| Arcibiskup pražský | |
|---|---|
 Znak pražské arcidiecéze | |
| Úřadující úřad neobsazen od 2. února 2026 | |
| Sídlo | Arcibiskupský palác v Praze |
| První ve funkci | Arnošt z Pardubic (Dětmar jako biskup) |
| Vytvoření | 1344 (973, resp.975) |
| Seznam arcibiskupů pražských | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Arcibiskup pražský stojí jakodiecézní biskup v čelepražské arcidiecéze a jakometropolita v čelečeské církevní provincie. Jako držitel nejstaršího biskupství v českých zemích nosí čestný titulprimas český. Úřad pražskéhoarcibiskupa bývá přezdíván jakostolec svatého Vojtěcha, neboťsv. Vojtěch je hlavnímpatronem pražské arcidiecéze (od roku 1965).[1]
Od února 2026 je v obdobísedisvakanceapoštolským administrátorem pražskýmJan Graubner, v letech 2022–2026 arcibiskup pražský. V únoru 2026 byl jeho nástupcem jmenovánStanislav Přibyl. Úřadu se ujme 25. dubna téhož roku při slavnostiintronizace.[2][3]
Oficiální rezidencí pražského arcibiskupa je od roku 1561Arcibiskupský palác v Praze naHradčanském náměstí. Sídelním kostelem pražského arcibiskupa jekatedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha naPražském hradě. V minulosti býval pražský arcibiskup kancléřempražské univerzity; v současnosti plní úlohuvelkého kancléřeKatolické teologické fakulty.[4]
Zřízení pražské diecéze bylo uznáno už roku973. Prvním pražským biskupem se stal roku975saský knězDětmar. Do českých dějin se značně zapsal episkopát jeho nástupce biskupaVojtěcha. Český kníže dlouho považoval pražského biskupa za svého kaplana, kterého fakticky jmenoval.[5] Pražští biskupové zpočátku sídlili přímo na Pražském hradě, v paláci, jehož místo dnes zaujímáStaré proboštství. Později přesídlili doBiskupského dvora naMalé Straně v blízkostiJuditina mostu.
Prvním pražským arcibiskupem se stal až roku1344Arnošt z Pardubic, čímž byl vyčleněn z pravomocimohučského arcibiskupa a byli mu podřízenibiskupové v Olomouci aLitomyšli. Prvním pražským arcibiskupem, který dosáhl kardinálské hodnosti byl jeho nástupceJan Očko z Vlašimi. V roce1421 se pražský arcibiskupKonrád z Vechty stalutrakvistou. Arcibiskupský stolec byl pak katolíky pokládán za neobsazený a arcidiecéze byla spravována prostřednictvím administrátorů.Sedisvakance skončila teprve roku1561, kdy se novým arcibiskupem stalAntonín Brus z Mohelnice. Jelikož byl Biskupský dvůr v období husitských válek vypálen a zcela zpustošen, daroval císařFerdinand I. novému arcibiskupovi rezidencí na Hradčanském náměstí, která slouží pražským arcibiskupům dodnes. Majestátem císařeRudolfa II. z roku1603 byli pražští arcibiskupové povýšeni do knížecího stavu.[5] VObnoveném zřízení zemském z roku1627 je arcibiskup pražský jmenován jakoPrimas Regni.[6] V letech1561–1694 býval pražský arcibiskup zároveňvelmistremŘádu křižovníků s červenou hvězdou, čímž se mu dostávalo potřebného hospodářského zajištění.
V letech 1965–1977 stolec pražského arcibiskupa opět nebyl oficiálně obsazen.
Obrázky, zvuky či videa k tématuarcibiskup pražský na Wikimedia Commons| Držitelé klíčů odKorunní komory | |
|---|---|