Albánština (albánskygjuha shqipe neboshqip) je indoevropskýjazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu. Významné albánské menšiny se však nacházejí také v sousedních zemích jako např. vSeverní Makedonii,Černé Hoře a Řecku, ale i v Itálii (naSicílii) či vUSA.
Postupem času se vyvinul severní a jižnídialekt, dodnes nemá žádný z nich status oficiálního standardu albánštiny. Jižní dialekt se nazývátoskičtina (příslušník Tosk) a hovoří se jím v jižní Albánii zhruba na jih od řeky Shkumbi. Severní dialekt albánštiny jegegština (příslušník Geg) a mluví se jí převážně v horských oblastech severní Albánie a v Kosovu.
Jazyk byl ovlivněnlatinou,řečtinou, ale takéslovanskými jazyky. V rámciindoevropských jazyků tvoří samostatnou větev. Jeho historický původ je značně nejasný, uvažuje se o příslušnosti k ilyrským jazykům.
Albánština používálatinku, ale pravopis je svérázný a kombinuje různé přístupy. Některé jevy jsou převzaty ze slovanského okolí (např.c aj se vyslovuje stejně jako včeštině), některé jsou shodné sangličtinou (sh [š], th [θ]), některé sturečtinou (ç [č]), některé jsou zcela specifické (x [dz], q [ť], ll [tvrdé ł]).Palatalizované souhlásky jsou (kromě ç) zapisoványspřežkami s využitímh (sh, xh, zh) neboj (gj, nj).
Některá albánská osobní jména jsou v češtině tradičně přepisována (Enver Hoxha naEnver Hodža), někdy přepis i výslovnost kolísá (UÇK / UCK / UČK).
Hlásky odlišné odčeštiny nebo odlišně zapisované| Albánský zápis | ç | dh | ë | gj | ll | nj | q | r | rr | sh | th | x | xh | y | zh |
| Český obvyklý přepis | č | dh | a | ď | ll | ň | ť | r | rr | š | th | dz | dž | y | ž |
| Výslovnost IPA | tʃ | ð | ə | ɟ | ɫ | ɲ | c / tɕ | ɾ | r | ʃ | θ | dz | dʒ | y | ʒ |
| Poznámka k výslovnosti | jako českéč | jako anglické zněléth | šva (neutrální samohláska) | jako českéď, příp. velmi měkkédž | jako ruskéл („tvrdé L“) | jako českéň | jakoť, případněć („měkké Č“) | alveolární verberanta („měkké R“) | jako českér, případně delší | jako českéš | jako anglické nezněléth | jako slovenskédz | jako českédž | jako německéü (zaokrouhlené) | jako českéž |
Znakç se někdy zapisuje i jakoch nebo výjimečněq.
Pro albánštinu je charakteristický velmi častý výskytgrafémuë, tzv.šva, zejména v koncovkách slov.
Dnes se albánština píše upravenou latinkou, jak je vidět ve výše uvedené tabulce. Před rokem1908 byly nicméně užívány hned čtyři hlavní písemné soustavy:
V roce1908, kdy se konalkongres v Monastiru (Bitola), byla jako celoalbánské písmo navržena upravená (resp. doplněná)latinka, kterou postupně přijalo celé albánské společenství.
| Albánsky | Česky |
| një | jeden |
| dy | dva |
| tre | tři |
| katër | čtyři |
| pesë | pět |
| gjashtë | šest |
| shtatë | sedm |
| tetë | osm |
| nentë | devět |
| dhjetë | deset |
| Albánsky | Česky |
| Çkemi! / Tungjatjeta! | Ahoj! |
| Mirëmëngjes! | Dobré ráno! |
| Mirëdita! | Dobrý den! |
| Mirëmbrëma! | Dobré odpoledne! |
| Natën e mirë! | Dobrou noc! |
| Mirupafshim! | Na shledanou! |
| Po / Jo | Ano / Ne |
| Ndoshta | Možná |
| Në rregull! | OK! |
| Faleminderit! | Děkuji! |
| Je i mirëpritur! | Prosím! |
| Më falni | Promiňte |
| Më vjen keq | To mě mrzí |
| Albánsky | Česky |
| e kuqe | červená |
| e gjelbër | zelená |
| e verdhë | žlutá |
| portokalli | oranžová |
| blu | tmavě modrá |
| e kaltër | světle modrá |
| kafe | hnědá |
| e purpurtë | fialová |
| e bardhë | bílá |
| rozë | růžová |
| e zezë | černá |
| e hirtë | šedá |
| telefon | telefon |
| çelësa | klíče |
| krevat | postel |
| shtëpi | dům |
| banjo | koupelna |
| dush | sprcha |
| Ku janë valixhet? | Kde jsou kufry? |
| pasaportë | cestovní pas |
| kartë krediti | kreditní karta |
| sapun | mýdlo |
| brisk | břitva |
| pastë dhëmbësh | zubní pasta |
| furçë dhëmbësh | zubní kartáček |
| krëhër | hřeben |
| furçë flokësh | kartáč na vlasy |
| peshqir | ručník |
| thikë | nůž |
| pirun | vidlička |
| lugë | lžíce |
