Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Akihito

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akihito
明仁
japonský císař
Portrét
Císař Akihito
Doba vlády7. ledna1989 –30. dubna2019 (30 let)
Éra vládyHeisei
Korunovace12. listopadu1990
Narození23. prosince1933 (92 let)
Kókjo,Tokio,JaponskoJaponskoJaponsko
PředchůdceŠówa
NástupceNaruhito
ManželkacísařovnaMičiko
PotomcicísařNaruhito (*1960)
princFumihito, kníže Akišino (*1965)
paníSajako (*1969)
OteccísařŠówa
MatkaNagako Kódžun
PříbuzníŠigeko Higašikuni, Sačiko, Kazuko Takacukasa, Acuko Ikedaová,Masahito, princ Hitači a Takako Šimazu (sourozenci)
Aiko, princezna Toši[1] (vnučka)
Podpis
Některá data mohou pocházet zdatové položky.
Japonská císařská rodina
Japonská císařská rodina

Emeritní císař
Emeritní císařovna

z • d • e

Akihito (japonsky 明仁; *23. prosince1933Tokio,Japonsko) je členjaponského císařského rodu, který od 7. ledna 1989 do 30. dubna 2019 vládl podletradičního pořadí následnictví jako 125.japonský císař. Je také bratrancem princezny Bangja, poslední korunní princeznyKoreje.

Akihito se narodil vJaponském císařství v roce 1933 jako první syncísaře Šówy acísařovny Kódžun. Běhemdruhé světové války se se svými spolužáky odstěhoval zTokia a až do roku 1945 zůstal vNikkó. V roce 1952, poté co dosáhl dvaceti let, začal vykonávat oficiální povinnosti ve své funkcikorunního prince.[2] Příští rok podnikl svou první cestu do zámoří a reprezentoval Japonsko nakorunovaci královny Alžběty II. Vysokoškolské vzdělání dokončil v roce 1956. V roce 1959 se oženil skatoličkouMičiko Šódovou; byla to první císařská svatba, která byla v Japonsku televizně vysílána a sledovalo ji asi 15 milionů diváků.[3] Pár má tři děti,Naruhita,Fumihita aSajako.

Posmrti svého otce císaře Šówy v roce 1989 nastoupil nachryzantémový trůn. Snažil se přiblížitcísařskou rodinu japonskému lidu a oficiální návštěvy uskutečnil ve všech čtyřiceti sedmiprefekturách Japonska a na mnoha odlehlýchjaponských ostrovech. Má také velký zájem o přírodní život a jeho ochranu, stejně jako o japonskou a světovou historii.[2]

Akihito abdikoval v roce 2019 s odkazem na svůj pokročilý věk a zhoršující se zdraví a stal se emeritním císařem.[4] Jeho nástupcem se stal jeho starší synNaruhito.

Jméno

[editovat |editovat zdroj]

V Japonsku, během jeho vlády, nebyl nikdy oslovován svým křestním jménem, ale místo toho titulem „Jeho Veličenstvo císař“ (天皇陛下,Tennó Heika), který mohl být zkrácen na „Jeho Veličenstvo“ (陛下,Heika).[5] Éra Akihitovy vlády od roku 1989 do roku 2019 neslanázevHeisei (平成, doslovavšudypřítomný mír) a podle zvyku budepo své smrti přejmenován naCísaře Heisei (平成天皇,Heisei Tennó).

Po Akihitově abdikaci dne 30. dubna 2019 obdržel titulemeritní císař (上皇,Jókó).[6][7][8][9] Nová éra,Reiwa (令和), začala, když se jeho synNaruhito stal císařem.

Akihito na Van Goghově výstavě vMěstském muzeu Amsterdam, 1953

Mládí a vzdělání

[editovat |editovat zdroj]
Akihito se svou matkoucísařovnou Nagako, 1934

Princ Akihito (明仁親王,Akihito Šinnó) se narodil 23. prosince 1933 v 6:39 vtokijském císařském paláci jako páté dítě a nejstarší syncísaře Šówy (Hirohito) acísařovny Kódžun (Nagako). Akihito s titulemprinc Cugu (継宮,Tsugu-no-miya) byl jako dítě vzděláván soukromými učiteli. V letech 1940 až 1952 navštěvoval základní a střední školuGakušúin.[2] Na přání svého otce nedostal na rozdíl od svých předchůdců provizi jako armádní důstojník.

