Alexandr Vondra (*17. srpna1961Praha) je český pravicový politik, členObčanské demokratické strany, bývalýdisident a signatářCharty 77,atlantista.[3]
V roce 2006 působil několik měsíců ve funkciministra zahraničních věcí a posléze až do května 2009 jakomístopředseda vlády pro evropské záležitosti vedruhém Topolánkově kabinetu. Od července 2010 do prosince 2012 bylministrem obranyNečasovy vlády a v letech 2006 až 2012 také zasedal vhorní komoře Parlamentu jakosenátor zaobvod č. 29 – Litoměřice. Od roku 2019 je poslancemEvropského parlamentu, od ledna 2020 také místopředsedouODS, přičemž tuto pozici zastával již v letech 2010 až 2012.
Vondra je považován za jednoho z hlavních tvůrců zahraniční, evropské i environmentální politikyODS i celéFialovy vlády.[4][5] Po smrtiKarla Schwarzenberga je někdy označován zadoyena české zahraniční politiky.[6]
V roce 1984 ukončil magisterskou diplomovou pracíGeomorfologie vlhošťské části Polomených hor studiumgeografie naPřírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Několik let pracoval jako správce asijských sbírekNáprstkova muzea, pak jako programátor. Společně sJáchymem Topolem aIvanem Lamperem vydával samizdatový časopisRevolver Revue.
Vondra byl 37 let ženatý s Martinou Vondrovou, se kterou má 3 děti: Vojtěcha (* 1991), Annu (* 1993) a Marii (* 1996). Z mileneckého vztahu sVeronikou Vrecionovou (tehdy pracovnicí kanceláře prezidenta republiky) má syna Jáchyma (* 1992).[7]
Manželka Alexandra Vondry, Martina Vondrová, roz. Kafková zemřela 21. srpna 2024 ve věku 57 let.[8]
Na velikonoční vigilii 15. dubna 2017 bylpokřtěn v římskokatolické farnostiHorní PoliceStanislavem Přibylem.[1][9][10]
Alexandr Vondra žije vLitoměřicích.
V roce 1987 podepsal Chartu 77. Od 2. ledna 1989 do 6. ledna 1990 vykonával funkcimluvčího Charty 77. Je jedním z autorů peticeNěkolik vět. V únoru 1989 byl podmíněně odsouzen za kladení květin k pomníku sv. Václava v předvečer 20. výročí sebeupáleníJana Palacha. Dovězení v Praze-Ruzyni nastoupil 18. září 1989, protože svou disidentskou činností prý porušoval podmínku. Po dobu výkonu trestu jej ve funkci mluvčího Charty zastupovalVáclav Havel. Vondra byl propuštěn po necelých dvou měsících dne 10. listopadu 1989.[11]
Stal se spoluzakladatelemObčanského fóra.
V letech 1990 až 1992 působil jako zahraničně-politický poradce prezidentaVáclava Havla. V letech 1992 až 1997 působil jako první náměstek ministra zahraničních věcí.[12] Byl vyjednavačem při jednání očesko-německé deklaraci. V letech 1997–2001 byl českým velvyslancem veSpojených státech. V letech 2001 až 2002 byl vládním zmocněncem pro přípravu summituNATO v Praze.
