| Prof. Amnon Rubinstein אמנון רובינשטיין | |
|---|---|
| 15. ministr školství Izraele | |
| Ve funkci: 7. června1993 – 18. června1996 | |
| Předchůdce | Jicchak Rabin |
| Nástupce | Zevulun Hammer |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Merec (dříveŠinuj,Daš) |
| Narození | 5. září1931 Tel Aviv, Britský mandát Palestina |
| Úmrtí | 18. ledna2024 (ve věku 92 let) Tel Aviv |
| Kneset | 9.,10.,11.,12.,13.,14.,15. |
| Alma mater | Hebrejská univerzita London School of Economics |
| Profese | politik, pedagog,vysokoškolský učitel, právní učenec, publicista aprávník |
| Ocenění | Tzeltnerova cena (1985) Izraelská cena (2006) Cheshin Prize (2010) |
| Webová stránka | www.amnonrubinstein.org |
| Commons | Amnon Rubinstein |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Amnon Rubinstein (hebrejskyאמנון רובינשטיין;5. září1931 –18. ledna2024[1]) bylizraelský vědec v oborupráva,politik apublicista. V letech 1977 až 2002 byl poslancemKnesetu a zastával řadu ministerských funkcí v izraelské vládě. V roce 2010 byl děkanemInterdisciplinary Center (IDC) v Herzliji a patronemLiberální internacionály. V roce 2006 mu byla udělenaIzraelská cena v oblasti práva.
Narodil se v Tel Avivu ještě za dobbritské mandátní Palestiny. Po službě v Izraelských obranných silách, kde dosáhl hodnostikapitána, studovalekonomii,mezinárodní vztahy a právo naHebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V roce 1963 byl přijat do izraelské advokátní komory. V roce 1966 úspěšně dokončil doktorské studium naLondon School of Economics a v letech 1961 až 1975 působil jako profesor práva naTelavivské univerzitě. Na téže univerzitě zastával v letech 1968 až 1973 funkciděkana právnické fakulty.
Svou politickou kariéru zahájil pojomkipurské válce (1973) založením levicové stranyŠinuj. Ta se později spojila s Demokratickým hnutímJigaela Jadina a vytvořila stranuDemokratické hnutí za změnu (Daš). Té se podařilo uspět v parlamentníchvolbách v roce 1977, ve kterých získala 15 poslaneckých mandátů. Úspěch strany však přišel na úkor dominantní levicové stranyMa'arach, která poprvé po 29 letech od vzniku Izraele nebyla vládní stranou (vlády se ujal pravicovýLikud). Šinuj se stal součástí koaliční vládyMenachema Begina, s čímž však Rubinstein nesouhlasil, a na protest proti tomu vystoupil se svou stranou z uskupení Daš. Do následujících parlamentníchvoleb v roce 1981 strana kandidovala samostatně, Rubinstein si udržel svůj poslanecký mandát, avšak zisk strany se zmenšil na dva mandáty. V dalšíchvolbách v roce 1984 získala Rubinsteinova strana o poslanecké křeslo více a byla přizvána do koaliční vlády, v níž byl Rubinstein jmenovánministrem komunikací. V příštíchvolbách v roce 1988 znovu obhájil svůj poslanecký mandát, avšak Šinuj do koaliční vlády přizvána nebyla.
Předvolbami v roce 1992 se Šinuj spojil se stranou RacŠulamit Aloniové a sionisticko-socialistickou stranouMapam. Společně vytvořili pro-mírovou,sociálně-demokratickou aliberální stranuMerec. Ta se po zmíněných volbách stala součástí koaliční vlády premiéraJicchaka Rabina, ve které byl Rubinstein jmenován ministrem energetiky a infrastruktury. Nedlouho po začátku jeho funkčního období však byl přesunut do čelaministerstva školství, když Rabin na nátlak náboženských stran odvolal Šulamit Aloniovou pro její výroky o výuceevoluční teorie akreacionismu.
Jako ministr školství Rubinstein snížil hranici pro absolventy středních škol, potřebnou pro vstup na vysokou školu a vytvořil systém, na jehož základě by studenti měli u maturity méně povinných předmětů; předmět ke zkoušce by byl každý rok vybrán prostřednictvím loterie. Vyslovil se rovněž proti standardizovaným testům, které izraelské univerzity požadují po svých uchazečích.
Poté, co vevolbách v roce 1996 uspěl pravicový Likud, opustili Rubinstein a Merec vládu. Naposledy byl do Knesetu zvolen vevolbách v roce 1999 a rezignoval koncem října 2002.
Po odchodu z politiky se Rubinstein vrátil na akademickou půdu. Mimo to pravidelně přispíval do řadyizraelských novin.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuAmnon Rubinstein na anglické Wikipedii.
| Ministři školství Izraele | |
|---|---|
| |
| Ministři energetiky a vodních zdrojů Izraele | |
|---|---|
| |
| Ministři vědy a technologie Izraele | |
|---|---|
| |
| Ministři komunikací Izraele | |
|---|---|
| |