Běhemamerických náletů na Tokio v březnu 1945 běhemdruhé světové války byli Akihito a jeho mladší bratrprinc Masahito evakuováni z města.Elizabeth Grayová Viningová učila Akihita běhemspojenecké okupace Japonskaangličtinu a západní mravy. Později krátce studoval na katedřepolitických věd naUniverzitě Gakušúin v Tokiu, ačkoli nikdy nezískalakademický titul.

Akihito byldědicemchryzantémového trůnu od narození. Jeho formální jmenováníkorunním princem (立太子の礼,Rittaiši-no-rei) se uskutečnilo vtokijském císařském paláci 10. listopadu 1952. V červnu 1953 Akihito zastupoval Japonsko přikorunovaci královny Alžběty II. vLondýně na své první zahraniční cestě. Vysokoškolské vzdělání později dokončil jako speciální student v roce 1956.[2]

Japonská známka připomínající císařskou svatbu
1987 (62. rok období Šówa), Akihitova poslední zahraniční návštěva jako korunního prince (Amerika)

Manželství a rodina

[editovat |editovat zdroj]

V srpnu 1957 se Akihito setkal na tenisovém kurtu sMičiko Šódaovou[2] vKaruizawě poblížNagana. Zpočátku neměl pár pro vztah zanícení. Mičiko Šódaová byla příliš nízkého původu a byla vychována v katolickém prostředí. Proto byla v září 1958 poslána do Bruselu na mezinárodní konferenci Alumnae du Sacré-Cœur. Korunní princ byl odhodlán zůstat v kontaktu se svou přítelkyní, ale také nechtěl spáchat diplomatický incident. Proto kontaktoval mladéhobelgického krále Baudouina, aby své zprávy poslal přímo jeho milované. Později král Baudouin také vyjednal sňatek páru přímo s císařem s tím, že pokud bude korunní princ šťastný s Mičiko, bude později lepším císařem.[10]

Zasnoubení korunního prince a Mičiko Šódaové bylo formálně oznámeno 27. listopadu 1958. Oznámení vyvolalo odpor tradicionalistických skupin, protože Šódaová pochází zkatolické rodiny. Ačkoli nikdy nebyla pokřtěna, vzdělávala se v katolických školách a zdálo se, že sdílí víru svých rodičů. Spekulovalo se, že jeho matka,císařovna Kódžun, byla proti zasnoubení. Po smrti císařovny Kódžun dne 16. června 2000 agenturaReuters uvedla, že byla jednou z největších odpůrců sňatku svého syna a že v 60. letech přiváděla svou snachu a vnoučata do deprese tím, že ji neustále opakovala, že není vhodná pro jejího syna.[11] Média tehdy jejich setkání prezentovala jako skutečnou „pohádku“[12] nebo „romanci na tenisovém kurtu“. Bylo to poprvé, co se prostá občanka přivdala do císařské rodiny, čímž přerušila více než 2 600 let tradice.[13] Zásnubní obřad se konal 14. ledna 1959 a sňatek 10. dubna 1959.

Akihito a Mičiko mají tři děti, dva synyNaruhita (narozen 23. února 1960 s titulem princ Hiro; později 126. japonský císař) aFumihita (narozený 30. listopadu 1965 a titulovaný princ Aja; později princ Akišino a následně japonský korunní princ) a dceruSajako Kurodaovou (narozená 18. dubna 1969 a před svatbou titulovaná princezna Nori). Tyto tři děti se narodily v nemocnici Imperial Household Agency Hospital v tokijském císařském paláci.[2]

Korunní princ Akihito a korunní princeznaMičiko podnikli oficiální návštěvy do 37 zemí. Akihito přirovnal roli japonské císařské rodiny k roli robota. Vyjádřil přání pomoci přiblížitcísařskou rodinu japonskému lidu.[14]

Císař Akihito naintronizaci v listopadu 1990

Vláda

[editovat |editovat zdroj]

Posmrti císaře Hirohita dne 7. ledna 1989 nastoupil Akihito na trůn a[15][16] stal se 125. japonským císařem.Intronizace proběhla 12. listopadu 1990.[2] Roku 1998 obdržel od anglické královny během státní návštěvySpojeného královstvíPodvazkový řád a je tak jediným rytířem neevropského původu.

