Přestože město ztratilo politickou moc, stále jde o hlavní centrum kazašské kultury a financí. Nachází se zde například největší galerie země,Kastějevovo státní muzeum umění.
V pozdějším středověku se zde usadili turečtí a mongolští kočovníci
1854 – na místě dnešní kazašské Almaty bylo postaveno vojenské opevnění pod názvem Zailijskoe (Заили́йское)
1867 – Věrný (Ве́рное)
1921 – Alma-Ata
1993 – v souvislosti se změnou v úředním užívání státních orgánů Kazachstán se město nazvalo v ruském a kazašském jazyce „Almaty“
V Rusku je město stále označováno jako Alma-Ata: 17. srpna 1995 bylo vydáno nařízení prezidentaRuské federace č. 1495 „Na psaní názvů států – bývalých sovětských republik a jejich hlavních měst“, podle něhož ve služební korespondenci a v oficiálních jednáních musí zástupci Ruské federace jmenovat bývalé hlavní město Kazachstánu Alma-Ata.
I přesto, že si jsou názvy podobné, Alma-Ata není odvozené slovo od Almaty.Mýtus o vzniku názvu, překladem z kazaštiny Alma = Jablko a Ata = Otec vznikl při pokusu vysvětlit si etymologii názvu ze dne 5. ledna 1921. „Otec-Jablek“ nemá žádný význam jak v kazašském, tak i v ruském jazyce. Název Almaty se přeloží jako „Jabloňový“.
Almaty ve středověku těžila ze své polohy naHedvábné stezce. Největšího rozkvětu dosáhla v období 10.–14. století. Rozvoj byl jednak zastaven poklesem významuHedvábné stezky a začínajícími nájezdyDžúngarů. Vleklá válka byla ukončena až roku 1730 porážkou Džúngarů.
Moderní historie Almaty se datuje od roku 1854, kdy Rusové postavili na místě pevnost a pojmenovali ji Věrný. Následně do oblasti začali přicházet ruští rolníci a tatarští řemeslníci. Městem se stal Věrný v roce 1867. Významným datem Almaty je 28. květen 1887, kdy město bylo skoro celé zničeno zemětřesením.
Během druhé světové války se město velice rozrostlo. Mnoho institucí z Moskvy a Leningradu bylo evakuováno do Almaty. Město bylo sídlem velkého množství zbrojovek a továren, které zásobily Rudou armádu na Východní frontě. Po válce pokračoval rozvoj města, a to především v letech 1966–1971. Zástavba se orientovala na budovy, které byly schopny vydržet zemětřesení. V roce1986 proběhly v Almaty nepokoje po odvolání Kazacha Dinmuhammeda Kunajeva, který zastával funkci prvního tajemníka Komunistické strany Kazachstánu a jeho nahrazení Grennadym Kolbimen, který byl etnický Rus. Demonstrací, které byly krvavě potlačeny, se účastnilo až 40 000 lidí. Zásah ozbrojených sil tehdy nepřežilo téměř 200 lidí.
To se ale dnySSSR blížily ke konci. V roce 1991 se Almaty stala hlavním městem nově vzniklé Kazašské republiky. Však v roce 1997 se přesunulo hlavní město doAstany. Hlavním důvodem byla poloha Almaty blízko hranice s politicky nestabilnímKyrgyzstánem, kde proběhla občanská válka, a stálá hrozba seismické aktivity. Na druhou stranu kritici přesunutí argumentovali velice nevhodným klimatem Astany (teplota klesá v zimě až k −40 °C) a polohou uprostřed stepi, kde široko daleko nic není. Od roku 1998 má Almaty speciální status vědeckého, kulturního, finančního a průmyslového centra Kazachstánu. Projekt má za cíl vytvořit z Almaty zelené město, zlepšit infrastrukturu a postavit metro, to vše do roku 2030. Téměř polovina starého města stojí v zahradách s nízkopodlažními domky, včetně mezinárodního hotelu z roku 1909. Architektonicky zajímavou budovu s obavovací halou má i místní mezinárodní letiště, se zajímavým pohledem na pásy hor za městem.
