Byl to klasický „špílmachr“, jeho hlavní náplní bylo tvořit hru a snažit se o překvapivé pasy (přihrávky). Často se mu to podařilo, čímž vytvoří pro útočníky gólovou šanci, z tohoto důvodu měl přezdívku „l'architetto“ (architekt). Umí také výborně zahrávat přímé volné kopy.[2]
PodleIFFHS byl čtyřikrát mezi třemi nejlepšími záložníky roku (v letech2006 až2015) a také byl čtyřikrát zařazen mezi kandidáty o cenuZlatý míč (devátý v roce 2006, pátý v roce 2007, sedmý v roce 2012 a desátý v roce 2013).
Do mládežnického klubuBrescia Calcio se dostal v roce 1992 po odehrání několika sezon v rodném městěFlero aVoluntas Brescia. Začíná hrát na postu záložník.
V sezóně1994/95 odehrává první utkání v prvním týmu (na posledních 10 minut utkání). Utkání odehrává v 16 letech 21. května 1995 protiReggianě (0:2).[3] Ale s klubem sestoupil dodruhé ligy.
V následující sezonu prožil v juniorce (Primavera). Stálým členem mužstva se stává v sezoně1996/97. Odehrál už 17 utkání a vstřelil 2 branky. První branku v kariéře vstřelil do sítěPalerma (2:3).[4] Přispěl tak k výhře vedruhé lize. Následující sezóna byla ještě lepší. odehrál už 29 utkání a vstřelil 4 branky. Tu první vstřelil 19. října 1997 protiVicenze (4:0).[5] Ale opět klub sestoupil do nižší ligy. Po sezoně přestoupil do slavného klubuFC Inter Milán. Celkem zaBiancazzurri odehrál 49 utkání a vstřelil 6 branek.
Hned v prvním zápase sezony1998/99 si odbyl premiéru zaNerazzurri. Stalo se to protiCagliari (2:2)[6] 19. září. Za nový klub nastoupil celkem do 32 utkání ale často ze střídačky. První utkání si zahrál i vLM, protiRealu (0:2)[7] 16. září 1998.
V následujícísezoně jej poslali na hostování doRegginy. Tady už hrál často v základní sestavě a celkem odehrál 30 utkání a vstřelil 6 branek. Po sezoně se vrátil zpět kNerazzurri už jako vítězME U21.
Vsezoně odehrál celkem 8 utkání a vlednu byl zapůjčen klubu ve kterém vyrůstal,Brescia Calcio. TrenérCarlo Mazzone jej postavil do záložní řady po bokuRoberta Baggia. Mezi oběma hráči bylo dosaženo vynikajícího porozumění, a nakonec klub dosáhl na konci sezóny sedmé pozice, což byl vůbec nejlepší umístění. Nakonec odehrál jen 10 utkání. V dubnu si přivodil zranění.
Andrea prokázal veškerý svůj velký talent a hodnotu. Když jsme spolu hráli, vše záviselo na něm. Vždy měl velkou zásluhu na tom, že předem viděl, co se v akci může stát. Jeho vize hry, co může dělat, co může stavět, z něj dělá šampióna. Andrea má něco, co často nevidíte! (Roberto Baggio hovořil o Pirlovi v roce 2007[8])
KlubRossoneri jej koupil za 35 miliardlir.[9] Po dohodě s trenéremAncelottim hrál na pozici defenzivního záložníka. Svou premiéru v dresuRossoneri si odbyl 20. září 2001 v zápase vpoháru UEFA proti celkuFK BATE (2:0).[10]. V poháru dokráčel až do semifinále když jej vyřadil klubBorussia Dortmund. První branku vstřelil vlize 30. března 2002 do sítěParmy (3:1).[11]
Sezóna 2002/03 byla pro hráče vítězná vLM. V soutěži nastoupil do 13 utkání a pomohl tak k vítězství nadJuventusem.[12] Také vyhrál vdomácím poháru. Vlize vstřelil 9 branek (8 bylo zpenalt) to bylo nejvíc v kariéře. Od této sezóny seAndrea stává lídrem záložní řadyRossoneri.
V následující sezoně 2004/05 obhajoba titulu nevyšla. Sezona začala vítězně vitalském superpoháru nadLaziem (3:0). VLM došel do finále, kde prohráliLiverpoolem napenalty[15] (Andrea penaltu neproměnil).