V letech 2003 až 2004 působil jako externí spolupracovník The German Marshall Fund of the U.S. a v letech 2004 až 2006 jako jednatel a konzultant firmy Dutko Worldwide.[13] Podle svého životopisu byl v letech 2005–2006 členemTrilaterální komise,[14] ačkoli podle oficiálního seznamu je stále členem.[15]
Vondra podporoval boj za demokratizaciMyanmaru a myanmarskou opoziční vůdkyniAun Schan Su Ťij.[16]
Od září 2006 do ledna 2007 byl ministrem zahraničních věcí ČR vprvní Topolánkově vládě. Dne 9. ledna 2007 byl jmenován místopředsedou vlády pro evropské záležitosti. V těchto pozicích prosazoval umístění americké vojenské základny v České republice, která by měla být součástí systému protiraketové obrany. V červenci 2009 byl jedním ze signatářů[17] dopisu administrativě amerického prezidenta Obamy, který varuje před údajnou hrozbou Ruska regionu střední a východní Evropě.[18]
Vevolbách do Senátu PČR v roce 2006 se stal senátorem zaobvod č. 29 – Litoměřice, když v obou kolech porazilsociálního demokrataRoberta Kopeckého.[19] V horní komoře zasedal jako místopředseda ve Výboru pro záležitosti Evropské unie od srpna 2009 do svého jmenování ministrem.
V srpnu 2009 byl místo Vondry vybrán do týmu externích poradců šéfaNATOAnderse Fogha Rasmussena polský profesor a expert na bezpečnostní a obrannou politiku Adam Daniel Rotfeld. S Vondrou se údajně počítalo téměř najisto jako se zástupcem středoevropských postkomunistických zemí. Nezvolení Vondry je považováno za důsledek špatného hodnoceníčeského předsednictví v Radě EU.[20]
Na kongresu ODS 20. června 2010 se stal místopředsedou strany.[21]
Povolbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 byl 13. července 2010 jmenovánministrem obrany vNečasově vládě.[22] Po nástupu do funkce mezi svými cíli uvedl, že by chtěl udržet pro armádu stabilní rozpočet, který by rok od roku nekolísal,[23] vytvořit koncepční vizi rozvoje armády,[24][25][26] která by byla připravena expertní komisí[25] a shrnuta v „Bílé knize“[23][24] a ambici zlepšit situaci v armádě, co se týče potenciálních manipulací armádních zakázek,[27] které byly tou dobou spíše nevalné pověsti.[28]
Mladá fronta DNES prvního září 2010 publikovala investigativní reportáž, v níž zdokumentovala korupci a manipulaci s plánovanou armádní zakázkou na nákup samojízdných minometů od firmyPatria[29] (zástupce firmy Patria však uvedl, že tou dobou již spolupracovali s orgány v trestním řízení[30]), která se retrospektivně týkala také předražených obrněných transportérůPandur II.[31] Od propuknutí skandálu ministr Vondra věnoval zvýšenou pozornost čištění resortu od lidí a vazeb spojených s pochybnými zakázkami[32][33] a systémové úpravě zadávání soutěží na výběr armádních zakázek.[34]Jaroslav Kopřiva (KDU-ČSL) (dlouholetý náměstekMO pro vyzbrojování), který byl hlavním zdokumentovaným proponentem publikované kauzy, byl odvolán ještě téhož dne,[32] odvoláni byli i šéf sekce správy majetku Jiří Král[32][35] a bezpečnostní ředitel David Průša.[32][35] Kopřiva byl odhalen díky odposlechům reportérů Mladé fronty Dnes,[29] Kopřiva v nich jako za potenciálně zaangažované uvádí takéMartina Bartáka (ODS)[29][31] aPavla Severu (TOP 09).[29][35] Alexandr Vondra při obsazování ministerstva Bartáka[27] ani Severu[34] na místa svých podřízených nechtěl a nevybral, přestože před skandálem mu byli oba ke spolupráci nabídnuti nebo doporučeni,[27][34] důvody k nespokojenosti specifikovat nechtěl.[27][34] Martin Barták[36] i Pavel Severa[37] striktně odmítli, že by byli aktéry kauzy.