Podlejaponské ústavy byla Akhitova role zcela reprezentativní a ceremoniální povahy, dokonce bez nominální role ve vládě. Omezil se na jednání ve státních záležitostech vymezených ústavou, a i v těchto záležitostech byl vázán požadavky ústavy a závaznými radami vlády. Například, když formálně jmenuje předsedu vlády, je po něm požadováno, aby jmenoval osobu určenou sněmem.

Přestože byl přísně omezen svým ústavním postavením, vydal také několik rozsáhlých prohlášení o lítosti vůči asijským zemím za jejich utrpení pod japonskou okupací, počínaje vyjádřením lítosti vůčiČíně učiněným v dubnu 1989, tři měsíce po smrti jeho otec,císaře Šówy (Hirohito).

Dne 23. prosince 2001, během svého výročního narozeninového setkání s reportéry, císař v reakci na reportérovu otázku ohledně napětí sJižní Koreou poznamenal, že sKorejci cítí spřízněnost, a dovysvětlil, že vŠoku Nihongi, matkacísaře Kammua (736–806) byla spřízněna sMuryeongem Korejským, králemPäkče, což byla skutečnost, která byla považována za tabu.[17][18]

V červnu 2005 císař Akihito a císařovna Mičiko navštívili ostrovSaipan (součástSeverních Marian,území USA),[19] místo bitvydruhé světové války, která se odehrála od 15. června do 9. července 1944 (známá jakobitva o Saipan). V doprovodu císařovny Mičiko pronesl modlitby a položili květiny u několika památníků, čímž uctil nejen Japonce, kteří zemřeli, ale také americké vojáky, korejské dělníky a místní ostrovany. Byla to první cesta japonského panovníka na zahraniční bojiště druhé světové války. Cesta na Saipan byla Japonci přijata s velkou chválou, stejně jako císařovy návštěvy válečných památníků vTokiu,prefektuře Hirošima,prefektuře Nagasaki aprefektuře Okinawa v roce 1995.

Český prezidentVáclav Havel se osobně setkal s císařem Akihito na konferenci „Budoucnost naděje“ vHirošimě dne5. prosince1995 a při této příležitosti pozval císaře na návštěvu České republiky.[20] Na základě tohoto pozvání vykonal císař Akihito s císařovnou Mičiko v roce 2002 čtyřdenní státní návštěvu České republiky (6. červenec –9. červenec2002). Bylo to vůbec poprvé v historii, kdy do Prahy zavítala hlava japonského císařství.[21]

Po nástupu na trůn se Akihito snažil přiblížit císařskou rodinu japonskému lidu. On a Mičiko uskutečnili oficiální návštěvy v osmnácti zemích a ve všech sedmačtyřicetiprefekturách Japonska.[2]

Debata o nástupnictví

[editovat |editovat zdroj]

Dne 6. září 2006 císař oslavil narození svého prvního vnuka, princeHisahita, třetího dítěte císařova mladšího syna. Princ Hisahito je prvním mužským dědicem, který se narodil do japonské císařské rodiny po 41 letech (od jeho otce prince Akišina) a odvrátil možnou následnou nástupnickoukrizi, protože jediným dítětem císařova staršího syna, tehdejšího korunního princeNaruhita, je jeho dcera,princezna Aiko, která podle japonského dědického práva nemá nárok na trůn, na který mohou nastoupit pouze muži. Narození prince Hisahita znamenalo, že navrhované změny zákona umožňující Aiko nastoupit nachryzantémový trůn byly zrušeny.[22][23]

Zemětřesení a tsunami v Tóhoku v roce 2011

[editovat |editovat zdroj]

V reakci nazemětřesení a tsunami v Tóhoku v roce 2011 ajadernou havárii ve Fukušimě I císař vystoupil v televizi[24] a vyzval své lidi, aby se nevzdávali naděje a navzájem si pomáhali.[25] Císař a císařovna také ve středu 30. března 2011 navštívili dočasné útočiště pro přeživší, aby v lidech vzbudili naději. Tento akt je extrémně vzácný, i přes císařovy snahy přiblížit císařskou rodinu lidem.[26]

Abdikace

[editovat |editovat zdroj]

