| Andreas Altomonte | |
|---|---|
| Narození | 1699 Rakousko |
| Úmrtí | 13. června1780 (ve věku 80–81 let) nebo 12. června1780 (ve věku 80–81 let) Vídeň |
| Povolání | architekt, rytec leptů,rytec amalíř |
| Významná díla | Letohrádek Bellarie |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Andreas Altomonte (1699–12. června1780Vídeň)[1] byl rakouskýarchitekt činný ve Vídni a v Čechách, kde projektovalsvětské asakrální stavby pro přední šlechtické rody, zejména proSchwarzenbergy.
Místo ani přesné datum narození budoucího architekta nejsou známé. Narodil se v rodině malíře Martina Hohenberga. Ten údajně pocházel z oblastiNeapole a své příjmení si časem poitalštil (hoher Berg = Alto monte = vysoká hora). Jeho syn Andreas vystudovalakademii ve Vídni, kde se věnoval hlavně kresbě a dekoracím. V roce 1738 byl jmenován císařským komorním a divadelním kreslířem.[2] Od roku 1759 byl dvorním stavitelem ve Vídni a od roku 1763 dvorním malířem divadelních kulis.[3] Andreův starší bratr Bartolomeo byl malířfresek, stejně jako jejich otec.
Altomonte byl činný v Čechách a vRakousku. V Čechách byli jeho hlavními zadavateli příslušníci významných šlechtických rodů:Schwarzenbergové aLobkovicové. Ve své tvorbě vycházel z barokního klasicismu.[4]
Schwarzenberská kapitola jeho tvorby je spjatá především sČeským Krumlovem. ZaJosefa I. Adama ze Schwarzenbergu zde došlo v polovině 18. století k rozsáhlé úpravězámku. Altomonte byl jmenovaný knížecím stavebním ředitelem. Ve 40. letech 18. století zde navrhlfrancouzský park, inspirovaný zahradou vSchönbrunnu. Později, v roce 1762, navrhl terasu, do níž zakomponovalNeptunovu fontánu, bazény a balustrády smytologickými plastikami a vázami.[5] V letech 1755–1757 byl podle jeho projektu přestavěn, už vrokokovém stylu,Letohrádek Bellarie.[6] V areálu krumlovského zámku Altomonte rovněž navrhl budovuzimní jízdárny, která se stavěla v letech 1744–1745. Podle Altomontova návrhu vznikla také vyřezávaná knížecí lóže a hudebníkruchta v Maškarním sále.[7] Někteří autoři připisují autorstvískici knástěnné malběkarnevalového výjevu v redutním sále zámku Altomontemu.[8] Na zámku jsou vystaveny pozlacené sáně z roku 1745, které Altomonte navrhl.[9] Ve vnitřním městě přestavoval budovu prelatury v dnešní Horní ulici čp. 155. Se Schwarzenbergy má nepochybně souvislost i Altomontem navržený hlavní oltář vkostele Nanebevzetí Panny Marie vKájově, na jehož vrcholu je umístěn schwarzenberskýerb.
Další stavbu pro Schwarzenbergy realizoval Altomonte vPostoloprtech. Josef Adam Schwarzenberg ho pověřil stavbounového kostela, zasvěceného Nanebevzetí Panny Marie.[10] Základní kámen ke stavbě byl položen 13. října 1746, 16. září 1743 byl kostel vysvěcen.[11] Vzorem byl architektovi o dvacet let starší kostel sv. Jana Křtitele vhornorakouském městěGroß-Siegharts. Takřka shodné je jak průčelí, tak půdorys.[9] Altomonte také prováděl drobnější úpravy postoloprtského zámku. Podle jeho návrhu bylo již nedochovanými freskami vyzdobeno několik místností vedle jídelny.[12]
Další dvě Altomontovy stavby vznikly na lobkovických panstvích. Je to přestavba původně románskéhokostela svatého Jiljí vBečově uMostu, provedená po roce 1751,[13] a nedokončenáhraběcí kaple poblížzámku Jezeří, stavěná od roku 1753 pro knížeteFerdinanda Josefa z Lobkowicz.[14]
Ve Vídni pracoval Altomonte rovněž pro Josefa Adama Schwarzenberga. V letech 1751–1752 se podle jeho projektu stavěla jízdárna přiSchwarzenberském paláci, přestavěná ve 20. letech 20. století. Altomontovým dílem je rovněž hlavníportálkostela svatého Petra ve Vídni z téže doby.[1]