Existuje několik teorií o původu názvu. Nejpřijímanější je teorie, že výraz pochází zbaskickéhoarantza („hloh“). Jiná teorie říká, že výraz pochází zlatinskéhoAra Jovis neboAra Iovia, tedyJupiterův oltář.
Stavba byla započata ve druhé polovině 16. století na popud králeFilipa II.. Projektanty paláce se stali architektiJuan de Herrera a Juan Bautista de Toledo, kteří také navrhli palácEl Escorial. Stavba byla dokončena v polovině 18. století za vládyFerdinanda VI.; za vládyKarla III. byla přistavěna další dvě křídla.
Jedna z prvních španělských arén prokoridu byla otevřena královnouMarií Luisou Parmskou roku 1797. Aréna měla kapacitu 9000 diváků, a to i přesto, že v době jejího otevření mělo město ne více než 4300 obyvatel. Je zde dvanáct veřejných vchodů, které vedou do třech kruhových galerií, přičemž v každé galerii je deset kamenných lavic k sezení. Členové královské rodiny a jejich hosté používali zvláštní vchod, který vedl přímo na královskou galerii. Po požáru roku 1809 byla aréna opravena a králFerdinand VII. ji věnoval městu.
BlízkostMadridu a kvalitní železniční i silniční spojení vytváří z Aranjuezu vhodné město pro průmyslovou výrobu. Ve městě je tak zastoupen průmysl chemický (výroba laků, barviv), potravinářský (rafinování cukru), farmaceutický či strojírenský (firmaBosch), stejně jako výroba informačních technologií (Indra Sistemas).
Většina průmyslu je soustředěna na západ od železniční stanice nebo v průmyslové zóně na jihu města.
.svg)
