Narodil se v Žatci v rodině ředitele Severozápadočeské uhelné akciové společnosti vChomutově, Antona Gnirse a jeho choti Mathilde rozené Schwarzbach. Rodina se posléze odstěhovala do Chomutova, kde Anton vystudoval gymnázium. Maturoval v roce 1893 a v letech 1893 až 1899 pokračoval ve studiugermanistiky,zeměpisu adějepisu na německé Filozofické fakultěKarlo-Ferdinandovy university v Praze. Později se specializoval nadějiny umění, klasické dějiny a archeologii. V roce 1899 složil zkoušku učitelské způsobilosti a krátce učil jako suplent naVyšší reálce na Vyšší průmyslové škole v Plzni.[3][4][5]
V září 1899 se stal prozatímním profesorem na Vojenské námořní reálce vPule vRakouském přímoří (dnesChorvatsko). O rok později byl jmenován profesorem řádným. V roce 1902 byl jmenován konzervátorem Centrální komise pro umění a památkovou péči prokorunní zemiIstrie.[6][7]
V únoru roku 1903 obhájil disertační práci na témaÚzemí Istrijského poloostrova v antické tradici a byl promovándoktorem filosofie na Karlo-Ferdinandově universitě v Praze[8]. Poté podnikl studijní cestu poItálii,Řecku aMalé Asii.
V roce 1907 se stal profesorem státní reálky v Pule a o rok později, v roce 1908, ředitelem státní reálky vGorici v metropolí rakouské korunní zeměOkněžněné hrabství Gorice a Gradiška (dnes Itálie). Dne 15. června 1909 mu byla udělena stálá vědecká dovolená, aby se mohl plně věnovat archeologickým výzkumům. Po vypuknutíprvní světové války se věnoval předevšímzáchranným výzkumům. Po skončení války, v roce 1919, pracoval krátce ve státní komisi pro příměří veVídni.[3][4]
V roce 1917 se oženil s Margaretou Stein z Chomutova, dcerou Hugona Steina z Anna-Hofu u Chomutova. V roce 1918 se jim narodila dcera Anna.[3][9] Po vzoru otce studovala v letech 1937-1944 na filozofické fakultě Německé univerzity v Praze a stala se doktorkou filozofie[10], historičkou a kulturní pracovnicí. V roce 1946 byla vysídlena z Československa, zesnula 20. března 1998 v Königswinteru v Německu.[11][12] Spolu s otcem se za svého života zasloužili o rozvoj obce Loket.[13][14]
President Osvoboditel na vykopávce římského tábora v Mušově 22. června 1928. Výklad podal státní konservátor Dr. Anton Gnirs. (původní titulek)
V roce 1919 se vrátil do Chomutova, kde zprvu nenašel uplatnění. Od 1. září 1919 se stal profesorem němčiny, dějepisu a zeměpisu na Státní reálce v Lokti. V tomto městě se věnoval i širší kulturní činnosti: v roce 1921 založil obecní knihovnu v Lokti, v roce 1923 byl jmenován ředitelem městského muzea a městského archivu, kde působil už od roku 1920.
Od roku 1925 bylMinisterstvem školství a národní osvěty poslán na dlouhodobou studijní dovolenou, aby se mohl věnovat vědecké práci a jako státní konzervátor pro antické památky ČSR a pro pohraniční oblasti Čech byl přidělen k dispoziciStátnímu archeologickému ústavu (StAÚ) v Praze. Gnirs v této době vedl významné archeologické výzkumy na území ČSR, a především sepsal uměleckohistorické památky okresů Loket (1927), Teplá a Mariánské Lázně (1930) a Karlovy Vary (1930).[4][5]
Zemřel 10. prosince 1933 v Lokti. Pohřben je v Chomutově v hrobce rodiny Steinů.[9] V roce 1935 byl nad jeho hrobem vztyčen pískovcový náhrobek, jehož autorem je sochařWilly Russ zKrásna.[3][15] Náhrobek je dnespamátkově chráněn.[3][16]
Teplá a Mariánské Lázně (Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, psáno, 1928–1930, vyšlo 1932)
Karlovy Vary (Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, napsáno 1930, vyšlo 1996)[17]
Karlsbad in seiner ältesten Vergangenheit : Überlieferungen, Denkmale und Urkunden, Freiburg : Freiburger-Echo-Verlag, 2001,ISBN3-86028-057-0
Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad : (Prag 1933), München : R. Oldenbourg Verlag, 1996,ISBN3-486-56170-7