.jpg)
Vondra brzy po nástupu začal s výraznou personální obměnou mezi vysokými úředníky ministerstva.[38]
Mimo personálních změn uvedených výše, byli nově jmenováni generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita,[38] na pozici náměstka byl jmenován bývalý poslanec za ODSMichael Hrbata, ten na této pozici vystřídal Františka Padělka.[38] Ředitelem Úřadu pro dohled nad akvizicemi se stal František Nadymáček po odvolaném Romanovi Hoštovi[38] a ředitelem Vondrova kabinetu se stal Pavel Bulant.[38]
Počátkem listopadu Vondra jmenoval na místo odvolaného Jana FulíkaJiřího Šedivého.[39][40] Jiří Šedivý před nástupem na ministerstvo působil jako náměstekgenerálního tajemníka NATO pro obrannou politiku, i jako náměstek ministra měl mít zodpovědnost za obrannou politiku, zahraniční věci a dále pověření pro vedení sekce vyzbrojování po dříve odvolaném Jaroslavovi Kopřivovi.[39][40] Jan Fulík stál za kriticky hodnoceným[40] nákupem čtyř taktických letadelCASA C-295 na jaře 2008.[40] Jeden španělský letoun CASA byl tehdy vyměněn za několik českých bitevníkůL-159, další tři letadla CASA byla ale českým státem již nakoupena a to bez výběrového řízení celkem za částku 3,5 miliardy korun,[38][41] za tento tendr bylo pak Česko kritizovánoEvropskou komisí.[41]
Podle depeše uveřejněnéWikiLeaks z března 2009 je Alexandr Vondra „největším spojencem Spojených států na české politické scéně“.[42]
V lednu 2011 zveřejniloministerstvo financí, že má podezření, že se při zakázkách spojených s přípravoučeského předsednictví v Radě EU ztrácely peníze, minimálně 500 milionů korun. Společností, která měla peníze neoprávněně získat, měla být společnost ProMoPro, která zajišťovala audiovizuální služby. Faktická zodpovědnost není jasně určená, ale z pozice místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, kterým v té době byl, měl hospodaření v této souvislosti na starosti Alexandr Vondra.[43] Ten však jakékoli své pochybení odmítal i po vytrvalém tlaku koaličních partnerů.[44] 16. března 2011 bylo v této věci podánotrestní oznámení na neznámého pachatele.[45] Některá média spekulovala, že původní kontrola, která kauzu odstartovala, byla pomstaMiroslava Kalouska za Vondrovo rozkrývání korupčních kauz na ministerstvu obrany.[43][46] V červnu 2015 soud uložil trest sedmi jednatelům firem, které se na zakázce podílely, včetně společnosti ProMoPro, tři obviněné úředníky zprostil viny. Stát vyčíslil vzniklou škodu na 938 milionů korun, v řízení byla prokázána částka nejméně 327,5 milionu za činnosti, které nebyly provedeny nebo se zakázkou nesouvisely. Vondra v kauze vystupoval jako svědek.[47][48]
11. dubna 2011 v souvislosti s neustávajícím tlakem na svou osobu a pokračujícívládní krizí, Alexandr Vondra nabídl premiéruNečasovi svoudemisi na post ministra obrany, aby neblokoval vládní změny a umožnil budoucí spolupráci trojkoalice.[49] Nicméně i po rekonstrukci vlády 21. dubna 2011, na postu ministra obrany setrval. Jeho pozice na ministerstvu byla však často napadána představiteli nejmenší vládní strany. ZástupciVěcí veřejných tímto požadavkem reagovali na vynucený odchod svých ministrů z vládních pozic a argumentovali potřebou aplikovat princip presumpce viny i na ministry ostatních vládních stran, jichž by se mohla týkat, včetně Alexandra Vondry. Z funkce odstoupil 28. listopadu 2012, protože podle vlastních slov ztratil důvěru veřejnosti. Jedním z důvodů jeho nepopularity bylo prosazování výstavby brdského radaru navzdory nesouhlasu většiny obyvatelstva. Byl nejdéle sloužícím ministrem obrany za několik posledních vlád a samotnými vojáky byl hodnocen poměrně kladně.
