Akvavit (aquavit) je druhalkoholického nápoje. Jeho název je odvozen odlatinskéhoaqua vitae (voda života).
Tento nápoj má největší oblibu veskandinávských zemích (především vDánsku). Je to nápoj na bázi neutrálníhoalkoholu z obilí nebo brambor. Při druhé destilaci se do něj přidávají byliny a koření (koriandr,fenykl,skořice,kopr,badyán čihřebíček), nejdůležitější složkou je alekmín. Obsah alkoholu bývá v rozmezí 37,5% - 45%. Nejlepší druhy akvavitu dozrávají v sudech po sherry nebo portském víně.[1]
Původ akvavitu sahá až do 15. století, kdy se o něm poprvé objevily písemné záznamy zDánska. Tehdy se vyráběl z fermentovaného obilí nebo brambor a ochucoval se bylinkami a kořením. Původně se používal k léčebným účelům, ale postupem času se stal oblíbeným nápojem pro oslavy a zvláštní příležitosti.
Akvavit se stal důležitou součástí severské kultury a často se podával na svatbách, svátcích a dalších oslavách. V Norsku bylo tradicí vypít o půlnoci na Silvestra skleničku akvavitu. VeŠvédsku bylo běžné pít akvavit před jídlem a po něm, protože se věřilo, že pomáhá při trávení.
V průběhu staletí se výroba akvavitu rozšířila i do dalších evropských zemí, například doNěmecka aNizozemska. V 19. století se stal oblíbeným ve Spojených státech, kde se často podával na skandinávsko-amerických oslavách.
Dnes je akvavit v severských zemích stále oblíbenou lihovinou. Obvykle se podává chlazený a často se pije jako součást tradičního skandinávského jídla.[2]
 | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
