| Angelo Secchi | |
|---|---|
| Narození | 18. června1818 Reggio Emilia |
| Úmrtí | 26. února1878 (ve věku 59 let) Řím |
| Alma mater | Stonyhurst College |
| Povolání | astronom afyzik |
| Zaměstnavatel | Petrohradská akademie věd |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1856) |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Angelo Pietro Secchi (29. června1818Reggio Emilia –26. února1878Řím) byl italskýjezuita aastronom, průkopníkspektroskopie a astrofyziky.
V rodném městěReggio Emilia vystudoval jezuitském gymnázium. Ve věku 16 let vstoupil též do jezuitského řádu vŘímě. Pokračoval poté ve studiu na Římské univerzitě (jež byla tehdy pod kontrolou Papežského státu) a v roce1839 zde začal učit matematiku a fyziku. V roce 1841 se stal profesorem fyziky na jezuitské škole vLoretu. V roce1844 začal teologické studium v Římě a 12. září1847 byl vysvěcen na kněze. V roce1848 museli jezuiti opustit Řím, kvůli vypuklé revoluci. Secchi kvůli tomu strávil dva roky ve Spojeném království na Stonyhurst College a ve Spojených státech, kde učil naGeorgetownské univerzitě veWashingtonu. V roce1850 se vrátil do Říma. Na doporučení svého kolegy Francesca de Vicy se stal ve věku 32 let vedoucím univerzitní observatoře (tzv.Vatikánská observatoř). V roce 1853 se pod jeho vedením observatoř přestěhovala do kostela sv. Ignáce (Chiesa di Sant'Ignazio di Loyola in Campo Marzio). Jeho postavení bylo zpochybněno po roce1870, kdy zbytky papežského státu převzaloItalské království. V roce1873 byla vysoká škola prohlášena za vlastnictví italské vlády. Když se vládní úředníci pokoušeli zmocnit i observatoře, Secchi důrazně protestoval a vyhrožoval tím, že na svůj post rezignuje. Navzdory velkorysým vládním nabídkám odmítl slíbit oddanost království namísto papeži. Italská vláda se ho přesto neodvážila odvolat a Secchi sloužil jako ředitel observatoře až do své smrti.
Vynalezl „meteorograf“, automatický záznamník denního průběhutlaku, teploty, deště,směru větru arelativní vlhkosti. Vynalezl téžSecchiho desku na měření průhlednosti vody. Při fotografovánízatmění Slunce v roce1860 prokázal, žekoróna aprotuberance při zatmění Slunce jsou vlastní projevy Slunce. Objevil třikomety, včetně té, jež nese jeho jméno. RevidovalkatalogdvojhvězdFriedricha Georga Wilhelma von Struveho. Podrobně zmapovalKoperníkův kráter naMěsíci. Jako první popsal „kanály“ na povrchuMarsu. Objevil solárníspikule. Avšak největších úspěchů dosáhl vespektroskopii: vynalezlsluneční a hvězdný spektrograf a telespektroskop. Jako první změřil spektrumUranu aNeptunu, roku1868 pak vytvořil prvníspektrální klasifikaci hvězd (na základě pozorování 4 000 hvězd). Rozlišil čtyři hlavní skupiny, které později doplnil tzv. uhlíkatými hvězdami.