 Památná alej (chráněná)Alej u minerálního pramene | |
|---|---|
.jpg) v dubnu 2025 | |
| Evidenční č. | 102238 (9038) |
| Obec | Tachov |
| Souřadnice | 49°47′41,33″ s. š.,12°38′41,36″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Alej u minerálního pramene (téžDlouhá alej čiKnížecí alej) jechráněné stromořadí vTachově vokrese Tachov vPlzeňském kraji. Alej, kterou nechal v roce1791 vysázetkníže Windischgrätz a později byla významným promenádním místem Tachova, vede východním směrem od Třídy Míru podél řekyMže, nejprve na pravém, za mostem po levém břehu, až k Windischgrätzově prameni. Celá alej roste v nadmořské výšce 471 m.
Oboustranné stromořadí je v současnosti tvořeno přibližně 200 stromy o staří 150–200 let, mezi kterými převažujelípa velkolistá (Tilia platyphyllos) amalolistá (Tilia cordata),jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) ajavor klen (Acer pseudoplatanus), mezi dalšími zastoupenými druhy jsoujilm horský (Ulmus glabra),topol černý (Populus nigra),olše lepkavá (Alnus glutinosa) ajavor mléč (Acer platanoides). Obvody kmenů měří od 64 do 310 cm, koruny stromů dosahují do výšky 14 až 22 m (měření 1986). Alej je chráněna od roku1986 jako krajinná dominanta.
Alejí s novým asfaltovým povrchem vede cyklotrasa
2200.
V roce1853 byl na východním konci aleje objeven minerální pramen, po dohodě majitelů panství sklášterem v Teplé byl záhy zasypán, ale vyrazil na dalším místě, kde již zůstal zachován. V současnosti je pramen čerpán přes den s výjimkou zimního období, je zdravotně nezávadný (každoročně kontrolováno) se zvýšeným obsahemželeza. V blízkosti je vybudován altán, druhý stojí na okraji aleje za mostem.
Pramen minerálky vyvěrá v údolní nivě, zvané dříve “AU”. Je zachycen ve zděné studni a při měření 1975 měl 1 925 mg CO2 a přes 1 200 mg pevných látek v litru, pH 5,0 a teplotu 8,70 °C, vydatnost 10 lt/min. Již v minulosti by oblíbeným promenádním místem. Pramen, který byl údajně za finanční odstupné a na základě smlouvy mezi Alfrédem Windischgrätzem a opatem kláštera v Teplé zasypán, znovu objevil r.1781 vrchnostenský úředník Josef Serafín Schönfeldem a nechal jej vyčistit. Na náklady knížete Alfréda II. zde byla roku 1844 vystavena restaurace “ALLEEWIRSTHAUS“. Ve stejném období byla realizována výstavba altánu nad pramenem. Před válkou se z minerální vody vyráběl speciální likér SAUERBRUNNLIQUERE. V roce 1945 byla minerálka dána pod národní správu a do r. 1948 ji využívala firma “ERST WAGNER“ – výroba sodových vod a limonád. V letech 1990 až do června 2004 byl pramen minerálky uzavřen z důvodu výskytu vyšších hodnot sledovaných látek. V roce 2004 byli provedeny sanační práce a minerální voda je opět nezávadná.
Obrázky, zvuky či videa k tématuAlej u minerálního pramene na Wikimedia Commons