Ale [vysl.ejl] je označení značně různorodé skupiny typůsvrchně kvašenéhopiva. Termín pochází z angličtiny a původně označoval pivo vyráběné bez použití chmele (v protikladu k chmelenému pivu označovanému jakobeer). Později se význam slova posunul a dnes označuje v užším slova smyslu skupinu tradičních anglických, amerických a belgických piv, v širším smyslu se pak někdy používá pro označení všech svrchně kvašených piv (v protikladu k termínuležák označujícímu piva kvašená spodně). Podle této širší definice by tedy termín „ale“ zahrnoval i další tradiční pivní styly, jako je např. porter, stout nebo německá pšeničná piva.
Piva typu ale se vyrábějí s použitímkvasinek svrchního kvašení, které na rozdíl od kvasinek spodního kvašení fermentují pivo při vyšších teplotách, rychleji a produkují významnější množství vedlejších kvasných produktů, jako jsou estery či fenoly. Ty pak dávají pivu typický ovocný či kořeněný nádech.
Některá piva typu ale (zejména americká a část anglických) jsou velmi silně chmelená, a to často s důrazem nejen na hořkost, ale i na výrazné aroma některých odrůdchmele, především původem zUSA,Anglie,Austrálie aNového Zélandu. Toho je dosaženo přidáním velkých dávek chmele v pozdějších fázích výroby piva, kdy se do roztoku uvolní menší množství chmelových hořkých kyselin (které potřebují delší var, aby se staly rozpustnými ve vodě) a zůstane zachováno vyšší množství aromatických látek (které jsou těkavé a naopak delším varem vyprchávají). Tyto postupy mohou zahrnovat přidání chmele na konci chmelovaru (angl.late addition) i po jeho skončení (flame out), při chlazení (hop stand) a čiření piva (whirlpool hopping), při jeho stáčení do fermentační nádoby (v zařízení zvanémhopback) a v průběhu fermentace a zrání piva (dry hopping, česky studené chmelení). Silné chmelení s důrazem na chmelové aroma je typické zejména pro americkou variantu styluIndia Pale Ale (IPA). Piva tohoto typu pak mají silné aroma, které podle použitých chmelových odrůd nejčastěji zahrnuje tóny citrusů, tropického ovoce, borového jehličí či koření.
Země, kde se piva Ale běžně vyrábí a konzumují, jsou předevšímVelká Británie,Irsko,Belgie,Německo či východní provincieKanady.
Před zavedením chmele doAnglie zNizozemska v15. století byl název „ale“ používán výhradně pro popis nechmelených kvašených nápojů. Anglický výraz „beer“ byl postupně zaveden pro pivo vařené s přidáním chmele.
Pivo obecně potřebuje zhořčující prostředek vyrovnávající sladkost sladu a působící jakokonzervant. U původního ale byl tímto prostředkem typicky tzv.gruit, směsbylin a/nebokoření, který se přidával do mladiny místo chmele. V dnešní době je ovšem ale prakticky vždy chmelen.
Vestředověku bylo pivo typu ale spolu schlebem jednou ze základních potravin.
Slovo „ale“ může pocházet zestaroanglickéhoealu, které zase pochází zprotoindoevropského*alut-.
V českých zemích se před nástupem průmyslové výroby spodně kvašeného piva (okolo poloviny19. století) vařilo hlavněpivo pšeničné, s příchodemležáku však upadlo prakticky do zapomnění (na rozdíl od např. Německa). V dnešní době svrchně kvašené pšeničné pivo znovu zažívá rozkvět zejména v produkci minipivovarů, ovšem začíná se vařit i v zavedených velkých pivovarech. Dále se pak rozvíjí zájem i o další, pro běžného českého konzumenta „exotičtější“ pivní styly. Popularitu si začínají získávat zejména „ale“ moderního amerického typu (aromatická, silně chmelená).
Ale je hlavně rozšířen v anglicky mluvících zemích a v Belgii. Ve Velké Británii donedávna prodejem převyšoval ležáky. Na počátku 21. století se hlavně z USA šíří do dalších zemí trendcraft beer (tedy „řemeslného“ piva, u kterého se v protikladu k průmyslovým produktům očekává jistá osobitost a „rukopis“ tvůrce). Mezi těmito pivy mají silně chmelené „ale“ své prominentní místo.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuAle na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuale na Wikimedia Commons
Slovníkové hesloale ve Wikislovníku
