Areál (z latiny) je území, oblast rozšíření, část zemského povrchu, na kterém se vyskytuje určitýtaxon (druh,rod atd.). Areál se člení nasubareály; dílčí jednotky se nazývajíarely.
Areál je oblast zeměpisného rozšíření taxonu (druhu, rodu,čeledi apod.) na zemském povrchu.[1]
Areály jsou různě velké. Některé organismy jsoukosmopolitní, vyskytují se (přirozeně nebo vlivem člověka) po celémsvětě.Organismus scirkumpolárním areálem se vyskytuje vmírném ažboreálním pásu okolo celéZemě. Pokud určitýorganismus vznikl a je rozšířen v jediném areálu (nevyskytuje se nikde jinde), nazývá se takový organismusendemit. V úvahu se bere pouze přirozený výskyt.
Areály se mohou dělit podle typutaxonu. Nejčastěji se určují areálydruhů,rodů ačeledí. Často se popisují i areály nižších taxonomických jednotek (podrodů apod.) nebo areály vyšších taxonomických jednotek (řád čiříše).
Areály se rozdělují podle velikosti na:
Podle hustoty rozšíření se areály dělí na:
Podle souvislosti se areály dělí na kontinuální (souvislé), disjunktivní (nesouvislé) a polydisjunktivní. Souvislý areál znamená, že daný taxon (druh, rod, čeleď…) se vyskytuje na určitém území ohraničeném hranicí areálu. Toto území je souvislé.
Většina areálů je disjunktivních. Ty mohou být makrodisjunktivní či mikrodisjunktivní. Malé ostrůvky areálu, resp.arely se nazývajíexklávy. Mezi disjunktivnimi areály tak vznikají disjunkce, tedy území bez výskytu daného taxonu. Disjunktivní areál je rozdělenýdisjunkcí (přerušením), kde se daný taxon nevyskytuje. Příkladem disjunktivního areálu je areálmodřínu opadavého (Larix decidua), který se vyskytuje převážně vAlpách, ale částečně i v jiných horách.
Typy disjunkcí: • arktoalpínská, • evropsko-altajská, • evropsko-východoasijská, • středoevropsko-kavkazská, • mediteránní, • pontická, • severoatlantská, • holoarktická, • severopacifická, • pantropická, • paleotropická, • jihoatlantská, • holantarktická, • bipolární.
Hranice areálu je nejčastěji dánaklimatem. To však neznamená, že by areál nebyl ovlivněn dalšímibiotickými iabiotickými, případněantropickými faktory. Pokud se uvnitř areálu nachází ostrov, kde daný taxon není rozšířen, nazývá se takové území areálová exkláva.
Z hlediska vývoje a změny hranice areálu dochází k takzvané oscilaci, což je krátkodobá změna hranice areálu. Dlouhodobá změna hranice areálu je označována jako expanze (rozšíření) a regrese (zmenšení).
Stabilita areálu je dána výše zmíněnými ekologickými faktory. Taxon, který dosáhne hranice podmínek své existence, vytvoří „stabilní areál“. V současnosti dochází hlavně vlivem člověka (faktory antropické) ke zmenšování areálů. Druhy, které ustupují před vlivy člověka, se nazývajíantropofobní, druhy, které se šíří činností člověka, se nazývajíantropofilní.
Rozlišují se tři druhy center areálu: geometrické, frekvenční a genetické:
Podle počtu center rozlišujeme areály monocentrické (jedno centrum), bicentrické (dvě centra), tricentrické (tři centra) až polycentrické (n center).
Reliktní areál je vlastně zbytek určitého, původně výrazně většího areálu. Rozsah původního areálu se zjišťuje zpaleobotanických nálezů. Reliktním areálem je například areál rodujinan (Ginkgo), rozkládající se v provinciiAn-chue v Číně, který se ještě na počátkučtvrtohor rozkládal cirkumpolárně na severní polokouli. Reliktní areál neznamená totéž, corelikt.
Nepůvodní areál je areál vzniklý činností člověka.Taxon související se vznikem areálu působením člověka se nazýváantropofyt. Podle typu antropogenní příčiny rozlišujeme archeofyty, neofyty a apofyty. Existují i druhy, jejichž původní areál není znám (heřmánek cizí,šťavel žlutý).
Archeofyt jenepůvodní druh rostliny, který se do míst nynějšího výskytu dostal úmyslně nebo neúmyslně v období od počátkuneolitu (od doby začínajícího zemědělství) do konce středověku (zhruba do doby objevení Ameriky roku 1492). Pazdera a kol. uvádějí: Archeofyt je rostlina zavlečená na současné území rozšíření v době před začátkem novověku (tj. do konce 15. století).[9] Příkladem jekopřiva žahavka (Urtica urens),mák vlčí (Papaver rhoeas) čikoukol polní (Agrostemma githago).
Neofyt je nepůvodní druh rostliny, který se do míst nynějšího výskytu dostal úmyslně nebo neúmyslně v období od začátku novověku (objevení Ameriky r. 1492) do současnosti. Příkladem může býtpuškvorec obecný (Acorus calamus), který byl v16. století zavlečen na území dnešní ČR zIndie, nebopěťour maloúborný (Galinsoga parviflora), k jehož zavlečení došlo v19. století zAmeriky.[10]
Apofyt je druh z místníkvěteny,migrující a šířící se na antropogenně vytvořenébiotopy, tedy na místa vytvořená lidskou činností. Příkladem mohou býtkopřiva dvoudomá (Urtica dioica),kuklík městský (Geum urbanum) čibršlice kozí noha (Aegopodium podagraria).
Vchorologické praxi se areály zobrazují pomocí geografických map. Konkrétní zobrazení může být:[11]
