Anemometr (z řeckéhoanemos =vítr) nebolivětroměr je přístroj pro měřenírychlosti proudění anebo rychlosti a směru proudění. V meteorologii se používají anemometry k měřenírychlosti větru anebo rychlosti asměru větru.[1] Rychlost větru se standardně měří v 10 metrech nad zemí.
Energie větru se přenáší na konstrukci, kterou vítr otáčí, rotuje či vychyluje z ustálené polohy. Mezi mechanické anemometry patří miskové anemometry (Robinsonův kříž), lopatkové anemometry, anemometry s výkyvnou deskou (Wildova korouhev,Dalozův kyvadlový anemometr).
Čidlo tvořené drátkem („hot wire“) je vystaveno zchlazujícímu účinku větru, přičemž můžeme určit rychlost zchlazování nebo energii potřebnou k náhradě (kompenzaci) odejmuté energie. Z obojího lze vyvodit rychlost větru (nikoli však směr).
