| Antonín Heythum | |
|---|---|
 Antonín Heythum, asi 1928 | |
| Narození | 23. května1901 Most Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. ledna1954 (ve věku 52 let) Rottach Západní Německo  Západní Německo |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt, kreslíř, designér, scénograf, grafik, designér nábytku,učitel a spisovatel literatury faktu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Antonín Heythum (23. května1901,Most[1] –10. ledna1954,Rottach v jižnímNěmecku) byl českýscénograf,grafik,architekt a návrhář nábytku.
V roce1924 vystudoval naČVUT vPrazearchitekturu, pozemní stavitelství a lodní konstrukce. Vstoupil do uměleckého svazuDevětsil a účastnil se počátkůOsvobozeného divadla, kde v letech1924–1925 působil jakoscénograf. Antonín Heythum byl autorem výpravy kMolièrově hřeGeorge Dandin, kterouZkušební scéna v roce1925 nastudovala pod názvemCirkus Dandin. Heythum pojal scénu v netradičnímkonstruktivistickém stylu. V následujícím roce vytvořil výpravu ke hře francouzskéhodadaistického autoraGeorgese Ribémonta-DessaigneseNěmý kanár, kterou v Osvobozeném divadle nastudovalJindřich Honzl. Pracoval také několik sezón vostravském divadle a od roku1924 byl stálým výtvarným spolupracovníkemNárodního divadla v Praze. Z Osvobozeného divadla odešel jako vedoucí výpravy do divadla vOlomouci, ale po dvou letech se vrátil zpět do Prahy.
Antonín Heythum jako vystudovaný architekt se nevyhýbal ani projektům obytných staveb a jejich interiérů. Ve spolupráci sEvženem Linhartem vyprojektoval v roce1932 dům v ulici Na Ostrohu v kolonii rodinných domků vOsadě Babě v Praze –Dejvicích. V rámci Devětsilu vystavoval v Klubu architektů a veSpolku výtvarných umělců Mánes v Praze aBrně a účastnil se i výstav v cizině – vPaříži,Amsterodamu neboNew Yorku.
Jako architekt a výtvarník se podílel rovněž na výstavních instalacích. Proslavily jej projekty na celostátní sklářské výstavě v Praze roku1933 a na výstavních pavilonech na světové výstavě vBruselu v letech1934–1935. Pro světovou výstavu v Paříži v roce1937 vytvořil Heythum skleněné oddělení pro exponáty 120 československých sklářských firem.Byl zde k vidění závěs zkřišťálových hranolů, skleněnámozaikaJana Zrzavého, leptané oknoEmila Filly nebo broušená židle potažená látkou z imitacebriliantů či křišťálový lustr.
Roku1938 odejel Heythum doUSA, aby zde sKamilem Roškotem připravili československý pavilon pro světovou výstavu vNew Yorku plánovanou na roky (1939–1940) a na výstavu vSan Francisku.
Po vypuknutídruhé světové války zůstal ve Spojených státech, takže sešlo z jeho knihy o výstavnictví, kterou zpracoval se svou ženou Charlotou pro Národohospodářský ústav České akademie věd a umění. Práci nakonec otiskl americký časopisForum. V roce1940 uspořádali manželé Heythumovi naKolumbijské univerzitě v New Yorku přehlídku svých prací. Výstava byla vzhledem k okolnostem neúplná, přesto na jejím základě nabídl prezidentKalifornské techniky vPasadeně Heythumovi místo na škole, což on přijal. Založil na škole odděleníprůmyslového designu a získal titulprofesora. V roce1945 ještě působil na Kolumbijské univerzitě jako profesor architektury.
V nábytkářství byl zastáncem standardníhofunkcionalistického designu pro sériovou výrobu. Je spoluautorem dílaDesign for Use (Užitkový design) z roku1944.
Také v USA se částečně věnoval divadelní scénografii. V New Yorku se společně se svou ženou podíleli naKráli Learovi vrežiiErwina Piscatora a vKalifornii pak inscenovalisatirickou hruWomen (Ženy).
DoČeskoslovenska se již nevrátil. Po svém návratu do Evropy působil jakopedagog veŠvýcarsku. Zemřel 10. ledna 1954 v městečku Rottach v jižnímBavorsku.
Obrázky, zvuky či videa k tématuAntonín Heythum na Wikimedia Commons| Devětsil (1920–1930) | |
|---|---|
| zakladatelé | |
| vůdčí osobnosti | |
| architekti | |
| básníci | |
| hudebníci | |
| režiséři | |
| spisovatelé | |
| výtvarníci | |
| fotografové | |
| kritici, teoretici, vědci | |
