Angelo Soliman | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1721 Říše Bornu |
Úmrtí | 21. listopadu1796 (ve věku 74–75 let) Vídeň |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Povolání | pomocný komorník a vychovatel |
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Angelo Soliman (asi1721,Nigérie –21. listopadu1796,Vídeň) byl vídeňskýdvořan a teoretiksvobodného zednářství, pocházející zAfriky.
Autorka Solimanova životopisuKaroline Pichlerová uvádí, že se původně jmenoval Mmadi Make; z toho se usuzuje, že pocházel z kmeneKanuriů, muslimů usazených kolem městaSokoto.
Jako malý chlapec byl zajat otrokáři a dostal se doMessiny, kde byl pokřtěn jako Angelo Soliman. Kolem roku 1734 ho coby otroka zakoupil sicilský guvernér a český šlechticJan Jiří Christian z Lobkovic. V té době byli v aristokratických kruzích v módě černí komorníci zvaníHofmohren, dvorní mouřeníni, kteří dodávali svému majiteli punc zámožnosti a světáctví.
Nadaný Angelo však nebyl pouhým sloužícím: v Lobkovicových službách procestoval velkou část Evropy, získal na svou dobu mimořádné vzdělání a nadchl se pro myšlenkyosvícenství. Po smrti jeho pána najal AngelaJosef Václav z Lichtenštejna jako vychovatele svého syna. Soliman se zúčastnil svatby budoucího císařeJosefa II. sIsabelou Parmskou. Josef si ho údajně velmi oblíbil a často se s ním radil o politických záležitostech.
Mezi jeho přáteli byli také maršálFranz Moritz von Lacy, uherský spisovatelFrantišek Kazinczy nebo český přírodovědecIgnác Antonín Born.
Roku 1781 se Angelo stal členem zednářské lóžeZur wahren Eintracht, jejíž členy byli také hudební skladateléWolfgang Amadeus Mozart aJoseph Haydn. Po odchodu ze služby dostával od Lichtenštejnů doživotní rentu, která mu umožňovala věnovat se vědeckým a uměleckým zálibám, byl také vyhlášenýmšachistou.
Zatímco zaživa byl Angelo Soliman váženým občanem, jeho posmrtné osudy ilustrují dobovou přezíravost vůči osobám jiné rasy. Ačkoli jeho dcera Josephine von Feuchtersleben požadovala křesťanský pohřeb, bylo jeho tělo staženo z kůže a vycpáno, preparát byl oblečen do bizarního „divošského“ kroje a vystaven ve vídeňskémpřírodovědném kabinetu jako kuriozita. Mumie byla zničena přinepokojích v říjnu 1848, zachovala se pouze Solimanova posmrtná maska.