Dne 13. července 2016 celostátní televizní staniceNHK uvedla, že tehdy 82letý císař zamýšlí během několika let s ohledem na svůj věkabdikovat ve prospěch svého nejstaršího syna korunního princeNaruhita. K abdikaci v rámcicísařské rodiny nedošlo od císařeKókakua v roce 1817. Vyšší úředníci v rámciÚřadu císařské domácnosti však popřeli, že by panovník oficiálně plánoval abdikovat.[27][28] Dne 8. srpna 2016 pronesl císař vzácný televizní projev, kde zdůraznil svůj pokročilý věk a zhoršující se zdraví; tento projev byl interpretován jako úmysl abdikovat.[29]

Dne 19. května 2017 vydaljaponský vládní kabinet návrh zákona, který by Akihitovi umožnil abdikovat. Dne 8. června 2017 schválilNárodní sněm jednorázový návrh zákona, který umožnil Akihitovi abdikovat a vládě začít zařizovat proces předání funkce korunnímu princiNaruhitovi.[30] Japonská vláda (premiérŠinzó Abe) v prosinci 2017 oznámila, že 125. císař Akihito abdikuje 30. dubna 2019 a vláda 126. císaře Naruhita začne 1. května 2019.[31]

Po abdikaci a pozdější roky

[editovat |editovat zdroj]

Dne 19. března 2020 se emeritní císař Akihito a jeho manželka emeritní císařovna Mičiko odstěhovali z císařského paláce, což bylo jejich první veřejné vystoupení od abdikace.[32]

Dne 31. března 2020 se přestěhovali dorezidence Takanawa.[33]

Zdraví

[editovat |editovat zdroj]

Císař Akihito podstoupil 14. ledna 2003 operaci prostaty, kde mu lékaři odstranilinádor.[34] Později v roce 2011 byl přijat do nemocnice sezápalem plic.[35] V únoru 2012 bylo oznámeno, že císař podstoupí koronární vyšetření; 18. února 2012 podstoupil úspěšnou operaci srdečního bypassu.[36] V červenci 2018 trpěl nevolností a závratěmi kvůli nedostatečnému prokrvení mozku. V lednu 2020 dočasně ztratil vědomí a zkolaboval ve svém bydlišti, ačkoli v jeho mozku nebyly zjištěny „žádné abnormality“.[37]

Potomci

[editovat |editovat zdroj]

Emeritní císař Akihito a emeritní císařovna mají tři děti, dva syny a dceru.

Císař a císařovna se svou rodinou v listopadu 2013
JménoNarozeníManželstvíPotomci
DatumChoť
Naruhito, japonský císař
(Naruhito, princ Hiro)		23. února1960 (65 let)9. června 1993Masako OwadaAiko, princezna Toši
Fumihito, korunní princ Akišino
(Fumihito, princ Aja)		30. listopadu1965 (60 let)29. června 1990Kiko KawašimaMako Komurová
Princezna Kako
Princ Hisahito
Sajako, princezna Nori18. dubna1969 (56 let)15. listopadu 2005Jošiki KurodaNikdo

Tituly a vyznamenání

[editovat |editovat zdroj]

Tituly

[editovat |editovat zdroj]
  • 23. prosince 1933 – 10. listopadu 1952:Jeho císařská výsost Princ Tsugu
  • 10. listopadu 1952 – 7. ledna 1989: 皇嗣殿下Jeho císařská výsost korunní princ Japonska
  • 7. ledna 1989 – 30. dubna 2019:Jeho výsost císař Japonska
  • 1. května 2019 – dosud: 上皇陛下Jeho výsost emeritní císař[38]

Vyznamenání

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Akihita.

Zámořské návštěvy

[editovat |editovat zdroj]

Následující tabulka obsahuje oficiální návštěvy císaře Akihita spolu s císařovnou Mičiko po nástupu na trůn 7. ledna 1989.[39][40][41] Seznam zahrnuje všechny návštěvy uskutečněné do 31. prosince 2017. I když císařovna Mičiko sama uskutečnila dvě oficiální návštěvy, v letech 2002 (ve Švýcarsku) a v roce 2014 (v Belgii), neúčastnil se jich císař a nejsou zde zahrnuty.