Vevolbách do Senátu PČR v roce 2012 neúspěšně obhajoval zaODS mandát senátora vobvodu č. 29 – Litoměřice. Se ziskem 17,49 % hlasů skončil v prvním kole na 3. místě, a nepostoupil tak do druhého kola. Novým senátorem byl zvolenHassan Mezian.[50]
V roce 2014 česká media konfrontovala Alexandra Vondru s názory amerického lingvisty a politického aktivisty židovského původuNoama Chomského na východoevropskýdisent. Vondra na ně reagovalargumentací ad hominem: „V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on zbostonských kaváren obhajoval genociduPol Pota vKambodži.“ Kromě toho obvinil Chomského zantisemitismu. Dále Vondra napsal: „Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu vkoncentráku nebo vgulagu.“[51] VLiterárních novinách byl následně Alexandr Vondra označen za lháře, protože Chomsky podle Literárních novin žádnou genocidu ani politicky motivované vraždy neobhajoval.[52]
V tomto období se stal ředitelem Centra transatlantických vztahůCevro Institutu. V roce 2018 pozval jménem institutu ve spolupráci sCzechoslovak Group[53]Steva Bannona do České republiky, aby zde přednášel po boku hostůLannyho Davise. Mezi hosty byl napříkladPetr Nečas nebo zakladatel institutuIvan Langer. Bannon je znám jako spoluzakladatelCambridge Analytica a bývalý poradceDonalda Trumpa, který například označil média jako opozici, se kterou je potřeba bojovat zaplavováním informačního prostoru irelevantními nebo nepravdivými informacemi. S ním se též později setkal také v Budapešti[54].
Počátkem roku 2017 uveřejnil listThe Washington Post zprávu o varovném dopisu, určeném nastupujícímuamerickému prezidentoviDonaldu Trumpovi. Jeho signatáři uvítali volební vítězství republikána. V dokumentu stojí, že prezidentRuské federaceVladimir Putin není – na rozdíl od signatářů – ani americký spojenec, ani důvěryhodný partner v mezinárodní politice a že „neusiluje o americkou velikost“. Dále se v dopise praví, že zrušení protiruských sankcí nebo souhlas s rozdělenímUkrajiny by „naše východní sousedy“ přivedlo k ekonomické destabilizaci a napomohlo vzniku extremistických, oligarchických a protizápadních nálad. Pod dopisem byli podepsáni vesměs pravicoví politici zejména ze střední a východní Evropy: exministr zahraničíKarel Schwarzenberg, exministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra, slovenský expremiérMikuláš Dzurinda, exšéf polské diplomacieRadosław Sikorski, švédský expremiérCarl Bildt a exprezidentiRumunska,Estonska aLotyšska, celkem šlo o 17 jmen.[55][56][57]
Vondra stál za iniciativouOdmítáme podrážet Izrael, která kritizovala ministra zahraničíTomáše Petříčka, ministra kulturyLubomíra Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga za jejich společné prohlášení z 23. května 2020, ve kterém odsoudili plánovanouizraelskou anexižidovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovanémZápadním břehu Jordánu, což je území, se kterým Palestinci počítají pro svůj budoucí státPalestina.[58]
Vevolbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval z 15. místa kandidátkyODS.[59] Získal 29 536 preferenčních hlasů, skončil tak nakonec na 2. místě kandidátky a byl zvolen novým europoslancem.[60]
