Aosta (francouzskyAoste) je hlavní město autonomní italské provincieÚdolí Aosty (Valle d’Aosta) ležící 110 km severně odTurína ve výšce 583 metrů nad mořem, v dešťovém stínu masivu Mont Blancu, východně od jeho vrcholu a západně od horyMonte Rosa. 5 km od města leží regionální letiště, nedaleko od města je portáltunelu pod Mont Blancem. Úředními jazyky jsou italština a francouzština.Žije zdepřibližně 33 tisíc[2] obyvatel. Narodil se zdeAnselm z Canterbury.
Údolí Aosty dobyli v roce25 př. n. l. Římané v čele s generálemTerentiem Varrem Murenou. Podle historikaStrabóna zde do té doby měli své centrum obyvatelé z kmene Salasserů, kteří byli z velké části prodáni do otroctví. Město bylo založeno na počest císařeAugusta z existujícího legionářského tábora pod jménemAugusta Praetoria. Město bylo založeno na půdorysu čtverce s šachovnicovou sítí okrsků či bloků, zvanýchinsulae (latinskyostrovy'). Tuto urbanistickou koncepci lze dosud sledovat v nejstarší části města. Město se skládalo ze 64 insulae v podobě shodných modulů a jejich násobků. Dvojité městské hradby měly na čtyřech stranách brány, z nichž se dobře dochovala Porta Pretoria. Fórum romanum zabíralo plochu 8 insulae, amfiteátr zabíral 2 insulae, druhé divadlo 1 insulu.
Po pádu Římské říše město ovládliOstrogóti, po nichByzantinci aLangobardi. Za vlády franského králePipina Krátkého v polovině 8. století byli Langobardové poraženi a město připojeno k Franské říši. Za Karla Velikého se Aosta stala stanicí na silniciVia Francigena, spojujícíCáchy s Itálií. V roce1032 se město stalo součástí Savojského vévodství pod vládou Humberta I. Savojského.[3]
V roce1189 město dostalo privilegium stavovské samosprávy, z níž se v roce1536 stala výkonná rada, která fungovala až do roku1802. PoVídeňském kongresu v roce 1815 byla obnovena savojská vláda a poté princ Amedeo formálně uznán za vévodu z Aosty.
V roce 2000 zde byla založena soukromá univerzita Aostatal.
- antické památky z římské doby
- Městské hradby, používané i ve středověku: městská bránaPorta Praetoria
- Vítězný oblouk císaře Augusta (Arco d’Augusto) u řeky Buthier
- Ruiny římského divadla se zdí scény
- Ruiny amfiteátru (zastavěné do středověkého konventu, hlediště zasypáno, nyní sad)
- kamenný most s 1 obloukem přes řeku Buthier (8 km západně od města)
- středověké stavby
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, na základech ze 4. století s kryptou z 10. století, dostavěna a vysvěcena roku1025 biskupemAnselmem, interiér a klenby gotické, dvě průčelí: přední klasicistní a za ním v portiku renesanční; propojená s kapitulouː
- Kolegiátní kapitulaSant’Orso s kostelem svatých Petra aUrsuse z Aosty; založena roku 994, základy zdiva s kryptou a věží (kampanilou) otonské z konce 10. století, křížová chodba románská, interiéry románské a gotické ze 13.-14. století.[4]; stálá expozice katedrálního pokladu
- Klášter benediktinů svatého Bénina, založen v roce 1000
- Věžový dům promalomocné (Torre del Lebbroso), stavba ze 12.-13. století
- Most – akvadukt v Grand Arvou (Ponte acquedotto di Grand Arvou), středověký z přelomu 13.-14. století
Oblast je součástíNárodního parku Gran Paradiso.
Augustův vítězný oblouk
Porta pretoria
Římské divadlo
věže katedrály
Průčelí katedrály
Krypta katedrály
Křížová chodba kapituly
Věž pro malomocné
- Anselm z Canterbury (1033/1034–1109), opat, teolog a filozof, arcibiskup v Canterbury
- Abele Blanc (* 1954), italský horolezec
- Roberta Brunetová (* 1965), italská běžkyně na lyžích
- Federico Pellegrino (* 1990), italský běžec na lyžích
- Nicole Gontierová (* 1991), italská biatlonistka
- Samuela Comolová (* 1998), italská biatlonistka
- Calvin Bassey (* 1999), italsko-nigerijský fotbalista
- Didier Bionaz (* 2000), italský biatlonista
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuAosta na italské Wikipedii.
GalerieAosta na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématuAosta na Wikimedia Commons