Zámořské návštěvy
PořadíTermínyZeměÚčel
126. září – 6. října 1991ThajskoThajskoThajsko,MalajsieMalajsieMalajsie,IndonésieIndonésieIndonésie„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Thajska, Malajsie a Indonésie“
223.–28. října 1992ČínaČínaČína„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Číny“
36.–9. srpna 1993BelgieBelgieBelgie„Zúčastnit se pohřbu belgickéhokrále Baudouina“ Z vděčnosti za hájení jejich manželství před tehdejším císařem a za dlouhotrvající přátelství.[42]
43.–19. září 1993ItálieItálieItálie,BelgieBelgieBelgie,NěmeckoNěmeckoNěmecko,VatikánVatikánVatikán„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Itálie, Belgie a Německa“
510.–26. června 1994USAUSAUSA„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Spojených států“
62.–14. října 1994FrancieFrancieFrancie,ŠpanělskoŠpanělskoŠpanělsko„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Francie a Španělska“
730. května – 13. června 1997BrazílieBrazílieBrazílie,ArgentinaArgentinaArgentina„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Brazílie a Argentiny“
823. května – 5. června 1998Spojené královstvíSpojené královstvíSpojené království,DánskoDánskoDánsko„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Spojeného království a Dánska“
920. května – 1. června 2000NizozemskoNizozemskoNizozemsko,ŠvédskoŠvédskoŠvédsko„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Nizozemska a Švédska“
106.–20. července 2002ČeskoČeskoČesko,PolskoPolskoPolsko,MaďarskoMaďarskoMaďarsko„Pěstování přátelských vztahů na pozvání České republiky, Polska a Maďarska“
117.–14. května 2005NorskoNorskoNorsko„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Norska“
1227.–28. června 2005USAUSAUSA„Vzdání holdu těm, kteří zemřeli ve válce a modlení se za světový mír k příležitosti 60. výročí skončení války“
138.–15. června 2006SingapurSingapurSingapur,ThajskoThajskoThajsko„Oslavení 40. výročí navázání diplomatických vztahů na pozvání Singapuru a účast na oslavách 60. výročí nástupu thajského králePchúmipchona Adunjadéta na trůn“
1421.–30. května 2007ŠvédskoŠvédskoŠvédsko,EstonskoEstonskoEstonsko,LotyšskoLotyšskoLotyšsko,LitvaLitvaLitva,Spojené královstvíSpojené královstvíSpojené království„Zúčastnění se jako čestný člen Linnean Society oslav 300. výročí narozeníCarla von Linného na pozvání Švédska a Spojeného království a podpora přátelských vztahů na pozvání Estonska, Lotyšska a Litvy“
153.–17. července 2009KanadaKanadaKanada,USAUSAUSA„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Kanady a oslavy 50. výročí stipendijní nadace korunního prince Akihita (návštěva Havaje)“
1616.–20. května 2012Spojené královstvíSpojené královstvíSpojené království„Účast na obědě k výročí diamantového jubilea královnyAlžběty II. na pozvání královny Alžběty II.“
1730. listopadu – 6. prosince 2013IndieIndieIndie„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Indie“
188.–9. dubna 2015PalauPalauPalau„Vzdání holdu těm, kteří zemřeli ve válce, a podpora mezinárodní dobré vůle k příležitosti 70. výročí skončení války“
1926.–30. ledna 2016FilipínyFilipínyFilipíny„Pěstování přátelských vztahů u příležitosti 60. výročí normalizace diplomatických vztahů na pozvání Filipín“
2028. února – 6. března 2017VietnamVietnamVietnam„Pěstování přátelských vztahů na pozvání Vietnamu“

Předkové

[editovat |editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Kómei
 
 
Meidži
 
 
 
 
 
 
Jošiko Nakajama
 
 
Taišó
 
 
 
 
 
 
Micunaru Janagiwara
 
 
Naruko Janagiwara
 
 
 
 
 
 
Hasegawa Utano
 
 
Hirohito
 
 
 
 
 
 
Hisatada Kudžó
 
 
Mičitaka Kudžó
 
 
 
 
 
 
Meiko Karahaši
 
 
Teimei
 
 
 
 
 
 
 
 
Ikuko Noma
 
 
 
 
 
 
 
Akihito
 
 
 
 
 
Fušimi Kuniie
 
 
Kuni Asahiko
 
 
 
 
 
 
Takatsukasa Hiroko
 
 
Kunijoši Kuni
 
 
 
 
 
 
 
 
Makiko Izumi
 
 
 
 
 
 
 
 
Kódžun
 
 
 
 
 
 
Hisamicu Šimazu
 
 
Tadajoši Šimazu
 
 
 
 
 
 
Q117343018
 
 
Čikako Šimazu
 
 
 
 
 
 
 
