Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Andrej Golubjev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Andrej Golubjev
Андре́й Го́лубев
Andrej Golubjev na French Open 2022
Andrej Golubjev naFrench Open 2022
StátRuskoRuskoRusko(2005–2008)
KazachstánKazachstánKazachstán(od 2008)
Datum narození22. července1987 (38 let)[1]
Místo narozeníVolžskij,Sovětský svaz[1]
BydlištěAstana,Kazachstán[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost77 kg[1]
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou,bekhend jednoruč
Výdělek3 311 231USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů67–117
Tituly1 ATP, 7 challengerů, 5 ITF
Nejvyšší umístění33. místo (4. října 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2010,2012)
French Open2. kolo (2009)
Wimbledon1. kolo (2009,2010,2011,2014)
US Open2. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů91–126
Tituly1 ATP, 17 challengerů, 4 ITF
Nejvyšší umístění21. místo (16. května 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021)
French Openfinále (2021)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open3. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2011,2013,2014,2015)
Hopman Cupzákladní skupina (2010,2011)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne20231024a24. října 2023
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Andrej Alexandrovič Golubjev (rusky: Андре́й Алекса́ндрович Го́лубев, * 22. července1987Volžskij) jekazachstánský profesionálnítenista, který do roku 2008 reprezentoval rodnéRusko. Nagrandslamu prohrál finále čtyřhryFrench Open 2021 po bokuBublika. Deblové semifinále si zahrál sGrothem naFrench Open 2014.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhuATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj, když ovládl hamburskýInternational German Open 2010. K němu přidal jednu deblovou trofej. Nachallengerech ATP aokruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a dvacet jedna ve čtyřhře.[3]

Nažebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2010 na33. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2022 na21. místě. Trénují ho krajan Jurij Ščukin a Massimo Puci.[4][1]

Vkazachstánském daviscupovém týmudebutoval v roce2008astanským finálem barážeI. skupiny asijsko-oceánské zóny protiFilipínám, v níž vyhrál dvouhru a s Jurijem Ščukinem také čtyřhru. Kazachstánci zvítězili 5:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil k dvaceti pěti mezistátním utkáním s bilancí 16–7 ve dvouhře a 12–7 ve čtyřhře.[5]

V letech2010 a2011 vytvořil sJaroslavou Švedovovoukazachstánské družstvo naHopmanově poháru. Při první účasti obsadili 2. místo základní skupiny a při druhé skončili na poslední 4. příčce. Za Kazachstán nastoupil naAsijských hrách2014 v jihokorejskémInčchonu, kde vyhrál sKukuškinem aNedověsovem soutěž týmů.Kazachstán také reprezentoval na odloženýchLetních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde vmužské čtyřhře s Bublikem ismíšené soutěži se Švedovovou, nepostoupili z prvního kola.

Rusko reprezentoval doWimbledonu 2008, kde nepostoupil z kvalifikace. Po obdržení kazachstánského občanství odehrál první turnaj za Kazachstán na torontskémRogers Cupu 2008. V roce 2010 jejAsociace tenisových profesionálů vyhlásilahráčem s největším zlepšením.[4]

Soukromý život

[editovat |editovat zdroj]

Narodil se roku 1987 v ruském městěVolžskij, tehdejší součástiSovětského svazu, do rodiny lékařů Alexandra a Mariny Golubjevových. Má mladšího bratra Denise. V patnácti letech se přestěhoval do italskéhoBra na pozvání rodinného přítele Igora Jeremina. Po zisku kazachstánského občanství se usadil v Kazachstánu. Vyjma rodné ruštiny hovoří anglicky a italsky. Jako preferovaný povrch uvedl tvrdý v hale a za nejsilnější úderforhend.[4]

Finále na Grand Slamu

[editovat |editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat |editovat zdroj]
Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2021French OpenantukaKazachstánAlexandr BublikFranciePierre-Hugues Herbert
FrancieNicolas Mahut
6–4, 6–7(1–7), 4–6