| pjatë | talíř |
| shkopinj | jídelní hůlky |
| tigan | pánev |
| pije me gaz | kola |
| çaj | čaj |
| ujë | voda |
| birrë | pivo |
| verë | víno |
| qumësht | mléko |
| kafe | káva |
| vezë | vejce |
| bukë e thekur | toust |
| sheqer | cukr |
| gjalpë | máslo |
| djathë | sýr |
| bukë | chléb |
| oriz | rýže |
| peshk | ryba |
| hudhër | česnek |
| patate të skuqura | chips |
| pica | pizza |
| hamburger | hamburger |
| mango | mango |
| banane | banán |
| mollë | jablko |
| dardhë | hruška |
| luleshtrydhe | jahoda |
| portokall-shegë | granátové jablko |
| limon | citron |
| portokall | pomeranč |
| mjedër | maliny |
| rrush | hrozny |
| kumbull | švestka |
| domate | rajčata |
| misër i ëmbël | sladká kukuřice |
| karrotë | mrkev |
| qepë | cibule |
| kastravec / trangull | okurka |
| patate | brambory |
| kërpudhë | houby |
| kokë | hlava |
| faqe | tvář |
| qafë | krk |
| flokë | vlasy |
| vesh | ucho |
| sy | oko |
| hundë | nos |
| gojë | ústa |
| gjuri | koleno |
| bërryl | loket |
| kyç këmbe | kotník |
| këmbe | noha |
| këmbe | chodidlo |
| gisht i madh | palec |
| gisht | prst |
| kyç dore | zápěstí |
| krah | paže |
| dorë | ruka |
Otčenáš (modlitba Páně):
- Ati ynë që je në qiell, u shënjtëroftë emri yt.
- arthtë mbretëria jote; u bëftë dëshira jote,
- si në qiell, edhe mbi dhe.
- bukën tonë të përditëshme jepna neve sot;
- edhe falna fajet tona,
- sikundër edhe ne ua falim fajtorëvet tanë;
- edhe mos na shtjerë në ngasje, po shpëtona nga i ligu;
- sepse jotja është mbretëria e fuqia e lavdia në jetët të jetëvet.
- Amin.
ŘekaShkumbini, která protéká střední Albánií od východu k západu, od sebe odděluje dvě skupiny albánských mluvčích: na severu žijícíGegy a na jihu žijícíTosky.
Gegové tvoří dvě třetiny všech albánských mluvčích a jsou mezi nimi jak katolíci, tak muslimové. JižníToskové jsou buď muslimové nebo pravoslavní. Každý z těchto hlavních dialektů se dále dělí na nářečí.
Nářečígegštiny:
V rámci severního nářečí gegštiny se rozlišuje jeho severozápadní a severovýchodní varianta
Nářečítoskičtiny:
Jižní varieta se často dělí dále na podskupiny pojmenovanéÇamëria aLabëria.
Až do 1. světové války existovala tedy dvojí literární tradice, stavějící na obou těchto dialektech. Dlouhodobá politická a společenská nestabilita (tj. hlavně zábor Albánie osmanskou říší) zabránily tomu, aby se jeden z dialektů prosadil jako hlavní. Již v roce 1917 došlo k pokusu uzákonit celostátní úřední jazyk, založený na jihogegském (konkrétněelbasanském) nářečí, ovšem tato snaha selhala. Po skončení 2. světové války se tedy do těchto snah vložil (komunistický) stát. Protože hlavní úlohu v komunistické straně a tím i ve státním aparátu v té době hráli politici z jižní Albánie, došlo nakonec v roce 1972 ke sjednocení úřední albánštiny na severotoskském základu s gegskými prvky. Gegština tak byla na ústupu jak v politickém, tak v literárním životě. Po zhroucení komunistického režimu došlo k oživení literární tvorby v gegštině.
Základy české albanistiky položil známý český filolog,Jan Urban Jarník.
- Hoxha, M., Gojani-Jakupi, L.Česko-albánský slovník a konverzace. LEDA. 1. vyd. 2004.192 S.ISBN 80-7335-035-1.
- Tomková, H., Monari, V.Albánsko-český a česko-albánský slovník. LEDA. 1. vyd. 2007. 592 S.ISBN 978-80-7335-110-6.
- Gramelová, Lucie.Mluvnice albánštiny. Tribun EU. 1. vyd. 2008. 78 S.ISBN 978-80-7399-585-0.
- Kolektiv autorů.Česko-albánská konverzace. Lingea. 1. vyd. 2010. 320 S.ISBN 978-80-87062-97-5.
- Surovčák, Martin. Základy albanistiky. Brno, FF MU. 1. vyd. 2013. 183 S.
- V zemi Škipetarů. In: Plav, 6/2010. Měsíčník pro světovou literaturu. 48 S.
Slovníkové hesloalbánština ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématualbánština na Wikimedia Commons
 | Tento článek obsahuje výslovnost zapsanou znakymezinárodní fonetické abecedyIPA.
Zobrazení některých znaků nemusí být v některých prohlížečích korektní. |
|