Sezona 2005/06 byla zakončena skandálemCalciopoli. Týkalo se to i klubuRossoneri, které skončilo vlize na 2. místě, ale kvůli skandálu končí na 3. místě. Následující sezona pro čerstvéhomistra světa začala vlize odečtem osmy bodů v tabulce. Po minulé semifinálovésezoně vLM, klubRossoneri dostává opět do finále sanglickým klubem zLiverpoolu. Poráží jej 2:1 aAndrea získal druhé vítězství vLM.[16] Sezonu zahrál tak výborně že v anketě oZlatý míč skončil na 5. místě.
V sezoně 2010/11 jej pronásledovali série zranění, celkem tak odehrál 25 utkání. Vyhrál ale ligovýtitul. Po sezoně již nepodepisuje novou smlouvu sRossoneri kvůli nové roli na hřišti.[21] Za deset sezon strávených v barváchRossoneri odehrál celkem 401 utkání a vstřelil v nich 41 branek a získal devět trofejí.
V létě2011 zdarma přestoupil doJuventusu.[22] Navzdory četným pochybnostem odborníků nad hráčem se nakonecAndrea stal důležitým hráčem a jeho angažovanost se ukázala jako rozhodující pro návrat na vrchol klubuJuventus FC po těžkých sezonách.
První utkání v dresuBianconeri odehrál 11. září 2011 protiParmě (4:1).[23] První branku v utkání protiCatanii (3:1) 18. února 2012.[24] V sezoně odehrál 400. utkání vlize a zakončil jítitulem. Zvítězil v anketě o nejlepšího hráče ligy. Na 4. místě se umístil v anketě ofotbalistu roku.
Sezona 2012/13 začala vítězstvím vitalském superpoháru nadNeapolí. Sezonu zakončil vítězstvím (třetí v řadě) vlize.italský superpohár vyhrál i za další rok a takéligu. VLM se nedařilo a skončilo v tabulce na 3. místě zaručující se účast vEL. Postoupil do semifinále kde prohrál sportugalským klubemSL Benfica (celkem 1:2). Po sezoně byl zařazen na seznam 18 nejlepších hráčůEL.[25]
TrenérAntonio Conte náhlé před sezonou 2014/15 odešel.[26] Na místo něj přišelMassimiliano Allegri,[27] právě ten trenér, který byl před třemi lety jedním z důvodů rozloučení sRossoneri.Andrea odehrál vlize jen 20 utkání, ale i tak pomohl opět k titulu (pátý v řadě). U příležitosti jeho 36. narozenin, byl zařazen do žebříčku nejlepších deseti hráčů nad 36 let, který sestavilFrance Football.[28] Následující den vyhráváitalský pohár, když ve finále porazilSS Lazio. VLM se dostal do finále, ale FC Barcelona jej porazila (1:3),[29] Ale i tak byl zařazen do All stars týmu sezony.[30]
Po sezoně už smlouvu neprodloužil a odešel dohrát kariéru doUSA. Celkem zaJuventus FC odehrál 164 utkání a vstřelil 19 branek. Za čtyři roky získal sedm trofejí.
Dne 6. července 2015 oficiálně odešel doamerického klubuNew York City FC.[31] První utkání odehrál jako střídající hráč protiOrlandu (5:3) 26. července.[32] První branku vstřelil v sezoně2016 protiPhiladelphii (3:2).[33] Ve třetísezoně odehraje jen 16 utkání kvůli častým zraněním. Po sezoně oznamuje konec hráčské kariéry.[34][35] Poslední utkání odehrál v play off jako střídající hráč v poslední minutě utkání protiColumbusu (2:0).[36] Za klub odehrál za tři roky celkem 62 utkání a vstřelil jednu branku.
Reprezentoval již v mládežnických výběrech. Byl členem týmu, jenž zvítězil naME U21 2000 naSlovensku. Ve finále protiČesku vstřelil obě branky svého týmu a zařídil tak vítězství 2:1.[37] Byl také vyhlášen nejlepším hráčem turnaje[38] a se třemi góly se stal i nejlepším kanonýrem.[39][40]
Zanárodní tým nastoupil poprvé 7. září 2002 ve věku 23 let protiÁzerbájdžánu (2:0).[44] TrenérTrapattoni si jej hodně oceňoval. Nominoval jej naME, zde oblékl dres s číslem 21, který ho doprovázel celou kariéru.