 
Yamazaki Sumiko
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑Dostupné online.
  2. ↑abcdefgh Their Majesties the Emperor and Empress.web.archive.org [online]. 2007-12-01 [cit. 2022-01-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-01. 
  3. ↑AUTHOR, No. Imperial marriage created bond with people.The Japan Times [online]. 2009-04-09 [cit. 2022-01-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19. (anglicky) 
  4. ↑CNN, Kaori Enjoji and Ben Westcott. Akihito to become first Japanese Emperor to abdicate in 200 years.CNN [online]. [cit. 2022-01-06].Dostupné online. 
  5. ↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2009-06-24 [cit. 2022-01-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-24. 
  6. ↑MINER, Earl Roy; MORRELL, Robert E.; 弘子·小田桐.The Princeton Companion to Classical Japanese Literature. [s.l.]: Princeton University Press 600 s.Dostupné online.ISBN 978-0-691-00825-7. (anglicky) Google-Books-ID: BSmMbQhafJoC. 
  7. ↑AUTHOR, No. Government panel outlines proposals on Emperor's abdication, titles.The Japan Times [online]. 2017-04-14 [cit. 2022-01-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-30. (anglicky) 
  8. ↑ Panel stresses clean break once emperor steps down.Nikkei Asia [online]. [cit. 2022-01-06].Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Emperor Akihito to Be Called Emperor Emeritus after Abdication.nippon.com [online]. 2019-02-25 [cit. 2022-01-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-21. (anglicky) 
  10. ↑NWS, VRT. De Brusselse romance van het Japanse keizerlijk paar, met dank aan Koning Boudewijn.vrtnws.be [online]. 2019-04-26 [cit. 2022-01-06].Dostupné online. (nizozemsky) 
  11. ↑ Japan's Dowager Empress Dead At 97 - CBS News.web.archive.org [online]. 2020-04-06 [cit. 2022-01-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-06. 
  12. ↑ JAPAN: The Girl from Outside.Time. 1959-03-23.Dostupné online [cit. 2022-01-07].ISSN0040-781X. (anglicky) 
  13. ↑ The wedding that broke centuries of tradition.BBC News.Dostupné online [cit. 2022-01-07]. (anglicky) 
  14. ↑ Those Apprentice Kings and Queens Who May—One Day—Ascend a Throne.The New York Times. 1971-11-14.Dostupné online [cit. 2022-01-07].ISSN0362-4331. (anglicky) 
  15. ↑ Hirohito Dies, Ending 62 Years as Japan's Ruler.Los Angeles Times [online]. 1989-01-08 [cit. 2022-01-07].Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ MOFA: The 20th Anniversary of His Majesty the Emperor's Accession to the Throne.www.mofa.go.jp [online]. [cit. 2022-01-07].Dostupné online. 
  17. ↑ Press Conference on the Occasion of His Majesty's Birthday (2001).web.archive.org [online]. 2008-05-25 [cit. 2022-01-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-25. 
  18. ↑CHOTINER, Isaac. What Does the Japanese Emperor Do? And Will Japan Let Him Stop Doing It?.Slate Magazine [online]. 2016-08-08 [cit. 2022-01-07].Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Visiting Saipan, Japan's Emperor Honors Dead - The New York Times.web.archive.org [online]. 2020-04-06 [cit. 2022-01-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-06. 
  20. ↑ Japonsky cisar prijal k mimoradne audienci ceskeho prezidenta.Český rozhlas [online]. 1995-12-05 [cit. 2019-05-01].Dostupné online. 
  21. ↑ Japonský císař obdivoval Hrad.iDNES [online]. 2002-07-08 [cit. 2019-05-01].Dostupné online. 
  22. ↑YOSHIDA, Reiji. Life in the cloudy Imperial fishbowl.The Japan Times [online]. 2007-03-27 [cit. 2022-01-07].Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Report: Japan to drop plan to allow female monarch - USATODAY.com.usatoday30.usatoday.com [online]. [cit. 2022-01-07].Dostupné online. 
  24. ↑ Six days later, Japanese still confronting magnitude of quake crisis.www.cnn.com [online]. [cit. 2022-01-07].Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ A Message from His Majesty The Emperor - The Imperial Household Agency.web.archive.org [online]. 2019-05-30 [cit. 2022-01-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-30. 