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat |editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (1–0 D)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (0–2 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 3 (1–2)

[editovat |editovat zdroj]
Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.20. října 2008Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Spojené královstvíAndy Murray1–6, 1–6
Vítěz1.25. července 2010Hamburk, NěmeckoantukaRakouskoJürgen Melzer6–3, 7–5
Finalista2.27. září 2010Kuala Lumpur, Malajsietvrdý (h)RuskoMichail Južnyj7–6(9–7), 2–6, 6–7(3–7)

Čtyřhra: 4 (1–3)

[editovat |editovat zdroj]
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.2. srpna 2014Kitzbühel, RakouskoantukaItálieDaniele BraccialiFinskoHenri Kontinen
FinskoJarkko Nieminen
1–6, 4–6
Finalista2.12. června 2021French Open, Paříž, FrancieantukaKazachstánAlexandr BublikFranciePierre-Hugues Herbert
FrancieNicolas Mahut
6–4, 6–7(1–7), 4–6
Finalista3.říjen 2021Petrohrad, Ruskotvrdý (h)MonakoHugo NysSpojené královstvíJamie Murray
BrazílieBruno Soares
3–6, 4–6
Vítěz1.říjen 2023Stockholm, Švédskotvrdý (h)UkrajinaDenys MolčanovIndieJuki Bhambri
Spojené královstvíJulian Cash
7–6(10–8), 6–2

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat |editovat zdroj]
Legenda
Challengery (7 D; 17 Č)
ITF (5 D; 4 Č)

Dvouhra (12 titulů)

[editovat |editovat zdroj]
Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.květen 2005Grottaglie, ItálieantukaTuniskoMalek Džazírí6–3, 7–6(7–3)
2.květen 2005Teramo, ItálieantukaItálieAlessandro Accardo6–3, 6–1
3.2006Rodez, FrancietvrdýFrancieAdrian Mannarino4–6, 6–1, 6–0
4.listopad 2006Las Palmas, ŠpanělskotvrdýBelgieJeroen Masson6–4, 6–3
1.leden 2008Heilbronn, NěmeckotvrdýNěmeckoPhilipp Petzschner2–6, 6–1, 3–1skreč
2.listopad 2008Astana, KazachstántvrdýFrancieLaurent Recouderc1–6, 7–5, 6–3
3.listopad 2009Astana, KazachstántvrdýUkrajinaIllja Marčenko6–3, 6–3
4.červen 2013Marburg, NěmeckoantukaArgentinaDiego Schwartzman6–1, 6–3
5.listopad 2013Ťumeň, RuskotvrdýRuskoAndrej Kuzněcov6–4, 6–3
6.únor 2014Astana, KazachstántvrdýLucemburskoGilles Müller6–4, 6–4
7.březen 2016Jönköping, ŠvédskotvrdýRuskoKaren Chačanov6–7(9–11), 7–6(7–5), 7–6(7–4)
5.červenec 2019Almaty, KazachstántvrdýKazachstánDenis Jevsejev6–1, 6–2

Čtyřhra (21 titulů)