Trenér proMS 2006 byl jmenovánMarcello Lippi a i ten naAndreu spoléhal. Na turnaji odehrál všechny zápasy a ve finále pomohl porazitFrancii (1:1, 6:5 na penalty) proměněnoupenaltou. Byl zvolen třetím nejlepším hráčem turnaje.
Zúčastnil i dalších turnajů (ME 2008,KP 2009 aMS 2010). Ale dalšího úspěchu se dočkal až na turnajiME 2012 kde odehrál všech šest utkáníItálie na šampionátu při její cestě do finále. V základní skupině C to byly postupně zápasy seŠpanělskem (remíza 1:1, nahrával na vedoucí gólDi Natalemu)[45],Chorvatskem (rovněž 1:1, vstřelil gól z přímého kopu)[46] aIrskem (výhra Itálie 2:0, přihrával na vedoucí gólAntonio Cassanovi).[47] Ve čtvrtfinále absolvoval zápas sAnglií, který se musel rozhodnout až v penaltovém rozstřelu. Andrea zakončil svůj pokus ve styluAntonína Panenky a rozstřel skončil výsledkem 4:2 pro Italy.[48] V semifinále byl u výhry Itálie nad mírně favorizovanýmNěmeckem 2:1.[49] Ve finále musel se spoluhráči čelit nejlepšímu týmu turnajeŠpanělsku, které nakonec Itálii deklasovalo poměrem 4:0. Andrea získal s národním týmem stříbro.[50]
Kapitánskou pásku poprvé navlékl 3. září 2010 protiEstonsku (2:1).[51] A nosil ji i naMS 2014 konané vBrazílii. Po špatných výsledcích se reprezentace nedostalo přes skupinu do vyřazovacích bojů. Poslední utkání odehrál protiMaltě (1:0)[52] 3. září 2015. Celkem odehrál zanárodní tým 116 utkání a vstřelil 13 branek.
I přes to, že prohlásil na konci své fotbalové kariéry – „Nikdy nebudu trenérem“ – stal se27. září2018 díky získání trenérské licence UEFA A, trenérem. První zkušenost měl získat v klubuJuventus FC U23 hrajícítřetí ligu.[53] Jenže8. srpna vystřídal na lavičce prvního týmu trenéraMaurizia Sarriho. Stále mu ale chyběla licence UEFA Pro, nezbytná pro vedení klubů v1. lize. Získal ji před začátkemsezony.[54]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuAndrea Pirlo na italské Wikipedii.
↑ Juventus už má nového kouče. Italského šampiona povede trenérský nováček Pirlo.Aktuálně.cz [online].Economia, 2020-08-08 [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑WOO, Jonathan. World Football: Ranking the Top 10 Long Free Kick Specialists of All-Time.Bleacher Report [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (anglicky)
↑ AC Reggiana - Brescia Calcio, 21.05.1995 - Serie A - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ Brescia Calcio - Vicenza Calcio, 19.10.1997 - Serie A - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ Cagliari Calcio - FC Internazionale, 13.09.1998 - Serie A - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ Real Madrid - FC Internazionale, 16.09.1998 - UEFA Champions League - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ Roberto Baggio: "Pirlo è un fuoriclasse" - TUTTOmercatoWEB.com.archivio.tuttomercatoweb.com [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (italsky)
↑ RaiSport - 30 Giugno 2001 - Calciomercato: Milan scatenato.web.archive.org [online]. 2010-06-30 [cit. 2023-06-29].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-30.
