| Alexander Julius Schindler | |
|---|---|
_1893_Der_Floh_(Unsere_einstigen_Mitarbeiter).png) | |
| PoslanecŘíšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1865 | |
| Ve funkci: 1867 – 1870 | |
| PoslanecDolnorak. zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1870 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 26. září1818 Vídeň Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. března1885 (ve věku 66 let) Vídeň Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Vídeňská univerzita vídeňská polytechnika |
| Profese | spisovatel,politik,básník aprávník |
| Commons | Alexander Julius Schindler |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Alexander Julius Schindler, pseudonymJulius von der Traun (26. září1818Vídeň –16. března1885Vídeň[1]), bylrakouský spisovatel a politikněmecké národnosti, v 2. polovině 19. století poslanecŘíšské rady.
Jeho synovcem byl malířEmil Julius Schindler. Pocházel z rodiny obchodníka. Alexander Julius navštěvoval piaristické gymnázium aSchottengymnasium ve Vídni. V letech 1833–1835 a 1838–1839 pak navštěvoval přednášky z filozofie naVídeňské univerzitě a měl v plánu nastoupit na lékařskou fakultu. Kromě toho v letech 1835–1836 navštěvovalvídeňskou polytechniku. Nakonec po dva roky pracoval v otcově firmě veFischamendu. Od roku 1838 byl zaměstnaný jako chemik v nově zřízenékartounce vSteyru. Od roku 1835 působil jako spisovatel. V letech 1839–1843 absolvoval práva na Vídeňské univerzitě. Byl tehdy veřejně aktivní v literárně-politickém kruhu okoloJohanna von Bergera,Karla Isidora Becka,Moritze Hartmanna,Ferdinanda Sautera a dalších. Od roku 1844 žil opět ve Steyru. Pracoval jako praktikant u zdejšího magistrátu a od roku 1845 byl úředníkem vGmundenu. V letech 1845–1846 působil jakojusticiár na knížecím panském soudu při zámku Steyr. Přes svého pána, Gustava Lamberga, se tehdy zapojil i do politických debat liberálních osobností novinářského a literárního života. V letech 1847–1848 pobýval v Praze, kde spolupracoval sIgnazem Kurandou aFranzem Schuselkou. Běhemrevolučního roku 1848 vydával populárníZwanglose Blätter für Oberösterreich.[1][2]
Po zrušení panských soudů se snažil najít uplatnění v státní správě, ale z politických důvodů byl vykázán z Horních Rakous. Od roku 1850 působil jako zástupce státního návladního ve štýrskémLeobenu, od roku 1852 byl státním návladním v Štýrském Hradci. Roku 1854 byl propuštěn ze státních služeb. Žil pak vSalcburku a chtěl být advokátem a notářem. V roce 1856 nastoupil jako správce na hraběcí statek v korutanském Wolfsbergu. V roce 1859 přesídlil do Vídně, kde se stal tajemníkem pojišťovnyVindobona. Od roku 1860 byl členem Umělecké jednoty ve Vídni.[1]
Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do politiky. Od března 1861[2] byl poslancemDolnorakouského zemského sněmu.[1] Zemský sněm ho v dubnu 1861[2] delegoval i doŘíšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) zaDolní Rakousy (kurie městská, obvod Vídeň-Neubau).[3] K roku 1861 se uvádí jako notář, bytem ve Vídni.[4] 16. ledna 1862 získal oficiálně svolení s výkonem profese notáře.[2] Zemský sněm ho do Říšské rady delegoval opět v únoru 1867.[2][3]
Profiloval se jako příslušník německorakouské liberální levice (takzvanáÚstavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). Byl odpůrcem klerikálů. Jeho protivníkem byl zejména tyrolský konzervativecJosef Greuter. Odmítal tělesné tresty v justici. Vynikal coby zdatný parlamentní řečník.[1]
Roku 1870 se po ztrátě poslaneckého mandátu stáhl do soukromí a opětovně se zaměřil na literární činnost. Zdědil zámek Leopoldskron u Salcburku a učinil z něj místo setkávání literátů. Kvůli zdravotním obtížím se roku 1883 ovšem trvale přestěhoval do Vídně.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématuAlexander Julius Schindler na Wikimedia Commons