Apiterapie je formaalternativní medicíny s pomocívčel a jejich produktů. Může být použita jako léčba konkrétních problémů nebo jako prevence. Objevitelem moderní apiterapie je Dr.Philipp Terč. V současnosti neexistuje vědecký důkaz nebo studie potvrzující účinnost této terapeutické metody.[1][2]
Z historický záznamů je známo, že ve 12. století bylaKarlu Velikému léčena dna včelím jedem[3], v 17. století zase včelími vpichy léčili revmatismusIvana Hrozného[4].Za zakladatelem moderní apiterapie je považován Dr.Philipp Terč. Narodil se v Prapořišti na domažlicku jako syn německého otce a české matky roku1844. VeVídni vystudoval medicínu a testoval včelí bodnutí jako terapeutickou metodu. Stěžejní prací je odborné sdělení „Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus“ (O vztahu včelího bodnutí k revmatizmu) v čísle 35 Wiener medizinische Wochenschrift z roku1888.[5] Následníkem se stal vídeňský lékař MUDr. A. Reiter, autor publikace „Rheumatismus und Bienenstichbehandlung“, který dokázal kriticky zhodnotit přínos apiterapie, a neopomenul varovat před neodborným použitím včelího jedu.[5]
Novější alternativní medicínská praxe je přičítána maďarskému lékaři Bodogovi F. Beckovi, který v roce 1935 vytvořil termín „terapie včelím jedem“[6] a včelaři Charlesi Mrazovi (1905-1999) v druhé polovině dvacátého století[7]V roce 1957 ministerstvo zdravotnictví SSSR schválilo používání včelího jedu k léčbě určitých onemocnění schválením práceNikolaje Arťomova „Pokyny pro použití včelího jedu v apiterapii“.[8][9] V Bukurešti je od roku 1984 první centrum lékařské apiterapie na světě.[10]
Podle apiterapie je lidskému zdraví prospěšné v podstatě vše, co včely vytvářejí:med,propolis,mateří kašička,pyl,vosk,jed. Mezi produkty nepatří, ale na zdraví, především psychické, má mít kladný vliv i péče ovčelstvo[11].
Např. med dočaje při nachlazení, potravina s medem, s mateří kašičkou, s propolisem.
Apiterapistické používání krémů nebomasáží. Nejčastěji se používá medová masáž a regenerační krémy s mateří kašičkou. Přípravky mají regenerovat pokožku, hojit rány, hydratovat.
Jednou z nejjednodušších apiterapeutických metod jeinhalace vzduchu ze včelího úlu. Jde o vdechování teplého vzduchu (aerosolu) z úlu přes speciální dýchací masku, obohaceného propolisem, mateří kašičkou, včelím voskem a pylem, který má mít léčivý účinek na řadu níže uvedených problémů. Tato metoda může probíhat od dubna do září.
Inhalace by údajně měla pomáhat lidem s následujícími problémy:bronchitida,astma,alergie, chronická onemocnění plic, náchylnost kinfekcím, oslabený imunitní systém, infekce dýchacích cest, chronické bolesti hlavy,migrény,stres,deprese[12][13]
Podle studie z roku 2021 bylo ve vzduchu z včelího úlu identifikováno 56 těkavých sloučenin. Hojný výskyt kyseliny n-kaprlové,cinnamaldehydu, kyseliny geranové, dekanalu,limonenu, a dalších složek úzce souvisel s jejich protizánětlivými, antiastmatickými a antimikrobiálními účinky. Tyto informace by mohly podpořit platnost užití aromaterapie včelího vzduchu pro léčbu onemocnění dýchacích cest, jako je astma, bronchitida a plicní fibróza, ačkoli v této studii nebyly nalezeny žádné přímé důkazy. Je zapotřebí další výzkum.[14]
Aplikace jedu včelímžihadlem – řízené bodnutí včelou. Použití této metody je problematické, neboť včely vytváří pokaždé jiný jed podle toho, odkud berou svoji potravu[zdroj?!]. I dávka může být různě silná.
Apitoxin se skládá z mnoha protizánětlivých sloučenin, jako jemelitin, adolapin, apamin. Další látky, jako jefosfolipáza A2, mohou být v nízkých koncentracích protizánětlivé a v jiných prozánětlivé. Včelí jed však obsahuje také prozánětlivé látky,peptid 401 způsobujícídegranulacižírných buněk ahistamin.[15]
Tato metoda údajně zlepšuje prokrvení, má okamžité prozánětlivé a sekundárně protizánětlivé účinkyVčela medonosná, bolest tišící efektVčela medonosná, ovlivňuje hypofýzokortikální systémVčela medonosná, zpomaluje růst nádorových buněkVčela medonosná a ovlivňuje imunitní systémVčela medonosná. Jedu se využívá jak pro prevenci, tak pro terapii.[16] Metoda má ulevovat pacientům trpícím osteoartrózou krčních obratlů nebo chronickými bolestivými syndromy, zejména bolestmi kostrče,[17] i roztroušenou sklerózou.[10]
Metoda spočívající v přikládání včel do akupunkturních bodů: včela bodne a jed se dostává do krve. Využívá se k léčbě artritidy a astmatu, k zmírnění revmatických obtíží či premenstruačního syndromu.[17]
Moderní verze apipunktury, kdy je žihadlo je odebíráno živé včele a použito k mikrovpichům do kůže klienta. Mikroapipunktura je oproti apipunktuře méně bolestivá a více efektivní (jedno žihadlo se využije pro více vpichů). Používá se např. pro kosmetické použití, stimulaci meridiánů, ošetření jizev, různé bolestivé a zánětlivé stavy, ošetření zánětu dásní aj.[16]
V současnosti existuje i metoda injekční, nejšetrnější jak ke včelám, tak k pacientům, kdy se apitoxin získává jemným způsobem, aniž by bylo nutno včelu usmrtit.[10]
Nežádoucí účinky na léčbu apitoxinem jsou časté[18] a mohou zhoršit průběh roztroušené sklerózy.[19]Časté vystavení apitoxinu také může vést k artropatii.[20]U některých osob mohou sloučeniny v jedu působit jako alergeny, což způsobuje spektrum alergických reakcí, které se mohou pohybovat od mírného lokálního otoku až po těžké systémové reakce, anafylaktický šok nebo dokonce smrt.[21]
Každý, kdo podstupuje tuto léčbu, by měl mít u sebe vhodná antihistaminika (léky proti alergii).[22]
O účinnosti apitoxinu proti nějaké nemoci neexistuje žádný vědecký důkaz.[25]
Podle National Multiple Sclerosis Society, organizace pomáhající pacientům s roztroušenou sklerózou, 24 týdnů trvající studie neprokázala žádný ústup nemoci, paralýzy nebo únavy pacientů a žádné zlepšení jejich stavu.[22][25]
Přesto je možné, i když nepravděpodobné, že apiterapie je při léčbě roztroušené sklerózy účinná. Apitoxin obsahuje mnoho biologicky aktivních látek. Jedna nebo více z nich může mít protizánětlivé nebo imunitu ovlivňující účinky.[19]
American Cancer Society varuje, že neexistuje žádná klinická studie, která by ukazovala na účinnost včelího jedu či jiných včelích produktů v léčbě nebo prevenci rakoviny. Věřit tomuto jedinému druhu léčby a vyhýbat se konvenční léčbě nebo ji oddalovat může mít pro zdraví velmi vážné důsledky.[25]
Některé studie poukazují na možné využití apitoxinu, resp. některých jeho složek pro tlumení bolesti.[26]
Obrázky, zvuky či videa k tématuapiterapie na Wikimedia Commons