  26. ↑ Japanese Emperor Visits Evacuation Center -- NTDTV.com.web.archive.org [online]. 2012-03-14 [cit. 2022-01-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-14. 
  27. ↑ 天皇陛下 「生前退位」の意向示される | NHKニュース.web.archive.org [online]. 2016-07-13 [cit. 2022-01-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-13. 
  28. ↑ Japanese Emperor Akihito 'wishes to abdicate'.BBC News. 2016-07-13.Dostupné online [cit. 2022-01-07]. (anglicky) 
  29. ↑ Japan's Emperor Akihito hints at wish to abdicate.BBC News. 2016-08-08.Dostupné online [cit. 2022-01-07]. (anglicky) 
  30. ↑ Japan passes landmark bill for Emperor Akihito to abdicate.BBC News. 2017-06-09.Dostupné online [cit. 2022-01-07]. (anglicky) 
  31. ↑CNN, Kaori Enjoji and Ben Westcott. Akihito to become first Japanese Emperor to abdicate in 200 years.CNN [online]. [cit. 2022-01-07].Dostupné online. 
  32. ↑NEWS, KYODO. Japan's former emperor, empress move out of palace after 26 yrs.Kyodo News+ [online]. [cit. 2022-01-07].Dostupné online. 
  33. ↑AUTHOR, No. Japan's former emperor and empress move out of palace after 26 years.The Japan Times [online]. 2020-03-19 [cit. 2022-01-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-06. (anglicky) 
  34. ↑ Akihito has successful cancer operation.news.bbc.co.uk. 2003-01-18.Dostupné online [cit. 2022-01-07]. (anglicky) 
  35. ↑ Japan's Emperor Akihito leaves Tokyo hospital.BBC News. 2011-11-24.Dostupné online [cit. 2022-01-07]. (anglicky) 
  36. ↑By the CNN Wire Staff. Report: Japan's emperor undergoes successful cardiac bypass.CNN [online]. [cit. 2022-01-07].Dostupné online. 
  37. ↑ Japan's former emperor Akihito recovers from brief loss of consciousness.Reuters. 2020-01-30.Dostupné online [cit. 2022-01-07]. (anglicky) 
  38. ↑ご称号とお代替わりの基本用語 English Titles and Basic words relating to the Imperial SuccessionDostupné online
  39. ↑ List of Overseas Visits by the Emperor, Empress and Imperial Family (1989 - 1998) - The Imperial Household Agency.web.archive.org [online]. 2019-04-17 [cit. 2022-01-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-17. 
  40. ↑ List of Overseas Visits by the Emperor, Empress and Imperial Family (1999 - 2008) - The Imperial Household Agency.web.archive.org [online]. 2018-09-20 [cit. 2022-01-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-20. 
  41. ↑ List of Overseas Visits by the Emperor, Empress and Imperial Family (2009 or later) - The Imperial Household Agency.web.archive.org [online]. 2019-04-25 [cit. 2022-01-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-25. 
  42. ↑NWS, VRT. De Brusselse romance van het Japanse keizerlijk paar, met dank aan Koning Boudewijn.vrtnws.be [online]. 2019-04-26 [cit. 2022-01-07].Dostupné online. (nizozemsky) 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuAkihito na Wikimedia Commons
  • OsobaAkihito ve Wikicitátech
Japonští císaři
Předchůdce:
císař Šówa		1989–2019
Akihito		Nástupce:
Naruhito
Japonští císařové
seznam japonských císařů
Legendární
Džómon
660ACN–291 ACN
Jajoi
290 ACN–269AD
Znak japonského císaře
Znak japonského císaře
Jamato
Kofun
269–539
Asuka
539–710
Nara
710–794
Heian
794–1185
Kamakura
1185–1333
Severní dvůr
1333–1392
Muromači
1333–1573
Azuči-Momojama
1573–1603
Edo
1603–1868
Japonské císařství
1868–1947
Moderní Japonsko
1947–dosud
vládnoucí císařovny jsou označeny hvězdičkou* / císařská choť a regentka Džingu Kógó se tradičně neuvádí**
Japonští princové
Generace naznačují původ od císařeMeidžiho, který založilJaponské císařství.
1. generace

Jukihito •Jošihito • Mičihito • Teruhito

2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
Členové španělskéhořádu zlatého rouna
Velmistr
Rytíři
Poznámka: V závorkách rok, kdy byl uveden do Řádu
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Japonsko |Lidé |Monarchie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Akihito&oldid=25651520“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2026 Movatter.jp