↑ Milan AC - AC Parma, 30.03.2002 - Serie A - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ Juventus Turin - Milan AC, 28.05.2003 - UEFA Champions League - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ Juventus Turin - AC Mailand, 03.08.2003 - Supercoppa Italiana - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ AC Mailand - FC Porto, 29.08.2003 - UEFA Super Cup - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ Šmicer zařídil výhru Liverpoolu ve finále LM - Sport.cz.www.sport.cz [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Milán se pomstil Liverpoolu a je evropským králem - Sport.cz.www.sport.cz [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑IDNES.CZ, ČTK. Milán slaví, vítězný gól dal Jankulovski.iDNES.cz [online]. 2007-08-31 [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Fotbalisté AC Milán vyhráli mistrovství světa klubů - Sport.cz.www.sport.cz [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Pirlo e il passato: "All?Inter Hodgson mi chiamava Pirla. Volevo smettere dopo Istanbul".La Gazzetta dello Sport - Tutto il rosa della vita [online]. 2014-04-15 [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (italsky)
↑KUKLÍK, Vladimír. Istanbul? Horor. Pak mě chtěl Real, Chelsea i Barcelona, vypráví Pirlo.iDNES.cz [online]. 2014-04-16 [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Pirlo: "Allegri non mi voleva.Ultime notizie sportive - La Gazzetta dello Sport [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (italsky)
↑ Tohle je přestup století, říká o Pirlovi Buffon.EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Juventus Turin - Parma FC, 11.09.2011 - Serie A - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ Juventus Turin - Catania Calcio, 18.02.2012 - Serie A - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑UEFA.COM. La squadra della stagione di UEFA Europa League.UEFA.com [online]. 2014-05-30 [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (italsky)
↑ Serie A - Juventus má nového trenéra, po Contem nastupuje Allegri | FotbalPortal.cz.www.fotbalportal.cz [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑DEV, Paul. Le top 10 des meilleurs vieux.France Football [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (francouzsky)
↑ Juventus Turín - FC Barcelona 1:3, Liga mistrů 2014/2015 Finále.iDNES.cz [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑UEFA.COM. Il Barcellona domina la squadra della stagione 2014/15.UEFA.com [online]. 2015-06-09 [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (italsky)
↑ Záložník Pirlo opouští Juventus, bude hrát spolu s Lampardem a Villou - Sport.cz.www.sport.cz [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ New York City FC - Orlando City SC, 26.07.2015 - Major League Soccer - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ New York City FC - Philadelphia Union, 18.06.2016 - Major League Soccer - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ Další legenda se loučí. Andrea Pirlo v prosinci ukončí kariéru.iSport.cz [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ 'Přišel čas skončit.' Mistr světa a vítěz Ligy mistrů Andrea Pirlo končí s kariérou.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2017-10-08 [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ New York City FC - Columbus Crew SC, 05.11.2017 - MLS Cup Playoffs - Spielbericht.www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (německy)
↑ab Mexico 1-2 Italy - June 16, 2013 / Confederations Cup 2013.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑CAS.SK. To bola paráda! Pirlo excelentne oslávil stý zápas v reprezentácii.Nový Čas [online]. 2013-06-17 [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (slovensky)
↑ Italy 2-0 Ghana - June 12, 2006 / World Cup 2006.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Italy 2-0 Georgia - October 13, 2007 / Euro Qualifying 2008.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ France 0-2 Italy - June 17, 2008 / Euro 2008.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Montenegro 0-2 Italy - March 28, 2009 / World Cup Qualifying - Europe Zone 2010.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Italy 5-0 Faroe Islands - September 07, 2010 / Euro Qualifying 2012.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Italy 1-1 Croatia - June 14, 2012 / Euro 2012.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Armenia 1-3 Italy - October 12, 2012 / World Cup Qualifying - Europe Zone 2014.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Italy 4-0 San Marino - May 31, 2013 / Friendlies 2013.footballdatabase.eu [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online.
↑ Team Of The Year 2012.UEFA.com [online]. UEFA, 2015-01-04 [cit. 2021-12-16].Dostupné online. (anglicky)
↑ Eén landgenoot in ESM Elftal van het Seizoen.ELF Voetbal [online]. 2012-05-31 [cit. 2022-01-30].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-25. (nizozemsky)
↑Adriano Boin. Gran Gala Del Calcio 2013 – Winners.forzaitalianfootball.com [online]. 2014-01-27 [cit. 2021-12-29].Dostupné online. (anglicky)
↑Álvaro Gonçalves. Pirlo considerado o jogador do ano na Serie A.zerozero.pt [online]. 2014-12-15 [cit. 2021-12-29].Dostupné online. (portugalsky)
↑ Oscar del Calcio, dominio Juve. Buffon: "Donnarumma ha doti da grande".La Gazzetta dello Sport [online]. 2015-12-14 [cit. 2021-12-29].Dostupné online. (italsky)
↑AKERMAN, Nick. Andrea Pirlo's New Book Talks Sir Alex Ferguson, Chelsea and Liverpool Final.Bleacher Report [online]. [cit. 2023-06-29].Dostupné online. (anglicky)