| Jeho Milost ThDr.PhDr. Vincenc Aleš PařízekOP | |
|---|---|
 | |
.jpeg) ThDr. PhDr. Vincenc Aleš Pařízek | |
| Církev | římskokatolická |
| Znak |  |
| Zasvěcený život | |
| Institut |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1771 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 10. listopadu1748 |
| Místo narození | Praha,České království České království |
| Datum úmrtí | 15. dubna1822 (ve věku 73 let) |
| Místo úmrtí | Praha,Rakouské císařství Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Zlatníky-Hodkovice |
| Národnost | česká |
| Povolání | římskokatolickýduchovní |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Vincenc Aleš Pařízek (11. listopadu1748Praha –17. dubna1822Praha), člendominikánského řádu,[1]pedagog,filosof,teolog ainfulovaný čestnýkanovníklitoměřické katedrální kapituly.
Studoval nejprve gymnázium u jezuitů v pražskémKlementinu a pak vstoupil dořádu.Kněžskésvěcení přijal v roce1771. Prvním působištěm byloJablonné v Podještědí, pak se přestěhoval do Prahy, kde učil krasopis, přírodovědu a dějepis na hlavní škole na Malé Straně. Jakokatecheta působil ve farní škole u sv. Jiljí v Praze. V roce1783 se stal ředitelem nově otevřené hlavní školy vKlatovech. Pozrušení kláštera v Klatovech v roce1787 požádal o dočasnou sekularizaci, aby mohl nadále učit ve škole.V roce1790 se stal ředitelem školy v Praze, kterou proměnil v jakési duchovní centrum školské reformy v Čechách. Vyučoval současně v generálním seminářikatechetiku apedagogiku. Spolupracoval slitoměřickým biskupemFerdinandem Kindermannem na reformě školství. Odborně se rovněž věnoval hudbě a malířství. Jako hudebník byl žákem slavného Segerta, složil rozličné kusy hudební, několik ofertorií,litanie, dvěSalve Regina,rekviem,symfonie akantáty. Do své smrti,17. dubna1822, stačil napsat velkou řadu knih vněmčině, ale i 14 knih včeštině. Některé vyšly až po jeho smrti. V letech1816–1821 vydával v Praze pedagogický časopis Schulfreund. Rovněž napsal modlitební knihuWeg zur Seligkeit, která byla mnohokrát vydána.V roce1793 vydal knihu s názvemO swobodě a zwrácenosti městské, gaká gest a co z nj pocházý mezi Francauzy. Autor v knize reaguje na událostiVelké francouzské revoluce. Kniha však nesměla být vydána.Za své zásluhy oceněn čestným členstvím vkatedrální kapitule v Litoměřicích, kde byl takékonzistorním radou. Byl biskupskýmnotářem českobudějovickým,děkanempražské teologické fakulty, členem učené společnostihornolužické veZhořelci. Řadí se mezi českéasketické a pedagogické spisovatele, vychovatele národa, vlastence aobrozence, byl přítelemPelcla,Faustina Procházky aKrameria. Pohřben byl veZlatníkách. V poslední vůli výslovně žádal, aby byl pohřben vdominikánském řádovém hábitu. Hrob byl opatřen nápisem:„Aleš Pařízek, jsa rodem z Prahy, školní mládeže byl přítel drahý; za čtyřicet let jest o to pečoval, jak by dítkám v ctnostech dobrý základ dal; a když všeliký svůj oukol dokonal, Bůh ho pro odměnu k Sobě povolal.“ (Přítel mládeže1823)
Obrázky, zvuky či videa k tématuAleš Vincenc Pařízek na Wikimedia Commons
Encyklopedické hesloPařízek vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Digitalizovaná dílaAleše Vincence Pařízka vČeské digitální knihovně | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