Na29. kongresu ODS vPraze v lednu 2020 byl zvolen místopředsedou strany. Získal 443 hlasů z 487 platných, nejvíc ze všech řadových místopředsedů.[61] Na30. kongresu ODS v Praze v dubnu 2022 tento post obhájil, přičemž získal nejvíce hlasů ze všech zvolených místopředsedů (482 z 517).[62] Funkci místopředsedy strany obhájil také na 31. kongresu ODS v dubnu 2024, když získal 448 hlasů od 528 přítomných delegátů.[63]
Ve svém vystoupení před poslanci Evropského parlamentu v říjnu 2021 kritizovalZelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), která podle Vondry může vytvořit sociální problémy vedoucí až k rozvratu Evropské unie.[64]
Alexandr Vondra se na podzim 2023 objevil na billboardech spolu s bývalou milenkou a europoslankyní z ODS,Veronikou Vrecionovou.[65][66] Kampaň sklidila negativní odezvu hlavně z řad koaličních partnerů, jelikož pod heslem „Pro Evropu bez nesmyslů“ bylo pouze logo skupiny EKR, tj.Evropských konzervativců a reformistů. Volební koaliceSPOLU tou dobou stále zvažovala, že by šla i doevropských voleb jako koalice, jelikož v parlamentních volbách dosáhla dobrých výsledků. Billboard s tváří místopředsedy ODS působil, že se snaží od koalice i ODS distancovat. Vondra a Vrecionová shodně oponovali, že volební kampaň ještě nezačala a jedná se pouze o informování veřejnosti o jejich práci v europarlamentu.[67]
Vevolbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 obhajoval mandát europoslance jako členODS a lídr kandidátky koaliceSPOLU (tj.ODS,KDU-ČSL aTOP 09).[68] Získal 118 492 preferenčních hlasů a mandát obhájil.[69] Po volbách je od července téhož roku v Evropském parlamentu členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).[70] Vkrajských volbách v roce 2024 poté kandidoval doZastupitelstva Ústeckého kraje, ale nebyl zvolen.[71]
Dlouhodobě zdůrazňuje, že je třeba mít se před Ruskem na pozoru. Je zastánce tvrdých sankcí vůči Rusku jako reakce nainvazi na Ukrajinu.[72]
Giorgia Meloniová z italské politické stranyBratři Itálie mu svým projevem a myšlenkami připomínáMargaret Thatcherovou.[73] S touto stranouODS a například polskákonzervativní stranaPrávo a spravedlnost tvoří blokStrana evropských konzervativců a reformistů. V roce 2024 se označil za příznivce francouzského prezidentaMacrona aFrancii označil za klíčového spojence Česka.[74]
Věří, že Západ „uspokojuje blaho minorit a normální těžce pracující člověk nemá ve světě zastání“.[75]
Viktora Orbána aJarosława Kaczyńského považuje za normální konzervativce a vadí mu jejich „peskování“.[76][77] V roce 2024 však vyloučil případný vstup Orbánovy stranyFidesz do frakceEvropských konzervativců a reformistů, pokud Orbán nepřehodnotí svůj postoj k ruské válce proti Ukrajině.[78]
V roce 2020 vzbudil pozdvižení, když rozhodnutí slovinského rozhodčího Damira Skominy ve fotbalovém zápaseSlavie aFC Midtylland okomentoval naTwitteru slovy: „Slavie je mi dneska upřímně líto. Zaříznul ji slovinský rozhodčí. Vždycky jsem říkal, že Slovinci dokážou být oportunistický svině. Viz například chování k turistům tranzitujícím do Chorvatska. Dneska se to zas potvrdilo…“[79] Za svůj výrok se později omluvil.[80]
V roce 2016 komentoval vítězstvíDonalda Trumpa jako vzpouru proti politické korektnosti, sociálně-kulturnímu inženýrství a establishmentu[81]. VUdálostech, komentářích očekával, že se toho dočkají občané i v České republice a odůvodnění rámoval takto:
