutanazieJack Kevorkian či ruský šachový velmistrGarri Kasparov.

K intelektuálním pilířům starověké Arménie patřili zakladatel arménské církveŘehoř Osvětitel, historikMovses Chorenaci či teologŘehoř z Nareku. Tvůrcem arménské abecedy bylMesrop Maštoc.Georgij Ivanovič Gurdžijev byl známým mystikem 20. století.

K nejznámějším Arménům vůbec patřil hudební skladatelAram Chačaturjan. Zakladatelem moderní arménské hudby bylKomitas. Představiteli klasické hudby byli téžAlexander Arutjunjan čiAlexander Spendiarjan. V populární hudbě se prosadili někteří představitelé arménské diaspory, například francouzský šansoniérCharles Aznavour, americká zpěvačkaCher, nebo rocker skupiny System of a DownSerj Tankian. Z Arménie naopak vyrážel do světa hráč na dudukDjivan Gasparyan.

Arménský původ měl malířIvan Ajvazovskij, stejně jako AmeričanArshile Gorky. Ke známým malířům působícím v Arménii patřilMartiros Sarjan.

V sovětském filmu se prosadil režisérSergej Paradžanov. V Kanadě režisérAtom Egoyan.

Nejznámějším spisovatelem arménského původu je patrněWilliam Saroyan, ovšem ten působil v diaspoře. Zakladatelem moderní arménské literatury bylChačatur Abovjan. K důležitým jménům patří téžJeghiše Čarenc,Aksel Bakunc,Hovhannes Tumanjan,Avetik Isahakjan,Sajať-Nova čiDiana Abgar.

Nejvýznamnějším králem starověké Arménie bylTigranés Veliký, dnes národní hrdina a symbol. Podobnou roli sehráváAndranik Ozanian, bojovník Arménské revoluční federace.Nubar Paša se stal prvním egyptským premiérem. V řadách Rudé armády se za druhé světové války proslavilIvan Christoforovič Bagramjan. Velmi vlivným politikem v Sovětském svazu bylAnastas Mikojan. Prezidenty samostatné Arménie po roce 1991 byliLevon Ter-Petrosjan,Robert Kočarjan aSerž Sarkisjan. Bojovníkem za připojení Náhorního Karabachu k Arménii bylVazgen Sarkisjan. Arménskou menšinu v Turecku reprezentoval aktivistaHrant Dink, zavražděný tureckými nacionalisty.

Do dějin mezinárodního obchodu se zapsalCalouste Gulbenkian.

Jako i jiné kavkazské národy, mají Arméni slavnou šachovou a zápasnickou školu. Ze šachistů k nejvýznamnějším patříTigran Petrosjan čiLevon Aronjan. ZápasníkArmen Nazarjan vyhrál pro samostatnou Arménii první a dosud jedinou zlatou olympijskou medaili (druhou vyhrál již v dresu Bulharska). Jeho kolegovéArsen Julfalakjan aArmen Mkrtčjan mají olympijské stříbro.Levon Julfalakyan vyhrál olympiádu ještě v dresu SSSR.

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑
    • VON VOSS, Huberta.Portraits of Hope: Armenians in the Contemporary World. New York: Berghahn Books, 2007.ISBN 9781845452575. S. xxv. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • FREEDMAN, Jeri.The Armenian genocide. New York: Rosen Publishing Group, 2008.ISBN 9781404218253. S. 52. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • Guntram H. Herb, David H. Kaplan.Nations and Nationalism: A Global Historical Overview: A Global Historical Overview. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2008.ISBN 9781851099085. S. 1705. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • Robert A. Saunders, Vlad Struko.Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010.ISBN 9780810854758. S. 50. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • PHILANDER, S. George.Encyclopedia of global warming and climate change. Los Angeles: SAGE, 2008.ISBN 9781412958783. S. 77. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • Robert A. Saunders, Vlad Strukov.Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010.ISBN 9780810874602. S. 51. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑2001 Official Armenian Census statistics. 2010-01-30.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑(rusky)National makeup of the population of the Russian Federation(Национальный состав населения Российской Федерации) [online].Federální služba státní statistiky [cit. 2013-01-05].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑Robert A. Saunders, Vlad Struko.Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010.ISBN 978-0-8108-5475-8. S. 50. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. ↑Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2011 American Community Survey 1-Year Estimates [online]. United States Census Bureau [cit. 2012-12-22].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. ↑*Barack Obama on the Importance of US-Armenia Relations [online].Armenian National Committee of America, 19 January 2008 [cit. 2012-07-24].Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-06. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • Kim Kardashian Urges Support for Telethon.www.armenianweekly.com. 20 May 2012.Dostupné online [cit. 24 July 2012]. Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
    • MILLIKEN, Mary. Armenian-American clout buys genocide breakthrough.www.reuters.com. 12 October 2007.Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-18. Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑THON, Caroline.Armenians in Hamburg: an ethnographic exploration into the relationship between diaspora and success. Berlin: LIT Verlag Münster, 2012.ISBN 978-3-643-90226-9. S. 25. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑TAYLOR, Tony.Denial: history betrayed. Carlton, Victoria: Melbourne University Pub., 2008.ISBN 978-0-522-85482-4. S. 4. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ↑The State Department for Statistics of Georgia [online].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“., seehttp://www.statistics.ge/index_eng.htm
  10. ↑ ARMENIAN POPULATION IN THE WORLD.www.armeniadiaspora.com [online]. [cit. 2013-12-01].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-26. 
  11. ↑National Statistical Service of Nagorno-Karabach Republic.Table 5.1: De Jure Population (Urban, Rural) by Age and Ethnicity [online]. 2006-11-16 [cit. 2009-03-06].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-05. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  12. ↑(arménsky)VARDANYAN, Tamara.Իրանահայ համայնք. ճամպրուկային տրամադրություններ [online].Noravank Foundation, 21 June 2007 [cit. 2013-01-05].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. ↑GIBNEY, Matthew J.Immigration and asylum: from 1900 to the present. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005.Dostupné online.ISBN 978-1-57607-796-2. S. 13. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  14. ↑The distribution of the population by nationality and mother tongue. [s.l.]: State Statistics Committee of Ukraine, 2001.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.[nedostupný zdroj]
  15. ↑ Foreign Ministry: 89,000 minorities live in Turkey.Today's Zaman. 15 December 2008.Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20. Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  16. ↑Canada National Household Survey. [s.l.]: Statistics Canada, 2011.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.. Of those, 31,075 reported single and 24,675 mixed Armenian ancestry.
  17. ↑(rusky) В Абхазии объявили данные переписи населения.Delfi. 29 December 2011.Dostupné online [cit. 20 August 2013]. Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.. (According to the 2011 census).

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • REGATEOVÁ, Anne Elizabeth,Arméni, přel. J. A. Černý, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003.
  • ŘOUTIL, Michal; KOŠŤÁLOVÁ, Petra; NOVÁK, Petr. Katastrofa křesťanů: Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914-1923. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017. 742 s. (Pro Oriente; sv. 37). ISBN 978-80-7465-254-7.

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuArméni na Wikimedia Commons
  • TémaArméni ve Wikicitátech
  • Slovníkové hesloArménka ve Wikislovníku
  • Slovníkové hesloArmén ve Wikislovníku
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arméni&oldid=24714675“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2025 Movatter.jp