Nad městem je vršek Koktube (s výletní restaurací), dosažitelný jak lanovkou, tak i po úzké silnici.
Snad jedinou historickou památkou je pravoslavný kostel Panny Marie, přeměněný v roce 1950 na muzeum. V roce 2022 funkční je také pravoslavnýChrám Nanebevstoupení Páně (Almaty) z roku 1904, který byl církvi vrácen v roce 1995.
Město Almaty se nachází přímo v centru Eurasie, v jihovýchodní části Kazachstánu, na 77° východní délky a 43° severní šířky, na úpatí hory Alatau, nejsevernější část pohoří Ťan-šan, ve výšce 600–1650metrů nad mořem.Podnebí města je ostře kontinentální, s velkými výkyvy teplot, a to nejen v průběhu roku, ale i v průběhu dne. Ve výšce pod 600 metrů nad mořem, severní část Almaty, se už začínají objevovat stepi a polopouště. V jižní části, ve výšce nad 1500 metrů nad mořem, v okolí údolí Medeo, už pocítíte dech ledovce. V tomto údolí byla postavena protilavinová přehrada (není zaplněna vodou) a pod ní známý vysokohorský rychlobruslařský stadion "Medeo".Hora Alatau poskytuje útočiště pro velké množství zvířat i rostlin, proto okolí Almaty patří do Ile-Alatauského národního parku s velkým množstvím přírodních rezervací. Mnoho vzácných ptáku a zvířat, žijících zde, jsou přísně chráněná. Mezi ně patříirbis, jenž nyní zdobí znak města Almaty.
Na úpatí hor, do 50 km od města, jsou obilné, melounové a tabákové plantáže. Také zde najdeme rozsáhlé vinice a ovocné sady. Více než 8000 ha městských oblastí pokrývají zahrady a parky. Přímo zde se pěstují jabloně odrůdy „Almatynský aport“. Městem protékají řeky Malá almatinka a Velká almatinka. Horské řeky a jezera jsou hlavním zdrojem vodní zásoby pro město.
Podnebí jekontinentální, ale relativně mírné, pokud uvažujeme střední a severní Kazachstán. Před letními vedry město chrání jeho relativně velká výška nad mořem, přesto teplota šplhá k 30°C. Zimu naopak změkčuje teplý vítr z pouští středníAsie, teplota v zimě klesá na −10 °C. Velká nadmořská výška přináší hodně sněhu, který není výjimkou ani na začátku května, což často vede ke ztrátě na úrodě zeleniny a ovoce.
Průměrná rychlost větru – 1,2 m/s
Průměrná roční teplota – 9,0 °C
Průměrná vlhkost – 62 %
Graf teplot v průběhu roku. (Absolutní maximum,Střední maximum,Průměrna,Střední minimum,Absolutní minimum)
Město má kvůli svému umístěni v podhůří poměrně složitou ekologickou situaci. Stejně jako jiná města (Athény,Los Angeles) s podobným umístěním, tak i Almaty dnes čelíekologickým problémům jako je znečištění ovzduší, nedostatek stavebních ploch, imigrace obyvatelstva do centra města, přelidnění atd. Město bylo při stavbě navrženo pro 400 000 obyvatel, nicméně dnes tu žije 1,3 milionu přihlášených obyvatel, po přičtení satelitních čtvrtí v okolí města se číslo vyšplhá až na 1,5 mil. obyvatel.
Přestěhování hlavního města doAstany umožnilo zmírnit neúměrný tlak migrace. Z města se odstěhovalo cca 300 000 lidí do nového hlavního města, ale problém se tím úplně nevyřešil. Kazašskému prezidentoviNazarbajevovi přichází stále více nabídek od stavebních firem, které nabízí strhnout staré budovy a na jejich místě postavit větší bytové komplexy. Prezident naopak chce prosadit zákaz stavby nových budov s tím, že další rozšiřování zničí veškerou zeleň ve městě a později i okolí hor.[1]
V období, kdy byla Almaty hlavním městem republiky Sovětského svazu, byla vybudována hustá síť škol, jež integrovaly studenty středoasijských republik i zahraniční studenty a přistěhovalce z Číny. V současné době ve městě působí 13 vysokých škol.
.jpg)