Velkoměsta začínají ovládat vegetariáni, nekuřáci, transvestiti, cyklisti, homosexuálové a já prostě potřebuji občas utéct na ten venkov, kde jsou ještě ti normální chlapi a ženský… Trump to říkal strašně brutálně, ale srozumitelně.[82]
Názorově obrátil až po 6. lednu 2021, kdy Trump vyburcoval kútoku na Kapitol.[83] V roce 2024 se vyjádřil v tom smyslu, že kdyby byl Američanem,Donalda Trumpa by nevolil.[84]
Poté, coMezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) v listopadu 2024 vydalzatykače na izraelského premiéraBenjamina Netanjahua a bývalého ministra obranyJo'ava Galanta za údajnéválečné zločiny během války v Pásmu Gazy, Vondra prohlásil, že Česko by nemělo zatykač respektovat, a dodal, že „Pokud ICC upírá demokratickému státu právo na sebeobranu před agresí, nemá pro mě žádný smysl.“[85]
Na podzim 2024 opakovaně uvedl, že vamerických prezidentských volbách by volil Donalda Trumpa.[86][87][88] Po prvních týdnech od Trumpovyinaugurace označil Trumpův nástup do funkce za „impozantní“, doufal, že „probere Evropu“, kterou současně označil za „skanzen“.[89] K vlně kontroverze ohledněexekutivních příkazů a projevů Trumpa uvedl, že „některé jeho výroky nejde brát doslova“, je to podle něj „forma trollení“. Nicméně varoval, že je potřeba je brát vážně a že se svět posunul do politiky, ve které bude dominovat síla a prosazování národních zájmů.[90] V únoru 2025, v reakci na výroky Trumpa o míru na Ukrajině, upozornil na důležitost jednoty Evropy v zajištění bezpečnosti Ukrajiny.[91]
V únoru 2025 se účastnil konference CPAC vMarylandu, kterou pořádala lobbistická organizaceAmerická konzervativní unie. Na konferenci vystoupili například Donald Trump,J. D. Vance,Rick Scott,Ted Cruz,Nigel Farage,Liz Trussová,Santiago Abascal,Jordan Bardella,Javier Milei,Robert Fico,Ben Shapiro neboSteve Bannon, který ve své řeči udělal gesto připomínajícíhajlování.[92][93][94] Vondra však tvrdil, že z Bannonovy přednášky odešel, protože „se nedal poslouchat“. Po konferenci uvedl, že Republikánská strana pevně stojí za Trumpem a že podporují jeho transakční přístup ke spojencům v principuněco za něco. V mezinárodních vztazích podle něj Američané přešli napolitický realismus, což Evropa nedostatečně reflektovala.[95]
Za svou činnost obdržel četná zahraniční ocenění:
.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématuAlexandr Vondra na Wikimedia Commons
OsobaAlexandr Vondra ve Wikicitátech| První vláda Mirka Topolánka | |
|---|---|
| Předseda vlády | Mirek Topolánek(jmenován 16. srpna 2006,ODS) |
| Členové v den jmenování vlády 4. září 2006 | Petr Nečas(místopředseda vlády, práce a sociální věci,ODS) •Ivan Langer(vnitro, informatika,ODS) •Alexandr Vondra(zahraniční věci, nestraník) •Jiří Šedivý(obrana, nestraník) •Vlastimil Tlustý(finance,ODS) •Aleš Řebíček(doprava,ODS) •Martin Říman(průmysl a obchod,ODS) •Milena Vicenová(zemědělství, nestranička) •Tomáš Julínek(zdravotnictví,ODS) •Miroslava Kopicová(školství, mládež a tělovýchova, nestranička) •Petr Kalaš(životní prostředí, nestraník) •Martin Štěpánek(kultura, nestraník) •Petr Gandalovič(místní rozvoj,ODS) •Jiří Pospíšil(spravedlnost,ODS) |
| Druhá vláda Mirka Topolánka | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Mirek Topolánek(jmenován 8. listopadu 2006,ODS) | ||||||||||||