[editovat |editovat zdroj]
Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.září 2005Sassari, ItálietvrdýItálieAdriano BiasellaUzbekistánFarruch Dustov
MexikoManuel Gasbarri
7–6(8-6), 6–1
1.červenec 2007Mantova, ItálieantukaItálieFrancesco PiccariItálieLeonardo Azzaro
ItálieMarco Crugnola
6–3, 6–2
2.červen 2012Monza, ItálieantukaKazachstánJurij ŠčukinRuskoTeimuraz Gabašvili
ItálieStefano Ianni
7–6(7–4), 5–7, [10-7]
2.duben 2013Padova, ItálieantukaItálieMatteo DonatiChorvatskoMate Delić
ChorvatskoJosko Topić
7–6(8–6), 3–6, [10-6]
3.červen 2013Marburg, NěmeckoantukaKazachstánJevgenij KoroljovNizozemskoJesse Huta Galung
AustrálieJordan Kerr
6–3, 1–6, [10-6]
4.leden 2016Happy Valley, AustrálietvrdýItálieMatteo DonatiKazachstánOleksandr Nedověsov
UkrajinaDenys Molčanov
3–6, 7–6(7–5), [10-1]
5.květen 2016Vicenza, ItálieantukaChorvatskoNikola MektićPortugalskoGastão Elias
BrazílieFabricio Neis
6–3, 6–3
6.červen 2016Poprad, SlovenskoantukaUruguayAriel BeharSlovenskoAndrej Martin
PolskoLukáš Dlouhý
6–2, 5–7, [10-5]
3.červenec 2019Almaty, KazachstántvrdýRuskoKonstantin KravčukKazachstánDenis Jevsejev
USASebastian Korda
6–3, 6–2
7.červenec 2019Astana, KazachstántvrdýKazachstánOleksandr NedověsovJižní KoreaYunseong Chung
Jižní KoreaJi Sung Nam
6–4, 6–4
4.srpen 2019Appiano, ItálieantukaPortugalskoFelipe Meligeni AlvesBrazílieDaniel Dutra da Silva
ŠvédskoChristian Lindell
6–4, 6–4
8.září 2019Istanbul, TureckotvrdýKazachstánOleksandr NedověsovČeskoLukáš Rosol
ČeskoMarek Gengel
bez boje
9.leden 2020Bangkok, ThajskotvrdýKazachstánOleksandr NedověsovIndonésieChristopher Rungkat
ThajskoSančai Ratiwatana
3–6, 7–6(7–1), [10–5]
10.únor 2020Quimper, FrancietvrdýKazachstánOleksandr NedověsovChorvatskoIvan Sabanov
ChorvatskoMatej Sabanov
6–4, 6–2
11.srpen 2020Todi, ItálieantukaUruguayAriel BeharFrancieHugo Gaston
FrancieElliot Benchetrit
6–4, 6–2
12.srpen 2020Terst, ItálieantukaUruguayAriel BeharFrancieHugo Gaston
FrancieTristan Lamasine
6–4, 6–2
13.září 2020Cordenons, ItálieantukaUruguayAriel BeharArgentinaAndrés Molteni
FrancieHugo Nys
7–5, 6–4
14.listopad 2020Orlando, Spojené státytvrdýKazachstánOleksandr NedověsovUSAMitchell Krueger
USAJackson Withrow
7–5, 6–4
15.duben 2021Split, ChorvatskoantukaKazachstánOleksandr NedověsovPolskoSzymon Walków
PolskoJan Zieliński
7–5, 6–7(5–7), [10–5]
16.květen 2023Turín, ItálieantukaUkrajinaDenys MolčanovUSANathaniel Lammons
AustrálieJohn Peers
7–6(7–4), 6–7(6–8), [10–5]
17.červenec 2023Salcburk, RakouskoantukaUkrajina Denys MolčanovIndieAnirudh Čandrasékar
IndieVidžaj Sundar Prašant
6–4, 7–6(10–8)

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuAndrey Golubev na anglické Wikipedii.

  1. abcdefAndrej Golubjev na stránkáchATP Tour(anglicky), přístup:20231024a24. října 2023
  2. Pablo Andujar/Pedro Martinez Battle Into Roland Garros Semi-finals [online]. ATP Tour, Inc., 2021-06-07 [cit. 2021-06-09].Dostupné online. (ven) 
  3. Andrej Golubjev na stránkáchMezinárodní tenisové federace(anglicky), přístup:20231024a24. října 2023
  4. abcAndrey Golubev | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-10-24].Dostupné online. (anglicky) 
  5. Andrej Golubjev na stránkáchDavis Cupu(anglicky), přístup:20231024a24. října 2023

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Portály:Tenis
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Andrej_Golubjev&oldid=23337110
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp