Termínaorist (z řeckého „a-horistos“ – „nevymezený“) se užívá u některých jazyků jako označení jistého typuslovesnéhočasu, a sice obyčejně jednoduchého minulého času, který nevyjadřuje žádné zvláštnívidové charakteristiky, čímž se liší od jiných časů minulých, jako jeimperfektum,perfektum čiplusquamperfektum. Typickým příkladem, který splňuje obvyklé charakteristiky aoristu, ačkoliv se tak nenazývá, je německépréteritum. Specifický význam a pravidla užití časů, které jsou označovány jako aorist, se však jazyk od jazyka liší. Mezi jazyky, které disponují slovesným časem označovaným jako aorist, patříklasická řečtina,stará čeština čihornolužická srbština. Do dnešní doby se aorist zachoval vbulharštině amakedonštině. Jako aorist bývá též označován prostý přítomný či spíše časově nevymezený čas v Tolkienových fiktivních jazycíchquenijštině aadûnajštině, využívá jej též fiktivní jazykvalyrijština.
Včeštině se používal až do vrcholného středověku, kdy byl spolu simperfektem vytlačen dodnes používanýmpréteritem (doplatily především naHusovy reformy). Préteritum se totiž nemátlo s přítomnýmčasem (viz dále) a navíc dokázalo rozlišit irodpodmětu.Dodnes se používá jen aorist slovesa být, který ale slouží jako součástpodmiňovacího způsobu –bych, bys, by, bychom, byste, by (původní tvary aoristu –bych, by, by, bychom, byste, bychu;bys je novotvar).
Dokud ještě čeština aorist měla, tvořil se od minulého kmene (který dostaneme odtržením -l od příčestí minulého) v závislosti na tom, končil-li tento kmen nasouhlásku (zavřený) čisamohlásku (otevřený kmen). Od zavřeného kmene se tvořil tzv. aorist silný, od otevřeného slabý:
Aorist silný (sloveso vést):
| sg | du | pl | |
|---|---|---|---|
| 1. os. | ved | vedově | vedom |
| 2. os. | vede | vedeta | vedete |
| 3. os. | vede | vedeta | vedú |
Protože se ale tvary tohoto aoristu často překrývaly s tvary přítomného času, byl později nahrazen tzv. mladšímaoristem slabým:
| sg | du | pl | |
|---|---|---|---|
| 1. os. | vedech | vedechově | vedechom |
| 2. os. | vede | vedesta | vedeste |
| 3. os. | vede | vedesta | vedechu |
Aorist slabý (sloveso dát):
| sg | du | pl | |
|---|---|---|---|
| 1. os. | dach | dachově | dachom |
| 2. os. | da | dasta | daste |
| 3. os. | da | dasta | dachu |
Bulharština si na rozdíl od většiny ostatníchslovanských jazyků uchovala systém čtyř minulých časů včetně aoristu. Pro srovnání je zde uvedeno časování slovesaводя (voďa) – vést, vodit:
| sg | pl | |
|---|---|---|
| 1. os. | водих vodich | водихме vodichme |
| 2. os. | води vodi | водихте vodichte |
| 3. os. | води vodi | водиха vodicha |
Srbochorvatský jazykový prostor, který tvořísrbský achorvatský jazyk aorist zná a často jej používá. To se však liší i dialekt od dialektu. Tento čas totiž postupně také mizí a objevuje se tak stále častěji ve starých textech, než běžné mluvě. Většina dialektů na jihu Srbska (napříkladKosovsko-resavský) jej však používá velmi často i dnes.
| sg | pl | |
|---|---|---|
| 1. os. | odvedoh (одведох) | odvedosmo (одведосмо) |
| 2. os. | odvede (одведе) | odvedoste (одведосте) |
| 3. os. | odvede (одведе) | odvedoše (одведоше) |