| Členové v den jmenování vlády 9. ledna 2007 | Jiří Čunek(1. místopředseda vlády, místní rozvoj – demise 13. listopadu 2007,KDU-ČSL) •Martin Bursík(místopředseda vlády, životní prostředí, školství, mládež a tělovýchova – pověřen 4. října 2007 – odvolán 4. prosince 2007,SZ) •Petr Nečas(místopředseda vlády, práce a sociální věci,ODS) •Alexandr Vondra(místopředseda vlády pro evropské záležitosti,ODS) •Vlasta Parkanová(obrana, 1. místopředsedkyně vlády – od 23. ledna 2009,KDU-ČSL) •Ivan Langer(vnitro, informatika,ODS) •Karel Schwarzenberg(zahraniční věci, nestraník zaSZ) •Martin Říman(průmysl a obchod,ODS) •Tomáš Julínek(zdravotnictví – odvolán 23. ledna 2009,ODS) •Jiří Pospíšil(spravedlnost,ODS) •Miroslav Kalousek(finance,KDU-ČSL) •Dana Kuchtová(školství, mládež a tělovýchova – demise 3. října 2007,SZ) •Aleš Řebíček(doprava – odvolán 23. ledna 2009,ODS) •Petr Gandalovič(zemědělství,ODS) •Helena Třeštíková(kultura – demise 26. ledna 2007, nestranička zaKDU-ČSL) •Cyril Svoboda(předseda Legislativní rady vlády – odvolán 23. ledna 2009, místní rozvoj – pověřen 23. ledna 2009,KDU-ČSL) •Džamila Stehlíková(lidská práva a národnostní menšiny – odvolána 23. ledna 2009,SZ) | ||||||||||||
| Členové jmenovaní později |
| ||||||||||||
| Vláda Petra Nečase | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Petr Nečas(jmenován 28. června 2010,ODS) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
| Členové v den jmenování vlády 13. července 2010 | Karel Schwarzenberg(1. místopředseda vlády, zahraniční věci,TOP 09) •Radek John(místopředseda vlády – odvolán 20. května 2011, vnitro – odvolán 21. dubna 2011,VV) •Alexandr Vondra(obrana – odvolán 7. prosince 2012,ODS) •Jiří Pospíšil(spravedlnost,ODS – odvolán 27. června 2012) •Martin Kocourek(průmysl a obchod,ODS – odvolán 14. listopadu 2011) •Pavel Drobil(životní prostředí,ODS – odvolán 21. prosince 2010) •Ivan Fuksa(zemědělství – odvolán 4. října 2011,ODS) •Miroslav Kalousek(finance,TOP 09) •Leoš Heger(zdravotnictví,TOP 09) •Jaromír Drábek(práce a sociální věci – demise 31. října 2012,TOP 09) •Jiří Besser(kultura, navrženTOP 09 – odvolán 16. prosince 2011) •Vít Bárta(doprava,VV – odvolán 21. dubna 2011) •Josef Dobeš(školství,VV – odvolán 30. března 2012) •Kamil Jankovský(místní rozvoj,VV/LIDEM) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
| Členové jmenovaní později |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ministři zahraničních věcí České republiky | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||
| Ministerstvo zahraničních věcí České republiky | ||||||||||
| Ministři pro evropské záležitosti České republiky | |
|---|---|
Alexandr Vondra (2007–2009) •Štefan Füle (2009) •Juraj Chmiel (2009–2010) •Mikuláš Bek (2021–2023) •Martin Dvořák (2023–dosud) | |
| Ministři obrany České republiky | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||
| Ministerstvo obrany České republiky | ||||||||||
| Velvyslanci České republiky v USA | |
|---|---|
Michael Žantovský(1992–1997) •Alexandr Vondra(1997–2001) •Martin Palouš(2001–2005) •Petr Kolář(2005–2010) •Petr Gandalovič(2011–2017) •Hynek Kmoníček(2017–2022) •Miloslav Stašek(od 2022) | |
| Senátor zaobvod č. 29 – Litoměřice | |
|---|---|
1996–2000:Karel Burda • 2000–2006:Zdeněk Bárta • 2006–2012:Alexandr Vondra • 2012–2018:Hassan Mezian • 2018–2024:Ladislav Chlupáč • od 2024:Ondřej Štěrba | |