Porzellanfabriken in Böhmen 1791–1945 / bearb., zusammengest. und eingeleitet von Anna Gnirs, München : Sudetendeutsches Archiv, 1990,ISBN3-926303-11-5
Beiträge zur Geschichte und Geographie Böhmens und Mährens in der Zeit des Imperium Romanum, Herausgegeben von Anna Gnirs; Geleitwort von Harald von Petrikovits, Bonn : Wissenschaftliches Archiv, 1976,
Das ehemalige herzoglich-sächsisch-Lauenburgische und markgräflich-badische Amtsarchiv aus dem Schlosse zu Theusing in Böhmen / bearbeitet von Anton Gnirs, Brünn; Prag; Wien; Leipzig : Rudolf M. Rohrer, 1933
Petschau : Geschichte und Bauwerk einer Burg und der unter ihrem Schutze entstandenen bürgerlichen Siedlung, Augsburg : Dr. Benno Filser Verlag, 1932 (in Brünn : Rudolf M. Rohrer),
Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, Augsburg : Benno Filser, 1932 (Brunn : Rudolf M. Rohrer)
Aufsätze, Brünn : [s.n.], 1931 (Rudolf M. Rohrer)
Bibliographie der wissenschaftlichen Arbeiten von Anton Gnirs : dem Denkmalforscher zum dreissigsten Jahrtag seiner Berufung als Konservator dargebracht von seinen Freunden aus dem Süden, Brünn : Rudolf M. Rohrer, 1931
Římská stanice na Mušově, V Praze : [s.n., 1931] (Státní tiskárna)
Alte Sagen aus dem Elbogener Ländchen, Karlsbad : Im Kommissionsverlag Walther Heinisch, 1930 (in Brünn : Rud. M. Rohrer)
Beiträge zur Elbogener Heimatkunde, Brünn : [s.n.], 1930
Hans Heiling : die Sagen und Geschichte der Felsen im Elbogener Egertale bei Karlsbad, Brünn : R.M. Rohrer, 1930
Paralipomena aus Istrien und Aquileia, [S.l. : s.n.], 1930
Quellenverehrung und Quellenopfer : Ein Beitrag zur Vorgeschichte der böhmischen Mineralquellen, Karlovy Vary : Walther Heinisch, 1930
Die römischen Schutzbezirke an der oberen Donau : Ein Beitrag zur Topographie Böhmens und Mährens in der Zeit des Imperiums, Augsburg; Wien : Dr. Benno Filser Verlag, 1929 (in Brünn : Rudolf M. Rohrer)
Elbogen bei Karlsbad : Eine Geschichte der alten Bauten, der Denkmale und des Kunsthandwerks in dieser Stadt, Elbogen, Brünn : Rudolf M. Rohrer, 1928
Der politische Bezirk Elbogen, Prag : Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste, 1927 ([in Brünn : Rud. M. Rohrer])
Eine Bergchronik der Städte Schlaggenwald und Elbogen, [Elbogen : A. Gnirs], 1926
Karlsbad in seiner ältesten Vergangenheit / Überlieferungen, Denkmale und Urkunden, Karlsbad; Leipzig : W. Heinisch, 1925
Alte und neue Kirchenglocken : Mit Beitragen zur Geschichte des Glockengusses und seiner Meister in den Gebieten nördlich wie südlich des Ostalpenlandes und an der Adria, Karlsbad; Leipzig : W. Heinisch, 1924
↑ Práce z dějin Akademie věd - PDF Stažení zdarma.docplayer.cz [online]. 2013 [cit. 2022-12-28]. Roč. 5, čís. 1.Dostupné online.
↑ Uměleckohistorická komise Německé společnosti věd a umění pro - Projektový Management.doczz.cz [online]. Oddělení dokumentace ÚDU AV ČR v.v.i., 2013 [cit. 2022-12-28].Dostupné online.
↑SAUER, Ingrid; AUGUSTIN, Milan.Pozůstalost Antona Gnirse a Anny Gnirsové přístupná veřejnosti [online]. 2013 [cit. 2022-12-28]. (Západočeské archivy). S. 14–16.Dostupné online.
↑ Anton a Anna Gnirsovi - otec a dcera ve službách vědy - Bibliografie dějin Českých zemí.biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-12-28].Dostupné online.
↑ Loket | Spolek pro vojenská pietní místa.www.vets.cz [online]. [cit. 2022-12-28].Dostupné online.
↑Pocta Antonu Gnirsovi [online]. Galerie na radnici Loket: Klub přátel města Lokte, 2003-06-21 [cit. 2022-12-28]. Sborník textů k semináři.Dostupné online.
↑ Willi Russ na stránkách Muzea Cheb.www.muzeumcheb.cz [online]. [cit. 2014-11-15].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.
↑GNIRS, Anton.Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad. München: Oldenbourg, 1996. 262 s.ISBN3-486-56170-7. (německy)
Rakousko-Uhersko
Československo
multimediální obsah na Commons.jpg)
